27 C 279/2021

Plný text

Okresní soud v Teplicích rozhodl samosoudcem Marcelem Klimšou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupené advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 27 126 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 32 723,98 Kč s úrokem z prodlení z částky 16 099,95 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení ročně ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů s tím, že v každém kalendářním pololetí, v němž bude trvat prodlení žalovaného, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. V části týkající se zaplacení 22 823,40 Kč a úroku z prodlení z částky 11 026,05 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení ročně ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů s tím, že v každém kalendářním pololetí, v němž bude trvat prodlení žalovaného, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech řízení 474,61 Kč k rukám JUDr. Ing. [jméno] [příjmení], Ph. D., advokáta se sídlem v [obec], [ulice a číslo], do tří dnů od právní moci rozsudku. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne 20. 8. 2021 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni 27 126 Kč s příslušenstvím s tím, že uvedená částka představuje součet dluhů, které vznikly žalovanému v důsledku porušování povinností vyplývajících mu ze Smluv o půjčkách [číslo] uzavřené dne 28. 8. 2006 a [číslo] uzavřené dne 7. 12. 2006 mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně ([právnická osoba]), když žalovaný řádně nesplácel poskytnuté půjčky. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud ve věci rozhodoval v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání, když dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, žalobkyně s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasila a žalovaný se k výzvě soudu učiněné dle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. k uvedenému postupu nevyjádřil. Po posouzení předložených listinných důkazů a obsahu spisu učinil soud tento závěr o skutkovém stavu. [právnická osoba] a žalovaným byla dne 28. 8. 2006 uzavřena smlouva o půjčce, v níž se [právnická osoba] zavázala půjčit žalovanému v hotovosti částku 10 000 Kč a žalovaný se zavázal [právnická osoba] vrátit půjčené peníze a zaplatit sjednané navýšení ve výši 6 640 Kč v 52 pravidelných týdenních splátkách po 320 Kč s tím, že první splátka je splatná 7. dne od data uzavření smlouvy. Žalovaný potvrdil, že při podpisu smlouvy převzal celou půjčku v hotovosti. Žalovaný splatil pouze část jistiny ve výši 4 390,62 Kč a část navýšení ve výši 2 915,37 Kč, a dlužil tak [právnická osoba] na jistině půjčky 5 609,38 Kč a na navýšení 3 724,63 Kč [právnická osoba] a žalovaným byla dne 7. 12. 2006 uzavřena smlouva o půjčce, v níž se [právnická osoba] zavázala půjčit žalovanému v hotovosti částku 12 000 Kč a žalovaný se zavázal [právnická osoba] vrátit půjčené peníze a zaplatit sjednané navýšení ve výši 8 352 Kč v 53 pravidelných týdenních splátkách po 384 Kč s tím, že první splátka je splatná 7. dne od data uzavření smlouvy. Žalovaný potvrdil, že při podpisu smlouvy převzal celou půjčku v hotovosti. Žalovaný splatil pouze část jistiny ve výši 1 509,43 Kč a část navýšení ve výši 1 050,57 Kč, a dlužil tak [právnická osoba] na jistině půjčky 10 490,57 Kč a na navýšení 7 301,43 Kč. Uvedené pohledávky [právnická osoba] za žalovaným byly postoupeny žalobkyni. Zjištěný skutkový stav soud posoudil po právní stránce zejména podle § 657 občanského zákoníku (účinného do 31. 12. 2013) a dospěl k závěru, že žaloba je v části týkající zaplacení částky 16 099,95 Kč (součet částek 5 609,38 Kč a 10 490,57 Kč) důvodná, když mezi právní předchůdkyní žalobkyně jako věřitelkou a žalovaným jako dlužníkem byly uzavřeny smlouvy o půjčkách, právní předchůdkyně žalobkyně splnila svou povinnost přenechat žalovanému peníze, ale žalovaný své povinnosti vrátit peníze ve sjednaných splátkách nedostál. Ze shora uvedených důvodů soud žalobě ohledně částky 16 099,95 Kč vyhověl. Protože je žalovaný v prodlení se zaplacením dlužných částek, dospěl soud v souladu s ustanovením § 517 odst. 2 občanského zákoníku (účinného do 31. 12. 2013) k závěru, že je po právu i požadavek žalobkyně na zaplacení úroků z prodlení ve výši dle § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb. v rozhodném znění. Soud tedy uložil žalovanému také povinnost zaplatit žalobkyni částku 16 624,03 Kč představující vypočtený úrok z prodlení z částky 5 609,38 Kč od 31. 10. 2007 do 18. 12. 2020 a z částky 10 490,57 Kč od 21. 12. 2007 do 18. 12. 2020 (ve výroku I. rozsudku je přičtena k přiznané částce 16 099,95 Kč) a dále zákonný úrok z prodlení z částky 16 099,95 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení. Odlišně soud posoudil platnost ujednání o navýšeních představujících pevnými částkami stanovené úroky z půjček ve výších 6 640 Kč a 8 352 Kč, která odpovídají přibližně 70 % ročně z jistin půjček, když nelze přehlédnout jejich nepřiměřenou výši. Soud dospěl k závěru, že uvedená ujednání jsou absolutně neplatná, neboť se příčí ve smyslu ustanovení § 39 občanského zákoníku (účinného do 31. 12. 2013) dobrým mravům. Soud je toho názoru, že uvedená výše úroků z půjček nemůže být adekvátní okolnostem jakéhokoli občanskoprávního smluvního vztahu a stává se nástrojem lichvářského jednání, které je bezesporu v rozporu s dobrými mravy ve smyslu ustanovení § 3 odst. 1 občanského zákoníku (účinného do 31. 12. 2013). Obdobně se v případě, kdy byly požadovány úroky z půjčky o 10 % nižší, vyjádřil také Nejvyšší soud České republiky v rozsudku ze dne 15. 12. 2004 ve věci 21 Cdo 1484/2004. Z vyložených důvodů soud výrokem II. rozsudku žalobu zamítl v části týkající se zaplacení částky 11 026,05 Kč (představující součet požadovaných částí úroků z půjček ve výších 3 724,62 Kč a 7 301,43 Kč), v části týkající se zaplacení částky 11 797,35 Kč představující vypočtený úrok z prodlení z částky 3 724,62 Kč od 31. 10. 2007 do 18. 12. 2020 a z částky 7 301,43 Kč od 21. 12. 2007 do 18. 12. 2020 (ve výroku II. rozsudku je přičtena k částce 11 026,05 Kč) a zaplacení zákonného úroku z prodlení z částky 11 026,05 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o. s. ř., neboť oba účastníci měli ve věci částečný úspěch. Žalobkyně byla úspěšná ohledně 16 099,95 Kč a úroku z prodlení z této částky, naopak žalovaný byl úspěšný ohledně 11 026,05 Kč a úroku z prodlení z této částky. Na základě uvedeného lze uzavřít, že žalobkyně měla ve věci úspěch přibližně z 59,35 % a žalovaný přibližně ze 40,65 %. Žalobkyně má tedy právo na náhradu 18,7 % svých nákladů řízení (po odečtení neúspěchu žalobkyně od jejího úspěchu). Žalobkyni vznikly v řízení účelně vynaložené náklady ve výši 2 538 Kč sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 086 Kč a nákladů zastoupení zahrnujících odměnu advokáta ve výši 900 Kč (3 x 300 Kč) určenou dle § 14b odst. 1 bodu 2. vyhlášky č. 177/1996 Sb., tři režijní paušály po 100 Kč (za převzetí a přípravu zastoupení, jednoduchou výzvu k plnění a podání žaloby) přiznané dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. a 21 % daň z přidané hodnoty ve výši 252 Kč přiznanou dle § 137 odst. 3 o. s. ř. Na nákladech řízení přiznaná částka 474,61 Kč je finančním vyjádřením shora uvedeného poměru úspěchu a neúspěchu žalobkyně ve sporu. Protože žalobkyně byla v řízení zastupována advokátem, uložil soud žalovanému zaplatit přiznanou náhradu nákladů řízení k rukám advokáta (§ 149 odst. 1 o. s. ř.) Lhůtu k plnění uložených povinností soud stanovil podle § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř.