8 C 70/2025

Plný text

Okresní soud v Teplicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Zuzanou Davidovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně se sídlem Adresa žalobkyně zastoupené advokátem Jméno advokáta se sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 93 031 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do zaplacení částky , částka, , kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení výši , částka, , kapitalizovaného úroku ve výši , částka, , zákonného úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, úroku ve výši 12 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne , datum, domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku , částka, s příslušenstvím s tím, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost , právnická osoba, uzavřela s žalovanou dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě které poskytla žalované úvěr ve výši , částka, , přičemž se žalovaná zavázala zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně celkem částku , částka, obsahující jistinu a sjednané úroky ve výši 12 % ročně a částku za zpracování zápůjčky ve výši , částka, a to ve splátkách po , částka, měsíčně. Žalobkyně provedla vyhodnocení úvěruschopnosti žalované v souladu s požadavky zákona o spotřebitelském úvěru. Jelikož žalovaná nesplácela poskytnutý úvěr řádně a včas, přičemž poslední splátku uhradila dne , datum, , ke dni , datum, vyčíslila právní předchůdkyně žalobkyně dluh ve výši , částka, na jistině a dlužný poplatek ve výši , částka, . V důsledku porušení smlouvy byla žalovaná povinna platit také smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně. Na žalobkyni byla pohledávka postoupena smlouvou, ke dni podpisu smlouvy činila pohledávka za žalovanou bez příslušenství částku , částka, . Žalobkyně tedy požaduje částku , částka, sestávající z dlužné jistiny ve výši , částka, , dlužného poplatku ve výši , částka, a smluvní pokuty ve výši , částka, , dále kapitalizované smluvní i zákonné úroky, a smluvní i zákonné úroky do zaplacení. Žalovaná ani přes výzvy žalobkyně ničeho nezaplatila.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Žalovaná je cizím státním občanem s povoleným pobytem na území České republiky. Pravomoc českého soudu k projednání věci je dána dle čl. 7 odst. 1 Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. EU/1215/2012 (Brusel I. bis), kolizním právem je na základě čl. 4 odst. 1 Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. EU/593/2008 (Řím I.) české právo. Místně příslušným k projednání věci je dle § 85 odst. 1 z. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) Okresní soud v Teplicích, když v jeho obvodu je žalovaná přihlášena k pobytu.

4. Soud k projednání věci nařídil jednání, k němu se žalovaná bez omluvy nedostavila, soud proto ve smyslu § 101 odst. 3 o.s.ř. věc projednal v její nepřítomnosti. Právní zástupce žalobkyně, který se k jednání dostavil, navrhl vydání rozsudku pro zmeškání. Soud tomuto návrhu nevyhověl, neboť pro takový postup nebyly splněny zákonné podmínky dle §153a odst. 2 o.s.ř. ve spojení s § 99 odst. 1 a 2 o.s.ř., když přiznaný nárok by byl v hrubém nepoměru k případnému autoritativnímu rozhodnutí soudu, nadto by byl v rozporu s hmotným právem, a to s § 86 odst. 2 a § 122 odst. 2 a 4 z. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Soud proto přistoupil k dokazování, přičemž z provedených důkazů zjistil následující skutečnosti.

5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, uzavřené mezi společností , právnická osoba, a žalobkyní soud zjistil, že pohledávka za žalovanou byla společností , právnická osoba, postoupena na žalobkyni.

6. Z Žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaná požádala právní předchůdkyni žalobkyně o úvěr ve výši , částka, . V žádosti ke své osobě uvedla, že má učňovské vzdělání, je vdaná, je spoluvlastnicí bytu a je povinna vyživovat jednu osobu. Úvěr zamýšlela užít na vybavení domácnosti. Zaměstnána byla jako operátorka ve společnosti Auto-kabel , adresa, s.r.o., s čistým měsíčním příjmem ve výši , částka, . Další čisté příjmy domácnosti vyčíslila ve výši , částka, . Mezi výdaje zařadila částku , částka, na externí splátky a , částka, na odhadované měsíční výdaje. Poskytovatelka úvěru údaje ověřila z pracovní smlouvy žalované platné od , datum, na neurčito a z výpisů z bankovního účtu za měsíce leden a únor 2023.

7. Ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, soud zjistil, že žalované byl poskytnut úvěr ve výši , částka, s tím, že se zavázala zaplatit za něj poplatek ve výši , částka, sestávající z úroku ve výši , částka, a částky za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši , částka, . Součástí smlouvy byly smluvní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru.

8. Ze Zařazení zákazníka do pojistného programu ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaná přistoupila ke skupinové pojistné smlouvě o pojištění z důvodu snížení rizika neschopnosti úvěr splácet.

9. Z Tabulky umoření soud zjistil, že žalovaná na úvěr zaplatila jednu splátku ve výši , částka, dne , datum, .

10. Z Oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně informovala žalovanou o tom, že pohledávku převzala a vyzvala jí k úhradě dluhu. Oznámení bylo odesláno na adresu žalované dne , datum, , jak je zřejmé z podacího lístku.

11. Z Předžalobní výzvy ze dne , datum, je zřejmé, že žalobkyně vyzvala žalovanou k plnění prostřednictvím svého právního zástupce. Výzva byla odeslána na adresu žalované dne , datum, , jak je zřejmé z podacího lístku.

12. Z Výpisu z bankovního účtu žalované za měsíc leden 2023 soud zjistil, že žalovaná obdržela na účet mzdu ve výši , částka, . Nad rámec běžných položek výdajů na jídlo, léky a další potřeby, žalovaná dne , datum, odeslala platbu ve výši , částka, nazvanou Spoření, částku , částka, nazvanou Platba životního pojištění, částku , částka, jako splátku úvěru č. , tel. číslo, společnosti , právnická osoba, ., a částku , částka, jako splátku úvěru č. , tel. číslo, téže společnosti. Z informací o úvěrech v závěru výpisu z účtu vyplývá, že na úvěr č. , tel. číslo, zbývalo žalované uhradit částku , částka, a na úvěr č. , tel. číslo, částku , částka, .

13. Z Výpisu z bankovního účtu žalované za měsíc únor 2023 soud zjistil, že žalovaná obdržela na účet mzdu ve výši , částka, . Nad rámec běžných položek výdajů na jídlo, léky a další potřeby, žalovaná dne , datum, odeslala částku , částka, jako splátku úvěru č. , tel. číslo, společnosti , právnická osoba, ., a částku , částka, jako splátku téhož úvěru téže společnosti. Z informací o úvěrech v závěru výpisu z účtu vyplývá, že na úvěr č. , tel. číslo, zbývalo žalované uhradit částku , částka, s dluhem po splatnosti ve výši , částka, a na úvěr č. , tel. číslo, částku , částka, s dluhem po splatnosti ve výši , částka, .

14. Po provedeném dokazování soud učinil tento závěr o skutkovém stavu. Žalovaná požádala právní předchůdkyni žalobkyně o poskytnutí úvěru ve výši , částka, . Ta pro rozhodnutí o poskytnutí úvěru čerpala z žádosti žalované a ověřených listin – pracovní smlouvy a výpisů z účtu a dne , datum, žádost akceptovala co do částky , částka, , kterou zaslala na účet žalované. Žalovaná se zavázala právní předchůdkyni žalobkyně splácet v měsíčních splátkách po , částka, , dne , datum, uhradila k rukám právní předchůdkyně žalobkyně jednu splátku ve výši , částka, . Žalovaná dále nesplácela. Pohledávka poté smlouvou přešla na žalobkyni, která vyzvala žalovanou k plnění. Protože žalovaná žalobkyni nic nezaplatila, ta se se svými nároky obrátila na soud, kdy po žalované požadovala dlužnou jistinu, dlužný poplatek, smluvní pokutu, smluvní úroky a úroky z prodlení.

15. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, se úvěrující smlouvou o úvěru zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

16. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru) se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

17. Podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru posoudí poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

18. Podle § 87 odst. 1 věty prvé zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

19. Při hodnocení aktivity právní předchůdkyně žalobkyně při zkoumání úvěruschopnosti žalované je třeba respektovat závěr Nejvyššího soudu učiněný v rozsudku ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , že povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele (popřípadě osob na něm závislých) do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Proto § 86 zákona o spotřebitelském úvěru stanoví, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí. Proto věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li pouze z objektivně nedoloženého osobního prohlášení spotřebitele o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Odborná péče předpokládá údaje o příjmech, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně existuje i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu a o průměrných výdajích obyvatelstva, a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými informacemi o jeho příjmech a výdajích. To ostatně dovodil ve svém rozhodnutí ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , i Nejvyšší správní soud.

20. V projednávaném případě žalobkyně v žalobě a v jejím doplnění k výzvě soudu tvrdila, že její právní předchůdkyně hodnotila žádost žalované v souladu s § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, a to vyhodnocením informací získaných od žalované. Ta se vyjádřila ke svým rodinným, pracovním a majetkovým poměrům, přičemž skutečnosti jí uvedené právní předchůdkyně žalobkyně ověřila z dokladů od žalované. Žalovaná pravdivost a úplnost poskytnutých informací potvrdila jak v žádosti o úvěr, tak ve smlouvě o úvěru. Právní předchůdkyně žalobkyně ověřila majetkovou situaci žalované z pracovní smlouvy a výpisů z účtu za měsíce leden a únor 2023. Ověřila také, že žalovaná neprochází insolvencí. Uvedla, že ani ona ani její právní předchůdkyně nemají k dispozici kopie dokladů od žalované, neboť s odkazem na rozsudek Krajského soudu v , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, postačí, že tyto listiny měla právní předchůdkyně žalobkyně k dispozici v době poskytnutí úvěru žalované.

21. Podle vyjádření žalobkyně ale její právní předchůdkyně zohlednila také další příjmy domácnosti žalované ve výši , částka, . Ohledně těchto příjmů se právní předchůdkyně žalobkyně spolehla na údaj uvedený žalovanou, aniž by bylo zřejmé, o jaké příjmy a jakých členů domácnosti se má jednat, natož pak aby je právní předchůdkyně žalobkyně měla za ověřené, resp. doložené. Právní předchůdkyně žalobkyně sice do smluvního vztahu vstupuje pouze s žalovanou, pokud ale příjmy ostatních členů domácnosti při posuzování úvěruschopnosti žalované zohledňuje, což v tomto případě učinila (viz. odst. 23) , pak je má mít dle názoru soudu rovněž ověřené, resp. doložené, jinak by žadatelé o úvěr mohli bez dalšího uvádět jakékoli částky, na jejichž podkladě by jim věřitelé poskytovali úvěry s tím, že si je nemohou ověřit, neboť se nejedná o účastníky smluv, což jistě není smyslem ochrany spotřebitele ve smyslu § 86 zákona o spotřebitelském úvěru.

22. Ohledně výdajů žalované sice právní předchůdkyně žalobkyně zohlednila částku , částka, měsíčně na splácení dalších závazků žalované, jejíž výše se dá považovat za správnou s ohledem na výpisy z účtu žalované, a částku ve výši , částka, na ostatní výdaje, jako je jídlo, léky, doprava a zábava, která rovněž přibližně koresponduje s údaji z výpisů z účtu. V žádosti žalovaná ale rovněž uvedla, že má jednu vyživovací povinnost. Soudu není zřejmé, zda a jakým způsobem ji právní předchůdkyně žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti, resp. výdajů žalované zohlednila.

23. Konečně soud uzavírá, že ačkoli absentuje jasný výpočet, z něhož by bylo zřejmé, že byla žalovaná, případně její domácnost úvěruschopná, i kdyby právní předchůdkyně žalobkyně vycházela pouze z žalovanou deklarovaných výdajů ve výši , částka, měsíčně, je zjevné, že do příjmové strany musela započíst i výši příjmů ostatních členů domácnosti žalované. Kdyby totiž zohlednila jen příjmy žalované v deklarované výši , částka, měsíčně, odečtem částky , částka, by těžko mohla dospět k závěru o úvěruschopnosti žalované. Jak už soud podotkl výše, tyto příjmy ale bez ověření či doložení nelze zohlednit, neboť se ohledně nich nelze spolehnout jen na tvrzení žalované, která by tak mohla bez dalšího uvádět jakoukoli částku jen proto, aby na úvěr dosáhla.

24. Pro úplnost soud ještě podotýká, že žalobkyně upozornila také na fakt, že i kdyby soud shledal, že žalobkyně dostatečně neprokázala splnění zákonné povinnosti dle § 84 až 89 zákona o spotřebitelském úvěru, předmětná smlouva byla uzavřena po , datum, a neprokázání splnění výše nastíněné povinnosti tak nezpůsobuje absolutní neplatnost předmětné smlouvy. Uvedené je ale dle názoru soudu v přímém rozporu jak se zněním § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, tak s ustálenou judikaturou toto ustanovení vykládající. Výše citované znění § 87 po novelizaci provedené zákonem č. 96/2022 Sb., potvrzuje již dříve aplikovaný euro konformní výklad (čl. 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES o smlouvách o spotřebitelském úvěru; rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne , datum, , č.j. C-679/18), podle nějž je neprovedení posouzení úvěruschopnosti porušením natolik závažným, že činí smlouvu absolutně neplatnou (k tomu srov. např. rozsudek Krajského soudu v , adresa, ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ; rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). K neplatnosti smlouvy přitom soud přihlédne i bez návrhu, neboť porušením svých povinností zakotvených v § 86 zákona o spotřebitelském úvěru by věřitel nezasáhl pouze do zájmů spotřebitele, nýbrž by zjevně narušil veřejný pořádek, když uvedené ustanovení chrání také celou společnost (viz odst. 19).

25. S ohledem na výše uvedené dospěl soud k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně nedostála zákonnému požadavku s náležitou péčí posoudit úvěruschopnost žalované ve smyslu § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, když nedoložila, k jakému konkrétnímu závěru při výpočtu rozdílu mezi příjmy a výdaji dospěla, zda zohlednila veškeré výdaje žalované včetně vyživovací povinnosti, a zejména nijak neověřila příjmy ostatních členů domácnosti žalované, které při posuzování úvěruschopnosti žalované započetla. Úvěrovou smlouvu proto shledal ve smyslu § 87 zákona o spotřebitelském úvěru neplatnou.

26. Soud tak výrokem I. uložil žalované povinnost vrátit žalobkyni jen skutečně poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru ve smyslu § 87 zákona o spotřebitelském úvěru. Vzhledem k tomu, že podle žalobních tvrzení a důkazů žalovaná před podáním žaloby zaplatila žalobkyni částku ve výši , částka, při načerpání celkové výše úvěru , částka, , uložil jí soud povinnost zaplatit žalobkyni rozdíl v těchto částkách ve výši , částka, . Soud pak výrokem II. rozsudku žalobu ve zbývajícím rozsahu zamítl.

27. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl výrokem III. rozsudku podle § 142 odst. 2 o. s. ř. V řízení byla většinově úspěšná žalovaná a měla by proto nárok na částečnou náhradu svých nákladů řízení. Podle obsahu spisu jí ale žádné náklady řízení nevznikly, proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení nárok.