12 C 190/2025

Plný text

Okresní soud v Třebíči rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Coufalem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně A., IČO IČO žalobkyně A sídlem Adresa žalobkyně A zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky o zaplacení částky 22 699,44 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 22 699,44 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 773,67 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 893,44 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 22 699,44 Kč od 15. 12. 2024 do zaplacení s úrokem ve výši 12 % ročně z částky 19 086,51 Kč od 2. 8. 2024 do zaplacení.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 844 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám tituly před jménem Karla Goláně, tituly za jménem, advokáta se sídlem Jméno žalobkyně B/8, adresa.

1. Podanou žalobou domáhala se žalobkyně stanovení povinnosti žalované zaplatit jí částku ve výši 22 699,44 Kč s dalším příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou jako smluvními stranami.

2. Žalovaná s podanou žalobou nesouhlasila s tím, že podmínky smlouvy plnila a nebyla informována o postoupení pohledávky.

3. Soud za splnění předpokladů ustanovení § 115a občanského soudního řádu ve věci rozhodoval bez nařízení jednání, přičemž při právním hodnocení věci vycházel toliko z předložených listin – smlouvy o revolvingovém úvěru a vydání a užívání kreditní karty, dispozic, produktových podmínek revolvingového úvěru a kreditní karty Banky, všeobecných obchodních podmínek Banky, úrokového lístku Banky, sazebníku Banky, výpisu z kreditní karty, výpovědi smlouvy, smlouvy o postoupení pohledávek, přílohy č. hodnota Smlouvy o postoupení pohledávek – Seznamu pohledávek, potvrzení o zaplacení úplaty, oznámení o postoupení pohledávky žalované vč. dokladu o odeslání, předžalobní výzvy se základním skutkovým a právním rozborem vč. dokladu o odeslání.

4. Po jejich zhodnocení učinil následující závěry o skutkovém stavu věci: V řízení bylo prokázáno, že žalovaná jako dlužník uzavřela dne 24. 11. 2022 s právním předchůdcem žalobkyně – korporací právnická osoba. smlouvu o revolvingové úvěru na sjednaný úrok, následně však neplnila své smluvní povinnosti ze smlouvy vyplývající, tedy především řádně čerpaný úvěr sjednaným způsobem splácet, pročež právní předchůdce žalobkyně od smlouvy odstoupil s požadavkem na jednorázovou úhradu částky celkem 22 699,44 Kč, sestávající z jistiny ve výši 19 086,51 Kč, poplatků ve výši 3 612,93 Kč a kapitalizovaných smluvních a zákonných úroků. Dne 9. 12. 2024 byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni, oznámení o postoupení pohledávky bylo žalované zasláno dne 18. 12. 2024 na adresu uvedenou ve smlouvě. Žalovaná však svůj dluh doposud i přes výzvu neuhradila.

5. Po provedeném řízení soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.

6. Ačkoli právní předchůdce žalobkyně nesporně dostál svým povinnostem, jež mu ukládá ustanovení § 2395 a násl. občanského zákoníku, resp. svým povinnostem smluvním, žalovaná přes kvalifikovanou výzvu do dnešního dne řádně nesplnila splatný předmět vypovězené smlouvy o úvěru a dostala se tak do prodlení se splněním tohoto svého závazku. V důsledku této skutečnosti je žalovaná kromě nesplacené jistiny úvěru a sjednaného úroku z něj povinna hradit i tzv. „zákonný“ úrok z prodlení v návaznosti na ustanovení § 1970 občanského zákoníku.

7. Otázku postoupení pohledávky a s ní související aktivní věcnou legitimaci žalobkyně k podání žaloby soud hodnotil v návaznosti na ustanovení § 1881 a násl. občanského zákoníku.

8. O nákladech řízení soud rozhodoval na základě zásady úspěšnosti účastníků ve věci obsažené v ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Ve věci plně úspěšné žalobkyni přiznal proti žalované právo na náhradu nákladů řízení, spočívající v soudním poplatku ve výši 908 Kč, navýšené odměně advokáta o 21 % DPH ve smyslu vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu ve výši 3 x 400 Kč za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, písemné podání soudu týkající se věci samé, předžalobní výzva) a 3 x 100 Kč jako paušální částky náhrady výdajů podle ustanovení § 13 odst. 3 advokátního tarifu příslušející jednotlivě za shora uvedené úkony právní služby.

9. Způsob úhrady nákladů řízení k rukám advokáta žalobkyně nachází své opodstatnění v ustanovení § 149 odst. 1 občanského soudního řádu; lhůta k jejich úhradě vychází z ustanovení § 160 odst. 1 téhož právního předpisu, když soud v této souvislosti neshledal žádné důvody pro aplikaci věty za středníkem tohoto ustanovení. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě do patnácti dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Třebíči ve třech vyhotoveních (ustanovení §§ 201 a 204 odst. 1 občanského soudního řádu). Odvolání jen proti důvodům rozhodnutí není přípustné (ustanovení § 202 odst. 3 občanského soudního řádu). Nebude-li povinnost uložená tímto rozhodnutím dobrovolně splněna, lze navrhnout soudní výkon rozhodnutí, resp. provedení exekuce.