12 C 32/2025

Plný text

Okresní soud v Třebíči rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Coufalem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně A ., IČO IČO žalobkyně A sídlem Adresa žalobkyně A zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení částky 36 100 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 36 100 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 873,53 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 3 399,20 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 36 100 Kč od 2. 8. 2024 do zaplacení a s úrokem ve výši 16,9 % ročně z částky 34 000 Kč od 2. 8. 2024 do zaplacení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 3 622 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám , tituly před jménem, Karla Goláně, , tituly za jménem, , advokáta se sídlem , Jméno žalobkyně B, /8, , adresa, .

1. Podanou žalobou domáhala se žalobkyně stanovení povinnosti žalovanému zaplatit jí částku ve výši 36 100 Kč s dalším příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným jako smluvními stranami.

2. Soud za splnění předpokladů ustanovení § 115a občanského soudního řádu ve věci rozhodoval bez nařízení jednání, přičemž při právním hodnocení věci vycházel toliko z předložených listin –smlouvy o úvěru, všeobecných obchodních podmínek ČS, ceníku ČS, žádosti o úvěru, obratové historie, výpisu z účtu, smlouvy o postoupení pohledávek a seznamu postoupených pohledávek, potvrzení o zaplacení úplaty dle smlouvy o postoupení pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky žalovaného vč. dokladu o odeslání, poslední výzvy k úhradě dlužné částky a výpovědi smlouvy, rozhodnutí o okamžité splatnosti celkového dluhu, výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem před podáním žaloby včetně dokladu o odeslání adresované žalovanému, žádosti o úvěr a nezpochybněných skutkových tvrzení obsažených v podané žalobě.

3. Po jejich zhodnocení učinil následující závěry o skutkovém stavu věci:V řízení zůstalo nesporným, že žalovaný jako dlužník uzavřel se spol. , právnická osoba, . jako věřitelem smlouvu o revolvingovém úvěru č. , hodnota, na sjednaný úrok, následně však neplnil své smluvní povinnosti ze smlouvy vyplývající, tedy především řádně čerpaný úvěr sjednaným způsobem splácet, pročež právní předchůdce žalobkyně od smlouvy odstoupil s požadavkem na jednorázovou úhradu nesplacené části úvěru. Nesporným je nakonec i tvrzení žalobkyně o výši dluhu žalovaného vyplývajícího z projednávané smlouvy, resp. skutečnost, že žalovaný tento již splatný závazek dosud řádně nesplnil.

4. Po provedeném řízení soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.

5. Ačkoli žalobkyně, resp. jeho právní předchůdce nesporně dostála svým povinnostem, jež jí ukládá ustanovení § 2395 a násl. občanského zákoníku, resp. svým povinnostem smluvním, žalovaný přes kvalifikovanou výzvu do dnešního dne řádně nesplnil splatný předmět vypovězené smlouvy o úvěru a dostal se tak do prodlení se splněním tohoto svého závazku. V důsledku této skutečnosti je žalovaný kromě dluhu, poplatků a sjednaného úroku z úvěru povinen hradit smluvní úrok z prodlení ve smyslu ustanovení § 1802 občanského zákoníku.

6. O nákladech řízení soud rozhodoval na základě zásady úspěšnosti účastníků ve věci ovládající tento typ řízení, obsažené v ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Ve věci plně úspěšné žalobkyni tak soud přiznal proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení, spočívající konkrétně v žalobkyní zaplaceném soudním poplatku, vyúčtované navýšené odměně advokáta o 21 % DPH dle vyhl. č. 177/1996 Sb. za 3 úkony právní služby ve výši 3 x 500 Kč, 3 x 100 Kč režijních paušálů dle cit. advokátního tarifu.

7. Způsob úhrady nákladů řízení k rukám advokáta žalobkyně nachází své opodstatnění v ustanovení § 149 odst. 1 občanského soudního řádu; lhůta k jejich úhradě vychází z ustanovení § 160 odst. 1 téhož právního předpisu, když soud v této souvislosti neshledal žádné důvody pro aplikaci věty za středníkem tohoto ustanovení.