12 C 15/2026

Plný text

Okresní soud v Třebíči rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Coufalem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně, narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného, 675 32 Kdousov o zvýšení výživného na zletilé dítě

I. Žaloba žalobkyně na uložení povinnosti žalovanému přispíval na výživu jméno FO, nar. 6. 10. 2006, bytem adresa, počínaje od 10. 10. 2022 měsíčně částkou 9 000 Kč, včetně povinnosti uhradit do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku dlužné výživné vzniklé zpětným zvýšením, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobou doručenou soudu dne 22. 9. 2025 domáhá se žalobkyně ve prospěch svého zletilého syna jméno FO, nar. 6. 10. 2006 změny rozsahu vyživovací povinnosti ve znění výroku tohoto rozsudku. Žaloba je odůvodněna tím, že od poslední úpravy výživného uběhlo několik let a oprávněné potřeby jejího syna se podstatně zvýšily. Se souhlasem účastníků soud ve věci rozhodoval bez nařízení jednání. Soud, vycházeje ze znění podané žaloby, provedl ve věci dokazování zejména rozsudkem Okresního soudu adresa – východ ze dne 28. 2. 2018, čj. spisová značka. Z uvedeného vyplývá, že naposledy bylo dne 28. 2. 2018 o výživném pro tehdy nezl. jméno FO rozhodováno k návrhu jeho matky (nyní v procesním postavení žalobkyně) s tím, že z citovaného rozsudku je soudu zřejmé, že jméno FO, nar. 6. 10. 2006, za něhož podává žalobkyně tuto žalobu, nabyl zletilosti dne 6. 10. 2024. V daném případě tedy žaloba směřuje k moderaci výživného na zletilého účastníka, kterému již bylo výživné v minulosti jako nezletilému stanoveno. Jakmile však dítě nabude zletilosti, stává se samo plně procesně způsobilým a od tohoto okamžiku pouze zletilé dítě (a nikoliv již druhý rodič) je aktivně legitimováno k podání žaloby na stanovení či změnu vyživovací povinnosti. Tento nedostatek aktivní věcné legitimace žalobkyně v projednávané věci znamená, že podle hmotněprávních ustanovení není žalobkyně subjektem tvrzeného práva a že její žaloba nemůže být úspěšná, což vede k jejímu zamítnutí. Podmínky pro věcné rozhodnutí o žalobě v kontextu s ustanovením § 910 a násl. občanského zákoníku tedy nejsou ve věci splněny a z uvedených důvodů proto soudu nezbylo než rozhodnout ve znění výroku tohoto rozsudku. O nákladech řízení soud rozhodoval na základě zásady úspěšnosti účastníků ve věci obsažené v ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu s tím, že žalovanému žádné náklady řízení nevznikly. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě do patnácti dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Třebíči ve třech vyhotoveních (ustanovení §§ 201 a 204 odst. 1 občanského soudního řádu). Odvolání jen proti důvodům rozhodnutí není přípustné (ustanovení § 202 odst. 3 občanského soudního řádu). Nebude-li povinnost uložená tímto rozhodnutím plněna dobrovolně, lze navrhnout soudní výkon rozhodnutí.