12 C 246/2024

Plný text

Okresní soud v Třebíči rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Coufalem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , IČO IČO žalovaného sídlem Adresa žalovaného o zaplacení částky 11 805,43 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudkua) částku ve výši 11 179,38 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 11 179,38 Kč od 7. 12. 2023 do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 257,28 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 9 259,84 Kč, s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 144 Kč,b) částku ve výši 626,05 Kč.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám , tituly před jménem, , jméno FO, , advokáta se sídlem , adresa, .

1. Podanou žalobou domáhala se žalobkyně stanovení povinnosti žalovanému zaplatit jí částku ve výši 11 805,43 Kč s dalším příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným jako podnikatelem.

2. Soud za splnění předpokladů ustanovení § 115a občanského soudního řádu ve věci rozhodoval bez nařízení jednání, přičemž při právním hodnocení věci vycházel toliko z předložených listin – smlouvy o podnikatelském úvěru ze dne 5. 7. 2022 vč. předpisu splátek, žádosti o úvěr pro podnikatele, smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2023, přílohy Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2023, oznámení o postoupení pohledávky, poštovního podacího archu dokládajícího odeslání oznámení o postoupení pohledávek, potvrzení o úplatě za postoupené pohledávky, dopisu s návrhem mimosoudního řešení ze dne 9. 4. 2024, výpisu úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky, předžalobní upomínky, poštovního podacího archu k předžalobní upomínce a nezpochybněných skutkových tvrzení obsažených v podané žalobě.

3. Po jejich zhodnocení učinil následující závěry o skutkovém stavu věci:V řízení zůstalo nesporným, že žalovaný jako dlužník uzavřel se spol. , právnická osoba, . jako věřitelem smlouvu o úvěru za sjednaný úrok a poplatek, následně však neplnil své smluvní povinnosti ze smlouvy vyplývající, tedy především řádně čerpaný úvěr sjednaným způsobem splácet, pročež právní předchůdce žalobkyně od smlouvy odstoupil s požadavkem na jednorázovou úhradu nesplacené části úvěru, vč. sjednaného příslušenství. Nesporným je nakonec i tvrzení žalobkyně o výši dluhu žalovaného vyplývajícího z projednávané smlouvy, resp. skutečnost, že žalovaný tento již splatný závazek dosud řádně nesplnil.

4. Po provedeném řízení soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.

5. Ačkoli žalobkyně, resp. jeho právní předchůdce nesporně dostála svým povinnostem, jež jí ukládá ustanovení § 2395 a násl. občanského zákoníku, resp. svým povinnostem smluvním, žalovaný přes kvalifikovanou výzvu do dnešního dne řádně nesplnil splatný předmět vypovězené smlouvy o úvěru a dostal se tak do prodlení se splněním tohoto svého závazku. V důsledku této skutečnosti je žalovaný kromě dluhu a sjednaného úroku z něj povinen hradit smluvní úrok z prodlení ve smyslu ustanovení § 1802 občanského zákoníku.

6. O nákladech řízení soud rozhodoval na základě zásady úspěšnosti účastníků ve věci ovládající tento typ řízení, obsažené v ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Ve věci plně úspěšné žalobkyni tak soud přiznal proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení, spočívající konkrétně v žalobkyní zaplaceném soudním poplatku, vyúčtované navýšené odměně advokáta o 21 % DPH dle vyhl. č. 177/1996 Sb. za 3 úkony právní služby ve výši 3 x 300 Kč, 3 x 100 Kč režijních paušálů dle cit. advokátního tarifu.

7. Způsob úhrady nákladů řízení k rukám advokáta žalobkyně nachází své opodstatnění v ustanovení § 149 odst. 1 občanského soudního řádu; lhůta k jejich úhradě vychází z ustanovení § 160 odst. 1 téhož právního předpisu, když soud v této souvislosti neshledal žádné důvody pro aplikaci věty za středníkem tohoto ustanovení.