25 C 70/2022

Plný text

Okresní soud v Teplicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Hackerovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení 18 834,94 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 18 834,94 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % p. a. z částky 18 834,94 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 8 640,8 Kč k rukám advokátky [anonymizováno] [jméno] [příjmení] [příjmení], [anonymizováno] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne [datum] domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil povinnost žalované zaplatit žalobkyni částku 18 834,94 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že jako provozovatel distribuční soustavy dne [datum] zjistila, že žalovaná na adrese [adresa žalované] provádí neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy. Při kontrole elektroměrového rozvaděče bylo zjištěno porušení prostředků proti neoprávněné manipulaci, a to odstraněná provozní plomba na krytu neměřených částí elektroinstalace. Dále bylo zjištěno, že přívodní a odvodní fázové vodiče, které slouží pro připojení elektroměru, jsou vodivě spojeny, přičemž hlavní jistič byl v zapnuté poloze a do objektu proudila neměřená elektřina. Žalobkyni tak vznikla škoda v celkové výši 18 834,94 Kč, která sestávala ze škody za neoprávněný odběr elektřiny ve výši 8 047,79 Kč a nákladů na zjištění neoprávněného odběru ve výši 10 787,15 Kč. Náhrada škody byla vyúčtována žalované fakturou ze dne [datum] [číslo] se splatností dne [datum].

2. Soud ve věci rozhodoval v souladu s ustanovením § 115a o.s.ř. bez nařízení jednání, když dospěl k závěru, že lze rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, přičemž žalobkyně s tímto postupem souhlasila a žalovaná se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání, obsahující doložku podle ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř. ve stanovené lhůtě nijak nevyjádřila.

3. Z předložených listinných důkazů soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.

4. Z protokolu o kontrole odběrného místa ze dne [datum] a plné moci ze dne [datum] vyplývá, že spol. [právnická osoba] v zastoupení žalobkyně na základě plné moci ze dne [datum] provedla kontrolu odběrného místa žalované na adrese [adresa žalované], kdy byla provedena kontrola elektroměrového rozvaděče v šestém patře bytového domu, přičemž bylo zjištěno, že pro byt žalované [číslo] kde byl demontován elektroměr dne [datum], jsou vodivě spojeny přívodní a vývodní fázové vodiče. Dále byla zjištěna přítomnost napětí, hlavní jistič byl v zapnuté poloze a byl naměřen průtok proudu.

5. Z oznámení o výsledku kontroly odběrného místa vyplývá, že žalobkyně sdělila žalované, že na základě výsledku kontroly ze dne [datum] byl zjištěn v odběrném místě žalované odběr elektřiny bez měřicího zařízení. Zároveň byla přerušena dodávka elektřiny do odběrného místa.

6. Z rozhodnutí [územní celek], [anonymizováno] pro projednávání přestupků ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací] bylo zjištěno, že žalovaná byla uznána vinnou z přestupku proti majetku podle § 8 odst. 1 písm. a) bod. 1 zákona č. 251/2016 Sb. o některých přestupcích, když v době od [datum] do [datum] úmyslně způsobila škodu na cizím majetku krádeží, neboť poté, co neznámý pachatel galvanicky spojil fázové vodiče elektroměru pro byt [číslo] neoprávněně odebírala takto získanou elektrickou energii a způsobila tak škodu na spotřebované elektřině ve výši 8 047,79 Kč.

7. Z listiny„ výpočet náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem elektřiny“ soud zjistil, že žalobkyně stanovila náhradu škody způsobené neoprávněným odběrem celkem na částku 18 834,94 Kč, která představovala v částce 8 047,79 Kč náhradu za neoprávněný odběr elektřiny v množství 1 415 kWh (vycházeje z ust. § 9 odst. 9 a 10 vyhlášky č. 82/2011 Sb.) a v částce 10 787,15 Kč (včetně DPH) náklady na zjištění neoprávněného odběru, resp. jeho přerušení, které žalobkyně vynaložila dne [datum] na činnost spol. [právnická osoba] a [právnická osoba], jak soud zjistil z čestného prohlášení ze dne [datum].

8. Fakturou ze dne [datum] žalobkyně vyúčtovala žalované náhradu škody za neoprávněný odběr elektřiny v celkové výši 18 834,94 Kč. Faktura byla vystavena s datem splatnosti [datum].

9. Žalobkyně dne [datum] odeslala žalované výzvu k zaplacení dlužné částky ve výši 18 834,94 Kč z důvodu náhrady škody na neoprávněný odběr elektřiny.

10. Ze shora uvedených skutkových zjištění soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: Žalovaná v době od [datum] do [datum] poté, co neznámý pachatel galvanicky spojil fázové vodiče elektroměru pro odběrné místo žalované, odebírala takto získanou elektrickou energii bez měřicího zařízení. Žalovaná odebrala elektřinu v množství 1415 kWh za cenu 8 047,79 Kč. Žalobkyně dále vynaložila v souvislosti se zjištěním neoprávněného odběru dne [datum] částku v celkové výši 10 787,15 Kč. Žalobkyně vyúčtovala žalované na náhradě škody částku 18 834,94 Kč, která byla splatná dne [datum]. Žalovaná přes výzvu žalobkyně ničeho neuhradila.

11. Po právní stránce soud posoudil věc podle ustanovení § 51 odst. 1 písm. c) zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon (dále jen„ energetický zákon“), podle kterého neoprávněným odběrem elektřiny je odběr bez měřicího zařízení, pokud odběr bez měřicího zařízení nebyl smluvně sjednán. Žalovaná v období od [datum] do [datum] neoprávněně odebírala elektřinu, když tuto odebírala bez měřicího zařízení a podle § 51 odst. 3 energetického zákona jí vznikla povinnost nahradit žalobkyni jako provozovateli distribuční soustavy vzniklou škodu. Tu žalobkyně stanovila postupem podle § 9 odst. 9 vyhlášky č. 82/2011 Sb., přičemž v souladu s ustanovením § 9 odst. 12 této vyhlášky jsou součástí náhrady škody rovněž prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny. Žalovaná tak byla povinna zaplatit žalobkyni částku v celkové výši 18 834,94 Kč, ničeho však neuhradila. Protože je žalovaná v prodlení s plněním svého peněžitého dluhu, vznikla jí podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník rovněž povinnost zaplatit úrok z prodlení ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

12. S ohledem na shora uvedené soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně, a proto jí ve výroku I. rozsudku zcela vyhověl, přičemž uložil žalované povinnost k zaplacení částky 18 834,94 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení.

13. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalobkyně měla ve věci plný úspěch. Přiznaná náhrada nákladů řízení činí celkem 8 640,8 Kč a představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, odměnu za zastupování za tři úkony právního zastoupení (převzetí zastoupení, výzva k plnění, sepis žaloby) ve výši 5 580 Kč (3 x 1 860 Kč) vypočtenou podle § 7, § 8 odst. 1 advokátního tarifu, tři režijní paušály po 300 Kč podle ustanovení § 13 odst. 4 advokátního tarifu, tj. celkem 900 Kč, a dále s ohledem na skutečnost, že zástupce žalobkyně je plátcem DPH, též 21 % DPH z odměny a režijních paušálů, tj. celkem na DPH částku 1 360,8 Kč. Protože byla žalobkyně v soudním řízení zastoupena advokátem, uložil soud žalované povinnost, aby zaplatila podle § 149 odst. 1 o.s.ř. náhradu nákladů řízení k rukám tohoto advokáta.

14. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ustanovení § 160 odst. 1 věty prvé o.s.ř.