Okresní soud v Třebíči · Rozsudek

2 C 1/2024

č. j. 2 C 1/2024-42

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2024-07-15 · ECLI:CZ:OSTR:2024:2.C.1.2024.1

Citované zákony (6)

Plný text

Okresní soud v Třebíči rozhodl samosoudkyní Mgr. Alexandrou Příkazskou ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 pro zaplacení částky 34 423,03 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 34 423,03 Kč s úrokem ve výši 15 % ročně z částky 27 352,75 Kč od 31. 10. 2023 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 27 352,75 Kč od 31. 10. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 395 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 30. 10. 2023 domáhala zaplacení částky 34 423,03 Kč s úrokem ve výši 15 % ročně z částky 27 352,75 Kč od 31. 10. 2023 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 27 352,75 Kč od 31. 10. 2023 do zaplacení. V žalobě uvedla, že dne 29. 2. 2020 uzavřela s žalovanou Smlouvu o kontokorentním úvěru (dále jen „Smlouva“), na jejímž základě byly žalované poskytnuty finanční prostředky až do výše 25 000 Kč, úroková sazba byla stanovena ve výši 18,90 % p.a. Úvěr byl poskytnut jako neúčelový, nezajištěný, spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení ve formě kontokorentního úvěru, tzn. možnosti povoleného přečerpání zůstatku na bankovním účtu č. , č. účtu, , přičemž finanční prostředky bylo možné čerpat po celou dobu trvání smlouvy stejným způsobem jako vlastní peníze, a to i opakovaně. Žalovaná se zavázala zaplatit dluh z kontokorentu včetně úroků a cen nejpozději do 12. 2. 2021 s tím, že k úvěru nebyly sjednány žádné pravidelné splátky, žalovaná ho mohla splácet dle vlastního uvážení a to tak, že nejpozději ke dni splatnosti příslušné pohledávky měla zajistit dostatek prostředků ke splacení pohledávky. V roce 2022 začala žalobkyně evidovat na účtu č. , č. účtu, částky po splatnosti, které vznikly přečerpáním limitu kontokorentu. Na tuto skutečnost byla žalovaná opakovaně písemně upozorněna a současně byla vyzvána k úhradě těchto částek po splatnosti, a to dopisem ze dne 16. 5. 2022, kdy částka po splatnosti činila 393 Kč a dále dopisem ze dne 2. 10. 2022, kdy částka po splatnosti činila 643 Kč. Dopisem ze dne 27. 11. 2022 byla žalovaná upozorněna, že dluh po splatnosti, který vznikl přečerpáním limitu kontokorentu, činí 2 849 Kč a současně byla vyzvána k úhradě dluhu, a to nejpozději do 31. 12. 2022 s tím, že pokud nebude dlužná částka uhrazena ve stanoveném termínu, bude žalobkyně požadovat okamžité splacení celého úvěru. Vzhledem k tomu, že nedošlo k vyrovnání nepovoleného přečerpání na účtu č. , č. účtu, byla pohledávka ke dni 2. 1. 2023 převedena na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků s tím, že nepovolené přečerpání je úročeno zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % p.a. Ke dni převodu činila dlužná částka 27 837,53 Kč a skládala se z: nepovoleného přečerpání ve výši 27 352,75 Kč, řádných a zákonných úroků z prodlení ve výši 484,78 Kč. Upomínkou ze dne 18. 8. 2023 byla žalovaná opětovně vyzvána k úhradě dlužné částky, která ke dni 16. 8. 2023 činila 32 438,03 Kč, a to nejpozději do 2. 9. 2023. Ani v tomto náhradním termínu nebyla dlužná částka uhrazena, a to ani v částečné výši. Žalovaná částka ve výši 34 423,03 Kč představuje zůstatek úvěru ke dni 30. 10. 2023 a zahrnuje jistinu ve výši 27 352,75 Kč; řádný úrok ve výši 3 552,55 Kč a úrok z prodlení ve výši 3 517,73 Kč.

2. Stanovisko žalované k podané žalobě se soudu nepodařilo zjistit. Soud proto při rozhodování vycházel z tvrzení žalobkyně a z důkazů, které označila k prokázání svých tvrzení.

3. Soud ve věci rozhodl za splnění podmínek stanovených v § 115a a § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů.

4. Z předložených listinných důkazů zjistil soud následující skutečnosti.

5. Z Detailů zadané operace plyne, že smlouva o kontokorentním úvěru byla uzavřena elektronickými prostředky komunikace na dálku, a to prostřednictvím aplikace George v mobilu, kdy 29. 2. 2020 žalovaná vytvořila žádost o navýšení úvěru ve výši 25 000 Kč a tato operace ji byla autorizována za použití bezpečnostní metody, a to s pomocí hesla a autorizační SMS, čímž došlo k podepsání Smlouvy o kontokorentním úvěru ze dne 29. 2. 2020.

6. Ze Smlouvy o kontokorentním úvěru ze dne 29. 2. 2020 soud zjistil, že žalované byl poskytnut úvěr v celkové výši 25 000 Kč, který byl splatný do 12. 2. 2021 s úrokovou sazbou ve výši 18,90 % ročně a RPSN ve výši 21,25 % ročně. Na základě této smlouvy mohla žalovaná čerpat kontokorent ve výši 25 000 Kč, tedy jí bylo povoleno přečerpat zůstatek na bankovním účtu č. , č. účtu, , který žalobkyně pro ni vedla. Tyto peníze mohla žalovaná buď vybrat v hotovosti ze svého účtu, popřípadě z účtu provádět platby až do sjednané výše. Celý úvěr byla povinna splatit nejpozději do 12. 2. 2021, a to i tím způsobem, že by na uvedeném účtu měla dostatek finančních prostředků k tomu, aby úvěr spolu s poplatky mohl být splacen. V případě, že žalovaná celý úvěr včetně narůstajících úroků řádně splatí ve výše uvedené lhůtě, může opětovně čerpat až do sjednané výše 25 000 Kč úvěr znovu, a to i opakovaně. Při takovém opětovném čerpání je nezbytné úvěr splatit vždy do 1 roku ode dne, ve kterém úvěr po jeho úplném splacení žalovaná začala znovu čerpat. Dále bylo ujednáno, že pokud úvěr nebo jiný dluh z této smlouvy nebude žalovanou zaplacen řádně a včas, bude kromě řádného úroku z úvěru žalovaná povinna zaplatit navíc i zákonný úrok z prodlení z nesplacené částky ve výši stanovené platným právním předpisem. Úrok z úvěru byl smluven v sazbě ve výši 18,90 % ročně, kdy úrok je počítán denně ze skutečné výše vyčerpané a nesplacené jistiny úvěru. Dle článku , právnická osoba, Smlouvy pokud nebude dluh v prodlení zaplacen nebo se žalovaná nedohodne s žalobkyní na podmínkách jeho zaplacení, žalobkyně může po žalované požadovat okamžité splacení úvěru v plné výši.

7. Ze Záznamu a vysvětlení předsmluvních informací, který byl dne 29. 2. 2020 elektronicky podepsán žalovanou, soud zjistil, že se jí dostalo poučení, že pokud úvěr nebo jiný dluh ze smlouvy o úvěru nezaplatí řádně a včas, bude povinna platit jak řádný úrok z úvěru, tak úrok z prodlení z nesplacené částky.

8. Z výpisů z účtu číslo , č. účtu, za období od 1. 2. 2020 do 30. 11. 2022 soud zjistil, že žalovaná čerpala smluvený kontokorent ve výši 25 000 Kč, tedy využila možnosti jít do mínusu na svém účtu. V tomto období jsou měsíce, kdy vyčerpaná částka po splatnosti činí 0 Kč, tedy žalovaná čerpala kontokorent, který následující měsíc plně uhradila a dále jsou zde měsíce, kdy žalovaná čerpala kontokorent, neuhradila však jeho plnou výši včetně úroků a je evidována vyčerpaná částka po splatnosti. Vyčerpaná částka po splatnosti za rok 2022 činila za 1/2022-369,81 Kč, za 2/2022-362,57 Kč, za 3/2022-376,32 Kč, za 4/2022-392,05 Kč, za 5/2022-406,88 Kč, za 6/2022-0 Kč, za 7/2022-405,07 Kč, za 8/2022-405,14 Kč, za 8/2022-642,12 Kč, za 10/2022-1 949 Kč, za 11/2022-2 352,75 Kč a za 12/2022-2 352,75 Kč.

9. Z výzev k úhradě dlužné částky ze dne 16. 5. 2022, 2. 10. 2022 a 27. 11. 2022 soud zjistil, že žalobkyně žalovanou postupně vyzývala k uhrazení dlužných částek ve výši 393 Kč, 643 Kč a 2 849 Kč. Z výzvy ze dne 3. 1. 2023 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k uhrazení dlužné částky ve výši 27 837,53 Kč, která se skládá z nepovoleného přečerpání ve výši 27 352,75 Kč a řádného úroku a zákonných úroků z prodlení ve výši 484,78 Kč. Žalovaná byla též informována, že z důvodu nepovoleného přečerpání na jejím účtu, které nebylo vyrovnáno, byla dne 2. 1. 2023 pohledávka z uvedeného účtu převedena na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků. V případě, že žalovaná uvedenou dlužnou částku neuhradí, žalobkyně se se svým nárokem obrátí na soud a bude jej vymáhat soudní cestou. Poslední výzva byla žalované dle dodejky odeslána na adresu , adresa, a byla uložena dne 6. 1. 2023.

10. Žalobkyně k výzvě soudu doložila, jakým způsobem zkoumala úvěruschopnost žalované před poskytnutím spotřebitelského úvěru. Soudu za tím účelem předložila výpis z kontokorentního účtu žalované č. , č. účtu, za období od 8/2019 do 1/2020, z něhož jsou patrny pravidelné příjmy i výdaje žalované (včetně mzdy žalované). Žalobkyně dále uvedla, že vycházela z příjmů žalované, které uvedla ve své žádosti, jež měly dosahovat výše 17 000 Kč měsíčně, když si tuto částku ověřila z výpisů z účtu žalované. Dále ověřovala, že není s žalovanou vedeno insolvenční řízení, ověřovala předchozí splátkovou morálku žalované z informací z CBCB a z historie v interní evidenci klientů ověřila, že žalovaná neměla žádné relevantní negativní informace, jako např. záznam o exekučním řízení, záznam o podvodném jednání či kriminálních aktivitách. Žalobkyně při určení výdajů žalované vycházela z informací, které jí sdělila v kombinaci s interními informacemi banky a ze statistických údajů a aktuálních údajů o životních nákladech a normativních nákladech na bydlení. Žalobkyně si též ověřila, jaké další splátky úvěrů žalovaná v té době měla, byť jí žalovaná tvrdila, že žádné další splátky úvěrů nemá. Touto cestou žalobkyně zjistila, že žalovaná splácí revolvingový úvěr, dva spotřební úvěry a kontokorentní úvěr, které jsou všechny vedeny u žalobkyně. Orientační splátka nového úvěru činila 750 Kč měsíčně, kdy nové splátkové zatížení by tedy u žalované činilo 4 086 Kč. Po odečtení splátek úvěrů z měsíčního příjmu žalované by jí k pokrytí jejích životních nákladů zbývalo 12 914 Kč.

11. S ohledem na zjištění učiněná z předložených listinných důkazů dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé. Mezi žalobkyní a žalovanou byla platně prostřednictvím prostředků komunikace na dálku uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě umožnila žalobkyně žalované přečerpat peněžní prostředky na jejím bankovním účtu až do výše sjednaného úvěrového rámce 25 000 Kč. Žalovaná se zavázal úvěr průběžně splácet spolu s úrokem z úvěru ve výši 18,90 % ročně a současně nepřekročit sjednanou výši úvěrového rámce. Žalovaná své smluvní povinnosti řádně neplnila, neboť překročila sjednaný limit úvěrového rámce, čímž na jejím účtu vznikl nepovolený debetní zůstatek, který žalovaná přes výzvu žalobkyně včas nevyrovnala. Žalobkyně proto požadovala okamžité splacení úvěru ke dni 2. 1. 2023, čímž žalované vznikla povinnost uhradit žalobkyni celou dlužnou částku včetně příslušenství, což však přes opakované výzvy žalobkyně dosud neučinila.

12. Podle § 2662 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o účtu se ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet.

13. Podle § 2665 o. z. ujednají-li strany, že ten, kdo vede účet, umožní výběr hotovosti nebo provede převod peněžních prostředků z účtu, ač pro to na účtu není dostatek peněžních prostředků, použijí se přiměřeně ustanovení o úvěru.

14. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

15. Podle § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

16. Podle § 562 odst. 1 o. z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.

17. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

18. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění ke dni sjednání smlouvy (dále jen „z.s.ú.“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

19. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

20. Po posouzení skutečností, které vyplynuly z provedeného dokazování, z pohledu citovaných zákonných ustanovení, dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi žalobkyní a žalovanou byla platně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu citovaného § 2395 a násl. o. z. Podstatou smlouvy o úvěru je závazek úvěrujícího poskytnout úvěrovanému peněžní prostředky do určité částky a závazek úvěrovaného poskytnuté peněžní prostředky ve sjednané lhůtě vrátit a zaplatit úroky. Žalobkyně jakožto úvěrující své smluvní povinnosti řádně splnila a poskytla žalované úvěr formou přečerpání peněžní prostředků na jejím bankovním účtu až do výše 25 000 Kč. Žalovaná naopak své smluvní povinnosti řádně nesplnila, neboť na svém účtu překročila sjednaný úvěrový limit, čímž na jejím běžném účtu vznikl nepovolený debetní zůstatek (nepovolené přečerpání), který přes výzvu žalobkyně ve stanovené lhůtě nevyrovnala. Žalobkyně proto v souladu s čl. 3. 3 Smlouvy požadovala okamžité splacení celého úvěru do 1. 1. 2023 a vyzvala žalovanou k úhradě celé dlužné částky včetně příslušenství. Žalovaná však přes výzvy žalobkyně dlužnou částku dosud nezaplatila. Právo žalobkyně na zaplacení úroku z úvěru z dlužné jistiny vyplývá ze smluvního ujednání a z § 2395 o. z. s tím, že žalobkyně požadovala úroky z úvěru od 31. 10. 2023 do zaplacení ve výši 15 % ročně. Žalovaná se nezaplacením úvěru řádně a včas dostala do prodlení, čímž vznikl žalobkyni v souladu s § 1970 o. z. rovněž nárok na úrok z prodlení z dlužné jistiny ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaná částka sestává z poskytnuté jistiny úvěru (kontokorentu) ve výši 25 000 Kč, z částky 2 837,53 Kč představující další přečerpanou částku po splatnosti, 484,78 Kč představující kapitalizovaný nesplacený úrok z úvěru do dne 2. 1. 2023, částky 3 067,77 Kč představující kapitalizovaný úrok z úvěru ve výši 15 % p.a. z částky 27 352,75 Kč od 2. 1. 2023 do 30. 9. 2023, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení z 27 352,75 Kč od 2. 1. 2023 do 30. 10. 2023 ve výši 3 517,73 Kč. Celkem jde o částku 34 423,03 Kč. Žalobkyně má dále právo na úrok z úvěru v žalované výši 15 % ročně z částky 27 352,75 Kč od 31. 10. 2023 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení z částky 27 352,75 Kč od 31. 10. 2023 do zaplacení ve výši 15 % ročně (do prodlení se žalovaná dostala od 2. 1. 2023, kdy jí byl zesplatněn celý dluh).

21. Ohledně posouzení úvěruschopnosti žalované žalobkyně ověřila, že příjem žalované byl dostatečný k pokrytí splátek i jejích životních výdajů. Po odečtení nového splátkového zatížení od příjmů žalované zbývalo 12 914 Kč k pokrytí jejích životních nákladů. Soud konstatuje, že žalobkyně své povinnosti posoudit úvěruschopnost žalované dostál, když zejména řádně zjistil její příjem, který byl (jak vyplývá z přiložených výpisů z účtu žalované), v době před poskytnutím úvěru, stabilní a dostačující pro úhradu splátek poskytovaného úvěru i jejích předchozích úvěrů.

22. S ohledem na výše uvedené shledal soud žalobu zcela důvodnou, a proto jí ve výroku I. tohoto rozsudku v plném rozsahu vyhověl.

23. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 395 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 095 Kč a nákladů řízení dle § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 300 Kč představující 100 Kč za každý ze tří úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky, neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.