12 C 254/2021

Plný text

Okresní soud v Třebíči rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Coufalem ve věci manželky: osobní údaje manželky a manžela: osobní údaje manžela o rozvod manželství

I. Manželství celé jméno manželky, rozené příjmení, a celé jméno manžela, uzavřené dne datum před bývalým Místním národním výborem v Dukovanech, se rozvádí.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Podaným návrhem ze dne 15. 9. 2021 se celé jméno manželky domáhá vydání rozhodnutí, kterým bude manželství účastníků rozvedeno. Manžel celé jméno manžela se k žalobě nevyjádřil, k nařízenému jednání soudu se i přes řádné předvolání nedostavil a soud proto jednal v jeho nepřítomnosti. Soud, vycházeje z podané žaloby, provedl ve věci dokazování zejména oddacím listem účastníků a výslechem manželky. Po jednotlivém zhodnocení všech shora uvedených důkazů v jejich vzájemné souvislosti učinil soud následující závěry o skutkovém stavu věci: Manželství účastníků bylo uzavřeno dne 22. 4. 1972 a doposud trvá. Děti narozené z manželství jsou již zletilé. Manželství účastníků je po dobu 10 let nefunkční, manželé spolu po uvedenou dobu nekomunikují, nevedou společnou domácnost, intimně se nestýkají a z kategorického stanoviska manželky jednoznačně vyplývá, že do budoucna nelze očekávat obnovení manželského soužití. Podle § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014 (dále též jen„ o. z.“) manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Podle odst. 2 písm. a) a b) výše uvedeného zákonného ustanovení platí že, přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti, který je dán zvláštními důvody, nebo se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, ledaže manželé spolu již nežijí alespoň po dobu tří let. V projednávané věci dospěl soud k závěru, že shora uvedené zákonné podmínky pro rozvod manželství účastníků jsou splněny. Manželství účastníků trvalo více než jeden rok, z manželství narozené děti jsou již zletilé a z výpovědi manželky zcela jednoznačně vyplývá nemožnost obnovení manželského soužití. Příčiny rozvratu manželství pak soud shledává v zásadní odlišnosti povah účastníků, jejich zcela rozdílných představách o vedení společného soužití. O nákladech řízení rozhodl soud za použití ustanovení § 23 zák. č. 292/2013 o zvláštních řízeních soudních, podle něhož v řízení ve statusových věcech manželských a partnerských nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě do patnácti dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Třebíči ve třech vyhotoveních (ustanovení §§ 201 a 204 odst. 1 občanského soudního řádu). Oba účastníci jsou povinni požádat o vydání nového občanského průkazu do 15 pracovních dnů po nabytí právní moci rozhodnutí soudu o rozvodu manželství (ustanovení § 14 odst. 1 písm. c) bodu 3. zákona č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech). Manžel, který přijal příjmení druhého manžela, může do šesti měsíců po rozvodu manželství oznámit matričnímu úřadu, že přijímá zpět své dřívější příjmení. To platí i tehdy, hodlá-li manžel, který přijal příjmení druhého manžela s tím, že bude ke společnému příjmení připojovat své dosavadní příjmení, popřípadě první ze svých příjmení, užívat napříště jen své dřívější příjmení (ustanovení § 759 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku).