12 C 42/2021

Plný text

Okresní soud v Třebíči rozhodl samosoudcem Mgr Janem Coufalem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o výživné a zajištění některých nákladů neprovdané matce

I. Žalovaný je povinen přispívat na výživu žalované v období od 14. 9. 2020 do 14. 9. 2022, měsíčně částku 200 Kč, splatnou vždy do každého 10. dne v měsíci k rukám žalobkyně.

II. Splatné výživné za období od 14. 9. 2020 do 30. 4. 2021 ve výši 1 906 Kč je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit ČR – Okresnímu soudu v Třebíči do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku soudní poplatek ve výši 500 Kč. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 26. 10. 2020 domáhala vydání rozhodnutí, kterým bude žalovanému uložena povinnost ve smyslu výroků I. a II. rozsudku, a to z titulu výživného pro neprovdanou matku nezletilého dítěte. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil a se souhlasem obou účastníků soud jednal a rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu ust. § 115a o.s.ř. Z výpisů z registrů CEO, ISZR a tvrzení žalobkyně soud zjistil, že dne 14. 9. 2020 se účastníkům narodila nezl. dcera [jméno] a jako její rodiče jsou zapsáni v matrice účastníci. Od narození nezletilé účastníci nežijí ve společné domácnosti a žalovaný na výživu žalobkyně nepřispívá. Oba rodiče jsou nezaměstnaní a žijí z dávek hmotné nouze. <i>Podle § 920 odst. 1 věta první zákona č.89/2012 Sb. (dále jen nový občanský zákoník) není-li matka dítěte provdána za otce dítěte, poskytne jí otec dítěte výživu po dobu dvou let od narození dítěte a přispěje jí v přiměřeném rozsahu na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem. Podle § 913 odst. 1 nového občanského zákoníku pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného.</i> V projednávané věci soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Je zřejmé, že účastníci jsou rodiči nezletilé [jméno], nejsou manželé a je tak ze zákona dána vyživovací povinnost žalovaného vůči žalobkyni. Při úvaze o výši výživného soud vázán návrhem žalobkyně dospěl k závěru, že stanovené výživné není v rozporu ze shora cit. zákonnými kritérii a proto rozhodl ve znění výroku I. tohoto rozsudku s tím, že zároveň výrokem II. rozsudku uložil žalovanému uhradit vzniklý nedoplatek na výživném. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř. s tím, že žalobkyně přiznání nákladů řízení nepožadovala. S ohledem na ust. § 11 odst. 2 písm. f) zákona č.549/1991 Sb. v kontextu s § 2 odst. 3 stejného zákona pak poplatková povinnost přešla na žalovaného a soud mu proto uložil zaplatit soudní poplatek výši 500 Kč stanovený dle položky 7 písm. a) jako přílohy k zákonu č. 549/1991 Sb..