12 C 314/2025
č. j. 12 C 314/2025-66
V PLATNOSTICitované zákony (7)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 142 § 151 § 201 § 202
- zákoník práce, 262/2006 Sb. — § 15
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 1970
- Vyhláška o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, 254/2015 Sb. — § 2
Plný text
Okresní soud v Třebíči rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Coufalem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení částky 14 938 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku ve výši 14 938 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 24 338 Kč od 1. 5. 2024 do 22. 7. 2024, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 14 938 Kč od 23. 7. 2024 do 29. 7. 2024, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 21 538 Kč od 30. 7. 2024 do 31. 8. 2024, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 20 538 Kč od 1. 9. 2024 do 27. 9. 2024, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 17 538 Kč od 28. 9. 2024 do 15. 11. 2024, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 14 638 Kč od 16. 11. 2024 do zaplacení.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni ve lhůtě do tří dnů náhradu nákladů řízení v částce 1 300 Kč, a to k rukám , tituly před jménem, , jméno FO, , advokátky se sídlem , adresa, .
1. Jako předmět daného řízení byl posuzován nárok žalobkyně proti žalované na zaplacení částky 14 938 Kč s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení z titulu dlužného zákonného příspěvku žalované jako provozovatele vozidla bez pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a nákladů na jeho uplatnění a vymáhání.
2. Žalovaná na výzvu soudu v písemném vyjádření k žalobě uvedla, že s žalobou nesouhlasí, neboť při přepisu vozidla došlo k podvodu, pročež kontaktovala policii. Žádné další konkrétní skutečnosti však soudu nesdělila.
3. K nařízenému jednání na den 19. 3. 2026 se žalovaná bez omluvy nedostavila a soud proto jednal a rozhodoval v její nepřítomnosti.
4. Při právním hodnocení věci vycházel z předložených listin – výzvy k úhradě příspěvku nepojištěných, upomínky o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu ČKP, výzvy k úhradě , právnická osoba, ., předžalobní upomínky, dokladu o odeslání.
5. Po zhodnocení důkazů učinil následující závěry o skutkovém stavu věci:V řízení bylo prokázáno, že žalovaná provozovala v období od 24. 2. 2023 do 3. 12. 2023 vozidlo RZ , SPZ, bez pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Zákonný příspěvek příslušející žalobkyni ve výši celkem 24 338 Kč spolu s náklady souvisejícími uplatněním a vymáháním tohoto příspěvku žalovaná co do důvodu a výše písemně dne 19. 7. 2024 uznala, avšak i přes výzvu žalobkyně jej uhradila pouze částečně a doposud tak dluží žalobkyni 14 938 Kč. Nárok uplatněný žalobou tak má soud za důvodný, proto bylo rozhodnuto tak, jak je obsaženo ve výrokové části rozsudku. Po právní stránce přitom soud věc posoudil podle zákona č. 168/1999 Sb. a jeho ustanovení § 24c odst. 1, 2, 4, § 15 odst. 1, 2, 3 a otázku žalobkyní nárokovaného úroku z prodlení podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku ve znění platném k prvnímu dni prodlení žalovaného.
6. Námitkou žalované ve vztahu k podané žalobě se soud nezabýval, neboť zůstala zcela nekonkrétní a s ohledem na nepřítomnost žalované tedy soud neměl možnost realizace postupu ve smyslu ustanovení § 118a odst. 1, 3 občanského soudního řádu.
7. O nákladech řízení rozhodl soud na základě zásady úspěšnosti účastníků ve věci ovládající předmětné řízení, obsažené explicitně v ustanovení § 142 odst. 2 občanského soudního řádu, podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Plně úspěšné žalobkyni ve věci pak byla proti žalované přiznána náhrada nákladů řízení, spočívající toliko v náhradě zaplaceného soudního poplatku a paušální náhradě 5 x 100 Kč dle ust. § 151 odst. 3 o.s.ř. a § 2 odst. 1 vyhl. č. 254/2015 Sb., když ostatní účtované položky v podobě odměny advokáta a jeho režijních paušálů za poskytnuté úkony právní služby dle advokátního tarifu neshledal náklady vynaloženými účelně. V této souvislosti vycházel ze skutečnosti, že žalobkyně se zabývá mimo jiné vymáháním dlužných příspěvků nepojištěných dle zák. č. 168/1999 Sb., u Okresního soudu v Třebíči vede velké množství sporů, jejichž předmětem jsou pouze pohledávky vzniklé z nezaplacených příspěvků a žalobkyně by tak měla disponovat personálními, technickými i jinými zdroji potřebnými pro výkon podnikání, tedy i pro soudní uplatňování pohledávek. Žalobkyně své nároky uplatňuje vzorovým návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, v němž její právní zástupce mění jen identifikační údaje žalované strany, identifikaci vozidla a výpočet dlužné částky. K podávání těchto typizovaných žalob (za situace, kdy podrobně vypracované předžalobní výzvy k úhradě, z nichž žaloba zcela vychází, vypracovává a zasílá žalobkyně prostřednictvím svého specializovaného organizačního útvaru) tak je neúčelné najímat advokáta (de facto za účelem přepsání údajů z výzvy k zaplacení vytvořené žalobkyní do žaloby) a jeho odměnu a paušální a hotové výdaje za zastupování účastníka nelze žalobkyni přiznat. V tomto směru soud odkazuje na závěry nálezu Ústavního soudu sp. zn. PL ÚS 39/13 a rozhodnutí Krajského soudu v Brně – pobočky v Jihlavě ze dne 26. 2. 2014, č.j. 54 Co 953/2013-34 a Krajského soudu v Brně ze dne 20. 4. 2022, č.j. 77 Co 68/2022-69 a ze dne 17. 7. 2023, č.j. 14 Co 113/2023-12 ve vztahu k účelně vynaloženým nákladům ve smyslu ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., za které lze považovat toliko takové náklady, které musela procesní strana nezbytně vynaložit, aby mohla řádně hájit své porušené nebo ohrožené subjektivní právo u soudu. Za situace, kdy žalobkyně má dostatečné personální kapacity interních zaměstnanců k tomu, aby precizně vypracovávala a zasílala dlužníkům podrobné předžalobní výzvy (obsahující veškeré potřebné náležitosti pro podání vlastní žaloby), nelze obecně o následném právním zastoupení advokátem ve věci hovořit jako o účelném.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.