27 C 113/2021

Plný text

Okresní soud v Teplicích rozhodl samosoudcem Marcelem Klimšou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 1 518 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 1 518 Kč s 10 % úrokem z prodlení ročně od 10. 1. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech řízení 600 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne 7. 8. 2020 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni 1 518 Kč s tím, že žalovaný cestoval dne 10. 12. 2019 v dopravním prostředku MHD žalobkyně bez platné jízdenky, a vznikla mu tak povinnost zaplatit jízdné ve výši 18 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč. Soud ve věci rozhodoval v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání, když dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, žalobkyně s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasila a žalovaný se k výzvě soudu učiněné dle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. k uvedenému postupu nevyjádřil. Soud tedy posoudil předložené listinné důkazy a dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalovaný se dne 10. 12. 2019 neprokázal v dopravním prostředku městské hromadné dopravy provozované žalobkyní (na lince číslo) jízdním dokladem kontrolorovi žalobkyně, přičemž výše jízdného v době této jízdy činila 18 Kč a výše přirážky v případě, že se cestující nemůže prokázat platným jízdním dokladem, činila 1 500 Kč. Zjištěný skutkový stav soud posoudil po právní stránce podle ustanovení § 18a odst. 2 písm. c) a odst. 3 a § 18b odst. 2 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, podle ustanovení § 7 odst. 3, 5 a 6 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu a podle ustanovení Smluvních přepravních podmínek dopravního podniku územní celek a. s., dospěl k závěru, že žalobkyní uplatněný nárok je po právu, a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni 1 518 Kč. Protože je žalovaný v prodlení s plněním peněžitého dluhu, má žalobkyně vedle práva na zaplacení dlužného jízdného a přirážky k němu podle § 1970 občanského zákoníku nárok na zaplacení úroku z prodlení. Soud tedy přiznal žalobkyni právo na zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši od 10. 1. 2020 do zaplacení. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobkyně byla ve sporu plně úspěšná, a proto jí soud přiznal právo na plnou náhradu nákladů řízení. Přiznaná náhrada nákladů řízení sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a hotových výdajů vzniklých v souvislosti s jednoduchou výzvou k plnění a podáním žaloby. Podle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. soud uložil žalovanému zaplatit žalobkyni paušální náhradu hotových výdajů ve výši 200 Kč (2 x 100 Kč). Lhůtu k plnění uložených povinností soud stanovil podle § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř. Proti rozsudku není přípustné odvolání (§ 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li povinný řádně a včas, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na výkon rozhodnutí či nařízení exekuce.