Okresní soud v Třebíči · Rozsudek

12 C 62/2023

č. j. 12 C 62/2023-21

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2023-08-29 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSTR:2023:12.C.62.2023.1

Strojový souhrn generováno LLM

Okresní soud v Třebíči rozhodl o rozvodu manželství, jehož účastníci spolu déle než šest měsíců nežili a prohlásili rozvrat manželství za trvalý. Soud dospěl k závěru, že splněny jsou podmínky uvedené v § 757 odst. 1 písm. a) až c) zákona o občanském zákoníku, a to i přes nepředložení úředně ověřené písemné dohody o majetkových poměrech. Rozvod byl prohlášen za oprávněný, protože manželé se shodli na rozvratu manželství a na úpravě péče o nezletilé dítě. Soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení podle § 23 zákona o zvláštních řízeních soudních.

Plný text

Okresní soud v Třebíči rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Coufalem ve věci manžela: osobní údaje manžela a manželky: osobní údaje manželky o rozvod manželství

I. Manželství celé jméno manžela a celé jméno manželky, rozené příjmení, uzavřené dne 16. 6. 2018 před Městským úřadem v Moravských Budějovicích, se rozvádí.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Společným návrhem doručeným soudu dne 8. 3. 2023 domáhali se manželé jméno a jméno celé jméno manžela vydání rozhodnutí, kterým bude manželství účastníků rozvedeno. V žalobě mimo jiné uvedli, že manželství účastníků je hluboce trvale rozvráceno. Soud, vycházeje ze skutkových tvrzení obsažených v písemném vyhotovení žaloby, provedl dokazování zejména oddacím listem, pravomocným rozsudkem Okresního soudu v Třebíči ze dne 4. 5. 2023, č.j. 10 Nc 1019/2023-18. Po jednotlivém zhodnocení všech shora uvedených důkazů v jejich vzájemné souvislosti učinil soud následující závěry o skutkovém stavu věci: Manželství účastníků bylo uzavřeno dne 16. 6. 2018 a doposud trvá. Shora citovaným pravomocným rozsudkem byla schválena dohoda účastníků tohoto řízení jako rodičů ve věci úpravy výchovy a výživy nezletilých dětí narozených z manželství pro dobu do a po rozvodu. Opatrovník jmenovaný soudem pro řízení o úpravu poměrů nezletilých po dobu rozvodu k výzvě soudu sdělil, že rozvod manželství bude více méně formálním potvrzením faktického stavu a nejeví se v zásadním rozporu se zájmy nezletilých dětí. Účastníci spolu již po dobu delší šesti měsíců nežijí. Podle odst. 1 ust. § 757 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku připojí-li se manžel k návrhu na rozvod manželství, který podá druhý z manželů, soud manželství rozvede, aniž zjišťuje příčiny rozvratu manželství, dojde-li k závěru, že shodné tvrzení manželů, pokud se jedná o rozvrat manželství a o záměr dosáhnout rozvodu, je pravdivé a pokud a) ke dni zahájení řízení o rozvod trvalo manželství nejméně jeden rok a manželé spolu déle než šest měsíců nežijí, b) manželé, kteří jsou rodiči nezletilého dítěte, které nenabylo plné svéprávnosti, se dohodli na úpravě poměrů tohoto dítěte pro dobu po rozvodu a soud jejich dohodu schválil, c) manželé se dohodli na úpravě svých majetkových poměrů, svého bydlení, a popřípadě výživného pro dobu po tomto rozvodu. Podle odst. 2 cit. zákona Dohody uvedené v odstavci 1 písm. c) vyžadují písemnou formu a podpisy musí být úředně ověřeny písemně. V projednávané věci dospěl soud k závěru, že shora uvedené zákonné podmínky pro rozvod manželství účastníků jsou splněny. Manželství účastníků trvalo více než jeden rok, účastníci spolu již déle než šest měsíců nežijí a ze shodných skutkových tvrzení účastníků vyplývá, že manželství je rozvráceno. Přestože soud pravomocně schválil dohodu účastníků o úpravě poměrů z manželství narozených nezletilých dětí pro dobu po rozvodu, účastníci nepředložili k provedení dokazování písemnou dohodu upravující jejich vzájemné majetkové poměry vztahy a práva a povinnosti společného bydlení pro dobu po rozvodu, obsahující zákonem vyžadované úředně ověřené podpisy, a proto byl soud nucen zabývat se mimo jiné i příčinami rozvratu manželství. Tyto pak shledává zejména v zásadní odlišnosti povah účastníků a jejich zcela rozdílných představách o vedení společného soužití. O nákladech řízení rozhodl soud za použití ustanovení § 23 zák. č. 292/2013 o zvláštních řízeních soudních, podle něhož v řízení ve statusových věcech manželských a partnerských nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku. Proti tomuto rozsudku není přípustné odvolání, neboť soud tímto vyhověl společnému návrhu na rozvod manželství (§ 395 ZŘS). Poučení (§ 393 ZŘS): Manžel, který přijal příjmení druhého manžela, může do 6 měsíců od právní moci rozhodnutí o rozvodu oznámit matričnímu úřadu, že přijímá opět své dřívější příjmení. To platí i tehdy, hodlá-li manžel, který přijal příjmení druhého manžela s tím, že bude ke společnému příjmení připojovat své dosavadní příjmení, popřípadě první ze svých příjmení, užívat napříště jen své dřívější příjmení (§ 759 NOZ).

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.