12 C 173/2022

Plný text

Okresní soud v Třebíči rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Coufalem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o žaloba o určení vlastnického práva k nemovitostem

I. Žaloba žalobkyně na určení, že žalobkyně je vlastníkem pozemku parc. č. St. [číslo], jehož součástí je stavba [část obce], [adresa], pozemku parc. [číslo] pozemku parc. [číslo] vše v k.ú. [část obce], obec Třebíč, zapsáno na [list vlastnictví] u Katastrálního úřadu pro Vysočinu, Katastrálního pracoviště Třebíč, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v částce 31 036 Kč, a to k rukám Mgr. [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem [adresa].

III. Žalobkyně je povinna zaplatit ČR - Okresnímu soudu v Třebíči na nákladech státu částku 486,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Podanou žalobou domáhala se žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce rozhodnutí o určení vlastnictví ve smyslu výrokové části rozsudku. K odůvodnění žaloby především uvedla, že se žalovanou jako svojí dcerou uzavřela dne 26. 10. 2021 darovací smlouvu o převodu nemovitostí, avšak žalovaná se k ní následně opakovaně chovala v rozporu s dobrými mravy, pročež žalobkyně dar odvolala a domáhala se vrácení daru, což žalovaná neakceptovala.

2. Žalovaná s podanou žalobou nesouhlasila, tvrzení žalobkyně označila za nepravdivé a účelové s tím, že se jí její matka snaží co nejvíce,,očernit“.

3. Soud, vycházeje z podané žaloby a skutkových vyjádření účastníků, provedl ve věci dokazování zejména výpovědí obou účastníků, darovací smlouvou, [list vlastnictví], kat. území [část obce], obec Třebíč, odvoláním daru pro nevděk ze dne 23. 3. 2022, podacím lístkem, dodejkou, odpovědí na odvolání daru ze dne 14. 4. 2022, potvrzením prokazujícím dobu poskytování péče, posudkem o zdravotním stavu – posouzení stupně závislosti, lékařkou zprávou – neurologie – 21. 6. 2022, výpověďmi svědků [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], MUDr. [jméno] [příjmení], [jméno] [jméno], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a přehledem z portálu,,www-jeduautem.cz“.

4. Po provedeném důkazním řízení učinil soud následující podstatné závěry o skutkovém stavu věci: Dne 26. 10. 2011 došlo mezi žalobkyní a žalovanou k uzavření darovací smlouvy se zřízením věcného břemene užívání, na jejímž základě žalobkyně bezúplatně převedla do vlastnictví žalované vlastnické právo k pozemku parc. č. st. [číslo] jehož součástí je stavba [část obce], [adresa], pozemku parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] to vše v k.ú. [část obce], obec Třebíč, zaps. na [list vlastnictví], u Katastrálního úřadu pro Vysočinu, Katastrální pracoviště Třebíč. V čl. V. Smlouvy bylo zřízeno žalobkyni k zajištění jejího bydlení věcné břemeno, a to právo doživotního a bezplatného užívání všech uvedených nemovitostí.

5. Dne 25. 3. 2022 žalobkyně žalované zaslala dopis obsahově odvolávající dar pro nevděk spojený s výzvou k vrácení daru. V dopise žalobkyně vyjádřila svoji vůli ke zrušení darovací smlouvy, když jako důvody pro uvedené uvedla, že nemovitosti darovala žalované s očekáváním, že o ně bude pečovat, stejně jako o ni, ale její očekávání se nenaplnilo. Porušení svých očekávání i dobrých mravů ze strany žalované pak žalobkyně spatřovala v tom, že: – žalovaná za ní jezdila téměř výhradně v případech, když měla domluvené schůzky s přáteli nebo do taneční skupiny, jinak u ní žádný čas netrávila, protože bydlela jinde, ačkoliv měla žalobkyně dle darovací smlouvy právo na doživotní a bezplatné užívání nemovitosti, snad všechny poplatky (energie, pojištění, odpad, vodné, daně…) spojené s nemovitostí musela po celou dobu hradit a i přes návštěvy žalované doprovázené nadměrnou spotřebou energií (časté praní velkého množství dovezeného prádla, větrání…) jí žalovaná nikdy na chod domácnosti nepřispívala. -ačkoliv měla dle darovací smlouvy právo na doživotní a bezplatné užívání nemovitostí, snad všechny opravy a práce, včetně těch zásadních pro chod domácnosti, musela hradit sama (oprava střechy, topení, výměna oken, nová podlaha, zateplení) -přítel žalované se k ní nechová zdaleka dle slušných mravů, v létě ji velmi vulgárně napadl a ničil věci, aniž by žalovaná něco udělala, přičemž od té doby má z přítele žalované strach, bojí se, co by mohl udělat a značně se zhoršil její celkový zdravotní stav. - když o něco žalovanou požádala, tato měla problém pomoci nebo různé výmluvy proč to nejde. - bojí se, že kdyby se stalo, že dům žalovaná prodá, tak aby pak neskončila v domově důchodců, když takto si klidné stáří nepředstavuje.

6. V rámci své účastnické výpovědi před soudem dne 22. 11. 2022 žalobkyně velmi obsáhle vyjádřila a uvedla, že žalovaná za ní do Třebíče dojížděla v průměru 2x do měsíce na víkend, někdy i během pracovního týdne a ona ani nechtěla, aby jezdila častěji, nikdy po žalované nechtěla, aby jí přispívala na chod bydlení (inkaso) či rekonstrukce domu – tyto si zařizovala sama a po žalované nežádala, aby se na nich podílela, žalovaná jí při svých návštěvách pomáhala s chodem domácnosti, pomáhala jí s péčí o její osobu - navařila jí jídlo (byť ne podle jejích představ), po operaci karpálního tunelu na jejím zápěstí byla u ní žalovaná v následujících dnech přítomna a pečovala o ní, žalovaná se starala o jí chovaná zvířata na zahradě, a to v desítkách ks slepic, králíků a kačen, obstarávala jí nákup, zavezla jí na poštu či k lékaři, měla snahu jí zajistit pečovatelku, která by za ní mohla pravidelně docházet, nakládala s jejími penězi tak, jak požadovala, atd..

7. Obsah účastnické výpovědi žalované a i výslechu svědků [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] pak účastnická tvrzení žalobkyně víceméně potvrdil.

8. V rozporu s tvrzeními samotné žalobkyně i uvedených svědků byly svědecké výpovědi [anonymizováno] [jméno] [příjmení] jako dcery žalobkyně, [jméno] [jméno] jako vnuka žalobkyně a [jméno] [příjmení], kteří, stručně řečeno, popisovali péči žalované o žalobkyni jako nedostatečnou a vyjadřovali s chybnému rozhodnutí žalobkyně darovat dům pouze žalované za situace, kdy má ještě jednu dceru [jméno]. [jméno] svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] pak jednoznačně potvrdila svůj podíl a motivaci na vyvolání předmětného soudního sporu z důvodu, že má o dům zájem a s žalovanou se nemohla dohodnout, o darování nemovitostí žalované pak v minulosti nevěděla, neboť se s ní žalobkyně několik let nebavila.

9. Co se týče incidentu ze srpna 2021 mezi žalobkyní a [jméno] [příjmení], tak zde z výslechu žalované, žalobkyně a jejího přítele [jméno] [příjmení] vyplynulo, že [jméno] [příjmení] byla po neúmyslném rozbití rámu obrazu žalobkyní častován nevybíravými výrazy (kretén, mladé ucho, že nebude schopen se postarat o narozené dítě a ať se sbalí a vypadne), žalobkyně se současně velmi hrubě navážela i do v té době těhotné žalované, načež se je [jméno] [anonymizováno]“ a v rámci slovní rozepře použil vůči žalobkyni hrubě vulgární výraz. Žalovaná se pak uvedené hádky nijak nezúčastnila, po incidentu ihned s přítelem odjela.

10. Žalobou (návrhem na zahájení řízení) lze uplatnit, aby bylo rozhodnuto mimo jiné zejména o určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, je-li na tom naléhavý právní zájem (ustanovení § 80 písm. c) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu).

11. Dříve než soud hodnotil důkazy pro účely konkrétního rozhodnutí o věci samé, zabýval se ve smyslu zákonného ustanovení výše citovaného tím, zda na tomto rozhodnutí v jeho znění navrženém žalobkyní je dán naléhavý právní zájem, tedy zda by bez tohoto určení byly ohroženy práva žalobkyně, nebo by se její právní postavení stalo nejistým. Zde soud shledal, že podmínka naléhavého právního zájmu je ve věci splněna tím, že žalobkyně jako domnělý vlastník nemá jinou možnost k dosažení změny zápisu na příslušném LV v Katastru nemovitostí.

12. Po provedeném dokazování pak soud dospěl k závěru, že žaloba je zcela nedůvodná.

13. V projednávané právní věci bylo na soudu (za konstatování existence naléhavého právního zájmu na požadovaném určení) především hodnocení, zda byly naplněny podmínky ust. § 630 zákona č. 40/1964 Sb., tedy zda žalovaná svým chování vůči žalobkyně hrubě porušila dobré mravy, jež lze zjednodušeně popsat jako soubor určitých společností vytvořených a uznávaných pravidel slušnosti, které vedou jedince k vzájemnému respektování se navzájem.

14. Zde soudu, vycházeje pouze ze samotné účastnické výpovědi žalobkyně (aniž by pro nadbytečnost byl nutno obšírněji hodnotit výslechy slyšených svědků, kteří v převážné většině potvrzují níže uvedené závěry soudu) bez jakýchkoliv pochyb uzavírá, že žalovaná se k žalobkyni chovala v souladu s dobrými mravy, přičemž žalobkyně má evidentně jiné představy o tom, jakým způsobem by žalovaná měla v podstatě veškeré své činnosti vůči ní provádět a jak, kde a s kým by měla žít. Institut vrácení daru dle cit ust. § 630 občanského zákoníku však samozřejmě nesměřuje k tomu, aby si poskytnutím daru mohla žalobkyně do budoucna vynucovat po žalované chování dle svých představ a prostřednictvím uvedeného ji v podstatě šikanovat. Mezi účastníky lze jejich rozepře považovat za běžné, ve vztahu k incidentu s přítelem žalované pak je třeba zdůraznit, že důvodem pro vrácení daru nemůže být jednání 3. osoby vůči dárkyni, bez ohledu na uvedené je však třeba připomenout zejména naprosto neadekvátní vyjadřování žalobkyně vůči žalované i jejímu příteli. V darovací smlouvě pak nejsou vymezeny žádné konkrétní povinnost žalované vůči žalobkyni -tedy nějaká speciální péče, přestěhování žalované k žalobkyni, povinnost žalované hradit inkaso a opravy domu aj, jedná se o nároky ryze teoretické a tedy zcela nedůvodné a nevynutitelné.

15. Nárok žalobkyně není tedy v projednávané věci dán a ze všech popsaných důvodů proto soud žalobu zamítnul.

16. O nákladech řízení soud rozhodoval na základě zásady úspěšnosti účastníků ve věci obsažené v ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Právo na náhradu nákladů řízení tak v plném rozsahu přísluší ve věci úspěšné žalované, které soud přiznal dle § 9 odst. 4 písm. b) vyhl. 177/1996 Sb. odměnu advokáta za 8 úkonů právní služby ve výši 7 x 3 100 Kč, 1 x 1 550 Kč a 8 x 300 Kč rež. paušál dle cit. vyhlášky, vše navýšeno o 21% DPH.

17. Státu v průběhu řízení vznikly náklady v souvislosti s vyplaceným svědečným a soud proto za použití ust. § 148 o.s.ř. uložil povinnost k jejich úhradě ve věci zcela neúspěšné žalobkyni.