13 C 51/2016

Plný text

Okresní soud v Třebíči rozhodl předsedou senátu Janem Hurdíkem jako samosoudcem v právní věci žalobce: Jméno žalobce A., IČ: IČO žalobce A, se sídlem Adresa žalobce A, insolvenční správce dlužníka Jméno žalobce B., IČ: IČO žalobce B, se sídlem Adresa žalobce B, právně zastoupeného: Jméno žalobce C, advokát se sídlem Anonymizováno, proti žalovanému: Jméno žalovaného A., IČ: IČO žalovaného A, se sídlem Adresa žalovaného A, právně zastoupeného: Jméno žalovaného B, advokát Anonymizováno, se sídlem Anonymizováno o zaplacení částky 4.412.206,- Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen uhradit žalobci ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku do majetkové podstaty dlužníka právnická osoba., IČ IČO žalobce B, se sídlem adresa, PSČ adresa, částku ve výši 4.412.206,- Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 4.412.206,- Kč od 5.4.2016 do zaplacení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci k rukám jeho právního zástupce ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku na nákladech řízení částku ve výši 163.454,- Kč.

III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Třebíči ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozhodnutí soudní poplatek ve výši 220.610,50 Kč. Podanou žalobou domáhal se žalobce stanovení povinnosti žalovanému zaplatit mu částku 4.412.206 Kč s příslušenstvím z titulu vrácení zálohy poskytnuté na cenu posléze nerealizovaného díla dle smlouvy o dílo č. hodnota uzavřené dne 8.11.2011 mezi dlužníkem právnická osoba., jehož je nyní žalobce insolvenčním správcem a společností právnická osoba. jako právním předchůdcem žalovaného. Žalovaný právo uplatněné žalobou odmítnul mimo jiné s odůvodněním, že je promlčeno a i kdyby tomu tak nebylo, pak je nutno zohlednit, že ač žalovaný započal s přípravou díla, investicemi do přípravy a materiálu, sám žalobce žádal zastavení provádění díla a z důvodů na straně objednatele zůstal po celou dobu nečinný a neplnil své povinnosti jednatele ze smlouvy o dílo. Po provedeném řízení učinil soud následující závěry o skutkovém stavu věci: Mezi procesními stranami není sporu o tom, že dne 8.11.2011 byla mezi společností právnická osoba., IČ IČO žalobce B jako objednatelem a společností právnická osoba., IČ IČO jako zhotovitelem uzavřena smlouva o dílo č. hodnota s předmětem v podobě rekonstrukce chladicích věží č. hodnota, č. hodnota a č. hodnota v jaderné elektrárně Anonymizováno (SK). Z této smlouvy dále vyplývá, že dílo mělo být realizováno jako jeden celek pro jednotlivé chladicí věže s termínem dokončení 15.1.2012 (chladicí věž č. hodnota), resp. 10.6.2012 (chladicí věž č. hodnota), resp. 30.10.2012 (chladicí věž č. hodnota). Strany jsou dále zajedno v tom, že toto dílo bylo dokončeno a plně uhrazeno v rozsahu chladicí věže č. hodnota. Žalovaný v řízení nezpochybnil tvrzení žalobce podložené fakturou a výpisy z bankovního účtu, že jeho právní předchůdce dále vystavil na rekonstrukci chladicí věže č. hodnota zálohovou fakturu č. hodnota na částku 4.412.206 Kč včetně DPH se splatností dne 14.3.2012, která mu byla postupnými dílčími platbami rovněž v plném rozsahu uhrazena. Mezi stranami není sporu o tom a z výpisu z obchodního rejstříku vyplývá, že smlouvou o prodeji podniku ze dne 22.10.2012 uzavřenou mezi právním předchůdcem žalovaného a žalovaným byl za současného převodu všech závazků a pohledávek prodán podnik právnická osoba. žalovanému. Z usnesení Městského soudu v Praze ze dne 23.6.2015, č.j. MSPH spisová značka-právnická osoba vyplývá, že byl zjištěn úpadek společnosti právnická osoba. a jejím insolvenčním správcem byl ustanoven žalobce. Z usnesení téhož soudu ze dne 19.10.2015, č.j. MSPH spisová značka vyplývá, že byl prohlášen konkurz na majetek společnosti právnická osoba. Žalovaný nijak nevyvrátil tvrzení žalobce o tom, že sjednaná rekonstrukce chladicí věže č. hodnota a chladicí věže č. hodnota se podle smlouvy o dílo dosud neuskutečnila, skutečnosti se již ani nemůže a přesto žalovaný ani po několika výzvách nevrátil uhrazenou zálohu na cenu díla ve výši 4.412.206 Kč. Mezi stranami konečně není sporu o tom, že žalobce jako insolvenční správce objednatele se ve lhůtě do 30 dnů od prohlášení konkurzu na majetek společnosti právnická osoba. nevyjádřil, že trvá na splnění posuzované smlouvy o dílo. Podle ustanovení § 253 odst. 2 insolvenčního zákona jestliže se insolvenční správce do 30 dnů od prohlášení konkursu nevyjádří tak, že smlouvu splní, platí, že odmítl plnění; do té doby nemůže druhá strana od smlouvy odstoupit, není-li v ní ujednáno jinak. Odmítne-li insolvenční správce plnění, může druhý účastník smlouvy uplatňovat náhradu tím způsobené škody přihláškou pohledávky, a to nejpozději do 30 dnů ode dne odmítnutí plnění. Pohledávky druhého účastníka z pokračování smlouvy po prohlášení konkursu jsou pohledávkami za majetkovou podstatou (ustanovení odst. 4 citovaného zákonného ustanovení). Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že žaloba je zcela důvodná. Jelikož žalobce jakožto insolvenční správce společnosti právnická osoba. se ve lhůtě 30 dnů od prohlášení konkurzu na majetek této společnosti dne 19.10.2015 nevyjádřil, že trvá na splnění smlouvy o dílo, má se ve smyslu citovaného ustanovení § 253 odst. 2 insolvenčního zákona za to, že odmítnul další plnění ze smlouvy o dílo, a to včetně dotehdy neprovedené rekonstrukce chladicí věže č. hodnota podle smlouvy o dílo, na níž byla společností právnická osoba. poskytnuta právnímu předchůdci žalovaného předmětná dosud nevydaná záloha. V důsledku této skutečnosti žalobci vznikl ke dni odmítnutí plnění ze smlouvy o dílo nárok na vrácení uhrazené zálohy, když žalovaný ani jeho právní předchůdce dosud nepřistoupili k rekonstrukci chladicích věží č. hodnota ani č. hodnota a v tomto ohledu tudíž z jejich strany nebylo plněno ani zčásti. Žalovaný sice v řízení tvrdil, že byla provedena příprava tohoto díla a provedena investice do materiálu, která pro pasivní postoj objednatele následně nemohla být realizována, avšak tvrzení, v čem konkrétně tato příprava spočívala a v jaké konkrétní výši v této souvislosti mělo být investováno v řízení zcela absentují. Soud tak žalovanému uložil povinnost k vrácení částky odpovídající poskytnuté záloze, jež okamžikem odmítnutí splnění díla vstoupila do právního režimu plnění z právního důvodu, který tímto odpadl, a tedy do právního režimu bezdůvodného obohacení. Vydání bezdůvodného obohacení je nárokem spatným na výzvu věřitele. Jelikož žalovaný, ač písemně vyzýván, dosud adekvátně nereagoval, ocitnul se přinejmenším okamžikem podání žaloby v prodlení s peněžitým plněním, a proto byl rovněž zavázán k úhradě tzv. zákonného úroku z prodlení. K blíže neupřesněné námitce žalovaného stran nedostatku pravomoci obecných soudů k rozhodnutí sporu soud uvádí, že v řízení neshledal důvod, na podkladě kterého by tato obecně daná pravomoc byla vyloučena, resp. úkon, na jehož podkladě by byla založena pravomoc k věci jinému subjektu. K námitce věcné nepříslušnosti soud odkazuje na ustanovení § 9 odst. 1 občanského soudního řádu v platném znění a k námitce místní nepříslušnosti na ustanovení § 84 a 85 odst. 3 o.s.ř. ve spojení se sídlem žalovaného v obvodu Okresního soudu v Třebíči. V projednávané věci v důsledku výše uvedených skutečností žalobci vznikl nárok na vrácení zálohy ke dni 19.11.2015 uplynutím 30 denní lhůty od prohlášení konkurzu a právo uplatněné žalobou podanou soudu dne 11.4.2016 tak nemůže být promlčeno uplynutím jakékoliv promlčecí doby upravené obchodním či občanským zákoníkem. Tedy ani v tomto směru soud neshledal námitku žalovaného důvodnou. O nákladech řízení soud rozhodoval na základě zásady úspěšnosti účastníků ve věci obsažené v ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Důvody hodné zvláštního zřetele opodstatňující mimořádnou aplikaci ustanovení § 150 občanského soudního řádu soud v projednávaném případě neshledal, tedy ve věci plně úspěšnému žalobci přiznal proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení, vyčíslenou jako součet následujících položek: 1. odměna advokáta ve smyslu ustanovení § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu ve výši 5x 25.980 Kč za pět poskytnutých úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, 3x písemné podání soudu týkající se věci samé, účast na jednání soudu), 2. 5x 300,- Kč jako paušální částky náhrady výdajů podle ustanovení § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, příslušející jednotlivě za shora uvedené úkony právní služby, 3. náhrada za promeškaný čas ve smyslu ustanovení § 14 odst. 1 a 3 advokátního tarifu za osm započatých půlhodin v jednotlivé výši 100,- Kč, celkem ve výši 800,- Kč, 4. náhrada cestovních výdajů ve smyslu vyhlášky č. 385/2015 Sb. za 358 najetých kilometrů k jednání soudu dne 19.10.2016 ve výši 2.885,94 Kč při žalobcem doložené průměrné spotřebě užitého vozu 6,7 litrů motorové nafty/100 km. Shora přiznané náklady řízení jsou dále navýšeny o 21% jako částku odpovídající sazbě daně z přidané hodnoty, neboť právní zástupce žalobce je coby registrovaný plátce daně z přidané hodnoty povinen tuto daň odvést dle zvláštního právního předpisu. Způsob úhrady nákladů řízení k rukám advokáta žalobce nachází své opodstatnění v ustanovení § 149 odst. 1 občanského soudního řádu; lhůta k jejich úhradě vychází z ustanovení § 160 odst. 1 téhož právního předpisu, když soud v této souvislosti neshledal žádné důvody pro aplikaci věty za středníkem tohoto ustanovení. S ohledem na zákonné osvobození žalobce od soudních poplatků přechází poplatková povinnost dle výsledku sporu v plném rozsahu na žalovaného (ustanovení § 2 odst. 3 zákona o soudních poplatcích). Ten byl proto zavázán k úhradě soudního poplatku ve výši stanovené dle položky č. 1 bodu 1. písm. b) Sazebníku soudních poplatků. P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě do patnácti dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Třebíči ve třech vyhotoveních (ustanovení §§ 201 a 204 odst. 1 občanského soudního řádu). Odvolání jen proti důvodům rozhodnutí není přípustné (ustanovení § 202 odst. 3 občanského soudního řádu). Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze navrhnout soudní výkon rozhodnutí, resp. exekuci. Okresní soud v Třebíči