41 C 312/2020

Plný text

Okresní soud v Teplicích rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Bc. Martinem Baťkou, Ph.D., ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 14.600 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 10.000 Kč od datum do datum kapitalizovaného částkou 4.526,57 Kč a úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 10.000 Kč od datum do zaplacení, zamítá.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 14.600 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 10.000 Kč od datum do datum kapitalizovaným částkou 1.605,56 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 10.000 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 575,16 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne datum domáhala částky 14.600 Kč s příslušenstvím po žalované s tím, že uvedená částka představuje dluh, který vznikl žalované v důsledku porušování povinností vyplývajících ze smlouvy o půjčce uzavřené dne datum mezi žalovanou a právnická osoba anonymizována tři slova, když žalovaná půjčku řádně nesplatila. Žalované tak podle tvrzení žalobkyně vznikla povinnost zaplatit zbývající část dluhu ve výši 14.600 Kč, která se skládá z částky 10.000 Kč na dlužné jistině a částky 4.600 Kč na dlužném poplatku spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z dlužné jistiny, tj. 10.000 Kč za období od datum do datum, tj. data postoupení pohledávky v kapitalizované výši 1.605,56 Kč, dále od datum do zaplacení, a zároveň se smluvním úrokem ve výši 23,72 % ročně za období od datum do datum, tj. data ode dne, ke kterému vzniklo právnímu předchůdci žalobkyně právo na úhradu celé dlužné částky do dat postoupení pohledávky v kapitalizované výši 4.526,57 Kč a dále ve výši 23,72 % ročně od datum do zaplacení.

2. Pohledávka byla postoupena žalobkyni na základě smlouvy ze dne datum, což žalovanému oznámila dopisem ze dne datum.

3. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a o.s.ř. vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o.s.ř.).

4. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, ačkoliv jí žaloba společně s výzvou k vyjádření byla doručena dne datum postupem uvedeným v ust. § 49 odst. 4 o.s.ř., a to na adresu pro doručování (trvalé bydliště – ulice a číslo, obec - část obce) dle ust. § 46b písm. a) o.s.ř..

5. Žalobkyně souhlasila s vydáním rozhodnutí bez nařízení jednání.

6. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o.s.ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

7. Předmětem tohoto řízení je uplatněný nárok žalobkyně vůči žalované ve výši žalované částky s příslušenstvím z titulu smlouvy o půjčce. Na žalobkyni byla pohledávka vůči žalované postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum. Žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně dne smlouvu o půjčce a tato se zavázala poskytnout žalované částku 10.000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit 17.400 Kč, když souhrnný poplatek dosahuje výše 7.400 Kč (poplatek za administrativní činnost 2.000 Kč, úrok 1.400 Kč a hotovostní inkaso 4.000 Kč) a to formou 58 týdenních splátek po 300 Kč a poslední splátka měla být uhrazena nejpozději dne datum. Vzhledem k tomu, že žalovaná neplnila své povinnosti ze smlouvy, zejména nesplácela úvěr dohodnutým způsobem, došlo právní předchůdkyní žalobkyně k odstoupení od shora uvedené smlouvy a zesplatnění pohledávky. Ke dni postoupení tvořil dluh žalované 14.600 Kč, z toho 10.000 Kč na jistině a 4.600 Kč na poplatku. Právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalované, když zjišťovala údaje o tom, zda je zaměstnána, jaký je její měsíční příjem od státu, jaké jsou další příjmy domácnosti a jaké jsou výdaje domácnosti, když tyto údaje musela doložit nájemní smlouvou a výměrem podpory od státu.

8. Na základě shora uvedených skutkových zjištění učinil soud tento závěr o skutkovém stavu. Mezi právnická osoba anonymizována tři slova a žalovanou byla uzavřena smlouva, na jejímž základě byla žalované poskytnuta částka 10.000 Kč a v níž se žalovaná zavázala tuto částku vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 7.400 Kč a to v 58 týdenních splátkách po 300 Kč, s tím, že poslední splátka měla být uhrazena nejpozději dne datum O postoupení pohledávky plynoucí ze smlouvy o půjčce na základě smlouvy ze dne datum byla žalovaná informována dopisem ze dne datum. Zároveň byla žalovaná vyzvána k zaplacení zbytku dluhu. Právní předchůdkyně žalobkyně dostatečným způsobem zkoumala úvěruschopnost žalované.

9. Zjištěný skutkový stav tak soud posoudil po právní stránce podle § 2395 a násl. a násl. OZ (oddíl 7 – Úvěr), neboť právní předchůdkyně žalobkyně má podle výpisu z obchodního rejstříku poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru jako svůj předmět podnikání. Soud dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná, když mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru. Právní předchůdkyně žalobkyně splnila svou povinnost poskytnout žalované v její prospěch peněžní prostředky, ale žalovaná své povinnosti poskytnuté peněžní prostředky vrátit spolu se sjednaným poplatkem ve sjednaných splátkách nedostála. Následně byla pohledávka postoupena žalobkyni, což bylo žalované řádně oznámeno. Proto soud žalobě částečně vyhověl a žalované uložil, aby žalobkyni zaplatila částku 14.600 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z částky 10.000 Kč od datum, tj. ode dne marného uplynutí týdenní lhůty běžící od splatnosti poslední sjednané splátky. V souladu s § 1970 OZ, soud přiznal žalobkyni právo na úrok z prodlení z jistiny ve výši odpovídající Nařízení vlády č. 351/2013 Sb..

10. Na tomto místě soud dodává, že smlouva o úvěru je smlouvou konsenzuální, což znamená, že není závislá na bezprostředním plnění dlužníkovi. Z toho důvodu bylo na žalované, aby při prokázání vzniku smluvního vztahu tvrdila a také prokazovala, kdy a jak dlužné částky vyrovnala. Není již proto třeba dále při totální pasivitě žalované verifikovat, zda, kdy a příp. jakou částku tento uhradila.

11. Pokud se jedná o částky vyjádřené jako kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 4.526,57 Kč (23,72 % ročně z částky 10.000 Kč od datum do datum) a od datum do zaplacení, které žalobkyně požadovala po žalované zaplatit, tak soud tomuto návrhu žalobkyně nevyhověl. Dle názoru soudu jsou veškeré úroky již obsaženy v ve smlouvě obsaženému„ poplatku“, který v částce 4.600 Kč žalobkyně v žalobě připočetla k jistině (10.000 + 4.600 = 14.600) za období do datum včetně, tj. posledního dne k splnění ve smlouvě sjednaných 58 týdenních splátek.

12. Na smluvní vztah žalobkyně a žalované, založený smlouvou o úvěru ze dne datum, soud pohlíží jako na vztah dodavatele a spotřebitele, na který je třeba aplikovat principy spotřebitelské ochrany dle příslušných ustanovení soukromého práva.

13. Podle § 1811 odst. 1 OZ musí podnikatel učinit veškerá sdělení vůči spotřebiteli jasně a srozumitelně v jazyce ve kterém se uzavírá smlouva.

14. Podle § 1812 odst. 1 OZ pokud lze obsah smlouvy vyložit různým způsobem, použije se výklad pro spotřebitele příznivější.

15. Soud je v daném případě toho názoru, že žalovaná nevyjádřila svůj souhlas, např. připojením podpisu k listině s úročením nesplacené části úvěru smluvním úrokem ve výši 23,72 % ročně, když svůj souhlas vyjádřila pouze s 58 týdenními splátkami, což představuje smluvní ujednání do datum. Za dané situace je třeba vykládat tato smluvní ustanovení ve prospěch spotřebitele jako slabší strany. V souladu s těmito principy pak nárok uplatněný žalobou v rozsahu 23,72 % ročně z částky 10.000 Kč od datum do zaplacení postrádá oporu v zákoně a proto jej soud výrokem I. tohoto rozsudku zamítl.

16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 575,16 Kč, přičemž tato částka představuje 25,54 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 62,77 % a úspěchu žalované v rozsahu 37,23 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 14.600 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 300 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1.200 Kč ve výši 252 Kč.

17. Protože žalobkyně byla v řízení zastoupena advokátem, soud uložil v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o.s.ř. žalované zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta.

18. Lhůty k plnění uložených povinností soud stanovil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Teplicích. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.