12 C 247/2024

Plný text

Okresní soud v Třebíči rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Coufalem ve věci žalobce: Jméno žalobce, narozený 19. 6. 1972 bytem Adresa žalobce proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného, 675 01 Vladislav zrušení vyživovací povinnosti k zletilému dítěti, rozsudkem pro zmeškání

I. Vyživovací povinnost žalobce k žalovanému se počínaje od 1. 11. 2024 zrušuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobou doručenou soudu dne 15. 10. 2024 domáhal se žalobce zrušení vyživovací povinnosti vůči žalovanému. Předseda senátu ve věci nařídil jednání na den 7. 1. 2025. Žalovaný, kterému byly řádně doručeny do vlastních rukou žaloba i předvolání k jednání, to vše tedy při zachování zákonem stanovené desetidenní lhůty před jednáním, a který byl o následcích nedostavení se poučen v předvolání k tomuto jednání, bez důvodné a včasné omluvy první jednání, které se ve věci konalo, zmeškal. Žalobce, jenž se k jednání shora uvedenému dostavil, navrhl soudu, aby v takto nastalé procesní situaci rozhodl ve věci rozsudkem pro zmeškání. V této souvislosti soud shledal, že v daném případě byly splněny všechny zákonné podmínky pro využití postupu podle ustanovení § 153b odst. 1 občanského soudního řádu, upravující procesní institut rozsudku pro zmeškání, když povaha projednávané věci připouští možnost v ní uzavřít smír a vydaným rozsudkem ani nedochází ke vzniku, změně nebo zrušení právního poměru mezi účastníky (ustanovení § 153b odst. 3 občanského soudního řádu a contrario). S ohledem na tyto skutečnosti soud pokládal tvrzení žalobce obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkající se sporu, za nesporná a na jejich základě dospěl k závěru, že vyživovací povinnost žalobce vůči žalovanému zanikla, neboť žalovaný ukončil přípravu na své budoucí povolání a je zaměstnán. Za analogického použití ust. § 911 občanského zákoníku proto soud rozhodl ve znění výroku tohoto rozsudku. Konkrétní délka lhůty stanovené žalovanému ke splnění povinností uložených tímto rozsudkem nachází své opodstatnění v ustanovení § 160 odst. 1 občanského soudního řádu. O nákladech řízení rozhodl soud na základě zásady úspěšnosti účastníků ve věci ovládající předmětné řízení, obsažené explicitně v ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu s tím, že žalobce přiznání nákladů řízení nepožadoval. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě do patnácti dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Třebíči ve třech vyhotoveních (ust. §§ 201 a 204 odst. 1 občanského soudního řádu). U odvolání proti rozsudku pro zmeškání jsou však odvolacím důvodem jen vady uvedené v ustanovení § 205 odst. 2 písm. a) občanského soudního řádu a skutečnosti nebo důkazy, jimiž má být prokázáno, že nebyly splněny předpoklady pro jeho vydání (ustanovení § 205b) občanského soudního řádu). Zmešká-li žalovaný z omluvitelných důvodů první jednání ve věci, při němž byl vynesen rozsudek pro zmeškání, soud na návrh žalovaného tento rozsudek usnesením zruší a nařídí jednání. Takový návrh může účastník podat nejpozději do dne právní moci rozsudku pro zmeškání (ustanovení § 153b odst. 4 občanského soudního řádu).