12 C 30/2025

Plný text

Okresní soud v Třebíči rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Coufalem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení částky 387 703,33 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 387 703,33 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 378 932,42 Kč od 8. 6. 2023 do zaplacení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 52 390 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám Jméno advokáta, advokáta se sídlem adresa.

1. Podanou žalobou domáhala se žalobkyně stanovení povinnosti žalovanému zaplatit jí částku ve výši 387 703,33 Kč s dalším příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným jako smluvními stranami.

2. Soud za splnění předpokladů ustanovení § 115a občanského soudního řádu ve věci rozhodoval bez nařízení jednání, přičemž při právním hodnocení věci vycházel toliko z předložených listin –výpisů z úvěru, oznámení o okamžité splatnosti úvěru a výzvy k úhradě dlužné částky, žádosti o poskytnutí PRESTO půjčky, podacího lístku, potvrzení o výši pracovního příjmu ze závislé činnost, oznámení o postoupení pohledávky banky, akceptace návrhu na uzavření smlouvy o úvěru PRESTO půjčky, výpisu z registru, podacích poštovních archů, doplnění žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru PRESTO půjčky, informace o spotřebitelském úvěru, seznamu UniCredit bank, návrhu na uzavření smlouvy o úvěru – PRESTO půjčky, výzvy k úhradě před podáním žaloby a nezpochybněných skutkových tvrzení obsažených v podané žalobě.

3. Po jejich zhodnocení učinil následující závěry o skutkovém stavu věci: V řízení zůstalo nesporným, že žalovaný jako dlužník uzavřel dne 13. 12. 2021 se spol. právnická osoba. jako věřitelem smlouvu o úvěru na sjednaný úrok, následně však neplnil své smluvní povinnosti ze smlouvy vyplývající, tedy především řádně čerpaný úvěr sjednaným způsobem splácet, pročež právní předchůdce žalobkyně od smlouvy odstoupila s požadavkem na jednorázovou úhradu nesplacené části úvěru. Nesporným je nakonec i tvrzení žalobkyně o výši dluhu žalovaného vyplývajícího z projednávané smlouvy, resp. skutečnost, že žalovaný tento již splatný závazek dosud řádně nesplnil.

4. Po provedeném řízení soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.

5. Ačkoli žalobkyně, resp. jeho právní předchůdce nesporně dostála svým povinnostem, jež jí ukládá ustanovení § 2395 a násl. občanského zákoníku, resp. svým povinnostem smluvním, žalovaný přes kvalifikovanou výzvu do dnešního dne řádně nesplnil splatný předmět vypovězené smlouvy o úvěru a dostal se tak do prodlení se splněním tohoto svého závazku. V důsledku této skutečnosti je žalovaný kromě dluhu a sjednaného úroku povinen hradit smluvní úrok z prodlení ve smyslu ustanovení § 1802 občanského zákoníku.

6. O nákladech řízení soud rozhodoval na základě zásady úspěšnosti účastníků ve věci ovládající tento typ řízení, obsažené v ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Ve věci plně úspěšné žalobkyni tak soud přiznal proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení, spočívající konkrétně v žalobkyní zaplaceném soudním poplatku, vyúčtované navýšené odměně advokáta o 21 % DPH dle vyhl. č. 177/1996 Sb. za 3 úkony právní služby ve výši 3 x 9 860 Kč a 3 x 300 Kč režijních paušálů dle cit. advokátního tarifu.

7. Způsob úhrady nákladů řízení k rukám advokáta žalobkyně nachází své opodstatnění v ustanovení § 149 odst. 1 občanského soudního řádu; lhůta k jejich úhradě vychází z ustanovení § 160 odst. 1 téhož právního předpisu, když soud v této souvislosti neshledal žádné důvody pro aplikaci věty za středníkem tohoto ustanovení. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě do patnácti dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Třebíči ve třech vyhotoveních (ustanovení §§ 201 a 204 odst. 1 občanského soudního řádu). Odvolání jen proti důvodům rozhodnutí není přípustné (ustanovení § 202 odst. 3 občanského soudního řádu). Nebude-li povinnost uložená tímto rozhodnutím dobrovolně splněna, lze navrhnout soudní výkon rozhodnutí, resp. provedení exekuce.