12 C 247/2022

Plný text

Okresní soud v Třebíči rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Coufalem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částky 2 028 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 2 028 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75% ročně z částky 2 028 Kč od 3. 2. 2022 do zaplacení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku náklady řízení v částce 200 Kč.

III. Žalovaný je povinen zaplatit do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku ČR Okresnímu soudu v Třebíči soudní poplatek ve výši 400 Kč. ve smyslu ustanovení § 157 odst. 4 občanského soudního řádu: Jako předmět daného řízení byl posuzován nárok žalobce proti žalovanému na zaplacení částky 2 028 Kč jako nákladů vzniklých v souvislosti s převozem žalovaného do Nemocnice Třebíč dne 5. 3. 2021. V rámci zjišťovaného skutkovému stavu věci soud po provedeném řízení učinil závěr, že dne 5. 3. 2021 žalobce provedl převoz žalovaného do Nemocnice Třebíč, a to za asistence policistů, přičemž u žalovaného zde byla prokázána přítomnost alkoholu v krvi. Vyúčtované náklady za vyšetření krve a použití služebního dopravního prostředku ve výši celkem 2 028 Kč však žalovaný dosud ani částečně neuhradil. Po právní stránce soud posuzoval věc podle ustanovení § 17 odst. 4 zákona č. 379/2005 Sb., o opatřeních a ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami ve znění pozdějších předpisů a otázku úroku z prodlení podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. O nákladech řízení soud rozhodoval na základě zásady úspěšnosti účastníků ve věci obsažené v ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Ve věci plně úspěšnému žalobci proto soud přiznal za použití ust. § 151 odst. 3 o. s. ř. náhradu ve výši 200 Kč, a to dle § 2 odst. 1 vyhlášky ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb.. Na žalobce se v daném řízení vztahuje osvobození od soudního poplatku. Vzhledem k tomu, že soud jeho návrhu zcela vyhověl, přechází poplatková povinnost ve smyslu ustanovení § 2 odst. 3 věty první Zákona v plném rozsahu na žalovaného, jež nemá proti žalobci právo na náhradu nákladů řízení, ani není od soudního poplatku osvobozen. Žalovanému je tak stanovena povinnost k úhradě soudního poplatku ve výši vyměřené podle položky č. 1 bodu 1. písm. a) Sazebníku soudních poplatků. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné, neboť jím bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10 000 Kč, k příslušenství pohledávky se nepřihlíží a nejedná se přitom ani o rozsudek pro uznání či zmeškání (ustanovení § 202 odst. 2 občanského soudního řádu). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.