8 C 77/2025

Plný text

Okresní soud v Teplicích rozhodl soudkyní JUDr. Zuzanou Davidovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 11 363 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do zaplacení částky , částka, a zákonného úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne , datum, domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku , částka, s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně uzavřela s žalovaným dne , datum, smlouvu o úvěru, na základě které poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši , částka, , přičemž žalovaný se zavázal vrátit poskytnuté plnění prostřednictvím padesáti devíti měsíčních splátek ve výši , částka, , splátky však řádně nehradil, žalobkyně proto prohlásila celý úvěr za splatný ke dni , datum, . Žalovaný nezaplatil částku , částka, na jistině, částku , částka, na splátkách splatných do zesplatnění, částku , částka, na smluvní pokutě v důsledku zrušení úvěrové smlouvy, úrok z prodlení v částce , částka, , účelně vynaložené náklady za odeslání upomínek v částce , částka, , účelně vynaložené náklady za odeslání oznámení o okamžité splatnosti úvěru v částce , částka, a smluvní pokutu za prodlení s úhradou jednotlivých splátek v částce , částka, .

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Soud k projednání věci nařídil jednání, k němuž se žalovaný bez omluvy nedostavil, soud proto ve smyslu § 101 odst. 3 o.s.ř. věc projednal v jeho nepřítomnosti. Právní zástupce žalobkyně, který se k jednání dostavil, navrhl vydání rozsudku pro zmeškání. Soud tomuto návrhu nevyhověl, neboť pro takový postup nebyly splněny zákonné podmínky dle § 153a odst. 2 o.s.ř. ve spojení s § 99 odst. 1 a 2 o.s.ř., když přiznaný nárok by byl v hrubém nepoměru k případnému autoritativnímu rozhodnutí soudu, nadto by byl v rozporu s hmotným právem, a to s § 86 odst. 2 a § 122 odst. 2 a 4 z. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Soud proto přistoupil k dokazování, přičemž z provedených důkazů zjistil následující skutečnosti.

4. Z úvěrové smlouvy soud zjistil, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne , datum, úvěrovou smlouvu č. , IBAN, , kterou se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout peněžní prostředky ve výši , částka, , přičemž žalovaný se zavázal splácet úvěr spolu s úrokem ve výši 4,95 % ročně formou sjednaných splátek ve výši , částka, měsíčně vždy do 15. dne příslušného kalendářního měsíce. Pro případ prodlení žalovaného s úhradou více než tří splátek byla žalobkyně oprávněna prohlásit celý úvěr za splatný. Ve smlouvě si účastníci sjednali, že za každou měsíční splátku, kterou žalovaný zcela neuhradí do data splatnosti, je povinen zaplatit žalobkyni jednorázovou smluvní pokutu ve výši 10 % z dlužné měsíční splátky, a dále smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z jiné dlužné částky, než je měsíční splátka, ohledně níž je žalovaný v prodlení. Součástí smlouvy byly i Úvěrové podmínky a Sazebník.

5. Ze Sazebníku soud zjistil, že účelně vynaložené náklady související s odesláním upomínky činí , částka, , účelně vynaložené náklady související s odesláním oznámení o odstoupení od smlouvy nebo za oznámení o okamžité splatnosti jistiny úvěru činí , částka, .

6. Z potvrzení o provedené úhradě ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně odeslala na účet č. , č. účtu, částku ve výši , částka, . Ze smlouvy o úvěru soud zjistil, že toto číslo uvedl žalovaný jako své vlastní.

7. Z přehledu plateb pro smlouvu č. , IBAN, a tabulky umoření vyplývá, že žalovaný celkem splatil žalobkyni částku ve výši , částka, v měsíčních splátkách od , datum, do , datum, . Splátky splatné vždy k 15. dni v měsících září, říjen, listopad a prosinec 2024 a leden 2025 žalovaný již nezaplatil. V souladu se Sazebníkem žalobkyně vyúčtovala žalovanému účelně vynaložené náklady na odeslání upomínek a na oznámení o okamžité splatnosti dluhu souvisejícími s nezaplacenými splátkami ve výši 4 x , částka, a 1 x , částka, .

8. Z dopisu ze dne , datum, vyplývá, že žalobkyně oznámila žalovanému zesplatnění pohledávky ke dni , datum, a vyzvala jej k úhradě celého dluhu do , datum, . Dopis si žalovaný osobně převzal dne , datum, , jak vyplývá z kopie doručenky.

9. Předžalobní výzvou ze dne , datum, vyzvala žalobkyně žalovaného prostřednictvím svého právního zástupce k úhradě dluhu, výzva byla žalovanému odeslána téhož dne, jak vyplývá z podacího archu.

10. Z přehledu žalobkyně o žalovaném soud zjistil, že žalobkyně získala od žalovaného osobní údaje, včetně údajů o jeho zaměstnavateli, příjmu jeho i jeho domácnosti a výdajů na bydlení a splátky dalších závazků.

11. Z částečného výpisu z běžného účtu žalovaného za měsíce červenec a srpen 2021 soud zjistil, že dne , datum, žalovaný poukázal na sběrný účet pro kreditní karty společnosti , právnická osoba, , jméno FO, částku , částka, , dne , datum, proběhlo účetní inkaso na účtu nazvané jako „předběžná splátka úvěru“ a „poplatek předčasného splácení úvěru“ v celkové výši , částka, , dne , datum, poukázal žalovaný částku , částka, jako splátku úvěru na účet společnosti , právnická osoba, ., dne , datum, poukázal na účet společnosti , jméno FO, ! částku , částka, pod VS , var. symbol, a dne , datum, na stejný účet částku , částka, pod VS , var. symbol, , dne , datum, poukázal na sběrný účet pro kreditní karty společnosti , právnická osoba, , jméno FO, částku , částka, , dne , datum, poukázal na sběrný účet pro kreditní karty společnosti , Jméno žalobkyně, ., tedy žalobkyně, částku , částka, , dne , datum, obdržel na účet mzdu ve výši , částka, od společnosti , právnická osoba, , dne , datum, poukázal na účet společnosti Zonky částku , částka, , dne , datum, poukázal na sběrný účet pro kreditní karty společnosti , Jméno žalobkyně, ., tedy žalobkyně, částku , částka, , dne , datum, zaplatil , částka, s poznámkou „Alimenty“, dne , datum, poukázal na účet společnosti , jméno FO, ! částku , částka, pod VS , var. symbol, . Z výpisu z účtu je také zřejmý zůstatek nesplacené jistiny úvěru žalovaného u společnosti , právnická osoba, . ve výši , částka, .

12. Z částečného výpisu z běžného účtu žalovaného za měsíce srpen a září 2021 soud zjistil, že dne , datum, žalovaný poukázal na sběrný účet pro kreditní karty společnosti , právnická osoba, , jméno FO, částku , částka, , dne , datum, poukázal žalovaný částku , částka, jako splátku úvěru na účet společnosti , právnická osoba, ., dne , datum, obdržel na účet mzdu ve výši , částka, od společnosti , právnická osoba, , dne , datum, zaplatil , částka, s poznámkou „Alimenty“, dne , datum, poukázal na účet společnosti Zonky částku , částka, , dne , datum, žalovaný poukázal na sběrný účet pro kreditní karty společnosti , právnická osoba, , jméno FO, částku , částka, , dne , datum, poukázal na účet společnosti , jméno FO, ! částku , částka, pod VS , var. symbol, , dne , datum, zaplatil , částka, s poznámkou „Alimenty“. Z výpisu z účtu je také zřejmý zůstatek nesplacené jistiny úvěru žalovaného u společnosti , právnická osoba, . ve výši , částka, .

13. Z upomínek ze dnů , datum, , , datum, , , datum, a , datum, soud zjistil, že žalobkyně vyhotovila upomínky, v nichž vyzývala žalovaného k zaplacení dlužných částek.

14. Ze shora uvedených skutkových zjištění soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: Žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne , datum, smlouvu o úvěru poté, co žalobkyně hodnotila úvěruschopnost žalovaného. Smlouvou se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout peněžní prostředky ve výši , částka, , přičemž žalovaný se zavázal vrátit poskytnuté peněžní prostředky spolu s úrokem ve výši 4,95 % ročně. Žalovaný čerpal peněžní prostředky, na úvěr uhradil postupně částku v celkové výši , částka, , další splátky však již nehradil. Žalobkyně vyhotovila čtyři upomínky žalovanému a odeslala dopis s oznámením o zesplatnění úvěru s tím, že zůstatek je splatný ke dni , datum, . Přes předžalobní výzvu zaslanou právním zástupcem žalobkyně žalovaný nezaplatil žalované žádnou další částku.

15. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, se úvěrující smlouvou o úvěru zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

16. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru) se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

17. Podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru posoudí poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

18. Podle § 87 odst. 1 věty prvé zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

19. Při hodnocení aktivity právní předchůdkyně žalobkyně při zkoumání úvěruschopnosti žalovaného je třeba respektovat závěr Nejvyššího soudu učiněný v rozsudku ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , že povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele (popřípadě osob na něm závislých) do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Proto § 86 zákona o spotřebitelském úvěru stanoví, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí. Proto věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li pouze z objektivně nedoloženého osobního prohlášení spotřebitele o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Odborná péče předpokládá údaje o příjmech, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně existuje i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu a o průměrných výdajích obyvatelstva, a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými informacemi o jeho příjmech a výdajích. To ostatně dovodil ve svém rozhodnutí ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , i Nejvyšší správní soud.

20. V projednávaném případě žalobkyně v doplnění k žalobě ze dne , datum, k výzvě soudu tvrdila, že s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného jakožto spotřebitele úvěr splácet. Vycházela přitom z BRKI, NRKI, Registru rizikových subjektů , právnická osoba, , registru SOLUS, dalších registrů včetně interního Black listu žalobkyně, ISIR, dále z údajů o příjmech a výdajích žalovaného, obratu na jeho účtu, výdajů na splátky úvěrů, finanční rezervy a demografických a statistických informací. Z registrů BRKI a NRKI zjistila, že žalovaný nebyl po splatnosti s úhradami splátek, a v prodlení nebyl ani v minulosti. Žalovaný nebyl v Registru rizikových subjektů , právnická osoba, ani v SOLUS. Žalovaný rovněž neměl platební historii u žalobkyně. Žalovaný neměl záznam v ISIR ani v Black listech. Žalobkyně ověřila příjem žalovaného v průměrné měsíční výši , částka, z výpisů z běžného účtu žalovaného za měsíce červenec a srpen 2021. Při hodnocení výdajů žalovaného vycházela z údajů jím uvedených, neboť byly vyšší než průměrné výdaje vycházející ze statistik ČSÚ, kdy žalovaný uvedl náklady na bydlení ve výši , částka, měsíčně, splátky dalších úvěrů , částka, a ostatní výdaje , částka, . Dotazem do NRKI zjistila žalobkyně splátky , částka, měsíčně. Žalovaný v žádosti uvedl, že je bezdětný a tudíž bez vyživovací povinnosti. Uvedla, že z obratu z účtu ověřila jak výši příjmů, tak výdajů, které žalovaný deklaroval. Rovněž zohlednila finanční rezervu ve výši 10 % příjmu. Z výše uvedeného pak žalobkyně dospěla k závěru, že žalovaný je schopen splácet úvěr dohodnutým způsobem a přistoupila k uzavření smlouvy.

21. V prvé řadě soud konstatuje, že z důvodů uvedených v následujících odstavcích dospěl k závěru, že žalobkyně nedostála své zákonné povinnosti posoudit, resp. správně vyhodnotit skutečnost, že je žalovaný schopen úvěr splácet.

22. Ve svém vyjádření žalobkyně uvedla, že u ní žalovaný neměl platební historii. Z předložených výpisů z účtů, které měla žalobkyně k dispozici, ale vyplývá, že dne , datum, poukázal na sběrný účet pro kreditní karty společnosti , Jméno žalobkyně, ., tedy žalobkyně, částku , částka, a dne , datum, poukázal na tentýž účet částku , částka, . Z toho je zřejmé, že žalobkyně údaje získané ze svých interních databází buď nesprávně vyhodnotila, případně účelově zkreslila při posuzování úvěruschopnosti žalovaného.

23. Co se týče hodnocení příjmů žalovaného, tam žalobkyně nepochybila, když jejich výši správně zjistila a ověřila oproti výpisům z účtu žalovaného.

24. Ohledně výdajů žalovaného ale žalobkyně zcela nejasně uvedla, jaké vlastně zohlednila, když v jejím vyjádření absentuje výsledná výdajová hodnota zjištěná u žalovaného. Pokud by soud vyšel z tvrzení žalobkyně, zohlednila tedy pravděpodobně následující výdaje: , částka, na bydlení, , částka, jako další splátky uvedené žalovaným, , částka, jako ostatní výdaje, , částka, jako splátky zjištěné z NRKI a finanční rezervu ve výši 10 % příjmu, tj. , částka, . V součtu pak , částka, . Je tedy zjevné, že zbývající částka ve výši , částka, by pokryla sjednanou měsíční splátku ve výši , částka, . Soud ale z předložených důkazů zjistil, že žalobkyně opomenula minimálně další výdaje žalovaného, a to na výživné, když z jeho účtu pravidelně odcházejí platby nazvané jako „Alimenty“, a to za měsíc srpen 2021 částka , částka, a za měsíc září 2021 částka , částka, , o čemž žalobkyně s ohledem na dispozici s výpisy z účtu musela vědět. Pokud by snad žalobkyně tyto částky zahrnula do tzv. ostatních výdajů žalovaného (deklarovaných ve výši , částka, měsíčně), zbývající ostatní výdaje žalovaného by byly prakticky nulové. Soud se proto domnívá, že žalobkyně tyto částky pominula, ať už omylem, či záměrně. Rovněž tak je z výpisu z účtu zřejmé, že žalovaný na úvěr poskytnutý společností , právnická osoba, splácí měsíčně , částka, , byť sám deklaroval částku , částka, , tato částka ale musela být žalobkyni zřejmá i z výstupu z BRKI. Pokud by tak soud započetl výdaje , částka, na bydlení, , částka, na splátky, , částka, jako ostatní výdaje, , částka, jako splátky z NRKI, finanční rezervu , částka, a výživné v průměrné výši , částka, , dospěl by k výdajům ve výši celkem , částka, , což po odečtení od zjištěného příjmu žalovaného činí -, částka, . Z uvedeného je zřejmé, že žalovaný nedisponoval takovými finančními prostředky, ze kterých by mohl úvěr splácet, a to i přes relativně nízkou měsíční splátku ve výši , částka, . Soud konečně ani nemohl ověřit správnost výše splátek, kterou žalobkyně tvrdila, že zjistila z NRKI, neboť žalobkyně soudu výstup z této databáze (ani z databáze BRKI) nepředložila.

25. Soud ještě stručně poukazuje na skutečnost, že je mu zřejmé, že žalovaný nějakou dobu úvěr splácel. Podle judikatury SDEU ale „samotná skutečnost, že spotřebitel doplatí úvěr, nezbavuje věřitele odpovědnosti za případné pochybení při posuzování úvěruschopnosti.“ Doplacení úvěru tedy nemá být automaticky liberací věřitele za případné pochybení při posuzování bonity klienta, natož pak jeho částečné splacení (k tomu srov. rozsudek SDEU ze dne , datum, , sp. zn. C-755/22). Splácení (a doplacení) úvěru sice nelze zcela ignorovat, je jednou ze skutkových okolností případu, která může v kontextu dalších dokládat, že úvěrovaný byl schopen úvěr splácet (a též jej splatil). V tomto konkrétním případě se však žalobkyně dopustila při posuzování úvěruschopnosti takových pochybení, které pouhou skutečností, že žalovaný úvěr nějakou dobu splácel, nelze zhojit.

26. S ohledem na výše uvedené dospěl soud k závěru, že žalobkyně nedostála zákonnému požadavku s náležitou péčí posoudit úvěruschopnost žalovaného ve smyslu § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, když nedoložila, k jakému konkrétnímu závěru při výpočtu rozdílu mezi příjmy a výdaji dospěla, a ohledně výdajů žalovaného zohlednila jen některé z nich, přičemž jiné ať už omylem, či záměrně, nezohlednila. Úvěrovou smlouvu proto shledal ve smyslu § 87 zákona o spotřebitelském úvěru neplatnou.

27. Soud si na tomto místě dovoluje poznamenat, že s ohledem na pohyby na výdajové stránce na bankovním účtu žalovaného, o nichž žalobkyně tvrdila, že „zjistitelné výdaje korespondovaly s výdaji deklarovanými žalovaným“, měla žalobkyně k posuzování úvěruschopnosti žalovaného přistupovat s maximální opatrností a s pečlivostí nad míru běžného posuzování úvěruschopnosti, neboť při vědomí, že žalovaný v průběhu dvou měsíců vynaložil nemalé částky na splátky společnostem , právnická osoba, , jméno FO, , Zonky, HelloBank!, , právnická osoba, i žalobkyni samotné, svědčí o jeho aktivní úvěrové historii, a k takovým žadatelům o úvěr by jejich poskytovatelé měli proto přistupovat s maximální obezřetností.

28. Soud proto výrokem I. uložil žalovanému povinnost vrátit žalobkyni jen zbývající skutečně poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru ve smyslu § 87 zákona o spotřebitelském úvěru. Vzhledem k tomu, že podle žalobních tvrzení a důkazů žalovaný před podáním žaloby zaplatil žalobkyni částku ve výši , částka, při načerpání úvěru ve výši , částka, , uložil mu soud povinnost zaplatit žalobkyni rozdíl v těchto částkách ve výši , částka, . Soud pak výrokem II. rozsudku žalobu ve zbývajícím rozsahu zamítl.

29. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl výrokem III. rozsudku podle § 142 odst. 2 o. s. ř. V řízení byl většinově úspěšný žalovaný a měl by proto nárok na částečnou náhradu svých nákladů řízení. Podle obsahu spisu mu ale žádné náklady řízení nevznikly, proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení nárok.