41 C 318/2022

Plný text

Okresní soud v Teplicích rozhodl předsedou senátu Mgr. Ing. Bc. Martinem Baťkou, Ph.D., jako samosoudcem ve věci žalobců: a) celé jméno žalobce, datum narození bytem adresa žalobkyně a žalobce b) celé jméno žalobkyně, datum narození bytem adresa žalobkyně a žalobce oba zastoupeni advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem údaje o zástupci pro určení vlastnického práva

I. Určuje se, že žalobci a) a b) jsou vlastníky pozemku parc. číslo v katastrální uzemí, územní celek vymezeném v geometrickém plánu číslo rok, který dne datum ověřila úředně oprávněná zeměměřičská inženýrka anonymizováno jméno příjmení pod číslo rok a který je součástí tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobcům náhradu nákladů řízení v částce 19.580,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobců.

1. Žalobou doručenou soudu dne datum se žalobci domáhali rozhodnutí, kterým by soud určil, že jsou vlastníky pozemku parc. číslo v katastrální uzemí, územní celek vymezeném v geometrickém plánu číslo rok, který dne datum ověřila úředně oprávněná zeměměřičská inženýrka anonymizováno jméno příjmení pod číslo rok a který je součástí tohoto rozsudku. Svůj návrh odůvodnili tím, že se od datum domnívali, že pozemek je v jejich vlastnictví, když měli za to, že se jedná o část pozemku parc. číslo jehož jsou vlastníky a pozemek jim tak i předán. Žalobci tak užívali dotčený pozemek po dobu více než 20ti let jako pozemek vlastní.

2. Žalovaný podáním ze dne datum odmítl nárok žalobou uplatněný, když poukázal na to, že je vlastníkem značného počtu pozemků, což mu znesnadňuje kontrolu držby těchto pozemků. Narušení ze strany žalobců zjistil kontrolou a následně oznámil žalobcům dopisem ze dne datum. Žalovaný dále poukázal na nutnost doplnění tvrzení o to kdy se žalobci ujali držby dotčené části pozemku, velikost jeho rozlohy a kdy jej převzali od svých předchůdců.

3. Podáním doručeným soudu dne datum doplnili svá skutková tvrzení v tom smyslu, že se držiteli sporného pozemku stali dne datum a to na základě Dohody o zřízení práva osobního užívání registrované Státním notářstvím v obec pod č. jméno anonymizováno rok a dále Dohody o zřízení práva osobního užívání pozemku registrované Státním notářstvím v obec pod č. jméno číslo ze dne datum. Žalobkyně pak převzala část sporného pozemku od jméno příjmení a to na základě darovací smlouvy ze dne datum, registrované Státním notářstvím v obec pod č. anonymizováno číslo.

4. Z Dohody o zřízení práva společného užívání a pozemku podle § 210 občanského zák. č. 64 Sb., pro stavbu rod. domku ze dne datum vyplývá, že jí zřídil tehdejší Městský národní výbor v obec žalobcům a paní příjmení právo společného užívání pozemku parc. číslo zaměřeném geometrickým plánem Střediska geodézie v obec dne datum pod č. zak. číslo, oddělením z parc. číslo vše zapsáno v kat. obec, za účelem stavby rodinného domku. Dohoda byla registrování Státním notářstvím v obec dne anonymizováno rok pod č. jméno číslo.

5. Z výpisu Katastru nemovitostí ze dne datum vyplývá žalobcům patří ve společném jmění manželů společně a nerozdílně ½ pozemků parc. číslo o výměře 612m2, druh pozemku trvalý travní porost, způsob ochrany zemědělský půdní fond a parc. číslo o výměře 140m2, druh pozemku zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba adresa, objekt bydlení a žalované patří druhá polovina shora specifikovaných pozemků, vše zapsáno na list vlastnictví, v katastrálním území číslo obec, obec číslo obec, okres anonymizováno obec, zapsané u Katastrálního úřadu pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště Teplice. Z téhož výpisu vyplývá, že nabývacími tituly byly Dohoda o zřízení práva osobního užívání jméno anonymizováno rok, ve prospěch žalovaných Dohoda o zřízení práva osob. užívání ze dne datum reg. dne datum a smlouva o převodu nemovitosti anonymizováno číslo, Darovací smlouva ze dne datum, reg. dne datum ve prospěch žalované.

6. Z geometrického plánu číslo rok, který dne datum ověřil úředně oprávněný zeměměřičský inženýr Ing. jméno příjmení pod číslo rok vyplývá, že nově oddělený pozemek parc. číslo bezprostředně přiléhá k pozemku žalobců parc. číslo svým tvarem kopíruje hranice tohoto pozemku směrem k přilehlé komunikaci. Součástí spisového materiálu jsou pak originální vyhotovení tohoto geometrického plánu číslo rok, která dne datum a dne datum ověřila úředně oprávněná zeměměřičská inženýrka anonymizováno jméno příjmení pod číslo rok.

7. Z dopisu ze dne datum adresovaného anonymizováno příjmení vyplývá, že se žalovaný obracel na uživatele pozemku parc. číslo když zjistil, že došlo k připlocení jeho části bez právního titulu.

8. Z dopisu pr. zást. žalobců ze dne datum adresovaného žalovanému vyplývá, že žalobci sice připustili připlocení části pozemku parc. číslo avšak v místech, která jim byla předchozími vlastníky pozemku označena.

9. Z oznámení usnesení rady města číslo žalovaného adresovaného pr. zást. žalobců ze dne datum vyplývá, že žalovaný schválil zveřejnění záměru prodeje dotčené části pozemku parc. číslo.

10. Z oznámení usnesení zastupitelstva města číslo žalovaného adresovaného pr. zást. žalobců ze dne datum vyplývá, že žalovaný rozhodl o prodeji dotčené části pozemku parc. číslo o velikosti 29m2 žalobcům za cenu 1.000 Kč za m2.

11. Z dopisu pr. zást. žalobců ze dne datum adresovaného žalovanému vyplývá, že žalobci odmítli uzavřít kupní smlouvu k dotčené části pozemku parc. číslo neboť mají za to, že ji nabyli podle § 1089 OZ, když ji užívají po doby delší 20ti let dle § 1095 OZ.

12. Z oznámení usnesení zastupitelstva města číslo žalovaného adresovaného pr. zást. žalobců ze dne datum vyplývá, že žalovaný rozhodl o nesouhlasu s názorem žalovaných o vydržení dotčené části pozemku parc. číslo o velikosti 29m2.

13. Z lustrace centrální evidence obyvatel žalobce vyplývá, že tento má na adrese adresa žalobkyně a žalobce.

14. Z lustrace centrální evidence obyvatel žalobkyně vyplývá, že tato má na adrese adresa žalobkyně a žalobce.

15. V rámci jednání konaného dne datum žalovaný v rámci své obrany poukázal na to, že majetek nabyl od tehdy ještě Československého státu a vzhledem k rozsahu takto nabytého majetku nebylo lze provést kontrolu užívání všech pozemků, dříve než v roce rok, s tím, že se závadový stav pokusilo napravit uzavřením kupní smlouvy. Připustil, že nedisponuje jinými, než v řízení již provedenými důkazními prostředky a ani jinými tvrzeními.

16. Z ostatních v řízení provedených důkazů soud nezjistil nic, co by mělo vliv na jeho rozhodnutí ve věci.

17. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalobce nabyl spolu s žalovanou do společného jmění manželů podíl o velikosti ½ na pozemku parc. číslo přilehlém k dotčené části pozemku, jak je nově vytyčen geometrickým plánem pod parc. číslo dne datum.

18. Žalovaná nabyla zbývající podíl o velikosti ½ na pozemku parc. číslo přilehlém k dotčené části pozemku, jak je nově vytyčen geometrickým plánem pod parc. číslo dne datum. Oba žalobci však užívali dotčenou část pozemku od datum, od kdy mají na adrese adresa žalobkyně a žalobce. Žalovaný zjistil narušení svých vlastnických práv datum. Lze tak učinit závěr, že žalobci užívali dotčenou část pozemku, jak je nově vytyčen geometrickým plánem pod parc. číslo nejméně od datum, tedy po dobu více než 25ti let, vztaženo k okamžiku podání žaloby na soud.

19. Podle § 995 občanského zákoníku (příjmení) bylo-li vyhověno žalobě napadající držbu nebo její poctivost, považuje se poctivý držitel za nepoctivého nejpozději od okamžiku, kdy mu byla doručena žaloba. Náhoda, která by věc u vlastníka nebyla stihla, však jde k tíži držitele, jen když spor svévolně zdržel.

20. Podle § 989 odst. 1 OZ vlastnické právo drží ten, kdo se věci ujal, aby ji měl jako vlastník.

21. Podle § 1089 odst. 1 OZ pokud drží poctivý držitel vlastnické právo po určenou dobu, vydrží je a nabude věc do vlastnictví.

22. Podle § 1091 odst. 2 OZ k vydržení vlastnického práva k nemovité věci je potřebná nepřerušená držba trvající deset let.

23. Podle § 1095 OZ uplyne-li doba dvojnásobně dlouhá, než jaké by bylo jinak zapotřebí, vydrží držitel vlastnické právo, i když neprokáže právní důvod, na kterém se jeho držba zakládá. To neplatí, pokud se mu prokáže nepoctivý úmysl.

24. Podle § 3066 občanského zákoníku do doby stanovené v § 1095 se započte i doba, po kterou měl držitel, popřípadě jeho právní předchůdce, věc nepřetržitě v držbě přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; tato doba však neskončí dříve, než uplynutím dvou let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jde-li o věc movitou, a pěti let, jde-li o věc nemovitou.

25. Nejvyšší soud ČR ve svém rozsudku sp.zn. 22 Cdo 3387/2021 vyjádřil závěr, že podmínkou mimořádného vydržení (§ 1095 o. z.) není poctivá držba (§ 992 odst. 1 o. z.), ani (pro dobu držby před 1. 1. 2014) držba oprávněná (§ 130 odst. 1 obč. zák.), ale nedostatek nepoctivého úmyslu držitele. O nepoctivý úmysl jde, jestliže jednání držitele při nabytí a výkonu držby nebylo úmyslně poctivé (morální) v obecném smyslu. Důkazní břemeno ohledně nepoctivého úmyslu držitele tíží toho, kdo vydržení popírá. V § 1091 až 1094 o. z. je upravena vydržecí doba potřebná k řádnému vydržení na mimořádné vydržení se tato ustanovení nepoužijí. Ustanovení § číslo a násl. se týkají jak vydržení řádného, tak vydržení mimořádného. Držiteli, který se dovolává mimořádného vydržení, se započte vydržecí doba předchůdce, který držel věc„ nikoli v nepoctivém úmyslu“ není třeba, aby byl předchůdce držitelem poctivým (§ 992 odst. 1 o. z.), anebo oprávněným (§ 130 odst. 1 obč. zák.). Do vydržecí doby jak pro řádné, tak mimořádné vydržení (§ číslo, § 1096 o. z.) se ve prospěch vydržitele započte i doba držby jeho předchůdce, jen pokud předchůdce sám nesplnil podmínky vydržení, a nestal se tak vlastníkem věci. Ustanovení § 995 věty první o. z. lze analogicky aplikovat (§ 10 odst. 1 o. z.) i na držbu směřující k mimořádnému vydržení.

26. Po právní stránce lze tedy vyslovit závěr, že zákonné předpoklady pro tzv. mimořádné vydržení byly v daném případě splněny, když žalobcům nebyl v řízení prokázán nepoctivý úmysl (§ 1095 poslední věta OZ), jejich držba trvala nepřerušeně po dobu dvojnásobně delší (§1095 věta první OZ), než je obecná vydržecí doba u nemovitosti (§ 1091 odst. 2 OZ), když započala běžet přede dnem účinnosti zák. č. 89/2012 Sb., Občanského zákoníku (§ 3066 věta před středníkem OZ), tj. 1. 1. 2014 a skončila spolehlivě po tomto datu, když žalovaný doposavad neučinil relevantní úkon napadající držbu nebo její poctivost (podání žaloby - k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 22 Cdo 3387/2021 a usnesení Ústavního soudu sp.zn. IV ÚS 3472/22).

27. Ze shora uvedených důvodů soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně, a proto ve věci rozhodl, jak ve výroku I. uvedeno.

28. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobcům, jež byli v řízení zcela úspěšní, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 19.580,50 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5.000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 4 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 50.000 Kč sestávající z částky 3.100 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 1.550 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t., z částky 3.100 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 3.100 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 12.050 Kč ve výši 2.530,50 Kč.

29. Protože žalobci byli v řízení zastupováni advokátem, uložil soud žalovanému zaplatit přiznanou náhradu nákladů řízení k rukám advokáta (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).

30. Lhůty k plnění uložených povinností soud stanovil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Teplicích. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, mohou se žalobci domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.