12 C 159/2017

Plný text

Okresní soud v Třebíči rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Coufalem ve věci žalobců: a) celé jméno žalobce , datum narození bytem adresa žalobce zastoupený obecným údaje o zástupci b) celé jméno žalobkyně , datum narození bytem adresa žalobkyně zastoupená obecným údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená opatrovníkem údaje o zástupci pro určení neplatnosti smlouvy

I. Určuje se, že [jméno] [celé jméno žalované], [rodné číslo], naposledy bytem [adresa žalované], zemřelá dne 10. 12. 2016, byla ke dni své smrti vlastnicí nemovitostí: -) id ¾ pozemku parc. č. st. 165, o výměře 413 m2, jehož součástí je stavba rodinného domu – objekt k bydlení [adresa], vše zapsáno na [list vlastnictví] pro k.ú. [obec] nad Jihlavou u Katastrálního úřadu pro Vysočinu, katastrální pracoviště Třebíč, dále pak pozemků -) parc. č. st. 332 o výměře 36 m2 – zastavěná plocha a nádvoří -) parc. [číslo] o výměře 3722 m2 – orná půda -) parc. [číslo] o výměře 985 m2 – ostatní plocha – neplodná půda -) parc. [číslo] o výměře 1014 m2 – ostatní plocha – neplodná půda -) parc. [číslo] o výměře 6168 m2 – orná půda -) parc. [číslo] o výměře 894 m2 – zahrada -) parc. [číslo] o výměře 5757 m2 – orná půda vše zapsáno na [list vlastnictví] v k.ú. [obec] nad Jihlavou u Katastrálního úřadu pro Vysočinu, katastrální pracoviště Třebíč.

II. Určuje se, že právní jednání zůstavitelky [jméno] [celé jméno žalované], [rodné číslo], naposledy bytem [adresa žalované], zemřelé dne 10. 12. 2016, učiněné v roce 2016, a to listina o vydědění ze dne 1. 10. 2016, jejímž obsahem je vydědění obou žalobců, je neplatné.

III. Určuje se, že veškerá právní jednání [jméno] [celé jméno žalované], [rodné číslo], naposledy bytem [adresa žalované], která učinila o svém majetku a která se týkají nemovitého majetku uvedeného pod bodem I., od 1. 1. 2015 až do své smrti dne 10. 12. 2016, zejména pak veškerá pořízení pro případ smrti, jsou neplatná.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Podanou žalobou ve znění jejích následně připuštěných změn domáhali se žalobci rozhodnutí soudu ve znění výroku tohoto rozsudku.

2. K odůvodnění žaloby bylo zejména uvedeno, že dne 10. 12. 2016 zemřelá [jméno] [celé jméno žalované], jež byla matkou žalobců i žalované, darovala mimo jiné své veškeré nemovité věci, označené ve výroku I. rozsudku, dceři [celé jméno žalované], která vlastní rukou sepsala darovací smlouvu. Z lékařské zprávy psychiatra MUDr. [příjmení] však vyplývá, že dárkyně trpěla trvalou duševní poruchou s bludy a žalobci proto dovozují, že nebyla způsobilá nemovitosti žalované darovat. Navíc sama žalovaná trpěla v době uzavření smlouvy i v průběhu vkladového řízení u KN trvalou duševní poruchou, pro kterou byla omezena ve svéprávnosti.

3. Žalobci proto považují darovací smlouvu za neplatný právní úkon a v důsledku tak požadují určit, že jejich matka byla ke dni úmrtí vlastníkem předmětných nemovitostí, čímž by jim vznikl dědický nárok. V průběhu řízení pak žalobci s ohledem na tvrzení žalované, že:,,má k dispozici další závěť a jiné listiny, týkající se dispozic s majetkem ze strany její matky, které ovšem soudu nepředá a předloží až v dědickém řízení“ navrhli soudu určení neplatnosti dalších právních jednání týkajících se majetku a konkrétně také listiny o jejich vydědění ze dne 1. 10. 2016. Jako důvod označili možnou hrozbu vzniku dalších budoucích soudních řízení, jež by reálně vyvstaly v důsledku existence další závěti a jiných listin, předložených žalovanou až v průběhu dědického řízení.

4. Žalovaná byla po podání žaloby pravomocně rozsudkem OS v [obec] ze dne 19. 3. 2019 omezena ve svéprávnosti, a to mimo jiné činit jednání majetkové povahy nad 3 500 Kč, vč. dispozic s nemovitým majetkem a byla jí ustanovena opatrovníkem obec Přibyslavice. S uvedeným opatrovníkem však má žalovaná dlouhodobé intenzivní spory, sám opatrovník jí v rámci jednání dne 21.1.2020 odmítnul (vzhledem k jejímu agresivnímu jednání) zastupovat a proto soudu nezbylo, než žalované pro toto řízení ustanovit opatrovníka kolizního, a to advokáta Mgr. [jméno] [příjmení].

5. Kolizní opatrovník žalované v řízení namítnul absenci věcné legitimace žalobců i jejich naléhavého právního zájmu na určovací žalobě. V rovině věcné pak odmítnul závěry žalobců o tom, že dárkyně jednala v době uzavření smlouvy v duševní poruše. Ve vztahu k žalované uvedl, že s ohledem na ust. § 2066 Obč. z. ve spojení s ust. § 65 odst. 1 občanského zákoníku by i její případná nesvéprávnost neznamenala neplatnost darovací smlouvy.

6. Soud, vycházeje ze skutkových tvrzení obsažených v podané žalobě a písemného vyjádření žalované ve věci, provedl ve věci dokazování zejména dopisem Katastrálního úřadu pro Vysočinu, katastrální pracoviště Třebíč, ze dne 19. 7. 2017 – oznámení o zahájení řízení, kumulativní smlouvou o darování věcí movitých i nemovitých ze dne 16. 3. 2016 se všemi přílohami, spisem č.j. 8 Nc 21016/2015 u Okresního soudu v Třebíči, rozsudkem Okresního soudu v Třebíči ze dne 2. 5. 2017, č.j. 8 Nc 21013/2015-202, rozsudkem Okresního soudu v Třebíči ze dne 19. 3. 2019, č.j. 8 Nc 21013/2015-618 ve znění rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 13. 8. 2019, č.j. 37 Co 123/2019-706, psychiatrickou zprávou MUDr. Skačáního ze dne 25. 5. 2015, plnou mocí ze dne 16. 3. 2016, výpisem z [list vlastnictví], Výpise z [list vlastnictví], informací o průběhu řízení u KÚ ze dne 9. 6. 2017, prohlášením o vydědění ze dne 1. 10. 2016, znaleckým posudkem MUDr. [jméno] [příjmení] ze dne 20. 9. 2021 ve znění doplnění ze dne 10. 10. 2021.

7. Po zhodnocení všech shora uvedených důkazů učinil soud následující závěry o skutkovém stavu věci: Dopisem ze dne 19. 7. 2017 žalobcům sdělil Katastrální úřad pro Vysočinu, Katastrální pracoviště Třebíč, že žalovaná podala návrh na vklad darovací smlouvy, jež je vedený pod č.j. V-3426/2017-710, podle které žalované darovala matka všech účastníků - [jméno] [celé jméno žalované], [rodné číslo], naposledy bytem [adresa žalované], zemřelá dne 10. 12. 2016, veškeré movité věci jakož i nemovitosti, které ke dni smrti vlastnila. Podle této darovací smlouvy byl následně proveden vklad práva do katastru nemovitostí ohledně: -) id. ¾ pozemku parc č. st. 165, o výměře 413 m2, jehož součástí je stavba rodinného domu – objektu bydlení [adresa], vše zapsáno na [list vlastnictví] v k.ú. [obec] nad Jihlavou u Katastrálního úřadu pro Vysočinu, katastrální pracoviště Třebíč. -) parc. č. st. 332 o výměře 36 m2 – zastavěná plocha a nádvoří -) parč. [číslo] o výměře 3722 m2 – orná půda -) parc. [číslo] o výměře 985 m2 – ostatní plocha – neplodná půda -) parc. [číslo] o výměře 1014 m2 – ostatní plocha – neplodná půda -) parc. [číslo] o výměře 6168 m2 – orná půda -) parc. [číslo] o výměře 894 m2 – zahrada -) parc. [číslo] o výměře 5757 m2 – orná půda vše zapsáno na [list vlastnictví] v k.ú. [obec] nad Jihlavou u Katastrálního úřadu pro Vysočinu, katastrální pracoviště Třebíč.

8. Přes výše uvedené žalovaná dne 1. 10. 2016 sepisuje jménem své matky [jméno] [celé jméno žalované] prohlášení o vydědění obou žalobců s tím, že jedinou dědičkou po jmenované je právě žalovaná. 9. [příjmení] [jméno] [celé jméno žalované] bylo již 8. 9. 2015 zahájeno řízení o omezení svéprávnosti, a to usnesením Okresního soudu v Třebíči č.j. 8 Nc 21016/2015-21. Dříve, než mohlo být řízení ukončeno a rozhodnuto o omezení svéprávnosti, [jméno] [celé jméno žalované] dne 10. 12. 2016 zemřela.

10. S žalovanou [celé jméno žalované] (obdarovanou), která darovací smlouvu o 46 stranách i následné prohlášení o vydědění sepsala a jako zmocněnkyně dárkyně na základě generální plné moci ze dne 16. 3. 2016 podepsala a následně dne 9. 6. 2017 podala ve vztahu k darovací smlouvě Katastru nemovitostí s návrhem na vklad, bylo zahájeno již dne 15. 6. 2015 řízení o omezení svéprávnosti. Rozhodnuto o uvedeném bylo původně rozsudkem Okresního soudu v Třebíči ze dne 2. 5. 2017, č.j. 8 Nc 21013/2015-202, jež byl odvolacím soudem zrušen a následně pak pravomocným rozsudkem Okresního soudu v Třebíči ze dne 19. 3. 2019, č.j. 8 Nc 21013/2015-618 ve znění rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 13. 8. 2019, č.j. 37 Co 123/2019-706, podle kterého je žalovaná omezena ve svéprávnosti tak, že není způsobilá zejména činit právní jednání majetkové povahy převyšující hodnotu 3 500 Kč včetně dispozice s nemovitým majetkem, uzavírat a vypovídat půjčky, úvěry, aj.. Odůvodnění všech rozhodnutí se opírá mimo jiné o závěry lékařské zprávy ze dne 30.6.2015 a znaleckých zkoumání ze dne 21. 7. 2016 a 20. 11. 2018, které u žalované prokázaly závažné duševní onemocnění, a to paranoidní schizofrenii s nevratným defektem osobnosti, její jednání shledali jako zcela iracionální, nekritické s tím, že není schopna racionálně jednat s úřady.

11. O posledně uvedeném svědčí enormní množství většinou nečitelných podání žalované kverulatorní povahy - různých trestních oznámení, vyjádření, doplnění a podnětů adresovaných různým státním institucím, s nimiž je i soud nucen se v rámci své činnosti opakovaně potýkat. Více jak 400 stran spisového materiálu (bez příloh žalované) v nyní projednávané věci hovoří za vše.

12. Ze znaleckého posudku a jeho doplnění, vypracovaného znalcem z oboru zdravotnictví – psychiatrie MUDr. [jméno] [příjmení] zcela jednoznačně a bez jakýchkoliv pochyb vyplynulo, že nejen v roce 2015, ale již řadu let předtím, trpěla posuzovaná [jméno] [celé jméno žalované] trvalou poruchou s bludy, která deformovala její osobnost tak, že se u ní rozvinul závažný postpsychotický defekt osobnosti se závažným potlačením vůle, intelektu, schopnosti sociálního fungování, s absencí realistického vnímání skutečností, její rozhodování bylo iracionální, ovlivněné chorobou a vnějšími vlivy. Dále její stav komplikovala středně těžká demence vaskulárního původu, která tyto změny ještě zvýraznila. Vlivem středně těžké vaskulární demence a postpsychotického defektu u trvalé poruchy s bludy byly v roce 2016, ale nejméně již v roce 2015 ovládací a rozpoznávací schopnosti posuzované zcela vymizelé. Nejméně v letech 2015 - 2016 nebyla posuzovaná schopna žádného právního jednání, mimo jednání v souvislosti se záležitostmi každodenního života, nebyla schopna uvědomit si smysl a důsledky uzavření kupních, darovacích a jiných smluv, nebyla způsobilá v projednávaném období pořizovat pro případ smrti. Popsané poruchy a psychické změny měly intenzivní a rozhodující vliv na její ovládací a rozpoznávací schopnosti jak v době sepsání darovací smlouvy, tak v době sepsání listiny o vydědění. Posuzovaná byla rozhodně vlivem uvedených změn snadno ovlivnitelná vnějšími podněty, ať již subj. pozitivními, tedy přítomnosti Mgr. [celé jméno žalované], tak subj. negativními – kritické postoje obou žalobců, úřadů apod.. To mělo závažný vliv na její rozhodování.

13. Dále znalec mimo jiné doplnil že ho v průběhu posledních 4 let opakovaně navštívila žalovaná a zcela nekompromisně ho žádala o vystavení lékařské zprávy o tom, že její matka na tom byla psychicky dobře a nebyla u ní přítomna demence. Uvedené odmítnul.

14. Žalobou (návrhem na zahájení řízení) lze uplatnit, aby bylo rozhodnuto mimo jiné zejména o určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, je-li na tom naléhavý právní zájem (ustanovení § 80 písm. c) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu).

15. Dříve než soud hodnotil důkazy pro účely konkrétního rozhodnutí o věci samé, zabýval se ve smyslu zákonného ustanovení výše citovaného tím, zda na tomto rozhodnutí v jeho znění navrženém žalobci je dán naléhavý právní zájem, tedy zda by bez tohoto určení byly ohroženy práva žalobce nebo by se jeho právní postavení stalo nejistým. Zde shledal, že podmínka naléhavého právního zájmu je ve věci splněna, neboť při procesním úspěchu ve vztahu k žalobnímu návrhu pod bodem I. rozsudku lze dosáhnout změny evidence v katastru nemovitostí, což bez dalšího bude podkladem pro doprojednání dědického řízení po jejich zemřelé matce, čímž se se žalobcům otevírá možnost domáhat se svých dědických nároků. S ohledem na existenci listiny - prohlášení o vydědění a dalších žalovanou konkrétně neurčených listin, týkajících se dispozic její matky s majetkem, které má dle svého tvrzení k dispozici, ale hodlá je předložit až v dědickém řízení, je pak soud přesvědčen i o existenci naléhavého právního zájmu žalobců na určení ve znění výroků II. a III. rozsudku. Bez uvedeného určení by totiž mohlo dojít k vzniku dalších budoucích soudních sporů, jež by reálně vyvstaly v důsledku existence další závěti a jiných listin, předložených žalovanou až v průběhu dědického řízení. Takovéto žalovanou předem avizované jednání, jež má za cíl pouze spor mezi účastníky protahovat, pak dle názoru soudu nemůže požívat právní ochrany. <i>16. Podle ustanovení § 581 NOZ není-li osoba plně svéprávná, je neplatné právní jednání, ke kterému není způsobilá. Neplatné je i právní jednání osoby jednající v duševní poruše, která ji činí neschopnou právně jednat.</i> 17. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že žaloba je důvodná a v plném rozsahu opodstatněná.

18. V řízení bylo především znaleckým posudkem MUDr. [jméno] [příjmení], jež se zcela logicky a přesvědčivě vypořádal se zadáním znaleckého úkolu, prokázáno, že zemř. [jméno] [celé jméno žalované] trpěla nejméně od r. 2015 až do své smrti natolik závažným duševním onemocněním, že nebyla schopna relevantně činit žádné právní úkony ani rozpoznat následky svého jednání.

19. Byť se žalovaná prostřednictvím svého právního zástupce se závěry znaleckého posudku neztotožnila, její tvrzení vychází ze subjektivního hodnocení míry duševního onemocnění zůstavitelky, navíc hodnocení osoby, jež sama trpí závažným duševním onemocněním a je omezená ve svéprávnosti.

20. Navržené výslechy žalované a svědků [příjmení], [příjmení] a Nevrtala, jež byli účastni podpisu darovací smlouvy a měli se dle žalované vyjádřit k chování její matky, soud neprovedl, jelikož i jejich případné subjektivní, laické pozitivní hodnocení chování [jméno] [celé jméno žalované] by na věc nemělo žádný vliv. Důvod tohoto je skutečnost, že znalecký posudek byl vypracován na základě lékařské dokumentace, jeho závěry jsou z pohledu úrovně zpracování, z hlediska úplnosti, přesvědčivosti a logického odůvodnění zcela úplné a kategorické. Z těchto lze učinit bez jakýchkoliv pochyb zcela jednoznačný závěr o tom, že [jméno] [celé jméno žalované] nebyla v důsledku dlouhodobého onemocnění psychotickou poruchou nejméně od r. 2015 schopna žádného právního jednání. Jelikož jsou závěry znalce i následná skutková zjištění soudu zcela jednoznačné, bez jakéhokoliv náznaku pravděpodobnosti, má soud za to, že neprovedení výslechů svědků, popř. jiných navržených důkazů není v rozporu se zákonem či judikaturou Nejvyššího soudu ČR. Soud pak nepovažoval za hospodárné a nutné (s ohledem na závěry výše uvedené) provádět v duplicitě ještě další znalecké zkoumání, a to ve vztahu ke zjišťování duševního stavu žalované v době sepisu darovací smlouvy, prohlášení o vydědění, generální plné moci, aj.), stejně tak za popsaného stavu nebylo třeba se zabývat platností zmiňovaných listin ve vztahu k jejich formálním náležitostem. Vše uvedené bylo zcela saturováno výsledky znaleckého zkoumání, je jsou pro rozhodnutí soudu naprosto dostatečné.

21. Z popsaných důvodů proto soud žalobě vyhověl s tím, že pouze formálně opravil ve výroku I. rozsudku písařskou chybu žalobců, a to namísto chybného označení [list vlastnictví] na správné [list vlastnictví], na kterém jsou pozemky vedeny.

22. O nákladech řízení soud rozhodoval na základě zásady úspěšnosti účastníků ve věci ovládající tento typ řízení, obsažené explicitně v ustanovení § 142 odst.1 občanského soudního řádu, dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Ve věci plně úspěšní žalobci náklady řízení nepožadovali a soud proto rozhodl ve znění výroku IV. rozsudku.