27 C 152/2023

Plný text

Okresní soud v Teplicích rozhodl samosoudcem Marcelem Klimšou ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované osoby 0/0 Anonymizováno , Anonymizováno IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 se sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 , Anonymizováno zastoupené advokátkou Jméno zainteresované osoby 0/0 se sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 naposledy bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 zastoupenému opatrovníkem Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 advokátem se sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 Anonymizováno o zaplacení 14 810,03 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 14 810,03 Kč s 8,25 % úrokem z úvěru ročně od 18. 8. 2020 do zaplacení a s 8,25 % úrokem z prodlení ročně od 1. 11. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech řízení 2 252 Kč k rukám , Jméno zainteresované osoby 0/0, , advokátky se sídlem v , adresa, , do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne 17. 2. 2023 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni 14 810,03 Kč s příslušenstvím s tím, že uvedená částka představuje dluh, který vznikl žalovanému v důsledku neoprávněného přečerpání kontokorentního úvěru č. , Anonymizováno, , který právní předchůdkyně žalobkyně (, Jméno zainteresované osoby 0/0, , Anonymizováno, ) umožnila žalovanému čerpat na jeho účtu č. , č. účtu, .

2. Žalovaný s žalobou prostřednictvím opatrovníka nesouhlasil, uvedl, že nárok uplatněný žalobou neuznává, a navrhl, aby soud žalobu zamítl, neboť právní předchůdkyně žalobkyně nezkoumala před poskytnutím úvěru úvěruschopnost žalovaného, pročež je smlouva o kontokorentním úvěru neplatná. Nad to vznesl námitky promlčení žalovaného nároku a místní nepříslušnosti zdejšího soudu.

3. Soud ve věci rozhodoval postupem dle § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání. Žalovaný prostřednictvím opatrovníka s tímto postupem výslovně souhlasil v reakci na výzvu soudu ze dne 10. 10. 2023. Žalobkyně s tímto postupem vyjádřila souhlas již v podané žalobě (návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu).

4. Po posouzení předložených listinných důkazů a obsahu spisu učinil soud tento závěr o skutkovém stavu. Mezi , Jméno zainteresované osoby 0/0, , Anonymizováno, . (dále jen „, Anonymizováno, “) a žalovaným byla dne 5. 5. 2011 uzavřena smlouva o běžném účtu, na jejímž základě , Anonymizováno, vedla pro žalovaného účet č. , č. účtu, . Dne 17. 7. 2015 pak byla uzavřena smlouva o poskytnutí kontokorentního úvěru č. , Anonymizováno, . , Anonymizováno, jí poskytla žalovanému možnost čerpat kontokorentní úvěr do výše 10 000 Kč na uvedeném běžném účtu. Byla sjednán 18 % úrok ročně z čerpaného úvěru a povinnost žalovaného jej vždy k poslednímu dni kalendářního měsíce zaplatit. Žalovaný se dále zavázal nepřekročit sjednaný úvěrový rámec. Žalovaný úvěr od roku 2015 do roku 2020 průběžně čerpal a splácel. Žalovaný úvěrový rámec následně překročil (přečerpal úvěr) a přestal za úvěr platit. , Anonymizováno, žalovaného nejméně dvakrát bezvýsledně upomínala o úhradu částek překračujících úvěrový rámec a následně dopisem ze dne 12. 8. 2020 kontokorentní úvěr ke dni 17. 8. 2020 zesplatnila a žalovaného vyzvala k úhradě dluhu. Žalovaný na výzvu nereagoval a požadovanou částku 14 810,03 Kč neuhradil. , Anonymizováno, postoupila dne 17. 12. 2021 mimo jiné pohledávku za žalovaným žalobkyni a dopisem ze dne 28. 12. 2021 tuto skutečnost žalovanému oznámila. Dne 27. 1. 2023 žalobkyně odeslala žalovanému předžalobní upomínku.

5. Zjištěný skutkový stav soud posoudil po právní stránce podle § 2665, § 2395 a násl. a § 1970 občanského zákoníku, a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, když mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o účtu a následně smlouva o poskytnutí kontokorentního úvěru. Právní předchůdkyně žalobkyně splnila svou povinnost umožnit žalovanému čerpat peněžní prostředky do stanoveného úvěrového rámce, ale žalovaný svým povinnostem vracet vyčerpané peněžní prostředky, platit úroky a nepřekročit poskytnutý úvěrový rámec nedostál.

6. Opatrovníkem vznesenou námitku promlčení nároku uplatněného žalobou soud neshledal důvodnou, když pohledávka uplatněná v řízení se stala splatnou dne 17. 8. 2020 a žaloba byla k soudu podána dne 17. 2. 2023. Tříletá promlčecí lhůta začala běžet dne 18. 8. 2020 a do zahájení řízení tedy neproběhla, a proto byla žaloba podána včas.

7. Ani uplatněné námitce místní nepříslušnosti zdejšího soudu nebylo možné přisvědčit. Z obsahu spisu je zřejmé, že žalovaný je cizím státním příslušníkem (Bosna a Hercegovina), který měl na území České republiky povolen trvalý pobyt, a to do 22. 12. 2021. Z obsahu spisu nevyplývá, konkrétní místo bydliště ke dni zahájení řízení, na několika adresách zjištěných z obsahu spisu či z pátrání po skutečném pobytu nebylo jeho bydliště spolehlivě zjištěno. O pravomoci soudů České republiky v řízení pochybnosti nevznikly. Soud zastává v souladu s ustálenou judikaturou názor, že soud, k němuž byla žaloba podána, nemůže jen na základě zjištění formální adresy pobytu (např. z evidence cizinců) postoupit věc jinému soudu z důvodu místní nepříslušnosti. , Jméno zainteresované osoby 0/0, , Anonymizováno, /1, , adresa, , je adresou sídla Oddělení pobytu cizinců Odboru azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra, a proto není adresou skutečného bydliště žalovaného. Ze shora uvedených důvodů soud dospěl k závěru, že nebyly splněny podmínky pro vyslovení místní nepříslušnosti Okresního soudu v Teplicích a postoupení věci jinému soudu.

8. Pokud se týká opatrovníkem namítané neplatnosti smlouvy z důvodu řádného neprověření úvěruschopnosti žalovaného před poskytnutím úvěru, soud k takovému závěru nedospěl. Vycházel ze zjištění, že žalovaný úvěr opakovaně čerpal mezi lety 2015 až 2020 a průběžně na něj i splácel, když se do prodlení se splácením, které v důsledku vedlo k zesplatnění celého úvěru, dostal až po několika letech od uzavření smlouvy. Z úvěrové smlouvy rovněž vyplynulo, že žalovaný se zavázal nepřekračovat úvěrový rámec 10 000 Kč a nebyl povinen na úvěr splácet v předem stanovených fixních částkách, nýbrž měl splácet v libovolných částkách tak, že bude vkládat průběžně finanční prostředky na bankovní účet. Žalovaný měl splácet měsíčně 18 % úrok ročně z čerpaného úvěru, což při vyčerpání celého úvěrového rámce 10 000 Kč znamená cca 160 Kč měsíčně. Soud dospěl k závěru, že v daném případě nedošlo k porušení práv spotřebitele ani k narušení veřejného pořádku, které by bylo třeba sankcionovat absolutní neplatností smlouvy, když ani sebepečlivější zkoumání úvěruschopnosti provedené s maximální odbornou péčí nemohlo neplnění smluvních povinností žalovaným, k němuž došlo v době následující po více než čtyřech letech od uzavření smlouvy.

9. Ze všech shora uvedených důvodů soud žalobě vyhověl a uložil žalovanému, aby zaplatil žalobkyni 14 810,03 Kč s 8,25 % úrokem z úvěru ročně od 18. 8. 2020 do zaplacení a s 8,25 % úrokem z prodlení ročně od 1. 11. 2020 do zaplacení.

10. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobkyně byla ve sporu zcela úspěšná, a tudíž jí soud přiznal plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Přiznaná náhrada nákladů řízení sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a nákladů zastoupení zahrnujících odměnu advokátky ve výši 900 Kč (3 x 300 Kč) určenou dle § 14b odst. 1 bodu 2. vyhlášky č. 177/1996 Sb., tři režijní paušály po 100 Kč (za převzetí a přípravu zastoupení, výzvu k plnění a podání žaloby) přiznané dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. a 21 % daň z přidané hodnoty ve výši 252 Kč přiznanou dle § 137 odst. 3 o. s. ř.

11. Protože žalobkyně byla v řízení zastupována advokátkou, uložil soud žalovanému zaplatit přiznanou náhradu nákladů řízení k rukám advokátky (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

12. Lhůtu k plnění uložených povinností soud stanovil podle § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř.