18 C 59/2021

Plný text

Okresní soud v Třebíči rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Coufalem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 6 900 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 6 900 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 2 300 Kč od 1. 8. 2020 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 2 300 Kč od 1. 9. 2020 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 2 300 od 1. 10. 2020 do zaplacení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 5 650 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám JUDr. jméno příjmení, advokáta se sídlem adresa. Jako předmět daného řízení byl posuzován nárok žalobce proti žalovanému na zaplacení částky celkem 6 900 Kč s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení jako dlužného nájemného a služeb v souvislosti s užíváním ubytovacích prostor v 

I. NP domu číslo na ul. ulice v Moravských Budějovicích. Soud, vycházeje ze znění podané žaloby, provedl dále dokazování zejména – kopií smlouvy o ubytování ze dne 1. 7. 2004, kopií dodatku č. 32 ze dne 16. 6. 2020, kopií dodatku č. 33 ze dne 27. 8. 2020, kopií Ukončení smlouvy o ubytování ze dne 1. 10. 2020, kopií Protokolu o předání klíče ze dne 21. 10. 2020, výpisem konta z 12. 2. 2021, kopií předsoudní upomínky z 12. 2. 2021. V rámci zjišťovaného skutkovému stavu věci soud po provedeném řízení učinil závěr, že žalobce uzavřel s žalovaným dne 9. 12. 2011 ve znění pozdějších dodatků smlouvu o ubytování, dle níž pronajal žalovanému na dobu do 30. 9. 2020 shora uvedené prostory. Sjednaná cena nájemného činila 2 300 Kč měsíčně a byla splatná vždy do posledního dne daného kalendářního měsíce. Žalovaný však za období od 7/2020 do 9/2020 nájemné nehradil a žalobci tak dluží celkem 6 900 Kč. Po právní stránce soud posuzoval věc podle § 2302 a násl. občanského zákoníku, otázku úroku z prodlení pak posuzoval podle ustanovení § 1970 cit. zákona. O nákladech řízení rozhodl soud na základě zásady úspěšnosti účastníků ve věci ovládající předmětné řízení, obsažené explicitně v ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Plně úspěšnému žalobci ve věci pak byla proti žalovanému přiznána náhrada nákladů řízení, sestávající z odměny advokáta o 21% DPH, stanovené podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., za 2,5 úkonu právní služby ve výši 2,5x částka a 3x 300 režijního paušálu dle cit. advokátního tarifu. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné, neboť jím bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10 000 Kč, k příslušenství pohledávky se nepřihlíží a nejedná se přitom ani o rozsudek pro uznání či zmeškání (ustanovení § 202 odst. 2 občanského soudního řádu).