25 C 70/2022

Plný text

Okresní soud v Teplicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Hackerovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení 18 834,94 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 18 834,94 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % p. a. z částky 18 834,94 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 8 640,8 Kč k rukám advokátky anonymizováno jméno příjmení příjmení, anonymizováno do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne datum domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil povinnost žalované zaplatit žalobkyni částku 18 834,94 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že jako provozovatel distribuční soustavy dne datum zjistila, že žalovaná na adrese adresa žalované provádí neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy. Při kontrole elektroměrového rozvaděče bylo zjištěno porušení prostředků proti neoprávněné manipulaci, a to odstraněná provozní plomba na krytu neměřených částí elektroinstalace. Dále bylo zjištěno, že přívodní a odvodní fázové vodiče, které slouží pro připojení elektroměru, jsou vodivě spojeny, přičemž hlavní jistič byl v zapnuté poloze a do objektu proudila neměřená elektřina. Žalobkyni tak vznikla škoda v celkové výši 18 834,94 Kč, která sestávala ze škody za neoprávněný odběr elektřiny ve výši 8 047,79 Kč a nákladů na zjištění neoprávněného odběru ve výši 10 787,15 Kč. Náhrada škody byla vyúčtována žalované fakturou ze dne datum číslo se splatností dne datum.

2. Soud ve věci rozhodoval v souladu s ustanovením § 115a o.s.ř. bez nařízení jednání, když dospěl k závěru, že lze rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, přičemž žalobkyně s tímto postupem souhlasila a žalovaná se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání, obsahující doložku podle ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř. ve stanovené lhůtě nijak nevyjádřila.

3. Z předložených listinných důkazů soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.

4. Z protokolu o kontrole odběrného místa ze dne datum a plné moci ze dne datum vyplývá, že spol. právnická osoba v zastoupení žalobkyně na základě plné moci ze dne datum provedla kontrolu odběrného místa žalované na adrese adresa žalované, kdy byla provedena kontrola elektroměrového rozvaděče v šestém patře bytového domu, přičemž bylo zjištěno, že pro byt žalované číslo kde byl demontován elektroměr dne datum, jsou vodivě spojeny přívodní a vývodní fázové vodiče. Dále byla zjištěna přítomnost napětí, hlavní jistič byl v zapnuté poloze a byl naměřen průtok proudu.

5. Z oznámení o výsledku kontroly odběrného místa vyplývá, že žalobkyně sdělila žalované, že na základě výsledku kontroly ze dne datum byl zjištěn v odběrném místě žalované odběr elektřiny bez měřicího zařízení. Zároveň byla přerušena dodávka elektřiny do odběrného místa.

6. Z rozhodnutí územní celek, anonymizováno pro projednávání přestupků ze dne datum rozhodnutí číslo jednací bylo zjištěno, že žalovaná byla uznána vinnou z přestupku proti majetku podle § 8 odst. 1 písm. a) bod. 1 zákona č. 251/2016 Sb. o některých přestupcích, když v době od datum do datum úmyslně způsobila škodu na cizím majetku krádeží, neboť poté, co neznámý pachatel galvanicky spojil fázové vodiče elektroměru pro byt číslo neoprávněně odebírala takto získanou elektrickou energii a způsobila tak škodu na spotřebované elektřině ve výši 8 047,79 Kč.

7. Z listiny„ výpočet náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem elektřiny“ soud zjistil, že žalobkyně stanovila náhradu škody způsobené neoprávněným odběrem celkem na částku 18 834,94 Kč, která představovala v částce 8 047,79 Kč náhradu za neoprávněný odběr elektřiny v množství 1 415 kWh (vycházeje z ust. § 9 odst. 9 a 10 vyhlášky č. 82/2011 Sb.) a v částce 10 787,15 Kč (včetně DPH) náklady na zjištění neoprávněného odběru, resp. jeho přerušení, které žalobkyně vynaložila dne datum na činnost spol. právnická osoba a právnická osoba, jak soud zjistil z čestného prohlášení ze dne datum.

8. Fakturou ze dne datum žalobkyně vyúčtovala žalované náhradu škody za neoprávněný odběr elektřiny v celkové výši 18 834,94 Kč. Faktura byla vystavena s datem splatnosti datum.

9. Žalobkyně dne datum odeslala žalované výzvu k zaplacení dlužné částky ve výši 18 834,94 Kč z důvodu náhrady škody na neoprávněný odběr elektřiny.

10. Ze shora uvedených skutkových zjištění soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: Žalovaná v době od datum do datum poté, co neznámý pachatel galvanicky spojil fázové vodiče elektroměru pro odběrné místo žalované, odebírala takto získanou elektrickou energii bez měřicího zařízení. Žalovaná odebrala elektřinu v množství 1415 kWh za cenu 8 047,79 Kč. Žalobkyně dále vynaložila v souvislosti se zjištěním neoprávněného odběru dne datum částku v celkové výši 10 787,15 Kč. Žalobkyně vyúčtovala žalované na náhradě škody částku 18 834,94 Kč, která byla splatná dne datum. Žalovaná přes výzvu žalobkyně ničeho neuhradila.

11. Po právní stránce soud posoudil věc podle ustanovení § 51 odst. 1 písm. c) zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon (dále jen„ energetický zákon“), podle kterého neoprávněným odběrem elektřiny je odběr bez měřicího zařízení, pokud odběr bez měřicího zařízení nebyl smluvně sjednán. Žalovaná v období od datum do datum neoprávněně odebírala elektřinu, když tuto odebírala bez měřicího zařízení a podle § 51 odst. 3 energetického zákona jí vznikla povinnost nahradit žalobkyni jako provozovateli distribuční soustavy vzniklou škodu. Tu žalobkyně stanovila postupem podle § 9 odst. 9 vyhlášky č. 82/2011 Sb., přičemž v souladu s ustanovením § 9 odst. 12 této vyhlášky jsou součástí náhrady škody rovněž prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny. Žalovaná tak byla povinna zaplatit žalobkyni částku v celkové výši 18 834,94 Kč, ničeho však neuhradila. Protože je žalovaná v prodlení s plněním svého peněžitého dluhu, vznikla jí podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník rovněž povinnost zaplatit úrok z prodlení ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

12. S ohledem na shora uvedené soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně, a proto jí ve výroku I. rozsudku zcela vyhověl, přičemž uložil žalované povinnost k zaplacení částky 18 834,94 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení.

13. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalobkyně měla ve věci plný úspěch. Přiznaná náhrada nákladů řízení činí celkem 8 640,8 Kč a představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, odměnu za zastupování za tři úkony právního zastoupení (převzetí zastoupení, výzva k plnění, sepis žaloby) ve výši 5 580 Kč (3 x 1 860 Kč) vypočtenou podle § 7, § 8 odst. 1 advokátního tarifu, tři režijní paušály po 300 Kč podle ustanovení § 13 odst. 4 advokátního tarifu, tj. celkem 900 Kč, a dále s ohledem na skutečnost, že zástupce žalobkyně je plátcem DPH, též 21 % DPH z odměny a režijních paušálů, tj. celkem na DPH částku 1 360,8 Kč. Protože byla žalobkyně v soudním řízení zastoupena advokátem, uložil soud žalované povinnost, aby zaplatila podle § 149 odst. 1 o.s.ř. náhradu nákladů řízení k rukám tohoto advokáta.

14. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ustanovení § 160 odst. 1 věty prvé o.s.ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Teplicích. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.