25 C 367/2023
č. j. 25 C 367/2023-135
V PLATNOSTIOkresní soud v Teplicích vyhověl žalobě žalobkyně o zaplacení částky 53 614 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % p. a. a náhradu nákladů řízení ve výši 3 281 Kč. Soud uznal, že žalovaný je povinen náklady na stejnokrojové součásti, zůstatkovou hodnotu mobilního telefonu, zdravotní pojištění a ubytování uhradit podle smluvních závazků a právních ustanovení. Povinnost vznikla na základě pracovní smlouvy a zákoníku práce, přičemž žalovaný se neomluveně neukázal na pracovišti a neplnil své závazky. Rozsudek byl vydán v nepřítomnosti žalovaného, přičemž soud se opřel o § 250 a násl. zákoníku práce a § 1970 občanského zákoníku.
Plný text
Okresní soud v Teplicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Mgr. Jany Hackerové a přísedících Danuše Lískové a Ivana Vinického ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 53 614 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 53 614 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % p. a. z částky 53 614 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 3 281 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne datum domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 53 614 Kč spolu s příslušenstvím tvořeným zákonným úrokem z prodlení. Tvrdila, že žalovaný byl u žalobkyně na základě pracovní smlouvy ze dne datum zaměstnán jako řidič silničních motorových vozidel, přičemž jeho pracovní poměr skončil z důvodu neomluvených absencí okamžitým zrušením pracovního poměru k datu datum. Žalovaný se při skončení pracovního poměru zavázal uhradit adekvátní část ceny za stejnokrojové součásti, přičemž neuhradil částku 2 877 Kč. Protože žalobkyně odvedla za žalovaného od datum zdravotní pojištění, ačkoliv žádnou práci nevykonával a měl evidovanou neomluvenou absenci, je žalovaný povinen uhradit žalobkyni z tohoto důvodu částku 3 090 Kč. Žalovaný nevrátil žalobkyni mobilní telefon a v souladu s ujednáním stran byl povinen zaplatit žalobkyni částku odpovídající jeho zůstatkové hodnotě ve výši 1 348 Kč. Žalovaný dále neuhradil žalobkyni náklady na ubytování, které pro něj žalobkyně zajistila, a to ve výši 46 299 Kč. Uvedené částky byly vyúčtovány žalovanému fakturami č. hodnota a č. hodnota ze dne datum s datem splatnosti datum. Žalovaný přes výzvu k úhradě ničeho nezaplatil.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. V souladu s ustanovením § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, přičemž z provedených listinných důkazů dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.
4. Z pracovní smlouvy datované datum bylo zjištěno, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli tohoto dne smlouvu, kterou se žalovaný jako zaměstnanec zavázal pro žalobkyni jako zaměstnavatele vykonávat od datum práci na pozici řidiče silničních motorových vozidel. Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou, přičemž účastníci mimo jiné ujednali, že v případě skončení pracovního poměru žalovaný nevrací stejnokrojové součásti, které obdržel od žalobkyně, tyto si ponechá a podle délky vynášecí doby uhradí adekvátní část ceny vynaložených na jejich zakoupení.
5. Z dohody o užívání mobilního telefonu datované datum soud zjistil, že žalobkyně a žalovaný ujednali, že žalobkyně přenechává žalovanému po dobu trvání jeho pracovního poměru u žalobkyně do užívání mobilní telefon se sériovým číslem Anonymizováno Anonymizováno/Anonymizováno spolu se SIM kartou k telefonnímu číslu hodnota. Žalovaný se zavázal telefon vrátit nejpozději v den skončení pracovního poměru u žalované a pro případ, že nesplní povinnost vrátit jej ani do 10 dnů od skončení pracovního poměru, zaplatit žalobkyni jeho zůstatkovou cenu.
6. Z vyúčtování ochranných pomůcek a výstrojních částí vyplývá, že žalobkyně dne datum vydala žalovanému stejnokrojové součásti (1x kalhoty, 4x košile, 1x kravata, 1x mikina), jejichž aktuální zůstatková cena činila 3 369 Kč.
7. Z faktur č. hodnota, Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno bylo zjištěno, že žalobkyně vynaložila na ubytování žalovaného v zařízení firmy právnická osoba, Anonymizováno v období od datum do datum částku 6 039 Kč, v období od datum do datum částku 6 039 Kč, v období od datum do datum částku 6 039 Kč, v období od datum do datum částku 6 039 Kč, v období od datum do datum částku 6 039 Kč, v období od datum do datum částku 6 442 Kč, v období od datum do datum částku 6 039 Kč a v období od datum do datum částku 3 623 Kč.
8. Z listiny „okamžité zrušení pracovního poměru zaměstnavatelem“ ze dne datum bylo prokázáno, že žalobkyně sdělila žalovanému, že s ním okamžitě ruší jeho pracovní poměr podle § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce, neboť od datum žalovaný neplní své pracovní povinnosti z důvodu nepřítomnosti na pracovišti, která není omluvena. Žalovaný k témuž dni potvrdil převzetí této listiny.
9. Podle listiny „amortizační stupnice mobilních telefonů“ činila pořizovací cena telefonu částku 1 955 Kč a jeho zůstatková hodnota ke dni datum částku 1 114 Kč.
10. Ze mzdové pásky za červenec 2023 vyplývá, že žalobkyně zúčtovala žalovanému mzdu za toto období tak, že fond pracovní doby činil 168 hodin, z toho nebylo ničeho odpracováno, přičemž odvod zdravotního pojištění činil částku 2 336 Kč a žalobkyně evidovala dluh žalovaného ve výši 2 336 Kč.
11. Ze mzdové pásky za srpen 2023 bylo zjištěno, že žalobkyně zúčtovala žalovanému mzdu za toto období tak, že fond pracovní doby činil 64 hodin, z toho nebylo ničeho odpracováno, odvod zdravotního pojištění činil částku 754 Kč a žalobkyně evidovala dluh žalovaného v celkové výši 3 090 Kč.
12. Fakturou č. hodnota žalobkyně vyúčtovala žalovanému včetně DPH částku 1 348 Kč za telefon, částku 3 090 Kč na dlužné mzdě, částku 6 442 Kč za ubytování a částku 2 877 Kč za oděvní součásti, celkem tedy 13 757 Kč. Faktura byla vystavena dne datum s datem splatnosti datum.
13. Fakturou č. hodnota žalobkyně vyúčtovala žalovanému za ubytování celkem částku 39 857 Kč. Faktura byla vystavena dne datum s datem splatnosti datum.
14. Přípisem ze dne datum žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky v celkové výši 53 614 Kč. Přípis byl odeslán dne datum, jak bylo zjištěno z podacího lístku.
15. Ze shora uvedených skutkových zjištění soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: Žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu, kterou se žalovaný zavázal od datum vykonávat pro žalobkyni práci řidiče. Žalobkyně předala žalovanému stejnokrojové součásti a mobilní telefon, přičemž žalovaný se zavázal uhradit žalobkyni při skončení pracovního poměru poměrnou část ceny vynaložené na zakoupení stejnokrojových součástí a dále zůstatkovou cenu mobilního telefonu, pokud jej nevrátí. Žalobkyně vynaložila na ubytovací služby poskytnuté žalovanému v období od datum do datum částku 46 299 Kč. Žalovaný se od datum do práce nedostavil a svoji nepřítomnost neomluvil, žalobkyně mu proto přípisem ze dne datum doručeným téhož dne sdělila, že okamžitě ruší jeho pracovní poměr. Žalovaný přes výzvu neuhradil žalobkyni cenu stejnokrojových součástí ve výši 2 877 Kč, zůstatkovou cenu mobilního telefonu ve výši 1 348 Kč, pojistné na zdravotní pojištění ve výši 3 090 Kč a náklady na ubytování ve výši 46 299 Kč, přičemž tyto částky byly splatné dne datum.
16. Zjištěný skutkový stav soud právně posoudil podle zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce (dále jen „zákoník práce“), když žalobkyně a žalovaný uzavřeli pracovní smlouvu ve smyslu ustanovení § 34 odst. 1 zákoníku práce a mezi účastníky tak vznikl pracovní poměr (§ 33 odst. 1 zákoníku práce). Žalovaný se smlouvou zavázal uhradit žalobkyni při skončení pracovního poměru náklady na stejnokrojové součásti a dále se zavázal zaplatit žalobkyni zůstatkovou hodnotu mobilního telefonu, který převzal, poruší-li povinnost tento vrátit. Soud dále věc posoudil podle § 250 a násl. zákoníku práce, která upravují povinnost zaměstnance k náhradě škody (§ 250 odst. 1, § 257 odst. 1 a 2 zákoníku práce) a jde-li o nárok na zaplacení nákladů vynaložených na ubytování žalovaného podle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), o bezdůvodném obohacení (srov. § 4 zákoníku práce). Protože je žalovaný v prodlení s plněním svého peněžitého dluhu, je povinen zaplatit žalobkyni podle § 1970 občanského zákoníku rovněž úrok z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.
17. S ohledem na výše uvedené soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně, a proto jí ve výroku I. rozsudku zcela vyhověl, přičemž uložil žalovanému povinnost k zaplacení částky 53 614 Kč se zákonným úrokem z prodlení.
18. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobkyně měla ve věci úspěch v plném rozsahu. Přiznaná náhrada nákladů řízení činí celkem 3 281 Kč a představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 2 681 Kč a paušální náhradu hotových výdajů za dva úkony (výzva k plnění, sepis žaloby) po 300 Kč podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb.
19. Lhůta k plnění uložených povinností v délce tří dnů byla soudem stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věty prvé o. s. ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Teplicích. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí či nařízení exekuce.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.