12 C 141/2025

Plný text

Okresní soud v Třebíči rozhodl samosoudcem tituly před jménem jméno FO ve věci žalobců: a) Jméno žalobce A , narozená Datum narození žalobce A , adresa b) Jméno žalobce B , narozený Datum narození žalobce B , adresa oba zastoupeni advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované , adresa žaloby z rušené držby

I. Návrh žalobců, kterým by soud uložil žalované zdržet se neprodleně jakéhokoliv jednání, které narušuje žalobcům pokojnou držbu a užívání nemovitostí v katastrálním území , adresa, , a to konkrétně: pozemek parc. č. st. 22, jehož součástí je stavba č.p. 1, rodinný dům, pozemek parc. č. , hodnota, , pozemek parc. č. 43/1, pozemek parc. č. 43/2, pozemek parc. č. 77/4, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobci se podaným návrhem domáhají vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost ve smyslu výroku tohoto usnesení.Návrh odůvodnili tím, že žalobci uzavřeli dne 5. 12. 2000 se žalovanou, která je jejich dcerou, darovací smlouvu, jejíž předmětem byly nemovitosti v katastrálním území , adresa, , a to mj. konkrétně pozemek parc. č. st. 22, jehož součástí je stavba č.p. 1, rodinný dům, pozemek parc. č. , hodnota, , pozemek parc. č. 43/1, pozemek parc. č. 43/2, pozemek parc. č. 77/4. Shora uvedenou darovací smlouvou tak došlo k darování předmětných nemovitostí do výlučného vlastnictví žalované, zároveň také došlo ke sjednání věcného břemene ve prospěch žalobců, na základě kterého svědčilo žalobcům bezplatné doživotní užívání výše uvedeného rodinného domu. I přes existenci věcného břemene a faktické užívání rodinného domu žalobci, se žalovaná na své rodiče (tj. na žalobce) časem obrátila s prosbou o formální zrušení věcného břemene, s tím, že tento krok potřebuje pro zajištění lepšího financování u úvěrující instituce. Vzhledem k tehdejším dobrým vztahům mezi žalobci a jejich dcerou došlo po vzájemné dohodě mezi žalobci a žalovanou v roce 2012 ke zrušení zřízeného věcného břemene. Žalobci touto cestou chtěli žalované, jako své dceři, pomoci vyřešit její finanční potíže. Žalovaná se ústně zavázala a garantovala žalobcům - i přes formální zrušení zřízeného věcného břemene - možnost doživotního bezplatného užívání rodinného domu a stejně tak souvisejících pozemků tak, jak bylo ve věcném břemeni sjednáno. Tento pokojný stav užívání nemovitostí žalobci trval od roku 2012 až do roku 2024.V roce 2024 však žalovaná takto sjednaný ústní závazek a z něj plynoucí povinnost respektovat výlučné užívání domu žalobci porušila, když od května 2024 poskytla prostory předmětného rodinného domu k užívání 6 cizím mužům cizí národnosti, kteří tak dostali přístup do rodinného domu se svolením žalované, ovšem bez souhlasu a vědomí žalobců. Tito nemovitosti užívali do konce roku 2024, když od ledna 2025 pronajala žalovaná část rodinného domu další osobě odlišné od žalobců. Veškeré náklady spojené s bydlením hradí výlučně žalobci.Vzhledem k výše zmíněným skutečnostem, se pak žalobci domáhají ochrany rušené držby ve znění výroku tohoto usnesení, když po celou dobu nemovitosti užívají výlučně sami a jejich držba je aktuálním počínáním žalobkyně, kdy nemovitosti užívá cizí osoba, rušena. Žalobci dlouhodobě žijí v psychické nepohodě, strachu a v obavách o jejich budoucí osud. Do posledních dnů věřili, že jim dcera pomůže, nicméně nynější chování žalované, která od března 2025 inzeruje nemovitost jako volnou k prodeji a provádí zde opakovaně prohlídky, jasně poukazuje, že žalobci se strachují pravděpodobně o vlastní budoucí osud zcela oprávněně, neboť se jim v podstatě prodává střecha nad hlavou. Namísto poklidného stáří a bezpečného dožití v rodném domě tak aktuálně zažívají období psychického trýznění a neutuchající nejistoty. Současně s podaným návrhem se pak žalobci s ohledem na dlouhodobé a hrubé porušování dobrých mravů ze strany žalované domáhají po žalované vrácení daru, a to předmětných nemovitostí.K osvědčení svého nároku žalobci předložily soudu zejména výpis z KN, darovací smlouvu, dohodu o zrušení věcného břemene, výzvy právní zástupkyně žalobců a inzerát ohledně prodeje nemovitostí ze dne 7. 4. 2025.V projednávané věci je z listinných důkazů předložených žalobkyněmi prokázáno tvrzené vlastnictví žalované k výše uvedeným pozemkům a skutečnost, že žalobcům nesvědčí k nemovitostem v listinné formě žádné právo užívání. Z přípisu právní zástupkyně ze dne 20. 5. 2024 vyplývá, že apeluje na žalovanou ohledně ukončení užívání nemovitostí cizími 6-ti muži. Pokud se jedná o užívání nemovitosti další osobou od ledna 2025, uvedené ničím osvědčováno není. Z fotokopie internetových stránek idnes.cz vyplývá, že předmětné nemovitosti jsou inzerovány realitní společností Tamino s.r.o. k prodeji s možností prohlídek nemovitostí.Podle § 177 odst. 1) OZ musí žalobce prokázat, že jde o svémocné rušení držby. Jednání ve věci není třeba nařizovat.Podle § 178 OZ v řízení se soud omezí na zjištění poslední držby a jejího svémocného rušení.Podle § 1008 odst. 1) OZ soud zamítne žalobu na ochranu nebo uchování držby, pokud bude žaloba podána po uplynutí 6 týdnů ode dne, kdy se žalobce dozvěděl o svém právu i o osobě, která držbu ohrožuje nebo ruší, nejde ale však do jednoho roku ode dne, kdy žalobce mohl své právo uplatnit poprvé.Aby byli žalobci se žalobou úspěšní, musí prokázat jen to, že byli držitelem práva (že je před zásahem žalované pokojně vykonávali) a že toto právo žalovaná ke dni vyhlášení rozhodnutí ruší. S ohledem na to, že smyslem žaloby je obnova pokojného stavu, nezjišťuje soud, zda se jedná o držbu řádnou, poctivou nebo pravou. Tyto zásadní předběžné otázky se řeší až v nalézacím řízení, především v řízení na ochranu vlastnického práva.Na základě shora uvedeného dospěl soud k závěru, že žalobci, jež tíží důkazní břemeno 6 týdenní prekluzivní lhůty k podání žaloby, nikterak neprokázali, že uvedenou lhůtu splnili, k této se vůbec nevyjadřují a její zachování pak nelze ani dovodit z žádných z jimi předložených důkazů. Naopak z provedeného dokazování vyplývá, že k narušování pokojného stavu ze strany žalované dochází dlouhodobě, a to již od r. 2024. Již pouze tato skutečnost pak bohužel bez dalšího vylučuje možnost žalobě vyhovět a soud proto rozhodl tak, jak uvedeno ve výroku tohoto usnesení.O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. s tím, že žalované v tomto řízení doposud žádné náklady nevznikly.V daném případě soud nad rámec uvádí, že pokud v průběhu řízení o vrácení daru hrozí, že by obdarovaný mohl dar prodat, zničit, zatížit věcným břemenem, či zastavit ve prospěch třetí strany, je možné podat návrh na vydání předběžné opatření k zamezení uvedeného jednání, když o tomto návrhu rozhodne předseda senátu ze zákona zpravidla do 7 dnů od jeho podání a takovému jednání lze tedy předejít.