12 C 58/2020

Plný text

Okresní soud v Třebíči rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Coufalem ve věci manželky: osobní údaje manželky a manžela: osobní údaje manžela o rozvod manželství I. příjmení jméno celé jméno manžela, rozené příjmení, narozené datum a celé jméno manžela, narozeného datum, uzavřené dne datum před Úřadem městské části obec a číslo, se rozvádí. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. příjmení návrhem ze dne 11. 3. 2020 se celé jméno manželky domáhá vydání rozhodnutí, kterým bude manželství účastníků rozvedeno. Manžel celé jméno manžela se k žalobě ač vyzván vůbec nevyjádřil, neboť opakovaně odmítnul ve výkonu trestu převzít soudní písemnosti. Soud, vycházeje z podané žaloby, provedl ve věci dokazování zejména oddacím listem účastníků a pravomocným rozsudkem Okresního soudu v Třebíči ze dne 12. 8. 2014, č.j. 10 P 8/2007 -154. Po jednotlivém zhodnocení všech shora uvedených důkazů v jejich vzájemné souvislosti učinil soud následující závěry o skutkovém stavu věci: Manželství účastníků bylo uzavřeno dne 2. 10. 2004 a doposud trvá. Shora citovaným pravomocným rozsudkem byli manželé zbaveni jako rodiče svých rodičovských práv k nezl. jméno a nezl. jméno. Manželství účastníků je dlouhodobě nefunkční, manžel je od 21. 9. 2018 ve výkonu trestu odnětí svobody, manželé spolu dlouhodobě nekomunikují, nerozumí si, intimně se nestýkají a z kategorického stanoviska manželky jednoznačně vyplývá, že do budoucna nelze očekávat obnovení manželského soužití. Podle § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014 (dále též jen„ o. z.“) manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Podle odst. 2 písm. a) a b) výše uvedeného zákonného ustanovení platí že, přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti, který je dán zvláštními důvody, nebo se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma. V projednávané věci dospěl soud k závěru, že shora uvedené zákonné podmínky pro rozvod manželství účastníků jsou splněny. Ze stanoviska manželky zcela jednoznačně vyplývá trvalý a nenapravitelný rozvrat manželství a nemožnost obnovení manželského soužití, přičemž žádné rozpory se zájmy manžela pak v projednávané věci nebyly shledány. obec rozvratu manželství pak soud shledává v zásadní odlišnosti povah účastníků, jejich zcela rozdílných představách o vedení společného soužití. O nákladech řízení rozhodl soud za použití ustanovení § 23 zák. č. 292/2013 o zvláštních řízeních soudních, podle něhož v řízení ve statusových věcech manželských a partnerských nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě do patnácti dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Třebíči ve třech vyhotoveních (ustanovení §§ 201 a 204 odst. 1 občanského soudního řádu). Oba účastníci jsou povinni požádat o vydání nového občanského průkazu do 15 pracovních dnů po nabytí právní moci rozhodnutí soudu o rozvodu manželství (ustanovení § 14 odst. 1 písm. c) bodu 3. zákona č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech). Manžel, který přijal příjmení druhého manžela, může do šesti měsíců po rozvodu manželství oznámit matričnímu úřadu, že přijímá zpět své dřívější příjmení. To platí i tehdy, hodlá-li manžel, který přijal příjmení druhého manžela s tím, že bude ke společnému příjmení připojovat své dosavadní příjmení, popřípadě první ze svých příjmení, užívat napříště jen své dřívější příjmení (ustanovení § 759 zák č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku).