12 C 208/2022

Plný text

Okresní soud v Třebíči rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Coufalem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částky 8 050 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku a) částku ve výši 1 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z částky 1 000 Kč od 17. 7. 2019 do zaplacení b) částku ve výši 850 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z částky 850 Kč od 17. 7. 2019 do zaplacení c) částku ve výši 4 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z částky 4 000 Kč od 17. 7. 2019 do zaplacení d) částku ve výši 2 200 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75% ročně z částky 2 200 Kč od 26. 6. 2019 do zaplacení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám JUDr. Ing. jméno příjmení, Ph.D., advokáta se sídlem adresa žalobkyně. ve smyslu ustanovení § 157 odst. 4 občanského soudního řádu: Jako předmět daného řízení byl posuzován nárok žalobkyně proti žalovanému na zaplacení částky 8 050 Kč z titulu splnění obsahu závazku z kupní smlouvy číslo. V rámci zjišťovaného skutkového stavu věci soud po provedeném řízení učinil závěr, že mezi právním předchůdcem žalobkyně spol. T- Mobile Czech Republic a.s. a žalovaným byla řádně uzavřena výše uvedená smlouva, jíž se žalovaný zavázal hradit kupní ceny zařízení v měsíčních splátkách splatných v návaznosti na vyúčtování poskytnutých telekomunikačních služeb. Tuto povinnost však žalovaný porušil a žalobkyni dluží částku ve výši 8 050 Kč, jež v řízení zůstala nesporná. Soud mu proto povinnost k úhradě uložil výrokem rozsudku. Po právní stránce soud posuzoval věc podle zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a ustanovení § 2079 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Otázku postoupení pohledávky a s ní související aktivní věcnou legitimaci žalobkyně k podání žaloby soud hodnotil v návaznosti na ustanovení § 1881 a násl. občanského zákoníku. O nákladech řízení soud rozhodoval na základě zásady úspěšnosti účastníků ve věci obsažené v ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Ve věci plně úspěšné žalobkyni přiznal proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení, spočívající v soudním poplatku ve výši 400 Kč, navýšené odměně advokáta o 21% DPH odměně advokáta ve smyslu vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu ve výši 3x 200 Kč za tři poskytnuté úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, písemné podání soudu týkající se věci samé, předžalobní výzva) a 3x 100 Kč jako paušální částky náhrady výdajů podle ustanovení § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, příslušející jednotlivě za shora uvedené úkony právní služby. Způsob úhrady nákladů řízení k rukám advokáta žalobkyně nachází své opodstatnění v ustanovení § 149 odst. 1 občanského soudního řádu; lhůta k jejich úhradě vychází z ustanovení § 160 odst. 1 téhož právního předpisu, když soud v této souvislosti neshledal žádné důvody pro aplikaci věty za středníkem tohoto ustanovení. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné, neboť jím bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10 000 Kč, k příslušenství pohledávky se nepřihlíží a nejedná se přitom ani o rozsudek pro uznání či zmeškání (ustanovení § 202 odst. 2 občanského soudního řádu).