25 C 382/2023

Plný text

Okresní soud v Teplicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Hackerovou ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený obecnou zmocněnkyní Jméno zmočněnkyně bytem Adresa zmočněnkyně proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta o zvýšení výživného pro zletilé dítě

I. Žaloba, kterou se žalobce po žalovaném domáhal zvýšení výživného na částku 6 000 Kč měsíčně s účinky od , datum, , se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se žalobou podanou u soudu dne , datum, domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud s účinností od , datum, uložil žalovanému povinnost hradit žalobci jako zletilému dítěti žalovaného na výživném částku 6 000 Kč měsíčně. Tvrdil, že o výživném bylo rozhodováno naposledy rozsudkem zdejšího soudu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , podle kterého byl žalovaný povinen hradit výživné ve výši 1 000 Kč měsíčně. Žalobce úspěšně odmaturoval na , právnická osoba, a pokračuje ve studiu na , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, v , Anonymizováno, . Od , datum, žalovaný přestal hradit výživné určené před 14 lety a je nekontaktní.

2. Žalovaný se vyjádřil k žalobě tak, že nárok uplatněný žalobou neuznává. Uvedl, že v případě studia na , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, a , právnická osoba, , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , , adresa, , p. o. jde o druhé studium střední školy, když žalobce již úspěšně složil maturitu. Žalobce nijak nezdůvodnil, proč by se měl žalovaný na výživě žalobce i nadále podílet, kdy žalobce pokračuje v již jednou úspěšně zakončeném středoškolském studiu. Navíc podle předloženého potvrzení žalobce studuje v oboru strojírenství, na předchozí škole jsou však vyučovány jiné obory (informační technologie, veřejnosprávní činnost, sociální činnost), nelze tedy dovodit, že si žalobce prohlubuje již nabyté znalosti. Žalobce by se měl snažit hradit své náklady z finančních prostředků, které získá vlastní prací. Žalobce kromě toho netvrdí a neprokazuje, jaké jsou jeho náklady a jak dospěl k částce 6 000 Kč.

3. Z provedených důkazů soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.

4. Z rozsudku , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, bylo zjištěno, že žalovanému jako otci žalobce byla uložena povinnost hradit s účinky od , datum, výživné na žalobce v částce 1 000 Kč měsíčně, čímž byl změněn rozsudek , Anonymizováno, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, . Rozsudek nabyl právní moci de , datum, .

5. Z potvrzení o studiu ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalobce byl ve školním roce 2023/2024 žákem druhého ročníku , Anonymizováno, , právnická osoba, , Anonymizováno, , adresa, , p. o. v , Anonymizováno6. Z informací o střední odborné škole , Anonymizováno, soud zjistil, že tato poskytuje vzdělávání v oborech informační technologie, veřejnosprávní činnost a sociální činnost.

7. Ze shora uvedených skutkových zjištění soud uzavřel toliko, že naposledy bylo rozhodováno o výživném pro žalobce rozsudkem zdejšího soudu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , jímž byla žalovanému, který je otcem žalobce, uložena povinnost hradit výživné v částce 1 000 Kč měsíčně. Ve školním roce 2023/2024 žalobce studoval na , Anonymizováno, a , právnická osoba, , Anonymizováno, , adresa, , p. o. v oboru „strojírenství“ poté, co absolvoval studium na střední odborné škole , Anonymizováno, Ta poskytuje vzdělání v oborech informační technologie, veřejnosprávní činnost a sociální činnost.

8. Podle § 910 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jej „občanský zákoník“) předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost. Podle § 911 občanského zákoníku výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit. Podle § 913 odst. 1 občanského zákoníku pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného.

9. Podle § 163 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) rozsudek odsuzující k plnění v budoucnu splatných dávek nebo k plnění ve splátkách je možno na návrh změnit, jestliže se podstatně změnily okolnosti, které jsou rozhodující pro výši a další trvání dávek nebo splátek. Nestanoví-li zákon jinak, je změna rozsudku přípustná od doby, kdy došlo ke změně poměrů.

10. Zjištěný skutkový stav soud posoudil především podle citovaných zákonných ustanovení, přičemž dospěl k závěru, že podaná žaloba není důvodná. Žalobce v prvé řadě netvrdil a neprokázal, zda od posledního rozhodování o vyživovací povinnosti žalovaného vůči žalobci došlo k podstatné změně v okolnostech, která by měla vliv na rozsah vyživovací povinnosti a odůvodnila by tak nové rozhodnutí o výživném ve formě zvýšení výživného. Žalobce v tomto směru uvedl toliko, že soud rozhodoval o výživném naposledy před 14 lety a jinak netvrdil, zda a jak se změnily poměry obou účastníků či jeho odůvodněné potřeby. Z tvrzení žalobce navíc vyplývá, že ve školním roce 2023/2024 studoval již druhou střední školu poté, co dosáhl středoškolského vzdělání úspěšným složením maturitní zkoušky. Vyživovací povinnost rodičů k dětem není podmíněna věkem ani ukončením studia určitého stupně vzdělání, nýbrž pouze schopností sám se živit. Trvání vyživovací povinnosti přitom není vyloučeno ani v případě dalšího studia na stejné úrovni vzdělání, takové studium však musí vést k výrazně lepší kvalifikaci ve vztahu k budoucímu pracovnímu uplatnění (srov. například nález Ústavního soudu ze dne 30. 9. 2014, sp. zn. II.ÚS 2121/14, rozsudky Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 4. 4. 2006, sp. zn. 19 Co 183/2006 a ze dne 3. 9. 2013, sp. zn. 26 Co 284/2013). Rovněž v tomto směru žalobce ničeho netvrdil a neprokázal. Soud dodává, že usnesením ze dne , datum, vyzval žalobce k doplnění svých tvrzení a označení důkazů k jejich prokázání, žalobce však na výzvu soudu nereagoval, k nařízenému jednání se pak nedostavil a o možnost poučení podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. se tak sám připravil.

11. S ohledem na shora uvedené soud ve výroku I. rozsudku žalobu jako nedůvodnou zamítl.

12. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalovaný byl ve sporu zcela úspěšný a měl by tak právo na náhradu svých nákladů řízení. Tohoto práva se však žalovaný vzdal a soud proto o nákladech řízení rozhodl, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.