27 C 20/2021

Plný text

Okresní soud v Teplicích rozhodl samosoudcem Marcelem Klimšou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 10 681,88 Kč s příslušenstvím

I. V části týkající se zaplacení 9 093,66 Kč a 8,25 % úroku z prodlení ročně z částky 9 094,06 Kč od 11. 8. 2020 do zaplacení se řízení zastavuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 1 588,22 Kč a 9,75 % úrok z prodlení ročně z částky 30 257,22 Kč od 19. 2. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne 14. 10. 2020 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni 10 681,88 Kč s příslušenstvím s tím, že uvedená částka představuje část náhrady škody, kterou měl žalovaný způsobit žalobkyni neoprávněným odběrem elektřiny v odběrném místě [číslo] na adrese [adresa žalovaného], v období od 11. 5. 2018 do 13. 11. 2018. Požadovaná částka představující náhradu nákladů za zjištění neoprávněného odběru elektřiny, byla žalovanému vyúčtována fakturou žalobkyně [číslo] se splatností do 18. 2. 2019. Samotná náhrada škody způsobená přímo neoprávněným odběrem elektřiny nebyla předmětem řízení, neboť měla být žalobkyni přiznána již v rámci trestního řízení vedeného Okresním soudem v Teplicích pod sp. zn. 2 T 162/2019.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Soud provedl dokazování následujícími listinami a učinil z nich níže uvedená skutková zjištění.

4. Z Nájemní smlouvy ze dne 18. 11. 2015, Předávacího protokolu z téhož dne a Dodatku k nájemní smlouvě ze dne 5. 1. 2016 je zřejmé, že žalovaný byl nájemcem bytu [číslo] na adrese [adresa žalovaného].

5. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky ze dne 19. 1. 2016 vyplývá, že tato byla uzavřena mezi obchodníkem s elektřinou a žalovaným jako zákazníkem a týkala se dodávek elektřiny do odběrného místa na adrese [adresa žalovaného].

6. Ze Smlouvy o připojení odběrného elektrického zařízení k distribuční soustavě nízkého napětí ze dne 20. 1. 2016 soud zjistil, že byla uzavřena mezi žalobkyní jako provozovatelem distribuční soustavy a žalovaným jako zákazníkem a týkala se připojení v odběrném místě [číslo] na adrese [adresa žalovaného].

7. Z Protokolu o kontrole odběrného místa ze dne 13. 11. 2018 vyplývá, že uvedeného dne technici [právnická osoba] zjistili, že v předmětném odběrném místě nenačítal zde namontovaný elektroměr spotřebu a z hlavního jističe odcházel modrý vodič do bytu žalovaného. Vodičem protékala elektřina. V bytě nebyl nikdo zastižen.

8. Z faktury žalobkyně [číslo] ze dne 28. 1. 2019 je zřejmé, že touto vyúčtovala žalovanému náhradu škody za neoprávněný odběr elektřiny v odběrném místě [číslo] na adrese [adresa žalovaného], ve výši 30 257,22 Kč sestávající mimo jiné z Nákladů zjišťování neoprávněného odběru ve výši 10 681,88 Kč (8 828 Kč bez daně z přidané hodnoty). Splatnost faktury byla stanovena na den 18. 2. 2019. Upomínkou ze dne 4. 3. 2019 žalobkyně připomenula žalovanému, že dosud nezaplatil částku vyúčtovanou mu uvedenou fakturou.

9. Z dopisu žalobkyně adresovaného policejnímu orgánu ze dne 14. 12. 2018 vyplývá, že tímto žalobkyně vyčíslila celkovou náhradu škody vzniklé v důsledku neoprávněného odběru elektřiny v daném případě částkou 30 257,22 Kč sestávající z ceny elektřiny za neoprávněný odběr ve výši 19 575,34 Kč a z nákladů vynaložených na zjišťování neoprávněného odběru a jeho přerušení ve výši 10 681,88 Kč. S uvedenou částkou se pak žalobkyně jako poškozená připojila k trestnímu řízení jako nárokem na náhradu škody.

10. Z dopisu žalobkyně adresovaného policejnímu orgánu ze dne 24. 5. 2019 soud zjistil, že tímto žalobkyně vyčíslila celkovou náhradu škody vzniklé v důsledku neoprávněného odběru elektřiny v daném případě nižší částkou, ale její součástí byly opět náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru a jeho přerušení ve výši 10 681,88 Kč.

11. Z vyjádření žalobkyně adresovaného policejnímu orgánu k Poučení poškozené právnické osoby v trestním řízení ze dne [datum] je zřejmé, že tímto se žalobkyně jako poškozená znovu připojila k trestnímu řízení s nárokem na náhradu škody, znovu ve výši 30 257,22 Kč.

12. Z Odborného vyjádření ze dne 2. 9. 2019 vypracovaného pro policejní orgán v trestním řízení vedeném proti žalovanému je zřejmé, že jeho zpracovatel stanovil pravděpodobnou spotřebu elektřiny způsobenou neoprávněným odběrem v době 11. 5. 2018 do 13. 11. 2018 částkou 28 669,41 Kč.

13. Z trestního příkazu Okresního soudu v Teplicích ze dne 11. 11. 2019, č. j. [číslo jednací], vyplývá, že žalovaný jí byl shledán vinným, že v době 11. 5. 2018 do 13. 11. 2018 neoprávněně odebíral elektřinu v předmětném odběrném místě, a činil tak ke škodě žalobkyně. Soud uložil žalovanému mimo jiné také povinnost uhradit žalobkyni náhradu škody ve výši 28 669 Kč a se zbytkem uplatněného nároku žalobkyni odkázal na řízení ve věcech občanskoprávních. Trestní příkaz nabyl právní moci dne 7. 2. 2020.

14. Z opravného daňového dokladu [číslo] soud zjistil, že tento byl vystaven až dne 20. 7. 2020 a je jím požadována další platba za tentýž neoprávněný odběr ve výši 9 094,06 Kč s odkazem na„ přehodnocení případu“.

15. Z Výpočtu náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem elektřiny schváleného dne 17. 7. 2020 soud zjistil, že byl vytvořen až po skončení trestního řízení a na základě odborného vyjádření použitého jako podklad pro zmíněný trestní příkaz.

16. Podle § 159a odst. 5 o. s. ř. jakmile bylo o věci pravomocně rozhodnuto, nemůže být v rozsahu závaznosti výroku rozsudku pro účastníky a popřípadě jiné osoby věc projednávána znovu.

17. Podle § 103 odst. 1 o. s. ř. kdykoli za řízení přihlíží soud k tomu, zda jsou splněny podmínky, za nichž může rozhodnout ve věci samé (podmínky řízení).

18. Podle § 104 odst. 1 věta první o. s. ř. jde-li o takový nedostatek podmínky řízení, který nelze odstranit, soud řízení zastaví.

19. Po posouzení shora uvedených skutkových zjištění podle citovaných ustanovení o. s. ř. dospěl soud, že v převážné části již bylo o předmětu řízení rozhodnuto v adhezním řízení ve věci vedené Okresním soudem v Teplicích pod sp. zn. [spisová značka]. Žalobkyně se v uvedeném trestním řízení vedeném proti žalovanému připojila s nárokem na náhradu škody ve výši 30 257,22 Kč, a to jak podáním ze dne 14. 12. 2018, tak podáním ze dne 25. 6. 2019. Připojený nárok přesně odpovídá částce, kterou žalobkyně vyúčtovala žalovanému fakturou [číslo]. Z ní i z prve uvedeného„ připojení se“ je zcela zřejmé, že součástí nároku je i částka 10 681,88 Kč představující náklady zjišťování neoprávněného odběru. Pokud pak soud trestním příkazem, jímž o věci pravomocně rozhodl, uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni náhradu škody ve výši 28 669 Kč a se zbytkem uplatněného nároku odkázal žalobkyni na řízení ve věcech občanskoprávních, rozhodl minimálně o 9 093,66 Kč představujících část v tomto řízení uplatněného nároku. Jinak řečeno, žalobkyně byla odkázána do řízení ve věcech občanskoprávních pouze s částkou 1 588,22 Kč.

20. Ze shora uvedeného je zřejmé, že žaloba v projednávané věci byla podána v době, kdy o totožné části nároku již bylo pravomocně rozhodnuto. Toto rozhodnutí tedy tvoří překážku věci rozhodnuté (rei iudicatae), která je jedním ze základních nedostatků podmínek řízení, a soud tedy řízení o části později podaného návrhu výrokem I. rozsudku zastavil.

21. Relevantní skutková zjištění soud posoudil po právní stránce podle § 51 zákona č. 458/2000 Sb. (energetický zákon) a § 9 vyhlášky č. 82/2011 Sb. a dospěl k závěru, že ve zbývající části je žaloba důvodná, když žalovaný způsobil žalobkyni škodu tím, že neoprávněně odebíral elektřinu. Proto soud uložil žalovanému výrokem II. rozsudku povinnost zaplatit žalobkyni 1 588,22 Kč. K podrobnějšímu odůvodnění mimo jiné i výše přiznané částky viz výše.

22. Protože je žalovaný se splněním závazku (i v části, o níž bylo rozhodnuto již trestním příkazem Okresního soudu v Teplicích ze dne 11. 11. 2019, č. j. [číslo jednací]) v prodlení, má žalobkyně vzhledem ke skutečnosti, že se jedná o peněžité plnění, právo požadovat po žalovaném i úrok z prodlení. Proto soud v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni také zákonný úrok z prodlení počínaje dnem následujícím po splatnosti faktury, kterou byla žalovanému vyúčtována náhrada škody způsobené neoprávněným odběrem elektřiny, do zaplacení.

23. Lhůtu k plnění uložených povinností soud stanovil podle § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř.

24. Výrokem III. rozsudku soud rozhodl o nákladech řízení dle § 142 odst. 2 o. s. ř. za použití § 146 odst. 2 věty prvé o. s. ř. (žalobkyně zavinila, že řízení muselo být částečně zastaveno), když žalovaný byl ve věci výrazně úspěšnější, a měl by tak právo na náhradu části nákladů řízení. Žalovanému však podle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly, a proto soud vyslovil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.