41 C 195/2021

Plný text

Okresní soud v Teplicích rozhodl předsedou senátu Mgr. Ing. Bc. Martinem Baťkou, Ph.D., jako samosoudcem ve věci osvojenec: celé jméno osvojenkyně, datum narození bytem adresa osvojenkyně osvojitele: osobní údaje osvojitele osvojení zletilé osoby

I. Zletilá celé jméno osvojenkyně, dříve celé jméno svědkyně, roz. příjmení, datum narození v obec, jakožto dcera celé jméno svědkyně, dříve příjmení, roz. příjmení datum narození a jméno jméno roz. anonymizováno, datum narození, zemř. datum, se nabytím právní moci tohoto rozsudku stává ve smyslu ust. § 847 odst. 1 písm. c) zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, osvojencem osvojitele celé jméno osvojitele, datum narození.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Osvojitel se návrhem doručeným soudu dne datum domáhal osvojení zletilé celé jméno osvojenkyně, dříve celé jméno svědkyně, roz. příjmení, která je biologickou dcerou manželky osvojitele celé jméno svědkyně, dříve příjmení, roz. příjmení, datum narození a biologického otce osvojované jméno příjmení, roz. anonymizováno, datum narození, zemř. datum. Osvojitel žil s osvojovanou a její matkou ve společné domácnosti 1985. Dne datum uzavřel osvojitel s matkou osvojované sňatek. Osvojitel navázal s osvojovanou od počátku velmi blízký citový vztah, pečoval o ni, jako by byla jeho biologickou dcerou a zabezpečoval její potřeby. Jejich vztah přetrval doposavad. Biologický otec se o osvojovanou od jejích 4 let věku vůbec nezajímal. Osvojovaná se k návrhu připojila prohlášením učiněným do soudního protokolu dne datum. Z výpovědi osvojitele bylo zjištěno, že se rozhodl návrh podat, protože osvojovanou považuje za svou dceru, protože s její matkou začali společně bydlet ještě před svatbou a osvojovaná jej ve svých přibližně 6ti letech začala spontánně oslovovat„ tati“. Jejich vztah se v čase utužoval a neochabl ani v dospělosti osvojované. Osvojení v době nezletilosti osvojované nebylo pro nesouhlas jejího biologického otce možné. Z prvního, předcházejícího manželství se osvojiteli narodila ještě dcera jméno se kterou má osvojitel dobrý vztah, ale v častějším styku je s osvojovanou a její rodinou. Z výpovědi navrhovatele bylo zjištěno, že chce, aby do budoucna postavení obou dětí v rodině bylo stejné, rovnoprávné. Z výpovědi osvojované bylo zjištěno, že je seznámena s návrhem, ještě než byl podán a souhlasí s ním, příjmení měnit nechce. Potvrdila, že za svého otce nepovažuje otce biologického, ale osvojitele, který o ni začal pečovat v dětství a podle svých možností o ni pečuje doposavad. Ve společné domácnosti žila s osvojitelem až do svých 24 let, kdy se osamostatnila, ale ani to nevedlo k ochabnutí jejich vztahu. Manželka osvojitele a matka osvojované paní celé jméno svědkyně svou výpovědí potvrdila, že biologický otec se o osvojovanou nikdy nestaral a neudržoval či neudržuje s ní žádný kontakt. Potvrdila, že osvojitel skutečně s osvojovanou žil od jejího útlého dětství a že jej tato od počátku oslovuje„ tati“, když jejich vztah hodnotí jako vztah otce a dcery. Považuje za správné, aby se její manžel, tj. osvojitel stal otcem osvojované i administrativně. Manžel osvojované ve své výpovědi uvedl, že s návrhem souhlasí a považuje jej za formální potvrzení kvality vztahu, který osvojovaná, tj. jeho manželka s osvojitelem má a udržuje. Z lustrace centrální evidence obyvatel vyplývá, že osvojitel a matka osvojované uzavřeli manželství dne datum. Matkou osvojované je manželka osvojitele paní celé jméno svědkyně a otcem osvojované byl jméno jméno, roz. jméno, datum narození, zesnulý datum. Společné bydliště měl osvojitel a osvojovaná nejméně od datum. Osvojovaná uzavřela dne datum manželství. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Osvojitel o osvojovanou pečoval od jejího útlého dětství a citová vazba, kterou si v té době utvořili, přetrvává doposavad. Po právní stránce soud věc posoudil především podle těchto zákonných ustanovení. Podle § 796 odst. 2 OZ, o osvojení zletilého rozhodne soud na návrh osoby, která chce zletilého osvojit, k němuž se připojil zletilý, který má být osvojen. Podle § 847 odst. 1 písm. c) OZ, zletilého lze osvojit, jestliže osvojitel pečoval o osvojovaného jako o vlastního již v době jeho nezletilosti, nebo za d) osvojitel hodlá osvojit dítě svého manžela. Podle § 847 odst. 2 OZ, zletilého nelze osvojit, jestliže by to bylo v rozporu s odůvodněným zájmem jeho pokrevních rodičů. Podle § 846 OZ zletilého lze osvojit, není-li to v rozporu s dobrými mravy. Podle § 794 OZ osvojením se rozumí přijetí cizí osoby za vlastní. Podle § 795 věty první OZ předpokladem osvojení je takový vztah mezi osvojitelem a osvojencem, jaký je mezi rodičem a dítětem, nebo že tu jsou alespoň základy takového vztahu. Podle § 448 odst. 1 z. ř. s., účastníkem řízení je osvojenec, jeho dítě a ten, kdo má v úmyslu osvojence osvojit, osvojitel, dle odst. 2, účastníkem je také manžel osvojitele, je-li třeba k osvojení jeho souhlasu. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že osvojitel podal návrh na osvojení zletilého, k němuž se zletilá osvojovaná osoba, dle § 796 odst. 2 OZ připojila. Osvojení je v zájmu osvojované. Soud nezjistil žádné odůvodněné zájmy biologického otce, které by byly s tímto v rozporu. Pokud jde o vztah mezi osvojitelem a osvojovanou, osvojovaná byla vychovávána jako vlastní dcera osvojitele nejméně od jejího 6 roku věku a je dítětem manželky osvojitele. Byly tak naplněny podmínky uvedené v § 847 odst. 1, písm. c) a d) OZ. Mezi osvojovanou osobou a osvojitelem se vytvořilo pouto, které přetrvává doposavad. Kladným rozhodnutím pak dojde pouze k uvedení souladu rodinného stavu faktického, do souladu se stavem právním, když mezi osvojitelem a osvojovaným existuje vztah obdobný jako mezi otcem k vlastní dceři. Osvojení tak nemůže být v rozporu s dobrými mravy. O nákladech řízení soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, protože v daném případě nelze hovořit o úspěchu, nebo neúspěchu ve věci jedné ze stran na úkor strany druhé. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Teplicích. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.