12 C 14/2021

Plný text

Okresní soud v Třebíči rozhodl samosoudcem Mgr. Petrou Rutarovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátkou JUDr. Bc. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení částky 14 011 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobce po žalované domáhal zaplacení částky 14 011 Kč s 10 % zákonným úrokem z prodlení z částky 14 011 Kč od 2. 10. 2019 do zaplacení, zamítá.

II. Žalobce je povinen uhradit žalované na náhradě nákladů řízení částku 8 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právní zástupkyně žalované.

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 10. 11. 2020 domáhal se žalobce po žalované zaplacení částky 14 011 Kč s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení z titulu dlužného pachtovného za období od 1. 10. 2018 do 30. 9. 2019. Pachtovné mělo být uhrazeno žalovanou na základě pachtovní smlouvy ze dne 1. 1. 2015. Jednalo se o pacht zemědělských pozemků v k. ú. Myslibořice zapsaných na [list vlastnictví] pro obec a k. ú. Myslibořice.

2. Žalovaná ve vyjádření k žalobě uvedla, že nárok žalobce neuznává. Byl to právě žalobce, kdo smluvní vztah z pachtovní smlouvy značně zkomplikoval, když 22. 8. 2018 podal okamžitou výpověď z pachtu. Dne 22. 3. 2019 požádal žalobce o změnu evidence půdy u Státního zemědělského intervenčního fondu (dále též jen„ SZIF“). V srpnu 2019 dospěl SZIF k závěru, že nebyly naplněny důvody pro vypovězení pachtovní smlouvy bez výpovědní doby. Námitky žalobce proti závěrům SZIF Ministerstvo zemědělství ČR (dále též jen„ MZ“) považovalo za neopodstatněné. V období od podání výpovědi (tj. od 22. 8. 2018) až do vydání rozhodnutí MZ (dne 3. 12. 2019) užíval pozemky žalobce, o čemž svědčí i úhrada pachtovného na společný účet. Žalovaná odmítla požadovanou částku uhradit, neboť jí bylo znemožněno v předmětném období pozemky užívat, a dále proto, že pozemky byly užívány žalobcem.

3. Mezi stranami bylo nesporné, že dne 1. 1. 2015 byla uzavřena pachtovní smlouva a dále, že žalované byla dne 2. 3. 2018 zaslána výzva k nápravě a dne 22. 8. 2018 výpověď z pachtu.

4. Soud provedl dokazování listinami předloženými oběma účastníky řízení a účastnickým výslechem žalobce.

5. Z oznámení většinového vlastníka (žalobce) o potřebě rozhodnout o běžné správě ze dne 9. 1. 2018 adresovaného [jméno] [celé jméno žalované] vyplývá, že žalovaná je v prodlení s placením pachtovného za výše uvedené pozemky. Žalobce proto navrhuje vyzvat ji k úhradě dlužné částky s tím, že pokud pachtovné nebude uhrazeno ani v dodatečné lhůtě, je nutno ukončit pachtovní vztah.

6. Z přípisu žalované ze dne 14. 9. 2018 adresovaného žalobci vyplývá, že žalovaná akceptuje výpověď k 30. 9. 2018 s výpovědní lhůtou 5 let dle uzavřené pachtovní smlouvy, neboť okamžitá výpověď je neplatná, protože nedošlo k porušení smluvních podmínek.

7. Z e-mailové komunikace vyplývá, že žalovaná dne 17. 10. 2018 poslala žalobci odpověď na výpověď pachtu.

8. Přípisem ze dne 25. 10. 2018 odeslaným dne 2. 11. 2018 sdělil žalobce žalované, že výpověď pachtovní smlouvy bez výpovědní doby ze dne 22. 8. 2018 je platná, dokud o její neplatnosti nerozhodne soud.

9. Z přílohy k certifikátu č. A 19004 vystaveného firmou Biokont CZ, s.r.o. Brno na jméno žalované vyplývá, že certifikovanými produkty podle žádosti ze dne 18. 12. 2018 jsou jablka, švestky a ořechy. Ze zprávy o hodnocení a rozhodnutí č. H 058 2018 468 ze dne 21. 12. 2018 bylo zjištěno, že v rámci inspekce byla zjištěna zásadní neshoda (včasné nezaplacení poplatku za kontrolu), přičemž riziko z roku 2017 bylo odstraněno, neboť všechny půdní bloky jsou vysečené. Závěrem bylo doporučeno vydat certifikát.

10. Z e-mailové komunikace mezi [jméno] [celé jméno žalované] a žalobcem z prosince 2018 vyplývá, že rodina [příjmení] nesouhlasí s oznámením většinového vlastníka o potřebě rozhodnout o běžné správě s tím, že sady byly propachtovány žalované a byly užívány celou rodinou [příjmení]. Výpověď z pachtu byla provedena bez souhlasu a bez vědomí menšinového vlastníka, který chce nemovitosti nadále užívat.

11. Z vyjádření žalované k zahájení řízení u SZIF ze dne 30. 4. 2019 vyplývá, že dotčené půdní bloky jsou předmětem soudního sporu, neboť žalobce nepodloženě vypověděl s okamžitou platností pachtovní smlouvy uzavřené se žalovanou a přes nesouhlas menšinového vlastníka uzavřel nové pachtovní smlouvy sám se sebou.

12. Usnesením Okresního soudu v Třebíči ze dne 29. 5. 2019, č. j. 4 C 45/2019-64 bylo zakázáno [celé jméno žalobce] jednat podle rozhodnutí většinového spoluvlastníka obsaženého v přípise datovaném dne 22. 2. 2019, a to do pravomocného skončení řízení ve věci samé. Z odůvodnění tohoto rozhodnutí vyplývá, že se jednalo o nakládání s nemovitostmi zapsanými na [list vlastnictví] pro obec a k. ú. Myslibořice. Část těchto nemovitostí přitom dal žalobce do nájmu spol. BIOFARMA DoRa, s.r.o., jejímž většinovým spoluvlastníkem je on sám.

13. Z oznámení o provedení aktualizace evidence půdy vydaného SZIF dne 27. 8. 2019 bylo zjištěno, že tímto byly oznámeny žalované jako uživateli dotčených pozemků změny u blíže specifikovaných dílů půdních bloků. Z odůvodnění pak vyplývá, že řízení ve věci bylo zahájeno na základě ohlášení změny v evidenci půdy učiněné žalobcem. Po provedeném řízení dospěl SZIF k závěru, že právní důvod užívání k pozemkům p. [číslo] v k. ú. [obec] svědčí žalované na základě pachtovní smlouvy ze dne 1. 1. 2015.

14. Přípisem ze dne 30. 9. 2019 uplatnil žalobce námitky proti oznámení o provedení aktualizace evidence půdy. V bodě II.3 žalobce uvádí, že již na podzim 2018 považoval pachtovní vztah vůči [celé jméno žalované] (za ukončený) a od podzimu 2018 začal provádět nezbytnou údržbu sadu spočívající v mechanické údržbě travního porostu, v odstranění uschlých stromů, větví a podrůstajících podnoží a náletových dřevin. S touto údržbou pokračoval i na jaře 2019, v létě pak provedl opět mechanickou údržbu travního porostu. Žalovaná se na těchto činnostech nijak nepodílela a z jejího chování nevyplývalo, že by údržbu chtěla provést.

15. Z výpisu z účtu [číslo] za měsíc září 2019 vedeného u UniCreditBank vyplývá, že dne 24. 9. 2019 byla na tento účet připsána částka 14 011 Kč, kde jako plátce je uvedena Biofarma DoRa. V popisu je uvedeno jméno žalobce a dále„ nájemné sady 2019“.

16. Z vyjádření k námitkám o provedení aktualizace evidence půdy ze dne 19. 10. 2019 bylo zjištěno, že žalovaná výzvě k nápravě ze dne 22. 3. 2018 vyhověla, avšak žalobce přesto podal výpověď z pachtu i přes vyslovený nesouhlas menšinového vlastníka.

17. Výpisem z katastru nemovitostí má soud za prokázané, že ke dni 11. 11. 2019 byl žalobce podílovým spoluvlastníkem (v rozsahu ¾) všech nemovitostí zapsaných na [list vlastnictví] pro k. ú. a obec Myslibořice. Zbývající vlastnický podíl (v rozsahu ¼) náležel [jméno] [celé jméno žalované].

18. Z rozhodnutí MZ, odbor zemědělských registrů vydaného dne 3. 12. 2019 vyplývá, že námitka žalobce se zamítá a rozhodnutí SZIF o provedení aktualizace půdy ze dne 27. 8. 2019 se potvrzuje. Z odůvodnění tohoto rozhodnutí vyplývá, že nebylo prokázáno naplnění důvodu pro vypovězení pachtovní smlouvy bez výpovědní doby.

19. Metodický pokyn Ministerstva zemědělství č. 10/2016 upravuje pravidla pro zakládání a údržbu ovocných sadů, vegetační pokryv sadů a krajinné prvky v režimu ekologického zemědělství.

20. Z fotografií pořízených na pozemcích, za jejichž užívání požaduje žalobce po žalované dlužné pachtovné, je patrné, že v sadech je vzrostlá uschlá tráva, která je následně posečena. Z fotek z jarního období je patrné, že přes uschlou trávu z předchozí sezóny vyrůstá tráva nová. Na fotografiích je ručně napsáno období pořízení (jaro 2018, podzim 2018, jaro 2019).

21. Z digitální ortofotomapy je patrné rozmístění pozemků v terénu.

22. Výzvou ze dne 6. 10. 2020 zaslanou žalované téhož dne vyzval žalobce žalovanou k úhradě částky 14 011 Kč jako dlužného pachtovného za hospodářský rok 2019.

23. Z účastnické výpovědi žalobce vyplynulo, že v období od 1. 10. 2018 do 30. 9. 2019 žalovaná předmětné pozemky užívala a prováděla sklizeň plodů. Jednalo se o jablka, švestky apod. Období sklizně začíná v září a probíhá i v říjnu. Žalovaná v sadech občas prováděla i mulčování. Přesné termíny sklizně a mulčování nebyl žalobce schopen specifikovat. Byla jeho dobrá vůle, že žalované umožnil sklidit produkci ze sadu. On sám jako vlastník prováděl údržbové práce, aby nedošlo k dalšímu znehodnocení sadů. Pozemky však neužíval, protože nevěděl, jak dopadne spor u SZIF a ze stejného důvodu raději zaplatil pachtovné. Pozemky chtěl začít obhospodařovávat až od 1. 10. 2018. V letošním roce si žalovaná dle žalobce požádala o dotace.

24. Na inspekční zprávě vydané firmou Biokont CZ, s.r.o. Brno jsou údaje jen těžko čitelné, a proto z nich není možné učinit jednoznačné závěry. Je patrno pouze zaškrtnutí jedné neshody a jednoho rizika. Zpráva byla vydána zřejmě dne 29. 3. 2017.

25. Na základě shora uvedených důkazy zjistil soud následující skutkový stav: Mezi [jméno] [celé jméno žalované] a žalobcem (a jeho právními předchůdci) jako propachtovateli a žalovanou jako pachtýřem byla dne 1. 1. 2015 uzavřena pachtovní smlouva týkající se pozemků zapsaných v KN na [list vlastnictví] pro obec a k.ú. Myslibořice specifikovaných v bodě 1.1 smlouvy. Pachtovné za hospodářský rok (od 1. 10. do 30. 9.) bylo sjednáno ve výši 14 011 Kč. Splatnost pachtovného byla sjednána ke dni 1. 10., a to zpětně za předchozí hospodářský rok. Žalobce dal žalované okamžitou výpověď z pachtu v srpnu 2018. Žalovaná výpověď akceptovala, avšak s pětiletou výpovědní lhůtou dle smlouvy. Žalovaná měla vydán certifikát na pěstování ovoce v biokvalitě na předmětných pozemcích. Spor žalobce se žalovanou ohledně žádosti o aktualizaci evidence půdy k předmětným pozemkům řešil SZIF a následně též MZ. Obě instituce potvrdily, že pro okamžitou výpověď z pachtu nebyly dány důvody. Žalobce ve svých námitkách uvedl, že již na podzim 2018 považoval pachtovní vztah se žalovanou za ukončený. Od podzimu 2018 prováděl žalobce na pozemcích udržovací práce. Žalobci bylo v řízení vedeném u zdejší soudu pod sp. zn. 4 C 45/2019 již v květnu 2019 zakázáno jednat podle rozhodnutí většinového vlastníka, jehož předmětem byla mj. též výpověď žalované z nájmu předmětných pozemků a jejich pronajmutí firmě BIOFARMA DoRa, s.r.o, v níž je žalobce většinovým vlastníkem. K pronajmutí předmětných pozemků této firmě však došlo již dříve. Firma následně v září 2019 zaplatila pachtovné za hospodářský rok 2019 ve výši 14 011 Kč. Žalobce vyzval žalovanou k úhradě pachtovného za hospodářský rok 2019 dne 6. 10. 2020. <i>26. Dle ust. § 2332 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též jen „o. z.“) pachtovní smlouvou se propachtovatel zavazuje přenechat pachtýři věc k dočasnému užívání a požívání a pachtýř se zavazuje platit za to propachtovateli pachtovné nebo poskytnout poměrnou část výnosu z věci.</i> <i>27. Dle ust. § 2339 odst. 2 o. z. má se za to, že u zemědělského pachtu je pachtovní rok období od 1. října do 30. září následujícího roku, u ostatních pachtů jde o kalendářní rok.</i> <i>28. Dle ust. § 2345 odst. 1 o. z. je-li propachtován zemědělský nebo lesní pozemek, je ujednán zemědělský pacht.</i> <i>29. Dle ust. § 2346 o. z. pachtovné se platí ročně pozadu a je splatné k 1. říjnu.</i> 30. Po provedeném dokazování má soud za to, že žaloba je zcela nedůvodná. Předně je třeba zdůraznit, že v této věci soud neřešil platnost či neplatnost okamžité výpovědi z nájmu, ale otázku, zda žalovaná fakticky předmětné sady užívala v souladu s uzavřenou pachtovní smlouvou v období od 1. 10. 2018 do 30. 9. 2019. Žalovaná to popírala s odkazem na podanou výpověď z nájmu. Žalobce sice tvrdil, že žalovaná v uvedeném období propachtované pozemky užívala, své tvrzení však neprokázal, přestože byl v tomto směru soudem při jednání konaném dne 7. 7. 2021 poučen dle ust. § 118a odst. 1, 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále též jen „o.s.ř.“). Byl to právě žalobce, který dal žalované okamžitou výpověď z pachtu a následně v sadech prováděl udržovací práce. S ohledem na vyhrocenou situaci mezi účastníky tohoto řízení lze jen těžko uvěřit tvrzení žalobce, že žalovanou nechal na podzim 2018 ze své dobré vůle sklidit úrodu ze sadů. Žalobce toto tvrzení opřel pouze o svoji účastnickou výpověď a žádný jiný důkaz k prokázání tohoto tvrzení nenavrhl. Navíc dal žalobce předmětné sady do nájmu (pachtu) spol. BIOFARMA DoRa, s.r.o., jejímž je sám většinovým společníkem. Bylo současně prokázáno, že BIOFARMA DoRa pachtovné za předmětné období v částce 14 011 Kč uhradila. S ohledem na tyto skutečnosti považuje soud žalobu za podanou v rozporu s dobrými mravy, neboť to byl sám žalobce, kdo způsobil nepřehlednou situaci ohledně užívání pozemků a placení pachtovného. Pokud se jedná o tvrzení žalobce, že žalovaná v předmětném období údajně pobírala dotace na předmětné sady, pak opět zůstalo pouze v rovině tvrzení a žalovaný k jeho prokázání nenavrhl žádný důkaz. I pokud by se však žalovanému toto tvrzení prokázat podařilo, nemohlo by to mít žádný vliv na rozhodnutí v této věci. Jednalo by se totiž o otázku oprávněnosti pobírání dotací žalovanou, která není předmětem tohoto řízení. Ze všech shora uvedených důvodů pak soudu nezbylo, než žalobu jako nedůvodnou zamítnout.

31. O nákladech řízení soud rozhodoval na základě zásady úspěšnosti účastníků ve věci obsažené v ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Důvody hodné zvláštního zřetele opodstatňující mimořádnou aplikaci ustanovení § 150 o.s.ř. soud v projednávaném případě neshledal, tedy ve věci plně úspěšné žalované přiznal proti žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení, vyčíslenou jako součet následujících položek: odměna advokáta ve smyslu ustanovení § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu ve výši 4 x 1 700 Kč za čtyři poskytnuté úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, prostudování spisu dne 2. 9. 2021, další porada s klientem dne 3. 9. 2021, účast u jednání soudu dne 6. 9. 2021), celkem 6 800 Kč, 4 x 300 Kč jako paušální částky náhrady výdajů podle ustanovení § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, příslušející jednotlivě za shora uvedené úkony právní služby, celkem 1 200 Kč.

32. Způsob úhrady nákladů řízení k rukám advokátky žalované nachází své opodstatnění v ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř.; lhůta k jejich úhradě vychází z ustanovení § 160 odst. 1 téhož právního předpisu, když soud v této souvislosti neshledal žádné důvody pro aplikaci věty za středníkem tohoto ustanovení.