21 C 15/2024

Plný text

Okresní soud v Třebíči rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Rutarovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , s. r. o., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované o zaplacení částky 350 736 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 350 736 Kč s úrokem z prodlení ve výši 13,75 % ročně z částky 350 736 Kč od 29. 3. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 176 655,07 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

III. Žalovaná je povinna zaplatit na nákladech řízení státu České republice – Okresnímu soudu v Třebíči částku, jejíž výše bude určena samostatným usnesením, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Podanou žalobou domáhá se žalobkyně po žalované zaplacení částky 350 736 Kč s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaná vedla asi 20 let její účetnictví. Žalobkyně je čtvrtletním plátcem DPH a její jednatel každé čtvrtletí odevzdával žalované všechny nezbytné podklady a prostřednictvím SMS dostával pravidelně zprávu, kolik činí daňová povinnost na DPH, kterou následně vždy státu odvedl. Podobně tomu bylo i u daně z příjmu právnických osob (dále též jen „DPPO“). Vždy ke konci roku navštívil jednatel žalobkyně kancelář žalované, uzavřeli spolu proběhlý rok a jednatel odcházel s konkrétní částkou, kterou má zaplatit, což vždy udělal. Spolupráce fungovala 20 let bez problémů. V období let 2019 až 2022 však začaly chodit zprávy z finančního úřadu ohledně požadavků na doložení různých podkladů a listin, které jednatel žalobkyně jako obvykle přeposílal žalované, aby toto zajistila. Jednatel žalobkyně byl žalovanou opakovaně ubezpečován, že je vše v pořádku, ačkoli tomu tak nebylo. Dne 28. 12. 2022 obdržel jednatel žalobkyně od Finančního úřadu, pracoviště pro Prahu 5, do datové schránky vyrozumění o výši nedoplatků na DPH a na DPPO. Celkový nedoplatek přesahoval 1 260 000 Kč. Jednatel žalobkyně o tom však neměl tušení. Žalovaná přes opakovaná ujištění nekonala úkony spojené s řádným vedením účetnictví a jakožto právnická osoba způsobila žalobkyni škodu z výkonu její činnosti. Na základě nečinnosti žalované vznikla žalobkyni škoda představující u DPPO úrok z prodlení ve výši 113 139 Kč a pokutu ve výši 17 718 Kč, u DPH úrok ve výši 51 210 Kč a penále ve výši 168 669 Kč, což celkem činí částku 350 736 Kč. Žalobkyně žalovanou před podáním žaloby vyzvala k úhradě této částky předžalobní výzvou. Žalovaná však na ni nijak nereagovala.

2. Ve věci byl zdejším soudem vydán platební rozkaz, proti kterému podala žalovaná v zákonné lhůtě odpor. V tomto se vyjádřila též k podané žalobě. Žalovaná tvrdí, že pokud jde o doměření DPPO a DPH po kontrole správcem daně, problém byl na straně žalobkyně, která v průběhu daňové kontroly neustála důkazní břemeno a neprokázala správci daně oprávněnost a správnost podkladů sloužících k výpočtu daňových povinností. Požadovaná částka tedy nevznikla špatným zaúčtováním či uvedením chybných částek.

3. Po poučení soudu doplnila žalobkyně žalobu podáním ze dne 10. 7. 2024, v němž uvedla, že mezi ní a žalovanou byla dne 21. 11. 2006 v tehdejším sídle žalované uzavřena ústní smlouva, kterou se jí žalovaná zavázala vést účetnictví dle zákona č. 563/1991, Sb. Na základě této smlouvy byla žalovaná povinna zejména dodržovat termíny podání, přiznání a výkazů zachovávat mlčenlivost o všech informacích získaných v souvislosti s vedením účetnictví. Povinností žalobkyně bylo naopak předávat žalované včas veškeré účetní doklady v dohodnutém termínu, formátu a úplnosti, informovat účetní o všech skutečnostech, které mohou mít vliv na správné vedení účetnictví, dále nést odpovědnost za pravdivost a správnost předaných informací. Za účelem plnění těchto povinností byla žalované žalobkyní udělená plná moc k jednání a zastupování při styku žalované s finančními úřady, v tomto případě s Finančním úřadem pro Prahu 5. Tato plná moc byla ukončena až koncem roku 2023. Porušení povinnosti žalované krom jiného spočívá v nepodání dodatečných daňových přiznání za zdaňovací období 4. čtvrtletí 2019, 4. čtvrtletí 2020, 1. čtvrtletí 2021 2. čtvrtletí 2021 a 1. čtvrtletí 2022. Žalobkyně toto opakovaně, avšak bezvýsledně u žalované urgovala. V důsledku porušení smluvních povinností žalované vést řádně účetnictví žalobkyně, zejména podávat daňová přiznání, respektive dodatečná daňová přiznání v zákonem stanovených či finančními orgány dodatečně stanovených. Tak došlo ke škodě na straně žalobkyně. Žalovaná své povinnosti nesplnila, ačkoli jednatel žalobkyně jí předal veškeré podklady. Ze strany žalované neevidovala žalobkyně žádné další požadavky jako dodání jakýchkoliv listin či daňových dokladů či dokonce jejich urgenci.

4. Soud ve věci provedl rozsáhlé dokazování, a to jednak listinnými důkazy, jednak výpověďmi svědků a účastnickými výpověďmi jednatelů obou účastnic.

5. Předžalobní výzvu k úhradě částky 350 736 Kč se 7 denní lhůtou k úhradě zaslala žalobkyně žalované do datové schránky dne 21. 3. 2024 (viz č.l. 4, 5).

6. Rozhodnutím Finančního úřadu pro hlavní město Prahu, Územní pracoviště pro Prahu 5, ze dne 5. 12. 2022, byla žalobkyně označena za nespolehlivého plátce daně z přidané hodnoty. Z odůvodnění vyplývá, že opakovaně, ani ve lhůtě stanovené správcem daně ve výzvě nebo v náhradní lhůtě stanovené přímo zákonem, nepodala daňové přiznání nebo hlášení nebo výpis z evidence pro daňové účely. Problém nastal ve 4. čtvrtletí 2019, 4. čtvrtletí 202, 1. čtvrtletí 2021, 2. čtvrtletí 2021 a 1. čtvrtletí 2022 (viz č.l. 68–69).

7. Z potvrzení o provedení tuzemské odchozí úhrady z účtu žalobkyně u Raiffeisenbank číslo 474664036/ 5500 vyplývá, že dne 20. 1. 2023 provedla žalobkyně úhradu ve výši 1 216 244,97 Kč na účet č. , č. účtu, . Ve zprávě pro příjemce je uvedeno NPM celá úhrada (viz č.l. 81).

8. Z rozhodnutí Odvolacího finančního ředitelství v Brně č. j.: 42664/23/5100–41454–712952 vyplývá, že správce daně na základě poznatků z vlastní činnosti zjistil, že odvolatel (žalobkyně) opakovaně nepodal ve lhůtě stanovené ve výzvě správce daně dodatečné daňové přiznání, a to konkrétně za období 4. čtvrtletí 2019, 4. čtvrtletí 2020, 1. čtvrtletí 2021, 2. čtvrtletí 2021 a 1. čtvrtletí 2022. V uvedených případech se jednalo o dodatečné daňové přiznání k DPP. Dále správce daně po dobu nejméně tří po sobě jdoucích kalendářních měsíců evidoval u odvolatele kumulativní nedoplatek na DPH ve výši 606 329 Kč bez příslušenství, a to z neuhrazených daňových povinností za 2. čtvrtletí 2022, 2. čtvrtletí 2021, 4. čtvrtletí 2019 a 4. čtvrtletí 2020. Odvolatel (žalobkyně) argumentoval tím, že závažná porušení povinnosti vztahující se ke správě DPH byla zapříčiněna počínáním společnosti žalované, která jej v rozsahu plnění těchto povinností v minulosti zastupovala. Odvolací orgán k tomu však podotkl, že je odpovědností každého daňového subjektu, aby zajistil řádné plnění její tíži. Svých zákonných povinností při správě daní. Stav, v němž daňový subjekt opakovaně nepodá dodatečné daňové přiznání ve lhůtě stanovené mou výzvou správce daně nelze z pohledu aplikace institutu přidělení statusu nespolehlivého plátce DPH omluvit toliko prostým poukazem na původ daného stavu v nekvalitním poskytování služeb ze strany jeho zmocněnce. Je to daňový subjekt, kdo nese negativní následky případných pochybení zvoleného zmocněnce. Odvolací orgán nakonec shledal odvolání důvodným a řízení o přidělení statusu nespolehlivého plátce zastavil. Tento postup odůvodnil tím, že před vznikem původně existujícího kumulativního nedoplatku a nepodání předmětných dodatečných daňových přiznání odvolatel řádně plnil své povinnosti při správě DPH, ať již peněžitého či nepeněžitého charakteru a se správcem daně v tomto směru spolupracoval. Na základě jeho aktivity navíc došlo k podání dodatečných daňových přiznání, k prokázání existence nároku na odpočet a k výraznému snížení daňových povinností za zdaňovací období 4. čtvrtletí 2019, 4. čtvrtletí 2020 a 1. čtvrtletí 2022, čímž odvolatel dosáhl dodatečného zahlazení původně existujícího kumulativního nedoplatku. Odvolací orgán dále zohlednil, byť opožděnou snahu žalobkyně podáním příslušných dodatečných daňových přiznání napravit důsledky své dřívější pasivity a přispět ke stanovení DPH za konkrétní zdaňovací období ve správné výši a napomoci ke splnění (viz č.l. 84 – 88).

9. Žalobkyně dne 21. 4. 2023 obdržela z účtu FÚ pro hl. m. Prahu, č. ú. , č. účtu, , částku 655 774 Kč (viz historie pohybů na běžném účtu žalobkyně č.l. 98).

10. Trestním příkazem Okresního soudu v Třebíči č. j. , spisová značka, byla žalovaná , Jméno žalované, uznána vinnou ze spáchání přečinů Zkrácení daně poplatku a podobné povinné platby podle paragrafu 240 odstavec 1 trestního zákoníku a přečinu zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění podle paragrafu 254 odstavec 1 alinea 3 trestního zákoníku. Trestné činnosti se měla dopustit jako společník, jednatelka a osoba odpovědná za vedení účetnictví společnosti , Jméno žalované, , s.r.o. Za tuto trestnou činnost byla odsouzena k souhrnnému peněžitému trestu ve výměře 160 denních sazeb po částce 500 Kč. Celkem tedy ve výši 80 000 Kč. Trestné činnosti se dopouštěla v letech 2018–2021.

11. Dodatečným platebním výměrem na DPH ze dne 20. 6. 2022 doměřil správce daně žalobkyni daň ve výši 300 431 Kč a penále ve výši 60 086 Kč. Daň i penále měly být uhrazeny na účet č. , č. účtu, . Z odůvodnění uvedeného rozhodnutí vyplývá, že správce daně vydal dne 31. 5. 2022 výzvu k podání dodatečného daňového přiznání za zdaňovací období 4. čtvrtletí 2020, která byla doručena dne 31. 5. 2022 daňovému subjektu i jeho zástupci do datové schránky. Daňový subjekt (žalobkyně) výzvě k podání dodatečného daňového přiznání nevyhověl a přiznání k DPH nepodal, přestože lhůta stanovená výzvou marně uplynula dne 8. 6. 2022. Na základě mezinárodní výměny informací správce daně zjistil, že daňový subjekt uskutečnil přijetí služby z jiného členského státu dle příslušných zákonných ustanovení zákona o DPH. Konkrétně se jednalo o přijetí částky 49 590 PLN od , jméno FO, , což odpovídá částce 285 390 Kč. Na základě těchto údajů pak správce daně daň žalobkyni doměřil a současně vyměřil i penále (viz č.l. 115-117).

12. Dodatečným platebním výměrem na DPH ze dne 20. 6. 2022 doměřil správce daně žalobkyni DPH za 4. čtvrtletí 2019 ve výši 338 494 Kč a penále ve výši 67 698 Kč. Z odůvodnění uvedeného rozhodnutí vyplývá, že správce daně vydal dne 31. 5. 2022 výzvu k podání dodatečného daňového přiznání za zdaňovací období 4. čtvrtletí 2019, která byla doručena dne 31. 5. 2022 daňovému subjektu i jeho zástupci do datové schránky. Daňový subjekt (žalobkyně) výzvě k podání dodatečného daňového přiznání nevyhověl a přiznání k DPH nepodal, přestože lhůta stanovená výzvou marně uplynula dne 8. 6. 2022. Dle centrálního registru JSD byl nalezen u daňového subjektu dovoz zboží evidovaný Celní správou dne 8. 10. 2019 v celkové hodnotě 16 080 Kč. Správce daně proto daň vyměřil dle pomůcek a současně vyměřil i penále (viz č.l. 118 – 119).

13. Dodatečným platebním výměrem na DPH ze dne 17. 6. 2022 doměřil správce daně žalobkyni DPH za 2. čtvrtletí 2021 ve výši 29 935 Kč a penále ve výši 5 987 Kč. Z odůvodnění uvedeného rozhodnutí vyplývá, že správce daně vydal dne 31. 5. 2022 výzvu k podání dodatečného daňového přiznání za zdaňovací období 2. čtvrtletí 2021, která byla doručena dne 31. 5. 2022 daňovému subjektu i jeho zástupci do datové schránky. Daňový subjekt (žalobkyně) výzvě k podání dodatečného daňového přiznání nevyhověl a přiznání k DPH nepodal, přestože lhůta stanovená výzvou marně uplynula dne 8. 6. 2022. Správce daně proto daň vyměřil dle pomůcek a současně vyměřil i penále (č.l. 120 – 121).

14. Dodatečným platebním výměrem na DPH ze dne 9. 8. 2022 doměřil správce daně žalobkyni DPH za 1. čtvrtletí 2021 ve výši 1 814 Kč a penále ve výši 362 Kč. Z odůvodnění uvedeného rozhodnutí vyplývá, že správce daně vydal dne 17. 6. 2022 výzvu k podání dodatečného daňového přiznání za zdaňovací období 1. čtvrtletí 2021, která byla doručena dne 17. 6. 2022 daňovému subjektu i jeho zástupci do datové schránky. Daňový subjekt (žalobkyně) výzvě k podání dodatečného daňového přiznání nevyhověl a přiznání k DPH nepodal, přestože lhůta stanovená výzvou marně uplynula dne 27. 6. 2022. Správce daně zjistil, že daňový subjekt uskutečnil přijetí zboží z jiného členského státu dle příslušných zákonných ustanovení zákona o DPH. Konkrétně se jednalo o přijetí zboží v hodnotě , hodnota, PLN, tj. 8 639 Kč. Na základě těchto údajů pak správce daně daň žalobkyni doměřil a současně vyměřil i penále (č.l. 122 – 123).

15. Dodatečným platebním výměrem na DPH ze dne 9. 8. 2022 doměřil správce daně žalobkyni DPH za 1. čtvrtletí 2022 ve výši 464 Kč a penále ve výši 92 Kč. Z odůvodnění uvedeného rozhodnutí vyplývá, že správce daně vydal dne 17. 6. 2022 výzvu k podání dodatečného daňového přiznání za zdaňovací období 1. čtvrtletí 2022, která byla doručena dne 17. 6. 2022 daňovému subjektu i jeho zástupci do datové schránky. Daňový subjekt (žalobkyně) výzvě k podání dodatečného daňového přiznání nevyhověl a přiznání k DPH nepodal, přestože lhůta stanovená výzvou marně uplynula dne 27. 6. 2022. Správce daně zjistil, že daňový subjekt uskutečnil přijetí zboží z jiného členského státu dle příslušných zákonných ustanovení zákona o DPH. Konkrétně se jednalo o přijetí zboží v hodnotě , hodnota, PLN, tj. 2 211 Kč. Na základě těchto údajů pak správce daně daň žalobkyni doměřil a současně vyměřil i penále (č.l. 124 – 125).

16. Platebním výměrem na pokutu za opožděné tvrzení daně ze dne 8. 9. 2022 uložil správce daně žalobkyni pokutu ve výši 16 925 Kč za nepodání dodatečného daňového přiznání k DPH za 4. čtvrtletí 2019, neboť lhůta k jeho podání uplynula dne 8. 6. 2022 (č.l. 126).

17. Platebním výměrem na pokutu za opožděné tvrzení daně ze dne 8. 9. 2022 uložil správce daně žalobkyni pokutu ve výši 15 022 Kč za nepodání dodatečného daňového přiznání k DPH za 4. čtvrtletí 2020, neboť lhůta k jeho podání uplynula dne 8. 6. 2022 (č.l. 127).

18. Platebním výměrem na pokutu za opožděné tvrzení daně ze dne 7. 9. 2022 uložil správce daně žalobkyni pokutu ve výši 1 497 Kč za nepodání dodatečného daňového přiznání k DPH za 2. čtvrtletí 2021, neboť lhůta k jeho podání uplynula dne 8. 6. 2022 (č.l. 128).

19. Platebním výměrem na pokutu za opožděné tvrzení daně ze dne 2. 11. 2022 uložil správce daně žalobkyni pokutu ve výši 8 626 Kč za nepodání dodatečného daňového přiznání k DPPO za rok 2019, neboť lhůta k jeho podání uplynula dne 1. 4. 2020 (č.l. 129).

20. Platebním výměrem na pokutu za opožděné tvrzení daně ze dne 2. 11. 2022 uložil správce daně žalobkyni pokutu ve výši 7 828 Kč za nepodání dodatečného daňového přiznání k DPPO za rok 2020, neboť lhůta k jeho podání uplynula dne 1. 4. 2021 (č.l. 130).

21. Platebním výměrem na pokutu za opožděné tvrzení daně ze dne 2. 11. 2022 uložil správce daně žalobkyni pokutu ve výši 1 264 Kč za nepodání dodatečného daňového přiznání k DPPO za rok 2021, neboť lhůta k jeho podání uplynula dne 1. 4. 2022 (č.l. 131).

22. Platebním výměrem na pokutu za opožděné tvrzení daně ze dne 2. 11. 2022 uložil správce daně žalobkyni pokutu ve výši 500 Kč za nepodání dodatečného daňového přiznání k DPH za 1. čtvrtletí 2021, neboť lhůta k jeho podání uplynula dne 27. 6. 2022 (č.l. 132).

23. Platebním výměrem na pokutu za opožděné tvrzení daně ze dne 2. 11. 2022 uložil správce daně žalobkyni pokutu ve výši 500 Kč za nepodání dodatečného daňového přiznání k DPH za 1. čtvrtletí 2022, neboť lhůta k jeho podání uplynula dne 27. 6. 2022 (č.l. 133).

24. Platebním výměrem na pokutu za opožděné tvrzení daně ze dne 15. 9. 2023 uložil správce daně žalobkyni pokutu ve výši 3 730 Kč za podání dodatečného daňového přiznání k DPPO za rok 2022, neboť lhůta k jeho podání uplynula dne 2. 5. 2023 a přiznání bylo podáno dne 14. 7. 2023 (č.l. 134).

25. Vyrozuměním ze dne 2. 10. 2023 vyrozuměl správce daně žalobkyni o předpisu úroku z prodlení ve vztahu k DPPO ze zdaňovací období roku 2019 ve výši 37 239 Kč. Správce daně eviduje výše uvedený úrok ke dni 27. 9. 2023 jako uhrazený. Přílohou vyrozumění je výpočet úroku z prodlení (č.l. 135-136).

26. Vyrozuměním ze dne 2. 10. 2023 vyrozuměl správce daně žalobkyni o předpisu úroku z prodlení ve vztahu k DPPO ze zdaňovací období roku 2020 ve výši 32 490 Kč. Správce daně eviduje výše uvedený úrok ke dni 27. 9. 2023 jako uhrazený. Přílohou vyrozumění je výpočet úroku z prodlení (č.l. 137-138).

27. Vyrozuměním ze dne 2. 10. 2023 vyrozuměl správce daně žalobkyni o předpisu úroku z prodlení ve vztahu k DPPO ze zdaňovací období roku 2021 ve výši 7 404 Kč. Správce daně eviduje výše uvedený úrok ke dni 27. 9. 2023 jako uhrazený. Přílohou vyrozumění je výpočet úroku z prodlení (č.l. 139-140).

28. Vyrozuměním ze dne 2. 10. 2023 vyrozuměl správce daně žalobkyni o předpisu úroku z prodlení ve vztahu k DPPO ze zdaňovací roku 2022 ve výši 4 151 Kč. Správce daně eviduje výše uvedený úrok ke dni 27. 9. 2023 jako uhrazený. Přílohou vyrozumění je výpočet úroku z prodlení (č.l. 141-142).

29. Vyrozuměním ze dne 18. 9. 2025 vyrozuměl správce daně žalobkyni o předpisu úroku z prodlení ve vztahu k DPPO ze zdaňovací roku 2023 ve výši 2 885 Kč. Správce daně eviduje výše uvedený úrok ke dni 16. 9. 2025 jako uhrazený. Přílohou vyrozumění je výpočet úroku z prodlení (č.l. 143-144).

30. Vyrozuměním ze dne 18. 9. 2025 vyrozuměl správce daně žalobkyni o předpisu úroku z prodlení ve vztahu k DPH ze zdaňovací období od 1. 10. 2019 do 31. 12. 2019 ve výši 25 648 Kč. Správce daně eviduje výše uvedený úrok ke dni 16. 9. 2025 jako uhrazený. Přílohou vyrozumění je výpočet úroku z prodlení (č.l. 145-146).

31. Vyrozuměním ze dne 18. 9. 2025 vyrozuměl správce daně žalobkyni o předpisu úroku z prodlení ve vztahu k DPH ze zdaňovací období od 1. 10. 2020 do 31. 12. 2020 ve výši 11 432 Kč. Správce daně eviduje výše uvedený úrok ke dni 16. 9. 2025 jako uhrazený. Přílohou vyrozumění je výpočet úroku z prodlení (č.l. 147-148).

32. Vyrozuměním ze dne 18. 9. 2025 vyrozuměl správce daně žalobkyni o předpisu úroku z prodlení ve vztahu k DPH ze zdaňovací období od 1. 4. 2021 do 30. 6. 2021 ve výši 5 782 Kč. Správce daně eviduje výše uvedený úrok ke dni 16. 9. 2025 jako uhrazený. Přílohou vyrozumění je výpočet úroku z prodlení (č.l. 149-150).

33. Vyrozuměním ze dne 18. 9. 2025 vyrozuměl správce daně žalobkyni o předpisu úroku z prodlení ve vztahu k DPH za zdaňovací období od 1. 4. 2022 do 30. 6. 2022 ve výši 4 577 Kč. Správce daně eviduje výše uvedený úrok ke dni 16. 9. 2025 jako uhrazený. Přílohou vyrozumění je výpočet úroku z prodlení (č.l. 151-152).

34. Vyrozuměním ze dne 18. 9. 2025 vyrozuměl správce daně žalobkyni o předpisu úroku z prodlení ve vztahu k DPH ze zdaňovací období od 1. 7. 2022 do 30. 9. 2022 ve výši 2 608 Kč. Správce daně eviduje výše uvedený úrok ke dni 16. 9. 2025 jako uhrazený. Přílohou vyrozumění je výpočet úroku z prodlení (č.l. 153-154).

35. Vyrozuměním ze dne 18. 9. 2025 vyrozuměl správce daně žalobkyni o předpisu úroku z prodlení ve vztahu k DPH ze zdaňovací období od 1. 10. 2022 do 31. 12. 2022 ve výši 1 163 Kč. Správce daně eviduje výše uvedený úrok ke dni 16. 9. 2025 jako uhrazený. Přílohou vyrozumění je výpočet úroku z prodlení (č.l. 155-156).

36. Z emailu Bc. , jméno FO, , zaměstnankyně FÚ pro hlavní město Prahu, ÚzP pro Prahu 5 ze dne 11. 7. 2025 bylo zjištěno, že žalovaná měla plnou moc od žalobkyně pro jednání s tímto úřadem od 15. 1. 2015 do 27. 9. 2023 (č.l. 160).

37. Dne 9. 1. 2015 udělil jednatel žalobkyně žalované, zastoupené jednatelkou , jméno FO, , plnou moc podle § 25 odstavec 1 písm. c) a § 27 daňového řádu k tomu, aby jménem společnosti žalobkyně činila veškerá elektronická podání pro finanční správu podle daňového řádu, případně jiných daňových předpisů, zejména přihlášky k registraci, oznámení o změně registračních údajů, řádná daňová přiznání a dodatečná daňová přiznání, hlášení a vyúčtování. K plné moci je připojen podací lístek ze dne 14. 1 2015. Odesílatelem je žalovaná, adresátem je FÚ pro hlavní město Prahu, Územní pracoviště Praha 6(č.l. 161).

38. Z potvrzení o provedení tuzemské odchozí úhrady vyplývá, že dne 22. 11. 2019 odešla z účtu žalobkyně číslo , č. účtu, na účet příjemce , č. účtu, částka 57 897 Kč.

39. Z potvrzení o provedení tuzemské odchozí úhrady vyplývá, že dne 22. 11. 2019 odešla z účtu žalobkyně číslo , č. účtu, (dále též jen „účet žalobkyně“) na účet příjemce č. , č. účtu, částka 57 897 Kč (č.l. 229).

40. Z potvrzení o provedení tuzemské odchozí úhrady vyplývá, že dne 18. 5. 2020 odešla z účtu žalobkyně na účet příjemce č. , č. účtu, částka 16 780 Kč (č.l. 230).

41. Z potvrzení o provedení tuzemské odchozí úhrady vyplývá, že dne 3. 8. 2020 odešla z účtu žalobkyně na účet příjemce č. , č. účtu, částka 24 237 Kč (č.l. 231).

42. Z potvrzení o provedení tuzemské odchozí úhrady vyplývá, že dne 5. 11. 2020 odešla z účtu žalobkyně na účet příjemce č. , č. účtu, částka 26 916 Kč (č.l. 232).

43. Z potvrzení o provedení tuzemské odchozí úhrady vyplývá, že dne 7. 9. 2021 odešla z účtu žalobkyně na účet příjemce č. , č. účtu, částka 47 507 Kč (č.l. 233).

44. Z potvrzení o provedení tuzemské odchozí úhrady vyplývá, že dne 29. 11. 2021 odešla z účtu žalobkyně na účet příjemce č. , č. účtu, částka 40 800 Kč (č.l. 234).

45. Z potvrzení o provedení tuzemské odchozí úhrady vyplývá, že dne 3. 2. 2022 odešla z účtu žalobkyně na účet příjemce č. , č. účtu, částka 71 487 Kč (č.l. 235).

46. Z potvrzení o provedení tuzemské odchozí úhrady vyplývá, že dne 24. 10. 2022 odešla z účtu žalobkyně na účet příjemce č. , č. účtu, částka 67 612 Kč (č.l. 236).

47. Z potvrzení o provedení tuzemské odchozí úhrady vyplývá, že dne 23. 11. 2020 odešla z účtu žalobkyně na účet příjemce č. , č. účtu, částka 56 242 Kč, kdy v popisu platby je uvedeno DPH za III. Q 2022 (č.l. 237).

48. Z potvrzení o provedení tuzemské odchozí úhrady vyplývá, že dne 26. 1. 2023 odešla z účtu žalobkyně na účet příjemce č. , č. účtu, částka 26 916 Kč, kdy v popisu platby je uvedeno DPH ze IV. Q 2022 (č.l. 238).

49. Z potvrzení o provedení tuzemské odchozí úhrady vyplývá, že dne 9. 5. 2022 odešla z účtu žalobkyně na účet příjemce č. , č. účtu, částka 28 597 Kč (č.l. 239).

50. Z výpovědi svědka , jméno FO, bylo zjištěno, že byl správcem daně žalobkyně, avšak poslední 2-3 roky jím již není. V období let 2019/2020 byla Žalobykni doměřována daň z příjmu právnických osob dle pomůcek, neboť daňová přiznání nebyla podána v řádném termínu, ani na výzvu k podání dodatečného daňového přiznání. Daň proto stanovena dle pomůcek a byl následně vyměřen i úrok z prodlení a penále. Svědek v této souvislosti jednal s jednatelem žalobkyně, který byl velmi překvapen, že přiznání nebyla podána. Problémy byly i u DPH. Byli zjištěny v mezinárodním systému faktury, které nebyly v přiznání uvedeny. Dle svědka byl u žalobkyně i problém v zadržování účetnictví.

51. Z emailové komunikace mezi jednateli žalobkyně a žalované bylo zjištěno, že komunikovali o daňových záležitostech velmi často, někdy i denně. Naprosto stejné vyznění pak má i velmi rozsáhlá komunikace obou jednatelů přes aplikaci WhattsApp. , jméno FO, jedna z těchto komunikací neobsahuje žádný požadavek jednatelky žalované směrem k žalobkyni na nedostatečné doložení dokladů nutných po řádné podaní daňových přiznání, resp. pro podání dodatečných daňových přiznání. Z této komunikace nebylo zjištěno, že by žalovaná jednatele žalobkyně žádala o konkrétní listiny nebo že by jej o jejich dodání urgovala. Komunikace však obsahuje nesčetné množství žádostí a proseb jednatele žalobkyně, aby žalovaná splnila povinnost žalobkyně ve vztahu ke správci daně, podala dodatečná daňová přiznání atd.. Jednatelka žalované jej přitom opakovaně ujišťovala, že vše dá do pořádku, nicméně je patrné, že ani dodatečné termíny které v jednotlivých zprávách sama sobě stanovila, neplnila. Z této komunikace bylo jednoznačně zjištěno, že jednatel žalobkyně opakovaně a důrazně urgoval i prosil žalovanou, aby podala dodatečná daňová přiznání a dořešila všechny nesrovnalosti s finančním úřadem s tím, že mu hrozí, že přijde o veřejné zakázky, neboť mu hrozilo, že bude označen za nespolehlivého plátce, k čemuž také následně došlo. Reakcí jednatelky žalované byly opakované sliby a výmluvy.

52. Z výslechu svědka , tituly před jménem, , jméno FO, Heinitze bylo zjištěno, že pro žalobkyni zajišťuje účetnictví od jara 2023. Musel řešit problémy s finančním úřadem, které nastaly v předchozích letech, kdy účetnictví pro žalobkyni zajišťovala žalovaná. Jednalo se o penále, úroky z prodlení a pokuty. Finanční úřad musel stanovit daň podle pomůcek. Žalovaná svědkovi ani žalobkyni nepředala účetnictví a museli proto vycházet z toho co zjistili na finančním úřadu a co věděl jednatel žalobkyně. Část účetnictví od žalované převzal 1. 3. 2024, rozvahu k 1. 1. 2022 u žalovaná předala až v srpnu 2024. Spolupráce se žalobkyní funguje standartním způsobem. Žádný problém s dodáním podkladů od žalobkyně není, nejsou ani žádné problémy s finančním úřadem. Penále běží již od nesplnění daňové povinnosti v zákonné lhůtě.

53. Z účastnických výslechů jednatelů obou účastnic tohoto řízení nebylo zjištěno nic podstatného pro rozhodnutí v této věci. Každý z jednatelů pouze potvrdil tvrzení své strany sporu, která byla uvedena v žalobě a jejích doplněních a ve vyjádření k ní.

54. Důkazy (část účetnictví) předložené žalobkyní při jednání konaném dne 10. 11. 2025 soud neprováděl, neboť je nepovažoval za podstatné pro rozhodnutí v této věci.

55. Dle ust. § 2913 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně nebo i osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zjevně sloužit.

56. Dle ust. § 2913 odst. 2 o. z. povinnosti k náhradě se škůdce zprostí, prokáže-li, že mu ve splnění povinnosti ze smlouvy dočasně nebo trvale zabránila mimořádná nepředvídatelná a nepřekonatelná překážka vzniklá nezávisle na jeho vůli. Překážka vzniklá ze škůdcových osobních poměrů nebo vzniklá až v době, kdy byl škůdce s plněním smluvené povinnosti v prodlení, ani překážka, kterou byl škůdce podle smlouvy povinen překonat, ho však povinnosti k náhradě nezprostí.

57. Dle ust. § 2951 odst. 1 o. z. škoda se nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích.

58. Dle ust. § 2952 o. z. hradí se skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk). Záleží-li skutečná škoda ve vzniku dluhu, má poškozený právo, aby ho škůdce dluhu zprostil nebo mu poskytl náhradu.

59. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je zcela důvodná. V řízení bylo prokázáno, že nejméně od ledna 2015 žalovaná žalobkyni zastupovala při jednání se správcem daně a na základě písemné plné moci měla činit veškerá elektronická podání pro finanční správu podle daňového řádu, příp. jiných předpisů, zejména řádná daňová přiznání, dodatečná daňová, hlášení a vyúčtování. Tato plná moc byla udělena v návaznosti na již dříve uzavřenou ústní smlouvu o zajišťování účetnictví z roku 2006. Potíže nastaly až v souvislosti s podáním daňových přiznání v letech 2019 až 2022. Žalovaná částka představuje nárok na náhradu škody z titulu porušení povinnosti žalované podat dodatečná daňová přiznání k DPH za zdaňovací období 4. čtvrtletí 2019, 4. čtvrtletí 2020, 1. čtvrtletí 2021, 2. čtvrtletí 2021 a 1. čtvrtletí 2022. Žalovaná dále nepodala dodatečná daňová přiznání k DPPO v prodloužené lhůtě určené správcem daně. V důsledku toho vznikla žalované povinnost uhradit úrok z prodlení ve výši 113 139 Kč a pokutu ve výši 17 718 Kč. Ve vztahu k DPH a nesplnění zákonných povinností podat daňová přiznání ve lhůtách stanovených zákonem, resp. dodatečných lhůtách stanovených správcem daně musela žalobkyně uhradit úrok ve výši 51 210 Kč a penále ve výši 168 669 Kč. Součet všech těchto částek činí žalovanou částku 350 736 Kč.

60. Tato částka však nepředstavuje dodatečně vyměřenou daňovou povinnost, ale negativní důsledky ve formě úroků z prodlení, penále a pokut vyměřených správcem daně v důsledku opomenutí žalované, která ačkoliv k tomu byla dle ústní smlouvy o zajišťování účetnictví a též na základě plné moci udělené jí žalobkyní povinna, nepodala ve shora specifikovaných obdobích řádná přiznání k DPPO a DPH. Nepodala ani dodatečná daňová přiznání ve lhůtách stanovených správcem daně. Dle ust. § 2913 odst. 1 o. z. tím porušila své povinnosti z ústní smlouvy o zajišťování účetnictví, jejíž obsah ve vztahu k plnění daňových povinností žalobkyně je konkretizován plnou mocí ze dne 9. 1. 2015. Žalovaná přitom netvrdila žádné skutečnosti, na jejichž základě by se své odpovědnosti mohla zprostit dle ust. § 2913 odst. 2 o. z. Dle ust. § 2951 odst. 1 o. z. a § 2952 o. z. je proto žalovaná povinna uhradit žalobkyni skutečně vzniklou škodu, která celkem činí 350 736 Kč. V případě, že by dodatečná daňová přiznání byla žalovanou podána ve správcem daně stanovených lhůtách, škoda na straně žalobkyně by nevznikla. Výši nároku žalobkyně má soud za prokázanou (dodatečnými) platebními výměry a vyrozuměními správce daně specifikovanými v bodech 11. až 35. tohoto odůvodnění ve spojení s potvrzeními o provedených úhradách a obsahem vyrozumění správce daně, kde je uvedeno, že úrok z prodlení je již uhrazen.

61. Žalovaná se proti podané žalobě bránila tvrzením, že chyba nebyla na její straně, neboť to byla žalobkyně, respektive její jednatel, který jí nedodal ve stanovených lhůtách potřebné podklady pro podání řádných, respektive dodatečných daňových přiznání. K prokázání těchto svých tvrzení sama žalovaná navrhla provést k důkazu komunikaci s jednatelem žalobkyně přes aplikaci WhatsApp. Z této komunikace však nebylo zjištěno, že by jednatelka žalovaná jednatele žalobkyně žádalo o konkrétní listiny nebo že by jej urgovala o dodání nějakých listin. Naopak z ní má soud za zcela jasně prokázané, že jednatel žalobkyně opakovaně a důrazně urgoval i prosil žalovanou, aby podala dodatečná daňová přiznání a dořešila všechny nesrovnalosti s finančním úřadem s tím, že mu hrozí, že přijde o veřejné zakázky v důsledku toho, že bude označen za nespolehlivého plátce, k čemuž také následně došlo. Provedené listinné důkazy přitom zcela korespondující jak s výpovědí svědka , jméno FO, , tak i s výpovědí svědka Ing. , Anonymizováno, a jednatele žalobkyně. Naopak tvrzení žalované nebyla prokázána ani důkazy, která ona sama provést navrhla.

62. Na základě provedeného dokazování lze tedy uzavřít, že ačkoli se žalovaná zavázala poskytovat žalobkyni účetní služby včetně podávání řádných i dodatečných daňových přiznání, své povinnosti si řádně neplnila v důsledku čehož musela žalovaná uhradit na úrocích z prodlení, pokutách a penále celkem částku 350 736 Kč. Mezi nedbalostním jednáním žalované a vznikem škody je přitom dána příčinná souvislost. V případě, že by žalovaná dodržela zákonné lhůta nebo alespoň dodatečné lhůty stanovené správcem daně, nedošlo by ke vzniku škody. Soud proto shledal žalobu za zcela důvodnou a žalobkyni přiznal požadovanou částku 350 736 Kč. Pokud se jedná o zákonný úrok z prodlení žalobkyně prokázala, že žalované zaslala předžalobní výzvu k náhradě škody, kterou si žalovaná vyzvedla z datové schránky dne 21. 3. 2024. Lhůta k úhradě v předžalobní výzvě byla stanovena v trvání 7 dní od převzetí zprávy. Lhůta proto uplynula dne 28. 3. 2024 a ode dne 29. 3. 2024 je žalovaná v prodlení se splněním peněžitého závazku vůči žalobkyni. Žalobkyně má proto právo, aby jí žalovaná za období od 29. 3. 2024 uhradila též zákonný úrok z prodlení. Ačkoli zákonný úrok z prodlení činil dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. k tomuto datu 14,75 % ročně, požaduje žalobkyně po žalované úrok z prodlení pouze ve výši 13,75 % ročně a tento úrok byl proto žalobkyni přiznán, neboť je nižší než úrok zákonný.

63. O nákladech řízení soud rozhodoval na základě zásady úspěšnosti účastníků ve věci obsažené v ustanovení § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Důvody hodné zvláštního zřetele opodstatňující mimořádnou aplikaci ustanovení § 150 o. s. ř. soud v projednávaném případě neshledal, tedy ve věci plně úspěšné žalobkyni přiznal proti žalované právo na náhradu nákladů řízení, vyčíslenou jako součet následujících položek: soudní poplatek ve výši 17 357 Kč, odměna advokáta ve smyslu ustanovení § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „AT“) ve výši 11,5 x 9 740 Kč za jedenáct poskytnutých úkonů právní služby a jeden půlúkon právní služby (viz č.l. 249), celkem 112 010 Kč, 3 x 300 Kč jako paušální částky náhrady výdajů podle ustanovení § 13 odst. 4 AT ve znění účinném do 31. 12. 2024 a 8 x 450 Kč jako paušální částky náhrady výdajů podle ustanovení § 13 odst. 4 AT ve znění účinném od 1. 1. 2025 příslušející jednotlivě za shora uvedené úkony právní služby, celkem 4 500 Kč, náhrada za promeškaný čas strávený cestou k 6ti jednáním soudu a zpět (, adresa, a zpět) v rozsahu 36 půlhodin, tj. 36 x 150 Kč, celkem 5 400 Kč, cestovné ve výši 9 471,30 Kč za šest cest z Brna do Třebíče a zpět vozidlem Masserati Levante S, RZ , SPZ, , za celkem , hodnota, km ( 151 km jedna zpáteční cesta x 6 zpáteční cesta) při průměrné spotřebě 10,9 l/100 km (požadováno právním zástupcem, dle VTP je spotřeba 13 l/100 km), použitém palivu benzin (95 oktanů) s cenou dle vyhlášky č. 475/2024 Sb. ve výši 35,80 Kč za litr a náhradě za použití vozidla dle téže vyhlášky ve výši 5,80 Kč/km.

64. Shora přiznané náklady řízení (s výjimkou zaplaceného soudního poplatku) jsou dále navýšeny o 21 % jako částku odpovídající sazbě daně z přidané hodnoty (dále též jen „DPH“), neboť právní zástupce žalobkyně je coby registrovaný plátce daně z přidané hodnoty povinen tuto daň odvést dle zvláštního právního předpisu.

65. Způsob úhrady nákladů řízení k rukám advokáta žalobkyně nachází své opodstatnění v ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř.; lhůta k jejich úhradě vychází z ustanovení § 160 odst. 1 téhož právního předpisu, když soud v této souvislosti neshledal žádné důvody pro aplikaci věty za středníkem tohoto ustanovení.

66. Vzhledem k tomu, že v průběhu řízení vznikly náklady státu, a to v podobě svědečného je dle ust. § 148 odst. 1 o. s. ř., žalovaná jako zcela neúspěšný účastník řízení povinna státu tyto náklady uhradit v plné výši. Vzhledem k tomu, že svědečné dosud nebylo vyplaceno účtárnou soudu, bude o výši těchto nákladů rozhodnuto samostatným usnesením.