12 C 56/2021

Plný text

Okresní soud v Třebíči rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Coufalem ve věci manžela: osobní údaje manžela zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení, Ph.D. sídlem adresa a manželky: osobní údaje manželky o rozvod manželství I. příjmení jméno celé jméno manžela, narozeného datum a celé jméno manželky, rozené příjmení, narozené datum, uzavřené dne datum před Farním úřadem církve římskokatolické v obec, se rozvádí. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Podaným návrhem domáhal se jméno celé jméno manžela rozhodnutí, kterým bude manželství účastníků rozvedeno. V návrhu mimo jiné uvedl, že manželství účastníků je hluboce trvale rozvráceno. celé jméno manželky se jako účastník řízení k návrhu na rozvod manželství připojila. Soud, vycházeje ze skutkových tvrzení obsažených v písemném vyhotovení návrhu a vyjádření účastníků, provedl dokazování zejména oddacím listem. Po jednotlivém zhodnocení všech shora uvedených důkazů v jejich vzájemné souvislosti učinil soud následující závěry o skutkovém stavu věci: Manželství účastníků bylo uzavřeno dne datum a doposud trvá. Děti narozené z manželství jsou již zletilé. Manželství účastníků je dlouhodobě nefunkční, manželé spolu dlouhodobě nekomunikují, nerozumí si, nevedou společnou domácnost, intimně se nestýkají a oba vylučují možnost obnovení manželského soužití. Podle odst. 1 ust. § 757 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku připojí-li se manžel k návrhu na rozvod manželství, který podá druhý z manželů, soud manželství rozvede, aniž zjišťuje příčiny rozvratu manželství, dojde-li k závěru, že shodné tvrzení manželů, pokud se jedná o rozvrat manželství a o záměr dosáhnout rozvodu, je pravdivé a pokud a) ke dni zahájení řízení o rozvod trvalo manželství nejméně jeden rok a manželé spolu déle než šest měsíců nežijí, b) manželé, kteří jsou rodiči nezletilého dítěte, které nenabylo plné svéprávnosti, se dohodli na úpravě poměrů tohoto dítěte pro dobu po rozvodu a soud jejich dohodu schválil, c) manželé se dohodli na úpravě svých majetkových poměrů, svého bydlení, a popřípadě výživného pro dobu po tomto rozvodu. Podle odst. 2 cit. zákona Dohody uvedené v odstavci 1 písm. c) vyžadují písemnou formu a podpisy musí být úředně ověřeny písemně. V projednávané věci dospěl soud k závěru, že shora uvedené zákonné podmínky pro rozvod manželství účastníků jsou splněny. Manželství účastníků trvalo více než jeden rok, účastníci spolu již déle než šest měsíců nežijí, manželka se k návrhu na rozvod manželství připojila a ze skutkových tvrzení účastníků vyplývá zcela jednoznačně, že manželství je rozvráceno. Z manželství narozené děti jsou zletilé. Účastníci však nepředložili soudu k provedení dokazování písemnou dohodu upravující jejich vzájemné majetkové poměry vztahy a práva a povinnosti společného bydlení pro dobu po rozvodu, obsahující zákonem vyžadované úředně ověřené podpisy, proto byl soud nucen zabývat se mimo jiné i příčinami rozvratu manželství. Tyto pak shledává zejména v navázání mimomanželského poměru ze strany manželky. O nákladech řízení rozhodl soud za použití ustanovení § 23 zák. č. 292/2013 o zvláštních řízeních soudních, podle něhož v řízení ve statusových věcech manželských a partnerských nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku. Proti tomuto rozsudku není přípustné odvolání, neboť oba účastníci se výslovně vůči soudu po vyhlášení rozhodnutí tohoto práva vzdali (ustanovení §§ 201 a 204 odst. 1 a contrario k ustanovení § 207 odst. 1 občanského soudního řádu). Oba účastníci jsou povinni požádat o vydání nového občanského průkazu do 15 pracovních dnů po nabytí právní moci rozhodnutí soudu o rozvodu manželství (ustanovení § 14 odst. 1 písm. c) bodu 3. zákona č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech). Manžel, který přijal příjmení druhého manžela, může do šesti měsíců po rozvodu manželství oznámit matričnímu úřadu, že přijímá zpět své dřívější příjmení. To platí i tehdy, hodlá-li manžel, který přijal příjmení druhého manžela s tím, že bude ke společnému příjmení připojovat své dosavadní příjmení, popřípadě první ze svých příjmení, užívat napříště jen své dřívější příjmení (ustanovení § 759 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku).