27 C 65/2022

Plný text

Okresní soud v Teplicích rozhodl samosoudcem Marcelem Klimšou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupené advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 1 465,57 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 1 517,85 Kč s 18,9 % úrokem z úvěru ročně z částky 1 465,57 Kč od 2. 5. 2019 do zaplacení a s 9 % úrokem z prodlení ročně z částky 1 465,57 Kč od 2. 5. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech řízení 1 489 Kč k rukám JUDr. [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem v [obec], [ulice a číslo], do tří dnů od právní moci rozsudku. Žalobkyně se žalobou došlou (místně nepříslušnému) soudu dne 27. 5. 2020 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni 1 465,57 Kč s příslušenstvím s tím, že uvedená částka představuje dluh, který vznikl žalovanému v důsledku neoprávněného přečerpání finančních prostředků žalovaným na účtu č. [bankovní účet], ke kterému byla uzavřena dne 16. 1. 2017 mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně ([právnická osoba]) smlouva o kontokorentním úvěru. Soud ve věci nařídil jednání, ke kterému se řádně předvolaní účastníci řízení nedostavili. Soud proto v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o. s. ř. věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti a vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. Po provedeném dokazování soud učinil tento závěr o skutkovém stavu. [právnická osoba] a žalovaným byla dne 16. 1. 2017 uzavřena Rámcová smlouva o finančních službách, kterou se [právnická osoba] mimo jiného zavázala zřídit a vést pro žalovaného účet č. [bankovní účet], což také splnila. Na základě Smlouvy o kontokorentním úvěru z téhož dne byl žalovanému na uvedeném účtu poskytnut kontokorentní úvěr do výše 1 000 Kč. Byl sjednán úrok z úvěru ve výši 18,9 % ročně a žalovaný se zavázal vyčerpaný úvěr a úrok z úvěru splatit vždy nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy začalo čerpání úvěru. Z účtu žalovaného byly v rozporu se smlouvou čerpány prostředky do nepovoleného debetu, na což [právnická osoba] žalovaného upozornila. Protože žalovaný nepovolený debetní zůstatek na účtu nevyrovnal, [právnická osoba] převedla dne 2. 11. 2018 pohledávku z běžného účtu na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků a vyzvala žalovaného k neprodlené úhradě dluhu. Žalovaný výzvě nevyhověl a předmětná pohledávka [právnická osoba] za žalovaným ve výši 1 465,57 Kč s příslušenstvím byla postoupena žalobkyni. Ke dni 1. 5. 2019 činil dluh 1 517,85 Kč (součet jistiny dluhu stále ve výši 1 465,57 Kč a úroku z prodlení ve výši 52,28 Kč). Zjištěný skutkový stav soud posoudil po právní stránce podle § 2662, § 2665 a § 2395 a následujících a podle § 1970 občanského zákoníku a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, když mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o účtu a zároveň smlouva o poskytnutí úvěru na běžném účtu. Právní předchůdkyně žalobkyně splnila svou povinnost umožnit žalovanému čerpat peněžní prostředky do stanoveného úvěrového limitu, ale žalovaný své povinnosti nepřekročit poskytnutý úvěrový limit nedostál, a proto soud žalobě vyhověl a uložil žalovanému, aby zaplatil žalobkyni 1 517,85 Kč s 18,9 % úrokem z úvěru ročně z částky 1 465,57 Kč od 2. 5. 2019 do zaplacení a s 9 % úrokem z prodlení ročně z částky 1 465,57 Kč od 2. 5. 2019 do zaplacení. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobkyně byla ve sporu plně úspěšná, a tudíž jí soud přiznal plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Přiznaná náhrada nákladů řízení sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a nákladů zastoupení zahrnujících odměnu advokáta ve výši 600 Kč (3 x 200 Kč) určenou dle § 14b odst. 1 bodu 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb., tři režijní paušály po 100 Kč (za převzetí a přípravu zastoupení, jednoduchou výzvu k plnění a podání žaloby) přiznané dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. a 21 % daň z přidané hodnoty ve výši 189 Kč přiznanou dle § 137 odst. 3 o. s. ř. Protože žalobkyně byla v řízení zastupována advokátem, uložil soud žalovanému zaplatit přiznanou náhradu nákladů řízení k rukám advokáta (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). Lhůtu k plnění uložených povinností soud stanovil podle § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř.