25 C 85/2017

Plný text

Okresní soud v Teplicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Hackerovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátkou údaje o zástupci pro zaplacení 273 835 Kč s přísl.

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 245 816,6 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % p. a. z částky 245 816,6 Kč od [datum] do zaplacení a s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do zaplacení částky 28 018,4 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % p. a. z částky 273 835 Kč od [datum] do [datum] a z částky 28 018,4 Kč od [datum] do zaplacení zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 249 769 Kč k rukám advokáta [anonymizováno] [jméno] [příjmení] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Teplicích na náhradě nákladů řízení částku 3 492 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Žalovaná je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Teplicích na náhradě nákladů řízení částku 28 252 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala, aby soud vydal rozhodnutí, kterým uloží žalované povinnost k zaplacení částky 273 835 Kč s příslušenstvím tvořeným zákonným úrokem z prodlení a náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč. Tvrdila, že uzavřela s žalovanou smlouvu o dílo akceptací objednávky [číslo] ze dne [datum], kterou se žalobkyně zavázala pro žalovanou provést dílo spočívající v pokládce obrub, zámkové dlažby a mozaiky v obci [obec], a to v rámci rekonstrukce komunikace v ulici [ulice]. V měsíci září provedla žalobkyně dílo za cenu v celkové výši 273 835 Kč, přičemž provedené práce spočívaly v pokládce kostky 16x16 za cenu 42 900 Kč (330 bm x jednotková cena 130 Kč/bm), kamenných obrub 300 mm za cenu 79 800 Kč (420 bm x jednotková cena 190 Kč/bm), zahradních obrub za cenu 4 935 Kč (47 bm x jednotková cena 105 Kč/bm), kostek drobných 10x10 za cenu 87 350 Kč (349,9 m2 x jednotková cena 250 Kč/m2), dlažby zámkové 6 za cenu 50 400 Kč (420 m2 x jednotková cena 120 Kč/m2) a dlažby zámkové 8 za cenu 8 450 Kč (65 m2 x jednotková cena 130 Kč/m2). Odpovědní zástupci žalované odmítli podepsat předávací protokol a zjišťovací protokol o provedených pracích, když uvedené podmiňovali podpisem smlouvy o dílo se zcela nepřijatelnými smluvními ujednáními. Žalobkyně vyúčtovala cenu díla fakturou ze dne [datum] [číslo] znějící na částku 273 835 Kč. Žalovaná ničeho nezaplatila.

2. Ve věci byl vydán dne [datum] elektronický platební rozkaz, proti kterému podala žalovaná včas odpor. K žalobě uvedla, že uzavřela s žalobkyní smlouvu o dílo, kterou se žalobkyně zavázala pro žalovanou provést pokládku obrub, zámkové dlažby a mozaiky v obci [obec] za cenu 714 263 Kč. Akceptací objednávky ze dne [datum] se žalobkyně zavázala respektovat mimo jiné to, že fakturace bude probíhat na základě skutečně provedených prací po předání a převzetí díla žalovanou v jednotkových cenách podle cenové nabídky s tím, že faktura bude podložená oboustranně potvrzeným soupisem prací. Žalobkyně také akceptovala, že objednávka bude nahrazena standardní smlouvou o dílo a že fakturace bude následovat po jejím podpisu. Jedná se o zavedenou praxi, přičemž v daném případě byla žalobkyni předložena smlouva o dílo, která vycházela z investorské smlouvy o dílo. Návrh smlouvy o dílo však žalobkyně odmítla akceptovat. Žalobkyně doručila žalované fakturu [číslo] dále fakturu [číslo] s rozpisy prací, které postrádaly podpisy odpovědných osob žalované, což bylo předpokladem pro vystavení faktury. Žalobkyni proto nevznikl nárok na vystavení faktur a žalované nezbylo než faktury vrátit. V době vystavení faktur dále dílo vykazovalo zásadní vady a nedodělky, které je činily nezpůsobilým k zahájení přejímacího řízení. Od [datum] se situace nezměnila, vady a nedodělky přetrvávají, žalobkyně tedy dosud nedokončila dílo řádně ani včas a nevznikl jí nárok na vystavení faktur. Žalovaná má přitom právo odmítnout převzetí díla, neboť toto vykazuje nikoliv vady drobné, ojedinělé, nýbrž zásadní, které brání užívání stavby funkčně i esteticky. Podmínkou předání a převzetí díla byl podpis předávacího protokolu v písemné formě, existence takového protokolu je tak hmotněprávní podmínkou předání a převzetí díla, přičemž zhotovitel se v takovém případě může po objednateli domáhat pouze převzetí díla, nikoliv doplacení jeho ceny.

3. Při jednání dne [datum] žalobkyně doplnila, že odstoupila od smlouvy o dílo pro podstatné porušení povinností žalované, v důsledku čehož smlouva zanikla a žalobkyně má právo na vydání bezdůvodného obohacení ve výši 273 835 Kč, které bylo vyčísleno v souladu s cenovými podmínkami sjednanými ve smlouvě o dílo. Uvedené soud posoudil jako změnu žaloby ve smyslu ustanovení § 95 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), přičemž o připuštění změny žaloby rozhodl při jednání konaném dne [datum].

4. Podáním datovaným [datum] žalovaná uplatnila jako procesní obranu k započtení (jak upřesnila při jednání konaném dne [datum]) proti nároku žalobkyně svoji pohledávku vůči žalobkyni z důvodu náhrady škody, resp. slevy z ceny díla, a to ve výši 9 240 Kč představující náklady na odstranění vad a nedodělků (když žalobkyně tyto přes výzvy žalované neodstranila, žalovaná je tak nechala odstranit [právnická osoba] [celé jméno svědka]) a dále ve výši 85 591,25 Kč představující vícenáklady, které musela žalovaná vynaložit, aby dokončila dílo (žalobkyně dílo nedokončila, svévolně staveniště opustila, žalovaná proto uzavřela na zbývající část díla smlouvu s [celé jméno svědka], který dílo dokončil za cenu 502 991 Kč, přičemž původní rozpočet žalobkyně zněl na částku 417 399,75 Kč). Žalovaná dále nesouhlasila s tím, že práce byly provedeny v rozsahu, jak tvrdila žalobkyně.

5. Žalobkyně dále v podání ze dne [datum] uvedla, že objednávka žalované představovala pouze podklad pro zpracování nabídky a jednání o smlouvě o dílo mezi účastníky, žalobkyni poskytovala informaci o rozsahu díla, které měla provádět. Ostatní podmínky žádný z účastníků nevnímal jako závazné, byly řešeny ústně (což je zřejmé mimo jiné z toho, že žalobkyně objednávku písemně neakceptovala, dále z termínu realizace [datum] a výslovného prohlášení, že bude nahrazena smlouvou o dílo). Mezi účastníky byla tedy uzavřena smlouva o dílo v ústní podobě, jejímž předmětem byla pokládka zámkové dlažby, obrub a mozaiky v rámci rekonstrukce komunikace ulice [ulice] a [ulice], a to v rozsahu, jak bylo uvedeno v příloze objednávky. Dále bylo mimo jiné ujednáno, že dílo bude prováděno podle pokynů žalované a investora na stavbě, že fakturace bude probíhat jednou měsíčně na základě vyúčtování provedených pracích v příslušném kalendářním měsíci a jejich ocenění jednotkovými cenami. Faktury měly být vystaveny se splatností 14 dnů.

6. Z provedených důkazů soud dospěl k níže uvedeným skutkovým zjištěním.

7. Z objednávky [číslo] bylo zjištěno, že žalovaná dne [datum] jako odběratel vystavila žalobkyni jako dodavateli objednávku na pokládku obrub, zámkové dlažby a mozaiky s tím, že jde o kompletní dodávku prací bez materiálu za předpokládanou celkovou cenu 714 623 Kč. V objednávce byl uveden termín dodání [datum] a počet dnů splatnosti 90. Podmínky fakturace byly popsány tak, že bude probíhat na základě skutečně provedených pracích po předání a převzetí díla objednatelem v jednotkových cenách dle cenové nabídky. Dále byl uveden text„ Platby na základě faktury podložte oboustranně potvrzeným soupisem prací“. V objednávce bylo uvedeno, že bude nahrazena smlouvou o dílo s tím, že fakturace bude možná po podpisu smlouvy o dílo a termíny realizace budou řešeny v odsouhlaseném harmonogramu prací. Přílohou objednávky byl položkový rozpočet s bližší specifikací jednotlivých položek, jejich množstvím a jednotkovou cenou, a to v členění rekonstrukce komunikace ulice [ulice] za celkovou cenu 588 587,75 Kč a rekonstrukce komunikace ulice [ulice] za celkovou cenu 125 675 Kč. Jednotkové ceny byly stanoveny tak, že cena činila za pokládku obrub z dlažebních kostek velkých částku 130 Kč, chodníkových obrub z kamenných obrubníků š. 300 mm částku 190 Kč, záhonových obrub z betonových obrubníků částku 105 Kč, dlážděných krytů z drobných kostek do lože z kameniva částku 250 Kč/m2, krytů z betonových dlaždic se zámkem 60 mm částku 120 Kč/m2 a krytů z betonových dlaždic se zámkem 80 mm částku 130 Kč/m2. Objednávka byla podepsána ze strany žalované.

8. Z nepodepsaného konceptu smlouvy o dílo soud zjistil, že předmětem smlouvy měl být závazek žalobkyně jako zhotovitele provést pro žalovanou jako objednatele dílo spočívající ve zhotovení stavby v rámci rekonstrukce místních komunikací ulice [ulice] a části ulice [ulice], a to dle bližší specifikace uvedené v nabídce zhotovitele, a závazek objednatele za provedené dílo zaplatit zhotoviteli cenu díla. Stavba měla být realizována ve dvou etapách, z nichž každá měla být realizována a předána samostatně, přičemž první etapa byla rekonstrukce [příjmení] ulice. V konceptu smlouvy bylo uvedeno, že celková cena díla ve výši 714 262,75 Kč (bez DPH) byla stanovena na základě nabídky zhotovitele a oceněného soupisu prací, dodávek a služeb (tzv. položkové rozpočty). Podle konceptu smlouvy měl dále zhotovitel splnit povinnost řádně provést a ukončit příslušnou etapu díla jejím řádným ukončením a protokolárním předáním a převzetím ze strany objednatele. Platby měly být prováděny na základě faktur vyhotovených dle soupisu skutečně provedených prací s tím, že fakturace bude probíhat měsíčně, kdy po ukončení každého měsíce předá zhotovitel objednateli daňový doklad, ke kterému bude připojen zjišťovací protokol.

9. Z faktury [číslo] bylo zjištěno, že žalobkyně vyúčtovala dne [datum] žalované cenu za stavební práce v částce 273 835 Kč. Faktura byla vystavena s datem splatnosti [datum]. Přílohou faktury byl rozpis prací, ze kterého vyplývá, že žalobkyně vyúčtovala částku 42 900 Kč za pokládku kostek 16x16 v množství 330 m (130 Kč), částku 79 800 Kč za pokládku kamenných obrub 300 mm v množství 420 m (190 Kč), částku 4 935 Kč za pokládku zahradních obrub v množství 47 m (105 Kč), částku 87 350 Kč za pokládku kostek drobných 10x10 v množství 349,4 m2 (250 Kč/m2), částku 50 400 Kč za pokládku dlažby zámkové 6 v množství 420 m2 (120 Kč/m2) a částku 8 450 Kč za pokládku dlažby zámkové 8 v množství 65 m2 (130 Kč/m2). Rozpis prací byl podepsán žalobkyní.

10. Ze zápisů z 18. a 19. kontrolního dne stavby konaných dne [datum] a [datum] vyplývá, že dne [datum] se uskutečnila za účasti mimo jiné zástupců [územní celek], technického dozoru [celé jméno svědka] a zástupců žalované přejímka zádlažby v ulici [ulice] v úseku [ulice] – [ulice] s tím, že byl pořízen samostatný zápis. V zápisu z předpřejímky konané dne [datum] za účasti mimo jiné [celé jméno svědka] jako technického dozoru investora a stavbyvedoucího žalované [celé jméno svědka] byly sepsány nedostatky, přičemž v ulici [ulice] šlo zejména o nerovnosti, dále o nedostatečné zásypy či nerovnosti dořezů zámkové dlažby.

11. Fotografie založené ve spise na č. l. 42 – 48, 52, 53, 55, 56, 58 – 60 a 62 zachycují chodník se zámkovou dlažbou a obrubníky; na fotografiích jsou patrné nerovnosti dlažby, chybějící zásyp spár, široké mezery, posedaná zámková dlažba, chybějící dořez zámkové dlažby či odštíplá dlažba.

12. Z faktury [číslo] soud zjistil, že žalobkyně vyúčtovala dne [datum] žalované cenu za stavební práce ve [obec] v částce 56 853 Kč. Přílohou faktury byl rozpis prací, ze kterého vyplývá, že žalobkyně vyúčtovala cenu mimo jiné za pokládku kostek 16x16 v množství 255 m, kamenných obrub 300 mm v množství 75 m, zahradních obrub v množství 39,5 m, kostek drobných 10x10 v množství 8,1 m2, dlažby zámkové 6 v množství 1 m2, dlažby zámkové 8 v množství 13,25 m2.

13. Z přípisů ze dne [datum], [datum] a [datum] bylo zjištěno, že žalovaná opakovaně vrátila žalobkyni faktury [číslo] s odůvodněním, že dílo nebylo dokončeno a předáno, soupis prací nebyl potvrzený stavbyvedoucím či že nebylo uvedeno číslo zakázky a místo a nebyla přiložena objednávka.

14. Z emailové komunikace ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná prostřednictvím [jméno] [jméno] sdělila žalobkyni, že stále nejsou odstraněny závady na stavbě [obec] a vyzvala ji k odstranění nedodělků. Dále ji vyzvala, aby po odstranění vad a nedodělků vytvořila soupis provedených prací a zjišťovací protokol, který bude potvrzen stavbyvedoucím žalované s tím, že žalobkyně má následně zaslat fakturu do [obec].

15. Přípisem datovaným [datum] žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce vyzvala žalovanou k úhradě dluhu ve výši 273 835 Kč s tím, že jde o dluh ze smlouvy o dílo uzavřené akceptací objednávky [číslo] ze dne [datum], kterou se žalobkyně zavázala pro žalovanou provést pokládku obrub, zámkové dlažby a mozaiky v obci [obec]. Uvedla, že v souladu se smlouvou ve znění jejích pozdějších doplňků žalobkyně provedla v měsíci září zde blíže specifikované dílo a jeho cenu vyúčtovala dokladem [číslo] ze dne [datum] znějícím na částku 273 835 Kč se sjednanou splatností [datum] a s rozpisem prací bez příslušného potvrzení, když žalovaná odmítla podepsat zjišťovací protokol o provedených pracích do doby podpisu smlouvy o dílo s nepřijatelnými podmínkami. Jde-li o rozsah skutečně provedených pracích, odkázala žalobkyně na stavební deník a svoji fotodokumentaci.

16. Z odstoupení od smlouvy ze dne [datum] vyplývá, že žalobkyně sdělila žalované, že k datu [datum] odstupuje od smlouvy o dílo, kterou se žalobkyně zavázala pro žalovanou provést pokládku obrub, zámkové dlažby a mozaiky v obci [obec], a to z důvodu podstatného porušení povinností žalované, která v rozporu se smluvním ujednáním řádně a včas nehradí sjednanou cenu díla, bez právního důvodu odmítá dílo převzít a zneužívá svého postavení v tomto závazkovém vztahu. Uvedla, že žalovaná si musela být vědoma, že žalobkyně předpokládá řádnou úhradu ceny díla, jinak by závazkový vztah neuzavřela. Vyzvala ji zároveň k vydání bezdůvodného obohacení za realizované dílo a k zaplacení náhrady škody způsobené protiprávním jednáním žalované v celkové výši 714 263 Kč, a to do tří dnů od doručení výzvy. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že odstoupení od smlouvy bylo doručeno žalované dne [datum], soud proto vzal toto shodné tvrzení účastníků v souladu s ustanovením § 120 odst. 3 o. s. ř. za své skutkové zjištění.

17. Ze smlouvy o dílo [číslo] bylo zjištěno, že žalovaná a [celé jméno svědka] dne [datum] smlouvu, kterou se [celé jméno svědka] jako zhotovitel zavázal provést pro žalovanou dílo spočívající ve zhotovení stavby s názvem„ Rekonstrukce ulice [ulice] a v [anonymizováno] ve [obec] vč. inženýrských sítí“ podle projektové dokumentace, a to ve dvou etapách, přičemž v rámci I. etapy týkající se ulice [ulice] měly být položeny obrubníky a dlažba včetně nového parkoviště a přeložení parkoviště. Doba plnění byla ujednána pro poslední část stavby nejpozději do [datum]. Celková cena byla sjednána ve výši 479 659,5 Kč (bez DPH). Dále bylo ujednáno, že fakturace bude probíhat měsíčně na základě skutečně provedených pracích, kdy po ukončení každého měsíce předá zhotovitel objednateli daňový doklad, ke kterému bude připojen zjišťovací protokol.

18. Z přípisu ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaná vyzvala žalobkyni, aby nejpozději do [datum] odstranila vady a nedodělky díla podle smlouvy uzavřené akceptací objednávky [číslo] ze dne [datum], které spočívají zejména v nerovnosti dlažeb způsobené nedostatečným dodržováním technologického postupu. Uvedla, že uvedené vady brání bezpečnému užívání objektů a předání díla objednateli s tím, že nebudou-li vady odstraněny, stane se tak prostřednictvím třetí osoby a náklady budou účtovány k tíži žalobkyně. Žalobkyně reagovala přípisem ze dne [datum] tak, že reklamaci zamítá jako neoprávněnou.

19. Z objednávky [číslo] datované [datum] bylo zjištěno, že žalovaná vystavila jako odběratel uvedeného dne [celé jméno svědka] jako dodavateli objednávku na přeložení zámkové dlažby v ulici [ulice] ve [obec] za předpokládanou cenu v celkové výši 9 240 Kč. V objednávce bylo mimo jiné uvedeno, že termín dodání je od [datum] do [datum], že daňové doklady budou vystaveny prodávajícím jednou měsíčně v poslední den příslušného kalendářního období, přičemž ke konečné faktuře bude přiložena objednávka a podepsaný dodací list s tím, že konečná cena bude stanovena na základě provedených a odsouhlasených prací.

20. Ze zápisu o odevzdání a převzetí stavby ze dne [datum], včetně protokolu o odstranění vad a nedodělků, vyplývá, že dne [datum] bylo zahájeno přejímací řízení stavby„ Rekonstrukce ulice [ulice] a v [anonymizováno] ve [obec] vč. inženýrských sítí“ mezi [územní celek] jako objednatelem a žalovanou jako zhotovitelem, přičemž byly sepsány ojedinělé drobné nedodělky nebo vady. Jde-li o dlažbu v ulici [ulice], tyto spočívaly toliko v přepískování ploch ze zámkové dlažby. Přejímací řízení bylo ukončeno dne [datum] s tím, že zástupci objednatele potvrdili odstranění vytknutých vad a nedodělků a převzali dokončenou stavbu.

21. Z faktury [číslo] soud zjistil, že [celé jméno svědka] vyúčtoval dne [datum] žalobkyni částku 9 240 Kč za přeložení zámkové dlažby v rozsahu 33 m2 za jednotkovou cenu 280 Kč v rámci akce rekonstrukce ulice [ulice] a [ulice] ve [obec]. Jako datum uskutečnění zdanitelného plnění bylo na faktuře uvedeno [datum] Částku 9 240 Kč žalovaná zaplatila dne [datum], jak vyplývá z výpisu z bankovního účtu.

22. Rozsudkem pro uznání Okresního soudu v Teplicích ze dne 17. 1. 2020, č. j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne [datum], byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku v celkové výši 58 053 Kč (součet částky 56 853 Kč a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč) spolu se zákonným úrokem z prodlení. Jak vyplývá také z návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, předmětem řízení bylo zaplacení ceny díla spočívajícího v pokládce obrub, mozaiky a zámkové dlažby, které provedla pro žalovanou žalobkyně v měsíci říjnu 2016 v rámci rekonstrukce ulice [ulice] a [ulice], kdy cena díla byla vyúčtována fakturou žalobkyně [číslo] ze dne [datum].

23. Z výpovědi svědka [celé jméno svědka] bylo zjištěno, že svědek byl zaměstnancem žalované na pozici stavbyvedoucího, když žalobkyně prováděla jako subdodavatel pro žalovanou práce spočívající v pokládce dlažby a obrubníků ve [obec]. Práce žalobkyně technický dozor nechtěl převzít z důvodu chybějících dořezů u dlažeb, nerovnosti chodníků a dlažeb či chybějícího zásypu spár pískem nebo drtí, přičemž žalobkyně odmítla práce předělat. Svědek dohlížel na stavbu, z dalších činností prováděl např. kontrolu fakturací. Majitel žalobkyně se domáhal podpisu soupisu prací, ten mu svědek nepotvrdil, neboť práce nepovažoval za řádně provedené v kvalitě i množství. Nadřízený svědka vytýkal žalobkyni nedostatky, za žalobkyni na stavbu už nepřijeli a práce dokončila jiná firma. Svědek byl na stavbě přítomen každý den. Každé pondělí byl kontrolní den, kdy se za účasti technického dozoru a zástupce investora zkontrolovaly provedené práce, případně se konstatovalo, že něco není opravené, přičemž se pořizoval zápis a fotodokumentace. Na stavbě byl svědek do konce června 2017 a v té době již žalobkyně na stavbě nebyla zhruba půl roku, nová firma nastoupila zhruba 2 měsíce po odchodu žalobkyně. Žalovaná zajišťovala stavební připravenost, která spočívala v připravených podkladech pro obruby a dlažby, vytyčení stavby a navození materiálu na dláždění. Dílo se provádělo na etapy, tj. vždy v určitých úsecích. Ze stavby se pořizoval stavební deník, a to na denní bázi. Zápis z kontrolního dne [datum] pořídil technický dozor [celé jméno svědka]. Zápis z předpřejímky ze dne [datum] zachycuje vady, které sepsali, když procházeli stavbu. Fotografie předložené žalovanou, na kterých je patrná celá ulice, zachycují výše popsanou stavbu.

24. Z výpovědi svědka [celé jméno svědka] bylo zjištěno, že svědek byl zaměstnancem žalované do konce dubna 2018, přičemž pracoval jako mistr na stavbě ve [obec] v ulici [ulice]. Na této stavbě žalobkyně pokládala dlažby, obrubníky a kamenné mozaiky, přičemž provedla práce v ulici [ulice] a dále v [příjmení] ulici od ulice [obec] mládeže po křižovatku s ulicí [ulice]. Provádění prací fungovalo tak, že den předem si s žalobkyní řekli, co se bude dělat, aby byl připravený materiál, žalovaná vytyčila stavbu a dala pracovníkům žalobkyně výšky a pozice, aby mohli pokládat. Takto to fungovalo den ode dne, pracovníci žalobkyně někdy přijeli, jindy nikoliv. Pracovníky žalobkyně hodnotil jako ochotné, pokud něco potřeboval, pomohli mu (například když jim svědek předal špatné výškové vytyčení, asi dvakrát předělali asi 8 metrů obrubníků). Svědek na stavbě nebyl po celou dobu, asi tři týdny působil na jiné stavbě. Poté co se vrátil, stavbu procházeli spolu s technickým dozorem kvůli přebírání prací, kdy technický dozor vytýkal nějaké vady, šlo o nerovnosti na zámkových dlažbách. Od nadřízeného pana [celé jméno svědka] se svědek doslechl, že vytýkané vady byly oznámeny žalobkyni. Pan [anonymizováno] pak přišel k nim do kanceláře ve stavební buňce na místě stavby, kde proběhla výměna názorů. Oznámené nedostatky nebyly odstraněny, po výstupu v kanceláři již pracovníci žalobkyně na stavbu nepřijeli. Rozpis prací žalobkyně svědek viděl v souvislosti s přepočítáváním výměr, odpovídá provedeným pracím, jde-li o položky. Jde-li o množství, dospěli s přípravářem panem [příjmení] k tomu, že rozpis obsahuje nesrovnalosti, např. u kamenné dvoulinky. Na stavební připravenosti se domlouvali každý den, kdy se na druhý den domluvilo, co se bude dělat, s geodetem dále připravoval směrové a výškové pozice. V průběhu prací uplatňoval nějaké vady u žalobkyně, a to dořezy a spárování, což v ulici [ulice] žalobkyně opravila. Svědek prováděl denně zápisy do stavebního deníku. Fotografie na č. l. 42 a násl. spisu pořídil [celé jméno svědka], na některých je zachycen svědek. Z výpovědi svědka dále soud zjistil, že práce v místech zachycených na fotografiích založených ve spise na č. l. 49, 50 a 61 neprováděla žalobkyně. Žalobkyně prováděla práce v místech na fotografiích založených ve spise na č. l. 42 (svědek s žalobkyní řešil přesazenou hranu obrubníku), 45, 48, 53 a 62. Dále prováděla práce v místech na fotografiích založených ve spise na č. l. 43, 46, 56 a 59, kde je zachycena [ulice] ulice (pokud jde o poklop kanalizace, dle domluvy měla žalobkyně poklop přizvednout, kanalizaci však dělal někdo jiný). Na fotografii založené ve spise na č. l. 44 je zachycen roh ulice [příjmení] a [anonymizováno] (zvýrazněná mezera mohla být v důsledku velkých kamenů od zdi, nerovnost dlažby může být způsobena kvalitou podkladu). Na fotografii založené ve spise na č. l. 47 je zachycena [ulice] ulice, přičemž v místě jiné barvy asfaltu je na levé straně odbočka do ulice na [obec], další práce směrem nahoru neprováděla žalobkyně. Práce byly prováděny od ulice [ulice] směrem nahoru [příjmení] ulicí. [ulice] ulice je pak zachycena i na fotografiích založených ve spise na č. l. 55, 58 (rovina od krajního bodu k chodníku byl požadavek technického dozoru), 60 (větší mezera mohla být dána betonovým výstupkem) a 62. Nedostatky, které jsou patrné na fotografiích, již na stavbě zůstaly. Zápis z předpřejímky konané dne [datum] koresponduje fotografiím.

25. Z výpovědi svědka [celé jméno svědka] vyplývá, že svědek od žalované dostal zakázku na práce v [příjmení] ulici ve [obec], kdy dostal nabídku, aby ji ocenil a byl vybrán v rámci výběrového řízení na práce spočívající v pokládce zámkové dlažby a obrub. Dále byly prováděny opravy zámkové dlažby, toho moc nebylo, asi 50 m2. Tato akce proběhla asi v dubnu 2017. Pokud jde o cenu, dostal prázdný výkaz výměr, který ocenil, přičemž byla uzavřena klasická smlouva o dílo. Ještě dodlažďovali u nemocnice část parkoviště. Fakturu ze dne [datum] vystavil, neví však, za co konkrétně bylo fakturováno. Dílo, které si objednala žalovaná, bylo provedeno a cena byla žalovanou zaplacena.

26. Z výpovědi svědka [celé jméno svědka] soud zjistil, že svědek pracoval jako technický dozor pro [územní celek] jako investora na stavbě spočívající v rekonstrukci vodovodu, kanalizace a plynovodu včetně komunikací v ulici [ulice] ve [obec] realizované asi v letech 2015 až 2017. Zakázka byla rozdělena do několika etap. Zhotovitelem byla žalovaná a žalobkyně zajišťovala pro žalovanou jako subdodavatel část staveních prací v první etapě, kdy se jednalo o dláždění chodníků. Dílo nepřevzal, neboť tam byly vady a nedodělky v rozporu s projektovou dokumentací, autorským dozorem a s technickými normami. Bylo to někdy v zimním období, vady nebylo možno ihned odstranit. V následujícím období zhotovitel vady odstranil, neví prostřednictvím koho. Byla pořízena mimo jiné rozsáhlá fotodokumentace, jednou týdně se prováděly kontrolní dny. Tato část se přebírala na dvakrát, do protokolu byly sepsány vady, přičemž bylo dohodnuto, kdy a jak se vady odstraní, o čemž byl pořízen zápis. Šlo například o nerovnosti v příčném směru. Podle autorského dozoru měly být mezery mezi chodníkem a podezdívkou plotu maximálně 5 cm, mezery měly být doplněny štěrkem, což někdy nebylo splněno. Další nedostatky spočívaly v dořezech a spárování, resp. přepískování. Svědkovi není známo, zda uvedené vady byly na části díla, které prováděla žalobkyně, měl vztah pouze k investorovi, kontroloval rozsah a kvalitu prací, pokud měl výtky, zaznamenal je do stavebního deníku nebo zápisu z kontrolního dne, přičemž jednal pouze s žalovanou. Dílo se předávalo po etapách a protokolárně, vyhotovil se zápis do stavebního deníku nebo samostatný protokol. Pokud nebylo možné dodržet technické normy, určoval konkrétní provedení autorský dozor, ten se účastnil kontrolního dne, jeho požadavky byly prezentovány vůči žalované a byly sepsány v zápise z kontrolního dne. Příčin nerovnostní dlažby může být více, může to být i nesprávně udělaný podklad. Svědek sepsal zápis z předpřejímky dne [datum] a rovněž zápis z kontrolního dne [datum].

27. Z výslechu svědkyně [celé jméno svědkyně] bylo zjištěno, že svědkyně je zaměstnankyní žalobkyně, zpracovává personální a mzdovou agendu a účetnictví. Za svědkyní přišel v roce 2016 pan [příjmení] s tím, že byl osloven žalovanou ohledně zakázky na rekonstrukci ulice [ulice] a asi [ulice], následně přišel slepý rozpočet, aby se prodiskutovaly ceny. Řešilo se, v jakém rozsahu se bude dílo provádět, za jakou cenu a další podmínky podle připomínek pana [příjmení]. Technické věci řešil pan [příjmení], svědkyně řešila spíše otázky týkající se fakturace. Svědkyně někdy řeší i konkrétní smluvní vztahy s obchodními partnery společnosti, např. termíny či podmínky fakturace, někdy svědkyně rovněž potvrzuje objednávky na pokyn pana [příjmení]. V daném případě přišla objednávka na firemní email, asi od pana [celé jméno svědka], a následně se pan [příjmení] domlouval, jak se to bude dělat a kdy se začne, přičemž cena již byla dojednaná. Pan [anonymizováno] s tím nesouhlasil, neboť tam byla 90 denní splatnost, což si žalobkyně jako firma se 4 zaměstnanci nemůže dovolit. Pan [anonymizováno] svědkyni říkal, že mezi účastníky bylo dohodnuto, že se bude fakturovat po částech, resp. jednou měsíčně či za 30 dnů a se 14 denní splatností od vystavení faktury, a to částka podle soupisu prací, které byly provedeny k tomu dni. Standardně měla žalovaná 90 dnů po dokončení díla, s čímž žalobkyně nesouhlasila. Svědkyně pak opravila objednávku v údaji o splatnosti a objednávku potvrzenou razítkem poslala zpět na email, ze kterého objednávka přišla. Žádnou odpověď již neobdržela. Dále se o věc nestarala, dokud nenastaly problémy v komunikaci s panem [celé jméno svědka] a kdy nebyly zaplaceny faktury. Faktury vystavila svědkyně a byly vráceny. Pan [celé jméno svědka] jí říkal telefonicky, že nemají smlouvu o dílo, což je první pravidlo pro fakturaci. Faktury pak přišly zpět poštou s papírky, že nemají potvrzené soupisy prací. Pan [anonymizováno] jel na stavbu, aby nechal potvrdit soupisy, to bylo odmítnuto. Faktury poslala znovu s tím, že bylo odmítnuto potvrzení prací. S panem [jméno] řešila faktury, řekl jí, že nemají potvrzený soupis prací. Dále řešili špatné podklady, pan [jméno] jí říkal, že nezaplatí, protože se tam propadá zámková dlažba. Pan [anonymizováno] jí říkal, že jsou na stavbě špatně udělané podklady, že to sděloval panu [celé jméno svědka], který mu řekl, ať se o to nestará. U žalobkyně nebyla praxe, že by fakturace probíhala až po dokončení díla.

28. Výslech svědka [celé jméno svědka] soud provedl v souladu s ustanovením § 122 odst. 2 o. s. ř. mimo jednání, a to v rámci místního šetření konaného dne [datum] ve [obec] v ulici [ulice], když takový postup soud považoval za účelný. Z výpovědi svědka soud zjistil, že je zaměstnancem žalobkyně, přičemž asi 4 až 5 let zpětně žalobkyně prováděla v daném místě práce spočívající v pokládce obrubníků, dlažby a žulových kostek. Pokládka byla provedena v ulici [ulice] od počátku schodů k potoku směrem ke křižovatce ulic [ulice], [ulice] a [ulice], zde šlo o dlažbu na jedné straně ulice a nikoliv o obrubníky. Dále byla pokládka provedena v ulici [ulice] až po křižovatku s ulicí [ulice], kdy šlo o pokládku uvedených komponentů po obou stranách ulice. Dvoulinku v určité části pokládali dvakrát, další část byla několikrát překládána, a to na pokyn pana [celé jméno svědka], kdy dolaďovali nějaké sklony.

29. Ze znaleckého posudku [číslo] ze dne [datum] zpracovaného [celé jméno znalce], znalcem z oboru stavebnictví, stavby dopravní a dále z oboru ekonomika, ceny a odhady dopravních a inženýrských staveb, specializace posuzování stavebních prací z hlediska cen, cenových předpisů a technologie, jehož úkolem bylo stanovit rozsah prací provedených žalobkyní v měsíci září 2016 a určit jejich obvyklou cenu a zodpovědět otázka, zda dílo vykazovalo vady, jaký byl jejich rozsah a obvyklá cena prací na jejich odstranění, soud uzavřel toliko, že cena, kterou žalobkyně vyúčtovala žalované za práce vykázané v rozpise prací k faktuře ze dne [datum] odpovídá obvyklé ceně takových stavebních prací. Znalci bylo dále uloženo doplnit znalecký posudek k otázce celkového rozsahu prací provedených žalobkyní v rámci předmětné stavby, a to na základě měření znalce učiněného podle pokynů soudu udělených v rámci místního šetření dne [datum]. Z doplnění [číslo] znaleckého posudku datovaného dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně celkem provedla pokládku obrub z dlažebních kostek velkých 16x16 v množství 593,15 m, chodníkových obrub z kamenných obrubníků š. 300 mm v množství 374,25 m, záhonových obrub z betonových obrubníků š. 50 mm v množství 68 m, dlážděných krytů z drobných kostek do lože z kameniva v množství 350,4 m2, krytů z betonových dlaždic se zámkem šedých tl 60 mm v množství 409,68 m2 a krytů z betonových dlaždic se zámkem šedých tl. 80 mm v množství 101,71 m2.

30. Z výslechu [jméno] [příjmení], který byl vyslechnut v souladu s ustanovením § 126 odst. 4 o. s. ř. podle § 131 o. s. ř bylo zjištěno, že prováděl pro žalovanou práce spočívající v pokládce zámkové dlažby 6 a 8, zahradních obrubníků, kamenných žulových obrubníků a žulových kostek 10 a 16. Faktury vystavil na základě měření, které prováděl. Práce byly prováděny v ulici [ulice] a v malém rozsahu též v [anonymizováno] a dále v nějaké spodní ulici. Jaké konkrétní práce byly provedeny v září 2016, není schopen určit. Některé části byly několikrát přeloženy na pokyn pana [celé jméno svědka], a to v křižovatce uprostřed [příjmení] ulice zámková dlažba 6 (odhadem 15- 20 m2) a dále kamenné obrubníky (odhadem 20 m).

31. Soud dále k důkazu provedl projektovou dokumentaci a stavební a montážní deníky, ze kterých však nezjistil žádné relevantní skutečnosti. Ze stavebních deníků zejména nijak nevyplývá rozsah prací provedených žalobkyní, když denní zápisy obsahují ve vztahu k žalobkyni nejvýše počet pracovníků pracujících na stavbě, příp. skutečnost, že byly prováděny práce zcela obecně popsané jako pokládka chodníků a obrub, přičemž naposledy byli pracovníci žalobkyně do stavebního deníku zaznamenáni [datum]. Žádné relevantní skutečnosti soud nezjistil ani ze zápisů z kontrolních dnů [číslo] až 51, které se uskutečnily v období od [datum] do [datum] (s výjimkou výše uvedených zápisů ze dne [datum] a [datum]).

32. Provedené důkazy soud hodnotil samostatně i v jejich vzájemné souvislosti. Výpovědi vyslechnutých svědků soud shledal věrohodnými, neboť neshledal jakýkoliv důvod pro opačný závěr, a to i s přihlédnutím k současným či minulým pracovněprávním vztahům některých svědků k účastníkům. Mezi výpověďmi svědků pak soud neshledal žádné relevantní rozpory, tyto nebyly v rozporu ani s dalšími provedenými důkazy. Soud neučinil žádné skutkové zjištění z fotografií založených ve spise na č. l. 49 - 51, 54, 57, 61 a 63, když nebylo postaveno na jisto, o jaké konkrétní místo jde, resp. zda jsou na nich zachyceny práce provedené žalobkyní, a to ani v souvislosti s výpověďmi svědků [celé jméno svědka], [celé jméno svědka] a zejména [celé jméno svědka], z jehož výpovědi vyplývá, že na některých fotografiích nejde o práce provedené žalobkyní. Soud dále nevycházel ze znaleckého posudku [celé jméno znalce] ze dne [datum], jde-li o jeho závěry o rozsahu provedených pracích a existenci vadného plnění, resp. jeho rozsahu, když ze znaleckého posudku je zřejmé, že spisový materiál (vč. stavebních deníků, zápisů z kontrolních dnů, projektové dokumentace či fotodokumentace a dalších) neobsahoval potřebné údaje k zodpovězení těchto otázek, závěry znalce v těchto otázkách pak nebyly přesvědčivě odůvodněné, resp. znalec své závěry učinil toliko na základě úvah, které mu nepříslušely (znalec uzavřel, že rozsah prací žalobkyní vykázaný pravděpodobně odpovídá skutečně provedeným pracím v podstatě z toho, že množství provedené práce nebylo důvodem pro vrácení faktury; na rozsah vadného plnění pak usuzoval toliko z faktury vystavené [celé jméno svědka]). Soud naopak vycházel z doplnění znaleckého posudku ze dne [datum], kdy úkolem znalce bylo stanovit celkový rozsah prací provedených ze strany žalobkyně, a to na základě měření uskutečněného podle pokynů, které znalci byly soudem dány při místním šetřením dne [datum] ve smyslu místního určení počátku a konce měření, tj. ulice [ulice] od počátku schodů k potoku po křižovatku s ulicemi [ulice] a [ulice] a dále ulice [ulice] po křižovatku s ulicí [ulice]. V doplnění znaleckého posudku pak znalec podle soudu danou otázku řádně zodpověděl a své závěry odpovídajícím způsobem odůvodnil, včetně konkrétních výměr a nákresů.

33. Soud neprovedl důkaz výslechem svědků [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], které byly žalobkyní navrženy k prokázání tvrzení o doručení a vrácení faktur, a svědka [jméno] [jméno], z jehož podnětu mělo být stanovisko, že nebude potvrzen soupis prací, dokud nebude podepsána smlouva o dílo, neboť další dokazování v tomto směru soud považoval za nadbytečné. Žalobkyně dále navrhla k důkazu výpověď svědka bagristy [jméno], zástupců [územní celek] a zaměstnanců [celé jméno svědka], tyto osoby však blíže neoznačila. Soud dále neprovedl důkaz objednávkou označenou žalovanou při jednání dne [datum], tj. poté co nastaly účinky koncentrace řízení ve smyslu § 118b o. s. ř., výslech svědka [jméno] [příjmení], který byl navržen žalovanou k prokázání tvrzení o tom, že žalobkyně neprovedla dílo v rozsahu, v jakém tvrdila, neboť bylo na žalobkyni, aby tvrzený rozsah prací prokázala, přičemž k této otázce soud učinil důkaz znaleckým posudkem. Konečně soud neprovedl důkaz fotodokumentací [územní celek] k otázce rozsahu provedeného díla ze strany žalobkyně, neboť předloženou fotodokumentaci soud nepovažuje za důkaz způsobilý prokázat tyto skutečnosti, k rozsahu prací pak byl zpracován znalecký posudek.

34. Ze shora uvedených skutkových zjištění soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: Žalovaná dne [datum] vystavila objednávku, jejímž předmětem bylo zhotovení díla žalobkyní pro žalovanou spočívajícího v pokládce obrub, zámkové dlažby a mozaiky v rámci zakázky s názvem„ Rekonstrukce ulice [ulice] a [ulice] [obec] vč. inženýrských sítí“ za předpokládanou cenu 714 263 Kč a v bližší specifikaci uvedené v položkovém rozpočtu, podle kterého činila cena za práce v ulici [ulice] částku 588 587,75 Kč a v ulice [ulice] částku 125 675 Kč vyčíslená na základě jednotkových cen a předpokládaného množství. Jednotkové ceny byly uvedeny ve výši 130 Kč za obruby z dlažebních kostek velkých, 190 Kč za chodníkové obruby z kamenných obrubníků š. 300 mm, 105 Kč za záhonové obruby z betonových obrubníků, 250 Kč za dlážděné kryty z drobných kostek do lože z kameniva, 120 Kč/m2 za kryty z betonových dlaždic se zámkem 60 mm a 130 Kč/m2 za kryty z betonových dlaždic se zámkem 80 mm. V objednávce bylo mimo jiné uvedeno, že bude nahrazena smlouvou o dílo s tím, že fakturace bude možná až po podpisu smlouvy o dílo. Objednávka byla zaslána žalobkyni emailem, žalobkyně nesouhlasila se lhůtou splatnosti 90 dnů, upravenou objednávku v údaji o splatnosti 14 dnů zaslala emailem žalované. K uzavření písemné smlouvy o dílo, na kterou odkazovala objednávka, nedošlo. Účastníci se ústně dohodli, že fakturace bude probíhat měsíčně na základě skutečně provedených pracích. Žalobkyně započala s prováděním prací podle objednávky, přičemž v září a říjnu 2016 provedla práce spočívající v pokládce obrub z dlažebních kostek velkých 16x16 v množství 593,15 m, chodníkových obrub z kamenných obrubníků š. 300 mm v množství 374,25 m, záhonových obrub z betonových obrubníků š. 50 mm v množství 68 m, dlážděných krytů z drobných kostek do lože kameniva v množství v množství 350,4 m2, krytů z betonových dlaždic se zámkem šedých tl. 60 mm v množství 409,68 m2 a krytů z betonových dlaždic se zámkem šedých tl. 80 mm 101,71 m2. Žalobkyně žalované vyúčtovala cenu prací za období měsíce září 2016 fakturou [číslo] ze dne [datum] znějící na částku 273 835 Kč s datem splatnosti [datum]. Dne [datum] žalovaná a zástupci investora sepsali zjištěné nedostatky díla a požadavky technického dozoru investora, které představovaly zejména nerovnosti, nedostatečné zásypy či dořezy, přičemž žalovaná vyzývala žalobkyni k jejich odstranění, k čemuž nedošlo. Žalobkyně dále vyúčtovala fakturou [číslo] ze dne [datum] cenu stavebních prací za říjen 2016 v částce 56 853 Kč, přičemž šlo o pokládku kostek 16x16 v množství 255 m, kamenných obrub 300 mm v množství 75 m, zahradních obrub v množství 39,5 m, kostek drobných 10x10 v množství 8,1 m2, dlažby zámkové 6 v množství 1 m2 a dlažby zámkové 8 v množství 13,25 m2. Obě faktury žalovaná vrátila a cenu odmítla zaplatit a dále ji vyzvala přípisem ze dne [datum] k odstranění závad. Přípisem ze dne [datum] doručeným žalované téhož dne žalobkyně sdělila žalované, že odstupuje od smlouvy o dílo pro porušení povinnosti žalované uhradit sjednanou cenu díla. Zároveň vyzvala žalovanou k vydání bezdůvodného obohacení za realizované dílo ve lhůtě do tří dnů od doručení výzvy. Dílo dokončil [celé jméno svědka] na základě smlouvy uzavřené s žalovanou dne [datum]. Rozsudkem zdejšího soudu ze dne 17. 1. 2020, č. j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne [datum], byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni mimo jiné částku 56 853 Kč představující cenu prací za měsíc říjen 2016 podle faktury [číslo].

35. Podle § 1732 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“) právní jednání směřující k uzavření smlouvy je nabídkou, pokud obsahuje podstatné náležitosti smlouvy tak, aby smlouva mohla být uzavřena jeho jednoduchým a nepodmíněným přijetím, a pokud z něho plyne vůle navrhovatele být smlouvou vázán, bude-li nabídka přijata.

36. Podle § 2586 občanského zákoníku smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu. Podle § 2604 občanského zákoníku dílo je provedeno, je-li dokončeno a předáno. Podle § 2605 odst. 1 občanského zákoníku dílo je dokončeno, je-li předvedena jeho způsobilost sloužit svému účelu. Objednatel převezme dokončené dílo s výhradami, nebo bez výhrad. Podle § 2610 odst. 1 občanského zákoníku právo na zaplacení ceny díla vzniká provedením díla. Podle § 2613 občanského zákoníku zmaří-li objednatel provedení díla z důvodu, za nějž odpovídá, náleží zhotoviteli cena za dílo snížená o to, co zhotovitel neprovedením díla ušetřil. Podle § 2615 odst. 1 a 2 občanského zákoníku občanského zákoníku dílo má vadu, neodpovídá-li smlouvě. O právech objednatele z vadného plnění platí obdobně ustanovení o kupní smlouvě.

37. Podle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1969 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. Podle § 1977 občanského zákoníku poruší-li strana prodlením svou smluvní povinnost podstatným způsobem, může druhá strana od smlouvy odstoupit, pokud to prodlévajícímu oznámí bez zbytečného odkladu poté, co se o prodlení dozvěděla. Podle § 1978 odst. 1 občanského zákoníku zakládá-li prodlení jedné ze smluvních stran nepodstatné porušení její smluvní povinnosti, může druhá strana od smlouvy odstoupit poté, co prodlévající strana svoji povinnost nesplní ani v dodatečné přiměřené lhůtě, kterou jí druhá strana poskytla výslovně nebo mlčky. Podle § 2002 odst. 1 občanského zákoníku podstatné je takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala; v ostatních případech se má za to, že porušení podstatné není. Podle § 2004 odst. 1 občanského zákoníku odstoupením od smlouvy se závazek zrušuje od počátku.

38. Podle § 2991 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odst. 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odst. 2). Podle § 2999 občanského zákoníku není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny. Bylo-li plněno na základě neplatného nebo zrušeného právního jednání, právo na peněžitou náhradu však nevznikne v rozsahu, v jakém se to příčí účelu pravidla vylučujícího platnost právního jednání (odst. 1). Plnil-li ochuzený za úplatu, poskytne se náhrada ve výši této úplaty; to neplatí, zakládá-li výše úplaty důvod neplatnosti smlouvy nebo důvod pro zrušení závazku, anebo byla-li výše úplaty takovým důvodem podstatně ovlivněna (odst. 2).

39. Po právní stránce soud věc posoudil zejména podle citovaných zákonných ustanovení, přičemž se v prvé řadě zabýval otázkou uzavření smlouvy o dílo a jejího obsahu. Z ustanovení § 1732 odst. 1 občanského zákoníku vyplývá, že nabídkou na uzavření smlouvy je právní jednání tehdy, pokud má dostatečně konkrétní a definitivní obsah (musí vymezovat podstatné náležitosti smlouvy, aby mohla být smlouva uzavřena jednoduchým a nepodmíněným přijetím), a pokud z ní plyne vůle navrhovatele být smlouvou vázán, bude-li nabídka přijata. Nabídka je finálním návrhem obsahu smlouvy v rámci kontraktačního procesu, přičemž se nepředpokládá její změna či doplnění v dalším vyjednávání. Obsah nabídky a obsah budoucí smlouvy se v zásadě shodují (až na určité výjimky – např. § 1740 odst. 3 občanského zákoníku). Z nabídky pak musí být patrno, že navrhovatel chce být vázán v případě přijetí, musí z ní tedy vyplývat, že navrhovatel má zájem vytvořit právní vztah a že to zároveň činí již touto nabídkou, resp. že nejde jen o předzvěst dalších úkonů, které teprve mají být závazné. Nabídka není pouhou pozvánkou k negociaci, ani pouhým prohlášením o kontraktační připravenosti. I pokud tedy projev obsahuje všechny podstatné náležitosti určitého smluvního typu, není nabídkou, nesměřuje-li k uzavření této smlouvy (např. váže vznik závazku až na specifikovanou písemnou objednávku – srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2012, sp. zn. 32 Cdo 1988/2011). V projednávané věci objednávka žalované vč. položkového rozpočtu sice obsahovala podstatné náležitosti smlouvy o dílo ve smyslu § 2586 občanského zákoníku, obsahovala však i výslovné prohlášení o tom, že bude nahrazena písemnou smlouvou o dílo a že fakturace bude možná až po podpisu smlouvy o dílo, z objednávky tak nevyplývá vůle žalované vytvořit právní vztah již touto objednávkou. Pokud tedy žalobkyně učinila jakékoliv jednání směřující k přijetí objednávky, nemohlo tím dojít k uzavření smlouvy o dílo, neboť žalovaná v samotné objednávce vázala vznik závazku až na uzavření písemné smlouvy o dílo a chybí tak její vůle vytvořit právní vztah již touto objednávkou. Z provedených důkazů je pak zřejmé, že účastníci nad rámec předmětu díla a ceny o dalších konkrétních podmínkách nadále jednali (viz zejména koncept smlouvy o dílo či výpověď svědkyně [celé jméno svědkyně]), v objednávce byl navíc stanoven nereálný termín dodání ([datum]) a dále uvedeno, že termíny realizace budou řešeny až v odsouhlaseném harmonogramu prací. K uzavření písemné smlouvy o dílo však následně nedošlo, když žalobkyně návrh žalované odmítla. Žalobkyně nicméně v září 2016 započala se souhlasem žalované s prováděním díla podle výše uvedené objednávky, čímž došlo ke konkludentnímu uzavření smlouvy (srov. § 1756 občanského zákoníku), jejímž předmětem byl závazek žalobkyně provést dílo specifikované v objednávce za cenu zde uvedenou, k čemuž vůle stran jednoznačně směřovala. Z provedených důkazů pak vyplývá, že se účastníci dále ústně dohodli na fakturačních podmínkách tak, že bude účtováno měsíčně podle skutečně provedených pracích v daném období, kdy tento závěr soud učinil nejen z výpovědi svědkyně [celé jméno svědkyně] (která vypovídala toliko o tom, co se doslechla od jednatele žalobkyně), neboť uvedené vyplývá i z dalších důkazů, a to konceptu smlouvy o dílo (sama žalovaná v podstatě takto fakturační podmínky navrhla) a dalších důkazů, ze kterých bylo zjištěno, že měsíční fakturace byla zcela běžnou praxí žalované (smlouva o dílo uzavřená s [celé jméno svědka], objednávka vystavená [celé jméno svědka]). Podle soudu tak žalobkyně byla v souladu s ujednáním účastníků oprávněna vyúčtovat cenu prací, které skutečně provedla v září 2016 (v této souvislosti srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. 10. 2003, sp. zn. 32 Odo 543/2002, ve kterém Nejvyšší soud uvádí:„ Provedení díla není pro vznik práva na zaplacení cena díla rozhodující v případě, že si účastníci smlouvy o dílo uzavřené podle obchodního zákoníku sjednali, že cena díla bude placena měsíčně v závislosti na provedených pracích“). Z provedených důkazů pak nelze uzavřít, že by snad účastníci ujednali soupis prací podepsaný ze strany žalované jako hmotněprávní podmínku vzniku práva na zaplacení ceny díla. Žalobkyně tedy v rozsahu skutečně provedených prací vyúčtovala jejich cenu fakturou ze dne [datum] po právu, přičemž zaplacení ceny požadovala do [datum] (a to v souladu s § 1958 odst. 2 občanského zákoníku, resp. § 1963 odst. 1 občanského zákoníku). V této souvislosti soud podotýká, že z provedených důkazů nelze uzavřít, že by účastníci učinili konkrétní dohodu o splatnosti faktur (tj. v délce 90 či 14 dnů, jak tvrdili, neboť se splatností 90 dnů žalobkyně nesouhlasila, svědkyně [celé jméno svědkyně] o dohodě o splatnosti věděla pouze z doslechu, na upravenu objednávku pak nebylo reagováno, přičemž uvedené nekoresponduje dalším důkazům - viz např. koncept smlouvy o dílo). Počínaje dnem [datum] se tak žalovaná dostala do prodlení s plněním peněžitého dluhu ve smyslu § 1968 občanského zákoníku, který do [datum] neuhradila, takové prodlení je pak nutno považovat za podstatné porušení jejích povinností (k podstatnému porušení povinností srov. § 2002 občanského zákoníku, kdy relevantní je objektivizovaná, tj. předpokládaná vědomost třetí osoby v postavení narušitele o tom, že druhá strana by smlouvu neuzavřela, pokud by porušení předvídala). Žalobkyně byla oprávněna v souladu s ustanovením § 1977 občanského zákoníku od smlouvy odstoupit, což učinila přípisem doručeným žalované dne [datum]. V této souvislosti soud podotýká, že žalovaná by byla v prodlení s úhradou i v případě, pokud by lhůta splatnosti byla sjednána v délce 90 dnů, přičemž žalobkyně odstoupila od smlouvy dne [datum], tj. dokonce až po uplynutí této lhůty.

40. Odstoupením od smlouvy byl podle § 2004 odst. 1 občanského zákoníku závazek od počátku zrušen (s účinky ex tunc, tj. jako kdyby ke vzniku závazku vůbec nedošlo), čímž odpadl důvod, na který žalobkyně částečně plnila ve smyslu ustanovení § 2991 odst. 2 občanského zákoníku. Žalobkyně tak má podle ust. § 2991 odst. 1 občanského zákoníku právo na vydání bezdůvodného obohacení, a to ve formě peněžité náhrady, když vydání předmětu bezdůvodného obohacení není možné (§ 2999 odst. 1 občanského zákoníku). Protože v projednávané věci žalobkyně plnila za úplatu, je žalovaná povinna podle § 2999 odst. 2 občanského zákoníku poskytnout náhradu ve výši této úplaty. Předmětem bezdůvodného obohacení žalované pak byly práce, které žalobkyně provedla v měsíci září 2016. Žalobkyně v tomto směru prokázala, že provedla pokládku dlažebních kostek velkých 16 x 16 v množství 330 m a krytů z betonových dlaždic se zámkem šedých tl. 80 mm v množství 65 m2, u zbylých položek žalobkyně svá tvrzení o rozsahu provedených prací neprokázala, přičemž soud uzavřel, že provedla pokládku chodníkových obrub z kamenných obrubníků š. 300 mm v množství 299,25 m, záhonových obrub z betonových obrubníků š. 50 mm v množství 28,5 m, kostek drobných 10x10 v množství 342,3 m2 a dlážděných krytů z drobných kostek do lože z kameniva tl. 60 mm v množství 408,68 m2. Z provedených důkazů má soud za jednoznačně prokázáné, že žalobkyně provedla pokládku v ulici [ulice] a dále v ulici [ulice] od křižovatky ulic [ulice] a [ulice] po křižovatku s ulicí [ulice] (zejména výpověď svědka [celé jméno svědka], [celé jméno svědka], zápisy z kontrolního dne). Závěr o konkrétním rozsahu prací provedených v září 2016 pak soud učinil především ze znaleckého posudku, ze kterého zjistil celkový rozsah provedených prací (za září i říjen 2016, když nebylo možno uzavřít, jaké konkrétní práce ve smyslu místního určení žalobkyně provedla pouze v měsíci září 2016), od toho pak odečetl rozsah prací podle faktury [číslo] ze dne [datum] a příslušného rozpisu prací, jejichž cena již byla žalobkyni pravomocně přiznána rozsudkem zdejšího soudu ze dne 17. 1. 2020, č. j. [číslo jednací]. Z provedených důkazů výpovědí svědka [celé jméno svědka], [celé jméno svědka] a účastnického výslechu [jméno] [příjmení] sice vyplývá, že určitá část zámkové dlažby a obrubníků byly přeloženy, soud však neučinil žádný konkrétní závěr o tom, v jakém rozsahu či kolikrát se tak stalo a zejména v jakém rozsahu se tak případně stalo ve vztahu k pracím provedeným v září 2016, zaplacení jejichž ceny je předmětem tohoto řízení. Navíc pokud jde o zámkovou dlažbu, prokázaný rozsah provedených prací díla v podstatě odpovídá žalobkyní vykázaným pracím, resp. rozdíl je zcela minimální. Žalobkyně byla, jde-li o prokázání rozsahu provedených prací, poučena podle § 118a odst. 3 o. s. ř. při jednání konaném dne [datum], při jednání konaném dne [datum] pak uvedla, že již žádné další důkazy nemá k dispozici.

41. Žalobkyni tak náleží peněžitá náhrada ve výši úplaty sjednané účastníky formou jednotkových cen, tj. za pokládku kostek velkých 16x16 celkem částka 42 900 Kč (330 m x 130 Kč), kamenných obrub 300 mm celkem částka 56 857,5 Kč (299,25m x 190 Kč), zahradních obrub celkem částka 2 992,5 Kč (28,5 m x 105 Kč), kostek drobných 10x10 celkem částka 85 575 Kč (342,3 m2 x 250 Kč/m2), dlažby zámkové 6 celkem částka 49 041,6 Kč (408,68 x 120 Kč) a dlažby zámkové 8 celkem částka 8 450 Kč (65 m x 130 Kč), celkem tedy přísluší žalobkyni peněžitá náhrada ve výši 245 816,6 Kč. Soud dodává, že postup podle § 2999 odst. 2 občanského zákoníku je bez dalšího namístě, pokud plnění odpovídá obsahu smlouvy; má-li plnění vady, sníží se peněžitá náhrada o částku vyjadřující nižší hodnotu předmětu bezdůvodného obohacení způsobenou vadami (ledaže by šlo o natolik podstatné vady, které by tento postup vylučovaly). Žalovaná namítala, že dílo vykazovalo vady a že náklady na jejich odstranění činily celkem částku 9 240 Kč. Z provedených důkazů lze sice uzavřít, že dílo vykazovalo určité nedostatky (např. nerovnosti, chybějící dořezy apod.), které by bylo možno považovat za vady ve smyslu § 2615 občanského zákoníku (srov. § 2099 a § 2095 občanského zákoníku, podle kterých je věc vadná, není-li mimo jiné v ujednané jakosti a provedení a pokud tyto nejsou ujednány v jakosti vhodné pro účel patrný ze smlouvy, jinak pro účel obvyklý), z žádného z provedených důkazů však nelze uzavřít, jaký byl konkrétní rozsah tohoto vadného plnění (když tento nebyl prokázán z výpovědí svědků [celé jméno svědka], [celé jméno svědka], [celé jméno svědka]; nelze na něj usuzovat ani z příslušné faktury [celé jméno svědka], když není zřejmé, zda opravoval práce provedené žalobkyní a uvedené nebylo zjištěno ani z jeho výpovědi) a dále jaký byl konkrétní rozsah tohoto vadného plnění ve vztahu toliko k pracím, které žalobkyně provedla v září 2016 (tj. ve vztahu k předmětu tohoto řízení, když cena prací za říjen 2016 byla již žalobkyni pravomocně přiznána). Žalovaná byla v tomto směru soudem poučena podle § 118a o. s. ř. při jednání konaném dne [datum], žádné důkazy však nenavrhla. Na okraj soud podotýká, že peněžitá náhrada, kterou určil podle § 2999 odst. 2 občanského zákoníku, rovněž odpovídá obvyklé ceně příslušných stavebních prací (viz znalecký posudek ze dne [datum]).

42. Pokud žalovaná dále uplatňovala jako procesní obranu k započtení svoji pohledávku z titulu náhrady škody ve výši 85 591,25 Kč představující vícenáklady na dokončení díla [celé jméno svědka], uzavřel soud, že nejsou splněny předpoklady povinnosti nahradit škodu ve smyslu § 2913 občanského zákoníku, a to v prvé řadě porušení smluvní povinnosti ze strany žalobkyně, neboť ta od smlouva odstoupila, čímž zanikl její závazek ze smlouvy provést dílo.

43. Žalobkyně vyzvala žalovanou k vydání bezdůvodného obohacení ve lhůtě tří dnů přípisem ze dne [datum] doručeným žalované téhož dne a žalobkyně byla povinna částku odpovídající bezdůvodnému obohacení zaplatit nejpozději do [datum] (§ 1958 odst. 2 občanského zákoníku). Žalovaná ničeho nezaplatila a počínaje dnem [datum] je v prodlení s plněním svého peněžitého dluhu a podle § 1970 občanského zákoníku jí vznikla povinnost zaplatit žalobkyni úrok z prodlení ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a dále náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč podle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

44. Pokud jde o argumenty žalované, považuje soud za nutné podotknout, že právo na zaplacení částky 245 816,6 Kč by žalobkyni nepochybně vzniklo i v případě skutkového děje, jak jej popsala žalovaná. Pokud by mezi účastníky nebyla sjednána měsíční fakturace na základě provedených pracích, žalobkyni by pochopitelně nevzniklo právo na zaplacení ceny díla, neboť toto nebylo dokončeno o předáno (srov. § 2604, § 2610 občanského zákoníku). Žalovaná by nebyla v prodlení s úhradou ceny díla podle § 1968 občanského zákoníku a žalobkyně by odstoupení od smlouvy neučinila po právu. Žalobkyně pak staveniště opustila, přes výzvy žalované dílo nedokončila a byla by to naopak žalobkyně, kdo podstatným způsobem porušil své povinnosti. Žalovaná však, aniž by sama od smlouvy odstoupila, do díla zasáhla, resp. nechala jej dokončit [celé jméno svědka], čímž zmařila provedení díla a došlo k zániku závazku žalobkyně provést dílo (který dosud trval) pro následnou nemožnost plnění ve smyslu ustanovení § 2006 odst. 1 občanského zákoníku, podle kterého stane-li se dluh po vzniku závazku nesplnitelným, zaniká závazek pro nemožnost plnění. V této souvislosti soud odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 10. 2009 sp. zn. 23 Cdo 4092/2007, podle kterého pokud objednatel nechá dokončit dílo třetí osobou, zaniká tím závazek zhotovitele provést dílo pro dodatečnou nemožnost plnění. Dále v tomto rozsudku Nejvyšší soud uvádí:„ Protože nedošlo k předání a převzetí díla, trval závazek žalobce provést dílo řádně. Skutečnost, že žalovaná sdělila žalobci, že nechala dílo dokončit třetí osobou, neměla za následek splnění závazku žalobce, nýbrž v důsledku této skutečnosti závazek zanikl pro dodatečnou nemožnost plnění. Povinnost žalobce provést dílo řádně tedy zanikla v okamžiku, kdy bylo dílo dokončeno třetí osobou, a to pro nemožnost plnění.“ Obdobně podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 21. 9. 2010, sp. zn. 23 Cdo 1670/2008 zasáhne-li objednatel do prováděného díla před jeho předáním, zaniká závazek zhotovitele k provedení díla z důvodu dodatečné nemožnosti plnění. Odstraní-li objednatel vady díla již předaného, zaniká povinnost zhotovitele vady díla odstranit a zhotovitel má právo na zaplacení ceny díla. Závazek žalobkyně provést dílo by tak zanikl v okamžiku, kdy dílo bylo dokončeno třetí osobou pro nemožnost plnění. Protože žalovaná zmařila provedení díla z důvodu, za nějž odpovídá, náležela by podle § 2613 občanského zákoníku žalobkyni cena za dílo snížená o to, co žalobkyně ušetřila neprovedením díla (příp. jeho řádným neprovedením), tj. v daném případě právo na zaplacení částky 245 816,6 Kč vycházeje ze skutečně provedených prací (viz výše). Ani za této situace by žalované pohledávka z titulu náhrady škody ve výši 85 591,25 Kč představující vícenáklady vynaložené na dokončení díla [celé jméno svědka] nevznikla. V obecné rovině lze konstatovat, že vznikla-li kvůli nemožnosti plnění některé ze stran určitá škoda, nesou strany náklady její úhrady v závislosti na tom, čím byla nemožnost zapříčiněna. Pro vznik povinnosti nahradit škodu je tedy rozhodné, zda a kdo způsobil překážku, která nesplnitelnost zapříčinila. Protože v projednávané věci by nemožnost plnění měla původ v jednání žalované, nemůže na straně žalobkyně vzniknout povinnost nahradit škodu ve smyslu § 2913 občanského zákoníku, neboť není dána příčinná souvislost mezi porušením povinnosti žalobkyně a vznikem škody.

45. Žalovaná dále namítala, že nebylo rozhodnuto o změně žaloby, za kterou považovala doplnění tvrzení žalobkyně uvedené v podání ze dne [datum]. V tomto směru soud uzavřel, že změnu žaloby žalobkyně učinila při jednání konaném dne [datum], kdy nadále požadovala zaplacení bezdůvodného obohacení, které vzniklo v důsledku odstoupení od smlouvy o dílo uzavřené s žalovanou, přičemž o připuštění změny žaloby bylo soudem rozhodnuto. Tvrzení uvedená v podání ze dne [datum], soud považuje toliko za doplnění či upřesnění skutkových tvrzení, nikoliv za změnu žaloby ve smyslu ustanovení § 95 odst. 1 o. s. ř., když za změnu žaloby je nutno považovat pouze takový úkon, kterým se nově vymezuje předmět řízení, tj. je žádáno více než v původní žalobě na stejném skutkovém základě nebo totéž, ale na jiném skutkovém základě. Za změnu žaloby tedy nelze považovat jakékoliv doplnění či změnu skutkových tvrzení, nýbrž jen takové, kterým by došlo k novému vymezení předmětu řízení. Žalobkyně pak od [datum] a nadále požadovala vydání bezdůvodného obohacení, které vzniklo v důsledku odstoupení od smlouvy o dílo uzavřené mezi účastníky, přičemž jakým konkrétním způsobem či formou, byla smlouva uzavřena, v tomto směru podle soudu nemá význam, když na skutkovém základu to ničeho nemění. Žalobkyně navíc podáním ze dne [datum] toliko reagovala na výzvu soudu ve smyslu § 118a odst. 1 o. s. ř. učiněnou při jednání dne [datum], kdy z povahy věci nemůže jít o změnu žaloby podle § 95 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobkyně pouze plnila, co jí soud uložil (nepřichází v úvahu ani postup podle § 95 odst. 2 o. s. ř., tj. zamítnutí změny učiněné doplňujícím podáním). Námitku promlčení uplatněného nároku vznesenou žalovanou soud po posouzení podle § 609 a násl. občanského zákoníku shledal nedůvodnou. Závěrem soud k námitkám žalované uvádí, že důkaz výpovědí svědka [celé jméno svědka] žalobkyně označila poté, co byla soudem poučena podle § 118a odst. 3 o. s. ř., soud výslech tohoto svědka tedy provedl v souladu s ustanovením § 118b odst. 1 o. s. ř.

46. S ohledem na výše uvedené soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně, jde-li o zaplacení částky 245 816,6 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení a náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, a proto jí ve výroku I. rozsudku v tomto rozsahu vyhověl, přičemž ve zbylé části žalobu ve výroku II. rozsudku zamítl.

47. O nákladech řízení mezi účastníky soud rozhodl ve výroku III. tohoto rozsudku podle § 142 odst. 2 o.s.ř., neboť žalobkyně byla ve sporu úspěšná pouze částečně. Žalobkyně byla úspěšná z 89 % (žalovaná z 11 %) a má proto právo na náhradu 78 % (89 – 11) svých nákladů řízení (úspěch ve věci soud posuzoval i s ohledem na příslušenství ke dni rozhodnutí soudu). Náklady řízení žalobců představují zaplacené soudní poplatky v celkové výši 11 453 Kč, zálohu na znalecký posudek ve výši 5 000 Kč, odměnu za právní zastoupení advokátem za 22 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, sepis žaloby, vyjádření k odporu žalované ze dne [datum], účast u jednání dne [datum] – 2 úkony, doplnění tvrzení a důkazních návrhů ze dne [datum], účast u jednání dne [datum], účast u jednání dne [datum] – 2 úkony, doplnění tvrzení a důkazních návrhů ze dne [datum], účast u jednání dne [datum] – 2 úkony, vyjádření ze dne [datum], účast u jednání dne [datum], nahlížení do spisu dne [datum], vyjádření ze dne [datum], účast u jednání dne [datum] – 2 úkony, doplnění důkazních návrhů ze dne [datum], účast na místním šetření dne [datum], vyjádření k výzvě soudu ze dne [datum], účast u jednání dne [datum]) v celkové výši 207 240 Kč (22 x 9 420 Kč) vyčíslenou podle § 7, § 8 odst. 1, § 11 odst. 1 advokátního tarifu, 22 režijních paušálů po 300 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu (tj. celkem 6 600 Kč), náhradu za promeškaný čas za účast u jednání dne [datum], které bylo odročeno bez projednání věci ve výši 4 710 Kč podle § 14 odst. 2 advokátního tarifu, cestovné v celkové výši 18 816,5 Kč za cesty k ústnímu jednání na trase [obec] – [obec] a zpět, tj. za každou celkem 400 km (ve výši 2 154,9 Kč za cestu k jednání dne [datum] vozem [registrační značka] (podle vyhlášky č. 440/2016 Sb. činila náhrada za užití vozu částku 1 560 Kč a náhrada za pohonné hmoty činila částku 594,9 Kč při kombinované spotřebě 5,2 l motorové nafty na 100 km a ceně 28,6 Kč), po 2 219,8 Kč za cesty k ústnímu jednání ve dnech [datum] a [datum] vozem [registrační značka] (podle vyhlášky č. 463/2017 Sb. činila náhrada za užití vozu částku 1 600 Kč a náhrada za pohonné hmoty činila částku 619,8 Kč při kombinované spotřebě 5,2 l motorové nafty na 100 km a ceně 29,8 Kč), po 2 565,5 Kč za cesty k ústnímu jednání ve dnech [datum], [datum], [datum] vozem [registrační značka] (podle vyhlášky č. 463/2017 Sb. činila náhrada za užití vozu částku 1 600 Kč a náhrada za pohonné hmoty činila částku 619,8 Kč při kombinované spotřebě 8,1 l motorové nafty na 100 km a ceně 29,8 Kč), ve výši 2 265,1 Kč za cestu k ústnímu jednání dne [datum] vozem [registrační značka] (podle vyhlášky č. 358/2019 Sb. činila náhrada za užití vozu částku 1 680 Kč a náhrada za pohonné hmoty činila částku 585,1 Kč při kombinované spotřebě 4,6 l motorové nafty na 100 km a ceně 31,8 Kč), ve výši 2 260,4 Kč za cestu k ústnímu jednání dne [datum] vozem [registrační značka] (podle vyhlášky č. 589/2020 Sb. činila náhrada za užití vozu částku 1 760 Kč a náhrada za pohonné hmoty činila částku 500,4 Kč při kombinované spotřebě 4,6 l motorové nafty na 100 km a ceně 27,2 Kč)), cestovné za cestu k místnímu šetření dne [datum] na trase [obec] – [obec] a zpět (celkem 474 km) vozem [registrační značka] ve výši 2 678,6 Kč (podle vyhlášky č. 589/2020 Sb. činila náhrada za užití vozu částku 2 085,6 Kč a náhrada za pohonné hmoty činila částku 593 Kč při kombinované spotřebě 4,6 l motorové nafty na 100 km a ceně 27,2 Kč), náhradu za ztrátu času stráveného cestou k ústním jednáním a na místní šetření v celkové výši 11 000 Kč (za 12 půlhodin po 100 Kč za každou cestu k ústnímu jednání, tj. 8 x 1 200 Kč, a za 14 půlhodin po 100 Kč za cestu k místnímu šetření dne [datum]), a dále 21 % DPH v celkové výši 52 719 Kč. Soud nepřiznal žalobkyni náhradu nákladů spočívající v cestovném za samostatné jízdy jednatele žalobkyně na stejné trase k jednání ve dnech [datum], [datum] a [datum], když takové náklady nepovažuje za účelně vynaložené. Celkem náklady řízení žalobkyně činily 320 217 Kč, z čehož 78 % činí 249 769 Kč. Protože žalobkyně byla v řízení zastupována advokátem, uložil soud žalované povinnost zaplatit přiznanou náhradu nákladů řízení k rukám tohoto advokáta (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

48. Soud dále uložil podle § 148 odst. 1 o. s. ř. účastníkům povinnost nahradit státu náklady řízení, které platil, a to podle poměru úspěchu ve věci, kdy celkem náklady řízení státu činily 26 744 Kč (náklady na znalecký posudek ve výši 27 184,2 Kč snížené o zaplacenou zálohu na znalecký posudek v částce 5 000 Kč a svědečné v celkové výši 4 560,42 Kč). Žalobkyně je tak povinna zaplatit státu na náhradě nákladů řízení částku 2 942 Kč (11 %) a žalovaná 23 802 Kč (89 %).

49. Lhůty k plnění uložených povinností v délce tří dnů byly soudem stanoveny podle § 160 odst. 1 věty prvé o.s.ř.