27 C 84/2022

Plný text

Okresní soud v Teplicích rozhodl samosoudcem Marcelem Klimšou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupené advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 13 200 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 17 972,62 Kč s úrokem z prodlení z částky 8 203,02 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení ročně ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů s tím, že v každém kalendářním pololetí, v němž bude trvat prodlení žalovaného, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. V části týkající se zaplacení 11 165,76 Kč a úroku z prodlení z částky 4 996,98 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení ročně ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů s tím, že v každém kalendářním pololetí, v němž bude trvat prodlení žalovaného, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech řízení 527,42 Kč k rukám JUDr. Ing. [jméno] [příjmení], Ph. D., advokáta se sídlem v [obec], [ulice a číslo], do tří dnů od právní moci rozsudku. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne 30. 11. 2021 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni 13 200 Kč s příslušenstvím s tím, že uvedená částka představuje součet dluhů, které vznikly žalovanému v důsledku porušování povinností vyplývajících mu ze Smluv o půjčkách [číslo] uzavřené dne 16. 4. 2005 a [číslo] uzavřené dne 2. 7. 2005 mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně ([právnická osoba]), když žalovaný řádně nesplácel poskytnuté půjčky. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud ve věci rozhodoval v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání, když dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, žalobkyně s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasila a žalovaný se k výzvě soudu učiněné dle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. k uvedenému postupu nevyjádřil. Po posouzení předložených listinných důkazů a obsahu spisu učinil soud tento závěr o skutkovém stavu. [právnická osoba] a žalovaným byla dne 15. 4. 2005 uzavřena smlouva o půjčce, v níž se [právnická osoba] zavázala půjčit žalovanému v hotovosti částku 5 000 Kč a žalovaný se zavázal [právnická osoba] vrátit půjčené peníze a zaplatit sjednané navýšení ve výši 2 750 Kč v 31 pravidelných týdenních splátkách po 250 Kč s tím, že první splátka je splatná 7. dne od data uzavření smlouvy. Žalovaný potvrdil, že při podpisu smlouvy převzal celou půjčku v hotovosti. Žalovaný splatil pouze část jistiny ve výši 1 054,19 Kč a část navýšení ve výši 579,81 Kč, a dlužil tak [právnická osoba] na jistině půjčky 3 945,81 Kč a na navýšení 2 170,19 Kč [právnická osoba] a žalovaným byla dne 1. 7. 2005 uzavřena smlouva o půjčce, v níž se [právnická osoba] zavázala půjčit žalovanému v hotovosti částku 5 000 Kč a žalovaný se zavázal [právnická osoba] vrátit půjčené peníze a zaplatit sjednané navýšení ve výši 3 320 Kč v 52 pravidelných týdenních splátkách po 160 Kč s tím, že první splátka je splatná 7. dne od data uzavření smlouvy. Žalovaný potvrdil, že při podpisu smlouvy převzal celou půjčku v hotovosti. Žalovaný splatil pouze část jistiny ve výši 742,79 Kč a část navýšení ve výši 493,21 Kč, a dlužil tak [právnická osoba] na jistině půjčky 4 257,21 Kč a na navýšení 2 826,79 Kč. Uvedené pohledávky [právnická osoba] za žalovaným byly postoupeny žalobkyni. Zjištěný skutkový stav soud posoudil po právní stránce zejména podle § 657 občanského zákoníku (účinného do 31. 12. 2013) a dospěl k závěru, že žaloba je v části týkající zaplacení částky 8 203,02 Kč (součet částek 3 945,81 Kč a 4 257,21 Kč) důvodná, když mezi právní předchůdkyní žalobkyně jako věřitelkou a žalovaným jako dlužníkem byly uzavřeny smlouvy o půjčkách, právní předchůdkyně žalobkyně splnila svou povinnost přenechat žalovanému peníze, ale žalovaný své povinnosti vrátit peníze ve sjednaných splátkách nedostál. Ze shora uvedených důvodů soud žalobě ohledně částky 8 203,02 Kč vyhověl. Protože je žalovaný v prodlení se zaplacením dlužných částek, dospěl soud v souladu s ustanovením § 517 odst. 2 občanského zákoníku (účinného do 31. 12. 2013) k závěru, že je po právu i požadavek žalobkyně na zaplacení úroků z prodlení ve výši dle § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb. v rozhodném znění. Soud tedy uložil žalovanému také povinnost zaplatit žalobkyni částku 9 769,60 Kč představující vypočtený úrok z prodlení z částky 3 945,81 Kč od 27. 11. 2005 do 18. 12. 2020 a z částky 4 257,21 Kč od 9. 7. 2006 do 18. 12. 2020 (ve výroku I. rozsudku je přičtena k přiznané částce 8 203,02 Kč) a dále zákonný úrok z prodlení z částky 8 203,02 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení. Odlišně soud posoudil platnost ujednání o navýšeních představujících pevnými částkami stanovené úroky z půjček ve výších 2 750 Kč a 3 320 Kč, které odpovídají přibližně 108 % ročně, resp. 70 % ročně z jistin půjček, když nelze přehlédnout jejich nepřiměřenou výši. Soud dospěl k závěru, že uvedená ujednání jsou absolutně neplatná, neboť se příčí ve smyslu ustanovení § 39 občanského zákoníku (účinného do 31. 12. 2013) dobrým mravům. Soud je toho názoru, že uvedená výše úroků z půjček nemůže být adekvátní okolnostem jakéhokoli občanskoprávního smluvního vztahu a stává se nástrojem lichvářského jednání, které je bezesporu v rozporu s dobrými mravy ve smyslu ustanovení § 3 odst. 1 občanského zákoníku (účinného do 31. 12. 2013). Obdobně se v případě, kdy byly požadovány úroky z půjčky o 48 %, respektive o 10 % nižší, vyjádřil také Nejvyšší soud České republiky v rozsudku ze dne 15. 12. 2004 ve věci 21 Cdo 1484/2004. Z vyložených důvodů soud výrokem II. rozsudku žalobu zamítl v části týkající se zaplacení částky 4 996,98 Kč (představující součet požadovaných částí úroků z půjček ve výších 2 170,19 Kč a 2 826,79 Kč), v části týkající se zaplacení částky 6 168,78 Kč představující vypočtený úrok z prodlení z částky 2 170,19 Kč od 27. 11. 2005 do 18. 12. 2020 a z částky 2 826,79 Kč od 9. 7. 2006 do 18. 12. 2020 (ve výroku II. rozsudku je přičtena k částce 4 996,98 Kč) a zaplacení zákonného úroku z prodlení z částky 4 996,98 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o. s. ř., neboť oba účastníci měli ve věci částečný úspěch. Žalobkyně byla úspěšná ohledně 8 203,02 Kč a úroku z prodlení z této částky, naopak žalovaný byl úspěšný ohledně 4 996,98 Kč a úroku z prodlení z této částky. Na základě uvedeného lze uzavřít, že žalobkyně měla ve věci úspěch přibližně z 61,71 % a žalovaný přibližně z 38,29 %. Žalobkyně má tedy právo na náhradu 23,42 % svých nákladů řízení (po odečtení neúspěchu žalobkyně od jejího úspěchu). Žalobkyni vznikly v řízení účelně vynaložené náklady ve výši 2 252 Kč sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a nákladů zastoupení zahrnujících odměnu advokáta ve výši 900 Kč (3 x 300 Kč) určenou dle § 14b odst. 1 bodu 2. vyhlášky č. 177/1996 Sb., tři režijní paušály po 100 Kč (za převzetí a přípravu zastoupení, jednoduchou výzvu k plnění a podání žaloby) přiznané dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. a 21 % daň z přidané hodnoty ve výši 252 Kč přiznanou dle § 137 odst. 3 o. s. ř. Na nákladech řízení přiznaná částka 527,42 Kč je finančním vyjádřením shora uvedeného poměru úspěchu a neúspěchu žalobkyně ve sporu. Protože žalobkyně byla v řízení zastupována advokátem, uložil soud žalovanému zaplatit přiznanou náhradu nákladů řízení k rukám advokáta (§ 149 odst. 1 o. s. ř.) Lhůtu k plnění uložených povinností soud stanovil podle § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř.