25 C 71/2021

Plný text

Okresní soud v Teplicích rozhodl samosoudkyní titul Janou Hackerovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 7 590 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 7 590 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % p. a. z částky 1 518 Kč od datum do zaplacení a z částky 1 518 Kč od datum do zaplacení, ve výši 9 % p. a. z částky 1 518 Kč od datum do zaplacení, z částky 1 518 Kč od datum do zaplacení a z částky 1 518 Kč od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 600 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne datum domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku v celkové výši 7 590 Kč s tím, že žalovaný cestoval ve dnech datum, datum, datum, datum a datum v dopravním prostředku městské hromadné dopravy na linkách provozovaných žalobkyní, přičemž se neprokázal platným jízdním dokladem. Žalovanému vznikla povinnost zaplatit ve všech uvedených případech jízdné ve výši 18 Kč a dále přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč, celkem tedy částku 7 590 Kč. Žalovaný přes výzvu žalobkyni ničeho nezaplatil.

2. Soud ve věci rozhodoval v souladu s ustanovením § 115a o.s.ř. bez nařízení jednání, když dospěl k závěru, že lze rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, přičemž žalobkyně s tímto postupem souhlasila a žalovaný se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání, obsahující doložku podle ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř. ve stanovené lhůtě nijak nevyjádřil.

3. Na základě předložených listinných důkazů dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalovaný cestoval ve dnech datum, datum, datum, datum a datum v prostředku městské hromadné dopravy na linkách provozovaných žalobkyní, přičemž se na výzvu žalobkyní pověřené osoby v žádném z uvedených případů neprokázal jízdním dokladem. Jízdné činilo částku 18 Kč a přirážka k jízdnému v případě, že se cestující neprokáže platným jízdním dokladem, činila podle Smluvních přepravních podmínek žalobkyně částku 1 500 Kč. Žalovaný jízdné ani přirážku k jízdnému přes výzvu žalobkyně nezaplatil.

4. Zjištěný skutkový stav soud posoudil po právní stránce podle ustanovení § 18a odst. 2 písm. c) a odst. 3 a § 18b odst. 2 zák. č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, § 37 odst. 5 a 6 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, a podle ustanovení § 7 odst. 3, 5 a 6 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, přičemž dospěl k závěru, že nárok uplatněný žalobou je po právu, a proto uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 7 590 Kč. Protože je žalovaný v prodlení s plněním peněžitého dluhu, má žalobkyně podle § 1970 občanského zákoníku nárok na zaplacení úroku z prodlení, jehož výše vyplývá z nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

5. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalobkyně byla ve sporu plně úspěšná, a proto má právo na plnou náhradu svých nákladů řízení. Přiznaná náhrada nákladů řízení činí 600 Kč a představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a dále náhradu hotových výdajů za dva úkony (výzva k plnění, sepis žaloby) po 100 Kč podle § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb.

6. Lhůty k plnění uložených povinností soud stanovil podle § 160 odst. 1 věty prvé o.s.ř. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.