27 C 37/2022

Plný text

Okresní soud v Teplicích rozhodl samosoudcem Marcelem Klimšou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupené advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 4 572 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 4 572 Kč s 8,5 % úrokem z prodlení ročně z částky 1 524 Kč od 2. 7. 2021 do zaplacení a z částky 3 048 Kč od 3. 7. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech řízení 1 489 Kč k rukám Mgr. jméno příjmení, advokáta se sídlem v obec a číslo, do tří dnů od právní moci rozsudku. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne 5. 10. 2021 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni 4 572 Kč s příslušenstvím s tím, že žalovaný se ve dnech 1. 7. 2021 a 2. 7. 2021 (2x) v prostředcích městské hromadné dopravy provozovaných žalobkyní neprokázal platným jízdním dokladem, a vznikla mu tak ve všech případech povinnost zaplatit jízdné ve výši 24 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč. Soud ve věci rozhodoval v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání, když dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, žalobkyně s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasila a žalovaný se k výzvě soudu učiněné dle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. k uvedenému postupu nevyjádřil. Soud tedy posoudil předložené listinné důkazy a dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalovaný se ve dnech 1. 7. 2021 a 2. 7. 2021 neprokázal v dopravních prostředcích městské hromadné dopravy provozovaných žalobkyní (na tramvajové lince 25, autobusové lince 136 a anonymizována tři slova) jízdním dokladem kontrolorovi žalobkyně, přičemž výše jízdného činila v době všech jízd 24 Kč a výše přirážky v případě, že se cestující nemůže prokázat platným jízdním dokladem, činila v době všech jízd 1 500 Kč. Zjištěný skutkový stav soud posoudil po právní stránce podle ustanovení § 37 odst. 5 písm. b), odst. 6 a 7 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, podle ustanovení § 18a odst. 2 písm. c) a odst. 3 a § 18b odst. 2 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, podle ustanovení § 7 odst. 3, 5 a 6 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, podle ustanovení Smluvních přepravních podmínek v provozu metra, tramvají, lanové dráhy a autobusů anonymizována dvě slova dopravy, dospěl k závěru, že žalobkyní uplatněný nárok je po právu a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni 4 572 Kč s 8,5 % úrokem z prodlení ročně z částky 1 524 Kč od 2. 7. 2021 do zaplacení a z částky 3 048 Kč od 3. 7. 2021 do zaplacení. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobkyně byla ve sporu zcela úspěšná, a proto jí soud přiznal náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Přiznaná náhrada nákladů řízení sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a nákladů zastoupení zahrnujících odměnu advokáta ve výši 600 Kč (3 x 200 Kč) určenou dle § 14b odst. 1 bodu 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb., tři režijní paušály po 100 Kč (za převzetí a přípravu zastoupení, výzvu k plnění a podání žaloby) přiznané dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. a 21 % daň z přidané hodnoty ve výši 189 Kč přiznanou dle § 137 odst. 3 o. s. ř. Protože žalobkyně byla v řízení zastupována advokátem, uložil soud žalovanému zaplatit přiznanou náhradu nákladů řízení k rukám advokáta (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). Lhůtu k plnění uložených povinností soud stanovil podle § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř. Proti rozsudku není přípustné odvolání (§ 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní - li povinný, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí řádně a včas, může oprávněná podat návrh na výkon rozhodnutí či nařízení exekuce.