12 C 135/2022

Plný text

Okresní soud v Třebíči rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Coufalem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částky 3 999,98 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku a) částku ve výši 1 999,99 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75% ročně z částky 1 999,99 Kč od 19. 6. 2019 do zaplacení b) částku ve výši 1 999,99 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75% ročně z částky 1 999,99 Kč od 19. 6. 2019 do zaplacení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám JUDr. Ing. [jméno] [příjmení], Ph.D., advokáta se sídlem [adresa žalobkyně]. Jako předmět daného řízení byl posuzován nárok žalobkyně proti žalovanému na zaplacení částky 3 999,98 Kč s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení jako dlužné kupní ceny. V rámci zjišťovaného skutkovému stavu věci soud po provedeném řízení učinil závěr, že žalovanému byla na základě uzavřených kupních smluv poskytnuta právním předchůdcem žalobkyně – spol. T- [právnická osoba] koncová zařízení, jejichž cenu se žalovaný zavázal hradit v pravidelných splátkách, což však řádně i přes výzvu co do částky 3999,98 Kč neučinil. Jelikož se žalovaný s úhradou vyúčtování ocitnul v prodlení, je kromě dlužné částky kupní ceny povinen hradit i tzv.„ zákonný“ úrok z prodlení. Po právní stránce soud věc posoudil podle Všeobecných podmínek spol. [anonymizováno] Mobile Czech Republic a.s., dle ustanovení § 2079 a násl. zákona č. 82/2012 občanského zákoníku, ohledně úroku z prodlení bylo rozhodováno podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Otázku postoupení pohledávky a s ní související aktivní věcnou legitimaci žalobkyně k podání žaloby soud hodnotil v návaznosti na ustanovení § 1881 a násl. občanského zákoníku. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého ve věci plně úspěšné žalobkyni přiznal právo na náhradu nákladů řízení, a to zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, odměny advokáta za 3 úkony právní služby ve výši 3x 200 Kč podle § 14b) vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění platném ke dni zahájení řízení, třech paušálních náhradách po 100 Kč dle § 13 téže vyhlášky a 21% DPH z odměny a náhrad, neboť zástupce žalobkyně osvědčením o registraci plátce DPH prokázal, že je plátcem této daně.