27 C 329/2024
č. j. 27 C 329/2024-36
V PLATNOSTIOkresní soud v Teplicích rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 3 475,20 Kč s úrokem z prodlení ročně 14,75 %. Soud uznal pouze část požadované smluvní pokuty, protože její celková výše přesáhla zákonnou mez pro smlouvy mezi podnikateli. Maximální povolená výše smluvní pokuty byla určena jako 0,5 násobku výše zápůjčky. Zbytek žaloby byl zamítnut.
Plný text
Okresní soud v Teplicích rozhodl samosoudcem Marcelem Klimšou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně se sídlem Adresa žalobkyně zastoupené advokátkou Jméno advokátky se sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 90 442,24 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 4 675,20 Kč se 14,75 % úrokem z prodlení ročně z částky 3 475,20 Kč od 2. 6. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se v části týkající se zaplacení 86 967,04 Kč se 14,75 % úrokem z prodlení ročně z částky 86 967,04 Kč od 2. 6. 2024 do zaplacení zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne 3. 6. 2024 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni 90 442,24 Kč s příslušenstvím s tím, že uvedená částka představuje požadovanou část neuhrazené kapitalizované smluvní pokuty za období od 12. 11. 2019 do 16. 5. 2024, na kterou vznikl žalobkyni nárok v důsledku porušování povinností vyplývajících žalovanému ze smlouvy o zápůjčce č. hodnota uzavřené mezi účastníky řízení dne 18. 1. 2019. Žalovaný k žalobě uvedl, že dluh není schopen zaplatit ani splácet, protože se nachází ve výkonu trestu odnětí svobody a nemá žádný příjem. Po provedeném dokazování soud učinil tento závěr o skutkovém stavu. Žalovaný uzavřel se žalobkyní Smlouvu o podnikatelské zápůjčce č. hodnota dne 17. 1. 2019, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému zápůjčku ve výši 30 000 Kč a žalovaný se zavázal žalobkyni tuto částku vrátit spolu s úrokem ve výši 24 876 Kč ve dvanácti měsíčních splátkách po 4 573 Kč. Účastníci dále pod bodem 6.4 smlouvy sjednali, že v případě, že dojde k zesplatnění zápůjčky, stávají se veškeré nezaplacené původní splátky zápůjčky až do konce splátkového kalendáře, jistina zápůjčky a úrok ze zápůjčky, součástí nové jistiny zápůjčky. Pod bodem 6.7 sjednali, že pro případ nezaplacení „nové“ jistiny zápůjčky ani v den následující po dni, kdy k zesplatnění došlo, vzniká žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z jistiny zápůjčky za každý den prodlení, a to až do jejího úplného zaplacení. Žalovaný však nesplácel úvěr řádně a včas. Žalobkyně se se svými nároky z uvedené smlouvy obrátila na zdejší soud, který rozsudkem ze dne 23. 6. 2020, č. j. spisová značka uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 70 515 Kč s příslušenstvím, dále smluvní pokutu 11 524,80 Kč a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč. Žalovaný soudem přiznanou jistinu neuhradil. Dle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Dle § 2048 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Dle § 122 odst. 5 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, se odstavce 1, 2 a 4 použijí obdobně i na odloženou platbu, peněžitou zápůjčku, úvěr nebo obdobnou finanční službu, kde dlužník, který je fyzickou osobou, avšak není spotřebitelem, je v prodlení delším než 90 dnů s plněním peněžitého dluhu. Souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut v takovém případě nesmí přesáhnout součin čísla hodnota a celkové výše odložené platby, peněžité zápůjčky, úvěru nebo obdobné finanční služby. Dle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., jde-li o vzájemný závazek podnikatelů nebo je-li obsahem vzájemného závazku mezi podnikatelem a veřejným zadavatelem podle zákona upravujícího veřejné zakázky povinnost dodat zboží nebo poskytnout službu za úplatu veřejnému zadavateli, činí minimální výše nákladů spojených s uplatněním každé pohledávky 1 200 Kč. Po právním posouzení shora učiněného závěru o skutkovém stavu zejména podle shora uvedených ustanovení občanského zákoníku dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze zčásti. Mezi žalobkyní jako zapůjčitelkou a žalovaným jako vydlužitelem sice byla uzavřena smlouva o zápůjčce, na jejímž základě žalobkyně splnila svou povinnost přenechat žalovanému peníze a žalovaný své smluvní pokutou utvrzené povinnosti vrátit peníze a zaplatit sjednaný úrok ve smluvených splátkách nedostál, avšak požadovaná výše smluvní pokuty je v rozporu se zákonem. Jak vyplývá ze shora citovaného ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, nesmí celková výše přiznané smluvní pokuty v projednávaném (a předcházejícím) sporu mezi účastníky (žalovaný byl v době uzavření smlouvy živnostníkem) přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše zápůjčky. Žalovanému byla poskytnuta zápůjčka ve výši 30 000 Kč, a proto výše smluvní pokuty proto nesmí být vyšší než 15 000 Kč. Soud tedy zohlednil žalobkyni rozsudkem Okresního soudu v Teplicích ze 23. 6. 2020, č. j. spisová značka, přiznanou smluvní pokutu ve výši 11 524,80 Kč, a výrokem I. rozsudku rozhodl, že je žalovaný povinen zaplatit na smluvní pokutě již pouze 3 475,20 Kč, představující rozdíl částek 15 000 Kč jako maximální smluvní pokuty a 11 524,80 Kč jako již přiznané smluvní pokuty, se zákonným úrokem z prodlení od 2. 6. 2024 do zaplacení a rovněž náklady na uplatnění pohledávky ve výši 1 200 Kč, neboť se jednalo o vzájemný závazek podnikatelů. Lhůtu ke splnění uložené povinnosti soud stanovil podle § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř. Výrokem II. rozsudku pak s ohledem na shora uvedená zjištění, právní úvahy a závěry žalobu ve zbývající části zamítl. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o. s. ř. věty druhé, když ve věci výrazně úspěšnějšímu žalovanému podle spisu žádné náklady nevznikly, a proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Proti rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Teplicích. Nesplní-li povinný, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí řádně a včas, může oprávněná podat návrh na výkon rozhodnutí či nařízení exekuce.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.