27 C 194/2023

Plný text

Okresní soud v Teplicích rozhodl samosoudcem Marcelem Klimšou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupené advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 26 420 Kč s příslušenstvím

I. V části týkající se zaplacení 10 440 Kč s 10 % úrokem z prodlení ročně z částky 5 135 Kč od 17. 6. 2020 do zaplacení a s 8,25 % úrokem z prodlení ročně z částky 5 005 Kč od 29. 12. 2020 do zaplacení se řízení zastavuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 15 980 Kč s 8,25 % úrokem z prodlení ročně z částky 1 170 Kč od 29. 12. 2020 do zaplacení a z částky 7 930 Kč od 16. 2. 2021 do zaplacení a s 8,5 % úrokem z prodlení ročně z částky 5 980 Kč od 11. 8. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech řízení 405,36 Kč k rukám Mgr. [jméno] [příjmení], advokátky se sídlem v [obec], [ulice a číslo], do tří dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žalobkyni se vrací část zaplaceného soudního poplatku ve výši 461 Kč. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne 5. 4. 2023 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni 26 420 Kč s příslušenstvím z titulu úhrady zákonných příspěvků nepojištěných za nepojištěná období od 10. 10. 2019 do 31. 10. 2020, když žalovaný jako provozovatel osobního automobilu s [registrační značka] neuzavřel v rozhodném období pojištění odpovědnosti z provozu uvedeného vozidla (25 220 Kč), a poplatků spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek (4 x 300 Kč). Soud ve věci rozhodoval v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání, když dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, žalobkyně s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasila a žalovaný se k výzvě soudu učiněné dle § 101 odst. 4 o. s. ř. k uvedenému postupu nevyjádřil. Soud tedy posoudil předložené listinné důkazy a tvrzení žalobkyně a dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalovaný jako provozovatel osobního automobilu s [registrační značka] neuzavřel v době od 10. 10. 2019 do 27. 12. 2019 (79 dnů) povinné smluvní pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem tohoto vozidla. Výzvou ze dne 2. 4. 2020 žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě částky 5 435 Kč představující součet nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč a zákonného příspěvku nepojištěných (79 dnů nároku na příspěvek x 65 Kč). Žalovaný na výzvu žalobkyně nereagoval, a proto jej žalobkyně o zaplacení upomněla upomínkami ze dní 30. 11. 2022 a 2. 1. 2023. Dne 30. 1. 2023 zástupkyně žalobkyně odeslala žalovanému předžalobní upomínku z téhož dne. Žalovaný jako provozovatel osobního automobilu s [registrační značka] neuzavřel v době od 28. 12. 2019 do 31. 3. 2020 (95 dnů) povinné smluvní pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem tohoto vozidla. Výzvou ze dne 14. 10. 2020 žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě částky 6 475 Kč představující součet nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč a zákonného příspěvku nepojištěných (95 dnů nároku na příspěvek x 65 Kč). Žalovaný na výzvu žalobkyně nereagoval, a proto jej žalobkyně o zaplacení upomněla upomínkou ze dne 28. 1. 2021. Dne 30. 1. 2023 zástupkyně žalobkyně odeslala žalovanému předžalobní upomínku z téhož dne. Žalovaný jako provozovatel osobního automobilu s [registrační značka] neuzavřel v době od 1. 4. 2020 do 31. 7. 2020 (122 dnů) povinné smluvní pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem tohoto vozidla. Výzvou ze dne 2. 12. 2020 žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě částky 8 230 Kč představující součet nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč a zákonného příspěvku nepojištěných (122 dnů nároku na příspěvek x 65 Kč). Žalovaný na výzvu žalobkyně nereagoval, a proto jej žalobkyně o zaplacení upomněla upomínkou ze dne 11. 3. 2021. Dne 30. 1. 2023 zástupkyně žalobkyně odeslala žalovanému předžalobní upomínku z téhož dne. Žalovaný jako provozovatel osobního automobilu s [registrační značka] neuzavřel v době od 1. 8. 2020 do 31. 10. 2020 (92 dnů) povinné smluvní pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem tohoto vozidla. Výzvou ze dne 27. 5. 2021 žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě částky 6 280 Kč představující součet nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč a zákonného příspěvku nepojištěných (92 dnů nároku na příspěvek x 65 Kč). Žalovaný na výzvu žalobkyně nereagoval, a proto jej žalobkyně o zaplacení upomněla upomínkou ze dne 2. 9. 2021. Dne 30. 1. 2023 zástupkyně žalobkyně odeslala žalovanému předžalobní upomínku z téhož dne. Lustrací informačního sytému soudu a následnou kontrolou insolvenčního rejstříku bylo zjištěno, že dne 6. 1. 2020 bylo zahájeno insolvenční řízení s žalovaným jako dlužníkem, dne 13. 1. 2020 bylo rozhodnuto o úpadku žalovaného a věřitelé byli vyzváni k podávání přihlášek pohledávek ve lhůtě dvou měsíců ode dne rozhodnutí o úpadku a dne 23. 4. 2021 insolvenční soud mimo jiné vzal na vědomí splnění oddlužení žalovaného a osvobodil žalovaného také od placení pohledávek věřitelů, kteří své pohledávky do insolvenčního řízení nepřihlásili, ač tak měli učinit. Podle § 109 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, je spojen se zahájením insolvenčního řízení mimo jiné ten účinek, že pohledávky a jiná práva týkající se majetkové podstaty nemohou být uplatněny žalobou, lze-li je uplatnit přihláškou. Podle § 103 odst. 1 o.s.ř. kdykoli za řízení přihlíží soud k tomu, zda jsou splněny podmínky, za nichž může rozhodnout ve věci samé (podmínky řízení). Podle § 104 odst. 1 věta první o.s.ř. jde-li o takový nedostatek podmínky řízení, který nelze odstranit, soud řízení zastaví. Ze shora uvedeného je zřejmé, že žalobkyně se žalobou domáhá také nároků, které měly být uplatněny přihláškou v insolvenčním řízení. Soud má za to, že ve smyslu shora citovaného ustanovení § 103 odst. 1 o. s. ř. nejsou splněny podmínky, za nichž může soud o těchto částech nároků jednat a rozhodnout, a proto řízení v souladu s ustanovením § 104 odst. 1 věty první o. s. ř. výrokem I. rozsudku v této části zastavil. Konkrétně jde o zaplacení 5 435 Kč s 10 % úrokem z prodlení ročně z částky 5 135 Kč od 17. 6. 2020 do zaplacení (v žalobě označeno jako NÁROK 1) a zaplacení 5 005 Kč s 8,25 % úrokem z prodlení ročně od 29. 12. 2020 do zaplacení (část NÁROKu 2 dle žaloby), neboť veškeré nároky vzniklé do 13. 3. 2020 měly být uplatněny v insolvenčním řízení přihláškou. Poté soud posoudil zjištěný skutkový stav po právní stránce podle ustanovení (zejména § 1 odst. 2, § 4 a § 15) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, a vyhlášky č. 205/1999 Sb., a dospěl k závěru, že žaloba je v části, ohledně níž nebylo řízení zastaveno, důvodná, a proto jí ve zbývající části vyhověl a výrokem II. rozsudku žalovanému uložil, aby zaplatil žalobkyni částku 15 980 Kč představující součet příspěvků ve výši 15 080 Kč a„ poplatků“ ve výši 900 Kč (3 x 300 Kč). Protože je žalovaný v prodlení s plněním peněžitých dluhů (příspěvků ve výši 15 080 Kč), má žalobkyně vedle práva na zaplacení pohledávek podle § 1970 občanského zákoníku nárok na zaplacení úroků z prodlení. Soud proto uložil žalovanému, aby zaplatil žalobkyni také zákonné úroky z prodlení z jednotlivých dlužných příspěvků ode dní následujících po jejich splatnosti do zaplacení. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o. s. ř. za použití 146 odst. 2 věty první o. s. ř., když částečné zastavení řízení zavinila žalobkyně, a oba účastníci tak měli ve věci částečný úspěch. Žalobkyně byla úspěšná ohledně částky 15 980 Kč a zákonného úroku z prodlení z částky 15 080 Kč (ke dni rozhodnutí ve výši 2 858,47 Kč), naopak žalovaný byl úspěšný ohledně částky 10 440 Kč a úroku z prodlení z částky 10 140 Kč (ke dni rozhodnutí ve výši 2 672,09 Kč). Na základě uvedeného lze uzavřít, že žalobkyně měla ve věci úspěch přibližně z 59 % a žalovaný přibližně ze 41 %. Žalobkyně má tedy právo na náhradu 18 % svých nákladů řízení (po odečtení neúspěchu žalobkyně od jejího úspěchu). Žalobkyni vznikly v řízení účelně vynaložené náklady ve výši 2 252 Kč sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a nákladů zastoupení zahrnujících odměnu advokáta ve výši 900 Kč (3 x 300 Kč) určenou dle § 14b odst. 1 bodu 2. vyhlášky č. 177/1996 Sb., tři režijní paušály po 100 Kč (za převzetí a přípravu zastoupení, výzvu k plnění a podání žaloby) přiznané dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. a 21 % daň z přidané hodnoty ve výši 252 Kč přiznanou dle § 137 odst. 3 o. s. ř. Na nákladech řízení přiznaná částka 405,36 Kč je finančním vyjádřením shora uvedeného poměru úspěchu a neúspěchu žalobkyně ve sporu. Protože žalobkyně byla v řízení zastupována advokátkou, uložil soud žalovanému zaplatit přiznanou náhradu nákladů řízení k rukám advokátky (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). Lhůtu k plnění uložených povinností soud stanovil podle § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř. Výrok IV. rozsudku o vrácení části zaplaceného soudního poplatku je v souladu s ustanovením § 10 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích.