27 C 329/2024

Plný text

Okresní soud v Teplicích rozhodl samosoudcem Marcelem Klimšou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně se sídlem Adresa žalobkyně zastoupené advokátkou Jméno advokátky se sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 90 442,24 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 4 675,20 Kč se 14,75 % úrokem z prodlení ročně z částky 3 475,20 Kč od 2. 6. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se v části týkající se zaplacení 86 967,04 Kč se 14,75 % úrokem z prodlení ročně z částky 86 967,04 Kč od 2. 6. 2024 do zaplacení zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne 3. 6. 2024 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni 90 442,24 Kč s příslušenstvím s tím, že uvedená částka představuje požadovanou část neuhrazené kapitalizované smluvní pokuty za období od 12. 11. 2019 do 16. 5. 2024, na kterou vznikl žalobkyni nárok v důsledku porušování povinností vyplývajících žalovanému ze smlouvy o zápůjčce č. , hodnota, uzavřené mezi účastníky řízení dne 18. 1. 2019.Žalovaný k žalobě uvedl, že dluh není schopen zaplatit ani splácet, protože se nachází ve výkonu trestu odnětí svobody a nemá žádný příjem.Po provedeném dokazování soud učinil tento závěr o skutkovém stavu. Žalovaný uzavřel se žalobkyní Smlouvu o podnikatelské zápůjčce č. , hodnota, dne 17. 1. 2019, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému zápůjčku ve výši 30 000 Kč a žalovaný se zavázal žalobkyni tuto částku vrátit spolu s úrokem ve výši 24 876 Kč ve dvanácti měsíčních splátkách po 4 573 Kč. Účastníci dále pod bodem 6.4 smlouvy sjednali, že v případě, že dojde k zesplatnění zápůjčky, stávají se veškeré nezaplacené původní splátky zápůjčky až do konce splátkového kalendáře, jistina zápůjčky a úrok ze zápůjčky, součástí nové jistiny zápůjčky. Pod bodem 6.7 sjednali, že pro případ nezaplacení „nové“ jistiny zápůjčky ani v den následující po dni, kdy k zesplatnění došlo, vzniká žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z jistiny zápůjčky za každý den prodlení, a to až do jejího úplného zaplacení. Žalovaný však nesplácel úvěr řádně a včas. Žalobkyně se se svými nároky z uvedené smlouvy obrátila na zdejší soud, který rozsudkem ze dne 23. 6. 2020, č. j. , spisová značka, uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 70 515 Kč s příslušenstvím, dále smluvní pokutu 11 524,80 Kč a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč. Žalovaný soudem přiznanou jistinu neuhradil.Dle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.Dle § 2048 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.Dle § 122 odst. 5 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, se odstavce 1, 2 a 4 použijí obdobně i na odloženou platbu, peněžitou zápůjčku, úvěr nebo obdobnou finanční službu, kde dlužník, který je fyzickou osobou, avšak není spotřebitelem, je v prodlení delším než 90 dnů s plněním peněžitého dluhu. Souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut v takovém případě nesmí přesáhnout součin čísla , hodnota, a celkové výše odložené platby, peněžité zápůjčky, úvěru nebo obdobné finanční služby.Dle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., jde-li o vzájemný závazek podnikatelů nebo je-li obsahem vzájemného závazku mezi podnikatelem a veřejným zadavatelem podle zákona upravujícího veřejné zakázky povinnost dodat zboží nebo poskytnout službu za úplatu veřejnému zadavateli, činí minimální výše nákladů spojených s uplatněním každé pohledávky 1 200 Kč.Po právním posouzení shora učiněného závěru o skutkovém stavu zejména podle shora uvedených ustanovení občanského zákoníku dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze zčásti. Mezi žalobkyní jako zapůjčitelkou a žalovaným jako vydlužitelem sice byla uzavřena smlouva o zápůjčce, na jejímž základě žalobkyně splnila svou povinnost přenechat žalovanému peníze a žalovaný své smluvní pokutou utvrzené povinnosti vrátit peníze a zaplatit sjednaný úrok ve smluvených splátkách nedostál, avšak požadovaná výše smluvní pokuty je v rozporu se zákonem.Jak vyplývá ze shora citovaného ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, nesmí celková výše přiznané smluvní pokuty v projednávaném (a předcházejícím) sporu mezi účastníky (žalovaný byl v době uzavření smlouvy živnostníkem) přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše zápůjčky. Žalovanému byla poskytnuta zápůjčka ve výši 30 000 Kč, a proto výše smluvní pokuty proto nesmí být vyšší než 15 000 Kč.Soud tedy zohlednil žalobkyni rozsudkem Okresního soudu v Teplicích ze 23. 6. 2020, č. j. , spisová značka, , přiznanou smluvní pokutu ve výši 11 524,80 Kč, a výrokem I. rozsudku rozhodl, že je žalovaný povinen zaplatit na smluvní pokutě již pouze 3 475,20 Kč, představující rozdíl částek 15 000 Kč jako maximální smluvní pokuty a 11 524,80 Kč jako již přiznané smluvní pokuty, se zákonným úrokem z prodlení od 2. 6. 2024 do zaplacení a rovněž náklady na uplatnění pohledávky ve výši 1 200 Kč, neboť se jednalo o vzájemný závazek podnikatelů.Lhůtu ke splnění uložené povinnosti soud stanovil podle § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř.Výrokem II. rozsudku pak s ohledem na shora uvedená zjištění, právní úvahy a závěry žalobu ve zbývající části zamítl.O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o. s. ř. věty druhé, když ve věci výrazně úspěšnějšímu žalovanému podle spisu žádné náklady nevznikly, a proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.