25 C 387/2024

Plný text

Okresní soud v Teplicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Mgr. Jany Hackerové a přísedících Danuše Lískové a Mgr. Zbyňka Šimbery ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované ., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované o zaplacení 269 498 Kč s příslušenstvím Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 269 498 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % p. a.z částky 68 877 Kč od , datum, do zaplacení,z částky 62 772 Kč od , datum, do zaplacení,z částky 69 277 Kč od , datum, do zaplacení,z částky 68 572 Kč od , datum, do zaplacení,a na náhradě nákladů řízení částku 42 515 Kč k rukám advokátky , Jméno advokátky, ,to vše ve lhůtě k plnění, kterou určí svým rozhodnutím insolvenční soud.

1. Žalobce se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne , datum, domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud žalované uložil povinnost zaplatit žalobci částku 269 498 Kč spolu s příslušenstvím tvořeným zákonným úrokem z prodlení. Tvrdil, že byl zaměstnán u žalované v pracovním poměru na základě pracovní smlouvy ze dne , datum, jako řidič mezinárodní kamionové dopravy, přičemž pracovní poměr byl skončen dohodou ke dni , datum, . Žalobou požadovaná částka představovala dluh žalované na mzdě a cestovních náhradách za měsíc únor 2024 ve výši 68 877 Kč, za měsíc březen 2024 ve výši 62 772 Kč, za měsíc duben 2024 ve výši 69 277 Kč a za měsíc květen ve výši 68 572 Kč.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Soud ve věci rozhodoval v souladu s ustanovením § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) bez nařízení jednání, přičemž z předložených listinných důkazů dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.

4. Z pracovní smlouvy datované , datum, bylo zjištěno, že žalobce a žalovaná uzavřeli tohoto dne smlouvu, kterou se žalobce zavázal od , datum, vykonávat pro žalovanou práci na pozici řidiče mezinárodní kamionové dopravy s tím, že místem výkonu práce je , adresa, u , Anonymizováno, , pracovní poměr se sjednává na dobu určitou do , datum, , mzda je stanovena mzdovým výměrem a je splatná vždy do 20. dne následujícího kalendářního měsíce.

5. Dodatkem k pracovní smlouvě ze dne , datum, žalobce a žalovaná ujednali, že pracovní poměr se sjednaná na dobu neurčitou.

6. Dodatkem k informaci o právech a povinnostech ze dne , datum, žalobce a žalovaná ujednali, že mzda je splatná nejpozději do 25. dne následujícího kalendářního měsíce.

7. Vnitřní směrnicí ze dne , datum, č. , Anonymizováno, žalovaná stanovila, že od , datum, každému z řidičů náleží 80 EUR čistého za odpracovaný den.

8. Dodatkem k mzdovému výměru ze dne , datum, žalovaná stanovila žalobci s účinky od , datum, základní mzdu ve výši 25 560 Kč.

9. Z potvrzení o zaměstnání ze dne , datum, vyplývá, že pracovní poměr žalobce u žalované skončil ke dni , datum, .

10. Z výplatního lístku za únor 2024 vyplývá, že žalobce odpracoval v tomto období 21 dnů, přičemž žalovaná mu vyúčtovala mzdu a cestovní náhrady, kdy čistá mzda činila 21 532 Kč, cestovné částku 35 500 Kč a kapesné částku 12 425 Kč. Celkem byl vyúčtován žalobci čistý příjem ve výši 69 457 Kč a po odečtení částky 580 Kč za pojistku měl žalobce obdržet bezhotovostně částku 68 877 Kč.

11. Z výplatního lístku za březen 2024 soud zjistil, že žalobce odpracoval v tomto období 21 dnů, přičemž žalovaná mu vyúčtovala mzdu a cestovní náhrady, kdy čistá mzda činila 22 975 Kč, cestovné částku 32 351 Kč a kapesné částku 11 323 Kč. Celkem byl vyúčtován žalobci čistý příjem ve výši 66 649 Kč a po provedených srážkách měl žalobce obdržet bezhotovostně částku 62 772 Kč.

12. Z výplatního lístku za duben 2024 soud zjistil, že žalobce odpracoval v tomto období 22 dnů, přičemž žalovaná mu vyúčtovala mzdu a cestovní náhrady, kdy hrubá mzda činila celkem 29 100 Kč, cestovné částku 29 761 Kč a kapesné částku 10 416 Kč. Celkem byla takto na hrubé mzdě a cestovních náhradách vyúčtována žalobci částka 69 277 Kč.

13. Z výplatního lístku za květen 2024 bylo zjištěno, že žalobce odpracoval v tomto období 23 dnů, přičemž žalovaná mu vyúčtovala mzdu a cestovní náhrady, kdy hrubá mzda činila celkem 30 200 Kč, cestovné částku 28 424 Kč a kapesné částku 9 948 Kč. Celkem takto byla vyúčtována žalobci na mzdě a cestovních náhradách částka 68 572 Kč.

14. Přípisem ze dne , datum, odeslaným téhož dne (detail odeslané zprávy) žalobce vyzval žalovanou k úhradě dluhu na mzdě za období od února do května 2024 v celkové částce 269 498 Kč.

15. Z dalších předložených listin soud nezjistil žádné relevantní skutečnosti.

16. Ze shora uvedených skutkových zjištění soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: Žalobce byl v období od , datum, do , datum, v pracovním poměru, přičemž vykonával práci řidiče mezinárodní kamionové dopravy. Žalovaná žalobci vyúčtovala mzdu za vykonanou práci a cestovní náhrady, které byly splatné v souladu s ujednáním stran nejpozději do 25. dne následujícího kalendářního měsíce. Žalovaná byla takto povinna žalobci uhradit na čisté mzdě a cestovních náhradách za únor 2024 částku 68 877 Kč a za březen 2024 částku 62 772 Kč. Za duben 2024 byla žalovaná povinna zaplatit žalobci na hrubé mzdě a cestovních náhradách celkem částku 69 277 Kč a za květen 2024 celkem částku 68 572 Kč. Žalovaná na uvedené přes výzvu žalobce ničeho neuhradila.

17. Zjištěný skutkový stav soud po právní stránce posoudil podle zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce (dále jen „zákoník práce“), a to především podle § 109 odst. 1 zákoníku práce, podle kterého za vykonanou práci přísluší zaměstnanci mzda, a dále podle ustanovení § 151 a násl. zákoníku práce, která upravují náhradu výdajů v souvislosti s výkonem práce. V projednávané věci bylo prokázáno, že žalobce byl na základě uzavřené pracovní smlouvy v pracovním poměru u žalované (§ 33 odst. 1 zákoníku práce), přičemž v období měsíců února 2024 až května 2024 vykonával pro žalovanou práci a za takto vykonanou práci mu v souladu s ustanovením § 109 odst. 1 zákoníku práce vzniklo právo na zaplacení mzdy. Žalobce má dále právo na zaplacení cestovních náhrad v souvislosti s pracovní cestou (zejména § 151, § 152 písm. a/, § 156 odst. 1, § 183 odst. 5 zákoníku práce). Žalovaná žalobci mzdu a cestovní náhrady za výše specifikované období vyúčtovala, odpovídající částky v celkové výši 269 498 Kč mu však nezaplatila, přestože k tomu byla žalobcem vyzvána. Protože je žalovaná v prodlení s plněním svého peněžitého dluhu, je podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (§ 4 zákoníku práce) povinna zaplatit žalobci rovněž úrok z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

18. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobce byl ve věci zcela úspěšný. Přiznaná náhrada nákladů řízení žalobce činí celkem 42 515 Kč a představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 13 475 Kč, odměnu za zastoupení advokátem za tři úkony právní služby (převzetí věci, výzva k plnění, sepis žaloby) v celkové výši 28 140 Kč (3 x 9 380 Kč vypočtenou podle § 7, § 8 odst. 1, § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění účinném do , datum, (dále jen „advokátní tarif“) a tři režijní paušály po 300 Kč podle 13 odst. 4 advokátního tarifu. Protože byl žalobce v soudním řízení zastoupena advokátem, uložil soud žalované povinnost, aby zaplatila podle § 149 odst. 1 o. s. ř. náhradu nákladů řízení k rukám tohoto advokáta.

19. Pokud jde o lhůtu k plnění, bylo v souladu s ustanovením § 203 odst. 5 zákona č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon (dále jen „insolvenční zákon“) rozhodnuto tak, že ji určí insolvenční soud, neboť ohledně žalované je vedeno insolvenční řízení, dne , datum, bylo rozhodnuto o úpadku, přičemž v projednávané věci jde o pracovněprávní pohledávku, tj. pohledávku postavenou na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou (§ 169 odst. 1 písm. a/ insolvenčního zákona). Řízení o této pohledávce se podle § 140a odst. 1 insolvenčního zákona nepřerušuje, avšak podle výše uvedeného zákonného ustanovení určí lhůtu k uspokojení přisouzené pohledávky a jejího příslušenství svým rozhodnutím insolvenční soud.