41 C 53/2021

Plný text

Okresní soud v Teplicích rozhodl samosoudcem Mgr Ing Bc Martinem Baťkou, Ph.D., ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 6.233 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení úroku ve výši 29 % ročně z částky 3.654,98 Kč od [datum] do [datum] kapitalizovaného částkou 1.183,60 Kč a úroku ve výši 29 % ročně z částky 3.654,98 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 6.233 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 3.654,98 Kč od [datum] do [datum] kapitalizovaným částkou 367,33 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 3.654,98 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 719,48 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ust. § 157 odst. 4 o. s. ř..

2. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne [datum] domáhala částky 6.233 Kč s příslušenstvím po žalovaném s tím, že uvedená částka představuje dluh, který vznikl žalovanému v důsledku porušování povinností vyplývajících ze smlouvy o zápůjčce uzavřené dne [datum] mezi žalovaným a [právnická osoba], když žalovaný půjčku řádně nesplatil. Žalovanému tak podle tvrzení žalobkyně vznikla povinnost zaplatit zbývající část dluhu ve výši 6.233 Kč, která se skládá z částky 3.654,98 Kč na dlužné jistině a částky 2.578,02 Kč na dlužném poplatku spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z dlužné jistiny, tj. 3.654,98 Kč za období od [datum] do [datum], tj. data postoupení pohledávky v kapitalizované výši 360,93 Kč, dále od [datum] do zaplacení, a zároveň se smluvním úrokem ve výši 29 % ročně za období od [datum] do [datum] v kapitalizované výši 1.183,60 Kč a dále ve výši 29 % ročně od [datum] do zaplacení.

3. Pohledávka byla postoupena žalobkyni na základě smlouvy ze dne [datum], což žalovanému oznámila žalobkyně dopisem ze dne [datum].

4. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a o.s.ř. vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o.s.ř.).

5. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, ačkoliv mu žaloba společně s výzvou k vyjádření byla doručena dne [datum] postupem uvedeným v ust. § 49 odst. 4 o.s.ř., a to na adresu pro doručování (trvalé bydliště – [část obce a číslo], [obec]) dle ust. § 46b písm. a) o.s.ř..

6. Žalobkyně souhlasila s vydáním rozhodnutí bez nařízení jednání.

7. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o.s.ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

8. Předmětem tohoto řízení je uplatněný nárok žalobkyně vůči žalovanému ve výši žalované částky s příslušenstvím z titulu smlouvy o zápůjčce. Na žalobkyni byla pohledávka vůči žalovanému postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] tento se zavázal poskytnout žalovanému úvěr 8.000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit 15.233 Kč, když souhrnný poplatek dosahuje výše 7.233 Kč (úrok 1.431 Kč, administrativní poplatek 33,66 Kč a zpracování, doručení a flexibilní splácení 2.436 Kč) a to formou 60 týdenních splátek po 254 Kč a poslední splátka ve výši 247 Kč měla být uhrazena nejpozději dne [datum]. Vzhledem k tomu, že žalovaný neplnil své povinnosti ze smlouvy, zejména nesplácel úvěr dohodnutým způsobem, došlo právní předchůdkyní žalobkyně k odstoupení od shora uvedené smlouvy a zesplatnění pohledávky. Ke dni postoupení tvořil dluh žalovaného 12.405,85 Kč, avšak žalobkyně v žalobě požaduje toliko 6.233 Kč z toho 3.654,98 Kč na jistině a 2.578,02 Kč na spojených službách.

9. Na základě shora uvedených skutkových zjištění učinil soud tento závěr o skutkovém stavu. Mezi [právnická osoba] a žalovaným byla uzavřena smlouva, na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta částka 8.000 Kč a v níž se žalovaný zavázal tuto částku vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 7.233 Kč a to v 60 týdenních splátkách po 254 Kč, s tím, že poslední splátka ve výši 247 Kč měla být uhrazena nejpozději dne [datum] O postoupení pohledávky plynoucí ze smlouvy o spotřebitelském úvěru na základě smlouvy ze dne [datum] byl žalovaný informován dopisem ze dne [datum]. Zároveň byl žalovaný vyzván k zaplacení zbytku dluhu.

10. Zjištěný skutkový stav tak soud posoudil po právní stránce podle § 2395 a násl. OZ (oddíl 7 – Úvěr), neboť právní předchůdkyně žalobkyně má podle výpisu z obchodního rejstříku poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru jako svůj předmět podnikání. Soud dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná, když mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru. Právní předchůdkyně žalobkyně splnila svou povinnost poskytnout žalovanému v jeho prospěch peněžní prostředky, ale žalovaný své povinnosti poskytnuté peněžní prostředky vrátit spolu se sjednaným souhrnným poplatkem ve sjednaných splátkách nedostál. Následně byla pohledávka postoupena žalobkyni, což bylo žalovanému řádně oznámeno. Proto soud žalobě částečně vyhověl a žalovanému uložil, aby žalobkyni zaplatil částku 6.233 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z částky 3.654,98 Kč od [datum], tj. ode dne marného uplynutí týdenní lhůty běžící od splatnosti poslední sjednané splátky. V souladu s § 1970 OZ, soud přiznal žalobkyni právo na úrok z prodlení z jistiny ve výši odpovídající Nařízení vlády č. 351/2013 Sb..

11. Na tomto místě soud dodává, že smlouva o úvěru je smlouvou konsenzuální, což znamená, že není závislá na bezprostředním plnění dlužníkovi. Z toho důvodu bylo na žalovaném, aby při prokázání vzniku smluvního vztahu tvrdil a také prokazoval, kdy a jak dlužné částky vyrovnal. Není již proto třeba dále při totální pasivitě žalovaného verifikovat, zda, kdy a příp. jakou částku tento uhradil.

12. Pokud se jedná o částky vyjádřené jako kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 1.183,60 Kč (29 % ročně z částky 3.654,98 Kč od [datum] do [datum]) a od [datum] do zaplacení, které žalobkyně požadovala po žalovaném zaplatit, tak soud tomuto návrhu žalobkyně nevyhověl. Dle názoru soudu jsou veškeré úroky již obsaženy v ve smlouvě obsaženému„ souhrnném poplatku“, který v částce 2.578,02 Kč žalobkyně v žalobě připočetla k jistině (3.654 + 2.578 = 6.233) za období do [datum] včetně, tj. posledního dne k splnění ve smlouvě sjednaných 60 týdenních splátek.

13. Na smluvní vztah žalobkyně a žalovaného, založený smlouvou o úvěru ze dne [datum], soud pohlíží jako na vztah dodavatele a spotřebitele, na který je třeba aplikovat principy spotřebitelské ochrany dle příslušných ustanovení soukromého práva.

14. Podle § 1811 odst. 1 OZ musí podnikatel učinit veškerá sdělení vůči spotřebiteli jasně a srozumitelně v jazyce, ve kterém se uzavírá smlouva.

15. Podle § 1812 odst. 1 OZ pokud lze obsah smlouvy vyložit různým způsobem, použije se výklad pro spotřebitele příznivější.

16. Soud je v daném případě toho názoru, že za situace, kdy smlouva obsahuje ujednání o době trvání splácení úvěru, tj. 60 týdnů a v jiné části smlouvy je uvedeno, že zápůjční úroková sazba je stanovena jako pevná po celou dobu trvání smlouvy (ve smyslu článku 18 smluvních podmínek) a v případě 60 splátek činí 29 % ročně, je třeba vykládat tato smluvní ustanovení ve prospěch spotřebitele jako slabší strany. V souladu s těmito principy pak nárok uplatněný žalobou v rozsahu 29 % ročně z částky 3.654,98 Kč od [datum] do zaplacení postrádá oporu v zákoně a proto jej soud výrokem I. tohoto rozsudku zamítl. Na tomto místě soud podotýká, že žalovaný nepřipojil svůj podpis k smluvním podmínkám žalobkyně, které v článku 18 obsahují ujednání, že je smlouva uzavřena na dobu určitou a její účinnost trvá ode dne podpisu této smlouvy oběma stranami do dne splatnosti poslední splátky celkové dlužné částky. Pro případ prodlení dlužníka je ve smluvních podmínkách uvedeno prodloužení účinnosti smlouvy do doby uhrazení celkové dlužné částky.

17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 719,48 Kč, přičemž tato částka představuje 48,32 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 74,16 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 25,84 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 6.233 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.

18. Protože žalobkyně byla v řízení zastoupena advokátem, soud uložil v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o.s.ř. žalovanému zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta.

19. Lhůty k plnění uložených povinností soud stanovil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř..