12 C 280/2021

Plný text

Okresní soud v Třebíči rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Coufalem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částky 471 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 471 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 471 Kč od 4. 12. 2020 do zaplacení.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku náhradu nákladů řízení v částce 200 Kč.

III. Žalovaná je povinna zaplatit do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku České republice – Okresnímu soudu v Třebíči soudní poplatek ve výši 400 Kč. ve smyslu ustanovení § 157 odst. 4 občanského soudního řádu: Jako předmět daného řízení byl posuzován nárok žalobkyně proti žalované na zaplacení částky 471 Kč s příslušenstvím jako nákladů vzniklých v souvislosti s převozem žalované do Protialkoholní záchytné stanice Jihlava dne 1. 8. 2020. V rámci zjišťovaného skutkovému stavu věci soud po provedeném řízení učinil závěr, že ve shora uvedeném dnu žalobkyně provedla převoz žalované do Protialkoholní záchytné stanice Jihlava, přičemž u žalované zde byla prokázána přítomnost alkoholu v krvi. Vyúčtované náklady za použití služebního dopravního prostředku ve výši celkem 471 Kč však žalovaná dosud ani částečně neuhradila. Po právní stránce soud posuzoval věc podle ustanovení § 17 odst. 4 zákona č. 379/2005 Sb., o opatřeních a ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami ve znění pozdějších předpisů, otázku úroku z prodlení pak posuzoval podle ustanovení § 517 odst. 2 občanského zákoníku. O nákladech řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, a to s přihlédnutím k plnému úspěchu žalobkyně ve věci, přičemž přiznané náklady spočívají v náhradě nezastoupeného účastníka ve smyslu vyhlášky č. 254/2015 Sb. ve výši 2x 100 Kč za dva úkony (písemné podání soudu týkající se věci samé - žaloba, předžalobní výzva). Na žalobkyni se v daném řízení vztahuje osvobození od soudního poplatku, vzhledem k výsledku řízení pak na žalovanou přechází poplatková povinnost ve smyslu ust. § 2 odst. 3 věty první zák. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné, neboť jím bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10 000 Kč, k příslušenství pohledávky se nepřihlíží a nejedná se přitom ani o rozsudek pro uznání či zmeškání (ustanovení § 202 odst. 2 občanského soudního řádu).