21 C 2/2021

Plný text

Okresní soud v Třebíči rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Rutarovou ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované osoby 1/0 Datum narození zainteresované osoby 1/0 Adresa zainteresované osoby 1/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 1/0 o zaplacení částky 452 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 152 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 152 000 Kč od 5. 12. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 300 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 300 000 Kč od 12. 7. 2021 do zaplacení, zamítá.

III. Žalobkyně je povinna uhradit žalované na náhradě nákladů řízení částku 48 071 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalované.

IV. Žalobkyně je povinna uhradit České republice na účet Okresního soudu v Třebíči na nákladech řízení státu částku 645 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Žalovaná je povinna uhradit České republice na účet Okresního soudu v Třebíči na nákladech řízení státu částku 276,45 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 18. 1. 2021 domáhala se žalobkyně po žalované zaplacení částky 152 000 Kč s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení. Žalobkyně původně tvrdila, že žalovaná obdržela na svůj účet dne 24. 4. 2019 na základě ústní dohody o úschově částku 1 350 000 Kč. Jednalo se o část prodejní ceny za nemovitosti z majetku žalobkyně v k. ú. adresa. K opakovaným výzvám soudu doplnila žalobkyně svá tvrzení tak, že do dubna 2020 byla žalovanou postupně vyplacena částka 598 000 Kč na základě ústních pokynů žalobkyně.

2. Ve věci byl vydán platební rozkaz, proti němuž podala žalovaná odpor. Ve vyjádření k žalobě uvedla, že nárok žalobkyně neuznává ani zčásti, neboť žalobkyně nedokládá existenci ústní smlouvy o úschově. Není zřejmé, proč by si žalobkyně u žalované uschovala finanční prostředky. Navíc v rámci předžalobní výzvy žalobkyně tvrdila, že se jedná o nedoplatek půjčky.

3. V reakci na vyjádření žalované doplnila žalobkyně svá tvrzení v tom směru, že mezi účastnicemi řízení byla uzavřena ústní dohoda, dle které kupní cenu ve výši 1 350 000 Kč získanou za prodej nemovitostí žalobkyně v obci Brtnice, převede žalobkyně na bankovní účet žalované a tato s nimi naloží dle pokynů žalobkyně. Důvodem byla skutečnost, že bankovní účet žalobkyně byl v té době postižen exekucí vedenou na majetek manžela žalobkyně. Žalovaná s uvedenou částkou však naložila v rozporu s pokyny žalobkyně. Pokud žalovaná existenci dohody o úschově zpochybňuje, pak byly prostředky žalobkyní poukázány na bankovní účet žalované omylem a na straně žalované tak vzniklo bezdůvodné obohacení.

4. V reakci na doplněná tvrzení žalobkyně žalovaná nepopřela, že obdržela z advokátní úschovy na svůj účet částku 1 350 000 Kč, z čehož 600 000 Kč převedla synům žalobkyně a zbývající částku uhradila dle pokynů žalobkyně a na její žádost.

5. Z předžalobní upomínky ze dne 24. 11. 2020 bylo zjištěno, že žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě částky 152 000 Kč z důvodu nedoplatku půjčky jejíž celková výše činila 750 000 Kč. Lhůta pro splacení byla stanovena do 4. 12. 2020. Z dodejky vyplývá, že zásilka byla podána k poštovní přepravě dne 24. 11. 2020 a dodána byla 7. 12. 2020.

6. Z potvrzení Mgr. jméno FO ze dne 17. 2. 2021 vyplývá, že úschova č. 140072019 ve výši 2 700 000 Kč v souvislosti s kupní smlouvou uzavřenou žalobkyní a jméno FO jako prodávajícími, jejímž předmětem byl prodej nemovitostí v k. ú. Brtnice, byla vyplacena dne 23. 4. 2019, přičemž částka 1 350 000 Kč z úschovy byla vyplacena na bankovní účet č. č. účtu.

7. Z detailu obratu na účtu u Oberbank AG vyplývá, že příkazce Mgr. jméno FO zaslal dne 23. 4. 2019 na účet č. 02023957103/800 částku 1 350 000 Kč.

8. Ze smlouvy kupní a smlouvy schovací ze dne 19. 3. 2019 bylo zjištěno, že žalobkyně a jméno FO jako prodávající prodaly Anonymizováno Rojkové, tituly za jménem a Ing. Anonymizováno Bachovcovi nemovitosti zapsané na LV č. hodnota v k. ú. adresa za kupní cenu ve výši 2 750 000 Kč, kterou se kupující zavázali složit do advokátní úschovy č. 140072019.

9. Ze zprávy České spořitelny, a. s. ze dne 2. 6. 2021 vyplývá, že majitelem účtu č. č. účtu je žalovaná.

10. Z mobilní komunikace mezi účastnicemi tohoto řízení na čl. 56-59 spisu bylo zjištěno, že žalobkyně dne 24. 6. 2020 obdržela od žalované částku 50 000 v hotovosti. Dále je patrné, že mezi účastnicemi probíhala komunikace ohledně peněz, kdy žalobkyně žalované zasílala ručně psané přehledy finančních částek. Dne 17. 5. 2020 zaslala žalobkyně žalované zprávu, ve které ji žádala o poslední výběr s tím, že na jejím účtu má zůstatek 177 000 Kč a výplatu.

11. Z kupní smlouvy ze dne 20. 12. 2019 bylo zjištěno, že žalovaná koupila od jméno FO nemovitosti zapsané na LV č. hodnota pro k. ú. a obec adresa za kupní cenu ve výši 400 000 Kč. Část kupní ceny ve výši 150 000 Kč byla dle bodu II. smlouvy uhrazena žalovanou jako kupující v hotovosti před podpisem kupní smlouvy. Zbývající část kupní ceny ve výši 250 000 Kč byla žalovanou jako kupující uhrazena opět v hotovosti při podpisu smlouvy.

12. Z výpisu z katastru nemovitostí na čl. 123 spisu bylo zjištěno, že žalovaná je zapsána jako výlučný vlastník pozemků parc. č. hodnota a parc. č. 1351/51 zapsaných na LV č. hodnota pro obec a k. ú. adresa, které nabyla na základě kupní smlouvy ze dne 20. 12. 2019.

13. Z informace o platbě z účtu 86-2808450257/0100 vyplývá, že dne 9. 4. 2020 byla z uvedeného účtu zaslána částka 10 000 Kč ve prospěch účtu č. č. účtu, přičemž ve zprávě pro příjemce je uvedeno: jméno FO. Z další informace o platbě z téhož účtu bylo zjištěno, že dne 30. 12. 2019 byla z tohoto účtu zaslána částka 15 000 Kč na účet č. č. účtu, když ve zprávě pro příjemce je opět uvedeno: jméno FO.

14. Z faktury č. FV-4779/2019 vystavené dodavatelem právnická osoba vyplývá, že uvedená firma vyúčtovala odběrateli jméno FO částku 25 709,78 Kč splatnou dne 3. 12. 2019 za dodávku a montáž dveří.

15. Z potvrzení o platbě vyplývá, že dne 24. 6. 2020 byla částka 25 710 Kč zaslána na účet č. č. účtu, a to z blíže neupřesněného účtu vedeného u právnická osoba.

16. Z elektronické komunikace mezi účastnicemi tohoto řízení na čl. 121 až 122 vyplývá, že v červenci nezjištěného roku vyzývala žalobkyně žalovanou k vrácení peněz, přičemž žalovaná přislíbila, že to vyřeší. Z elektronické komunikace mezi účastnicemi založené na čl. 174 až 176 spisu bylo zjištěno, že žalobkyně žádá žalovanou, aby poslala peníze z účtu na hypotéku, a to v březnu 2020. Na přelomu ledna a února 2020 žalobkyně prosila žalovanou o 2 000 Kč s tím, že musí poslat SIPO.

17. Z úředního záznamu sepsaného policejním orgánem Policie ČR, KŘP právnická osoba, oddělení hospodářské kriminality adresa dne 18. 9. 2019 bylo zjištěno, že v rámci podaného vysvětlení uvedl jméno FO, že materiál do firmy nakupuje za hotové a že dle jeho pokynu a také dle stavu na účtu pak jeho přítelkyně Jméno zainteresované osoby 1/0 (žalovaná) uhradí faktury. Z úředního záznamu o podaném vysvětlení sepsaném dne 5. 8. 2020 s Jméno zainteresované osoby 0/0 (žalobkyní) vyplývá, že z platu jí v minulosti byly prováděny srážky k uhrazení exekucí jejího muže, kdy zbytek platu si nechávala zasílat na účet bývalé snachy Jméno zainteresované osoby 1/0. V době, kdy byl její manžel ve vězení, byla na všechny poplatky a domácnost sama. Svůj účet měla obstavený kvůli exekucím. Výplata byla jejím jediným pravidelným příjmem, ze kterého hradila bydlení a všechny pravidelné poplatky.

18. Ze zprávy společnosti právnická osoba bylo zjištěno, že žalobkyně zde pracovala od 17. 10. 2011 do 31. 10. 2020, přičemž v minulosti jí byla mzda mj. také vyplácena na účet č. č. účtu. V minulosti byly prováděny srážky ze mzdy žalobkyně z důvodu celkem hodnota-ti exekučních řízení.

19. Z výslechu svědkyně jméno FO bylo zjištěno, že si od žalobkyně půjčila částku 80 000 Kč v září 2019. adresa 000 Kč obdržela převodem z účtu žalované na účet své dcery. Půjčku již splatila, avšak přesně si nevzpomíná, kolik peněz vrátila komu. Na účet žalované posílala částky 10 000 Kč a 5 000 Kč. Svědkyně potvrdila, že žalobkyně si nechávala zasílat výplatu na účet žalované.

20. Z výslechu svědkyně jméno FO bylo zjištěno, že žalobkyně je její tchýně a žalovaná byla přítelkyní bratra jejího manžela. Potvrdila pouze, že peníze, které tchýně zdědila, zaslala na účet žalované a ty peníze tam nyní nejsou. Poslala jim asi 200 000 Kč a stejnou částku měla poslat žalované, resp. jméno FO. Na tom se domluvili. Oni peníze dostali na účet z účtu žalované. Z peněz z dědictví se platily nějaké faktury, když předělávali kuchyň, ale přesné částky nezná. Někdy v létě nebo na podzim 2020 slyšela telefonický rozhovor mezi žalobkyní a žalovanou ohledně vrácení peněz, avšak netuší o jakou částku se jednalo.

21. Z výpovědi svědka jméno FO bylo zjištěno, že je synem žalobkyně a žalovaná je jeho bývalá přítelkyně. Svědek potvrdil, že jeho matka dostala za prodej nemovitosti 1 350 000 Kč, z čehož 300 000 Kč šlo na účet jeho bratra a 300 000 Kč šlo na účet žalované. Bratr peníze dostal, dalších 300 000 Kč bylo zaplaceno za pozemek, který je psán na žalovanou, protože on byl v té době v exekuci. Mezi svědkem a žalovanou neexistovala jiná dohoda, než že peníze za prodej nemovitosti jeho matky budou použity na nákup pozemku s tím, že pozemek bude převeden na něj, až mu skončí exekuce. Jednalo se o ústní dohodu. Po rozchodu se žalovanou bylo dohodnuto, že pozemek prodají, měl již kupce, avšak žalovaná prodej nakonec odmítla. Žalovaná používá více bankovních účtů, přičemž peníze za prodej nemovitosti šly na účet začínající čísly 202. V rámci podnikání používal účet začínající trojčíslím 293, který je také veden na žalovanou. K účtu začínajícímu trojčíslím 293 měl platební kartu a měla ji i žalovaná. Platební karta se nacházela na různých místech doma nebo ve firmě. Z této karty vybíral peníze z bankomatu, šlo o firemní peníze. Na svědka jsou stále ještě vedeny exekuce asi pro částku 450 000 Kč. Na firmu zbývá doplatit asi 300 000 Kč. Svědek označil ve výpise z účtu č. č. účtu za měsíce duben až červen 2019 (viz. přílohová obálka na čl. 337) platby z podnikání, které přišly na osobní účet žalované. Jednalo se o platby od paní jméno FO, od jméno FO, od jméno FO, od jméno FO, od pana jméno FO a od jméno FO. Na uvedený účet byly platby zasílány z důvodu odklonu financí z exekuce, kdy chtěli mít k dispozici „černé peníze“.

22. Z výpisu z účtu č. č. účtu vedeného u ČS, a.s. na jméno žalované za měsíc duben 2019 bylo zjištěno, že: - dne 24. 4. na tento účet byla připsána částka 1 350 000 Kč z účtu č. č. účtu vedeného na jméno tituly před jménem jméno FO s popisem platby tituly před jménem jméno FO – advokátní úschova, - počáteční zůstatek účtu ke dni 1.

4. činil 758,40 Kč, konečný zůstatek ke dni 30.

4. činil 908 113,50 Kč, - v průběhu dubna sem bylo z účtu č. č. účtu převedeno celkem 25 000 Kč a na stejný účet odešla celkem částka 196 500 Kč, - dne 11. 4. sem byla připsána částka 130 418 Kč od jméno FO, - dne 12. 4. sem byla připsána platba od právnická osoba ve výši 14 764 Kč, - dne 15. 4. sem byla připsána částka 19 200 Kč od ÚP adresa, - dne 24. 4. sem byla připsána částka 70 000 Kč od jméno FO, - dne 25. 4. byl proveden výběr hotovosti z bankomatu v adresa ve výši 40 000 Kč, - dne 29. 4. sem byla připsána částka 158 408 Kč od jméno FO.

23. Z výpisu z účtu č. č. účtu vedeného u ČS, a.s. na jméno žalované za měsíc květen 2019 bylo zjištěno, že: - počáteční zůstatek účtu ke dni 1.

5. činil 903 113,50 Kč, konečný zůstatek ke dni 30.

5. činil 213 756 Kč, - dne 2. 5. sem byla připsána částka 15 000 Kč od jméno FO, - dne 3. 5. sem byla připsána částka 1 254 Kč od jméno FO, - dne 14. 5. sem byla připsána platba od právnická osoba ve výši 14 764 Kč, - dne 14. 5. sem byla připsána částka 19 200 Kč od ÚP adresa, - ve dnech 15.,16., 19. -21. a 27. 5. byly provedeny výběry hotovosti z bankomatu v celkové výši 300 000 Kč, - dne 17. 5. sem byla připsána částka 1 024 Kč od jméno FO, - dne 21. 5. z účtu odešla částka 32 700 Kč s popisem: jméno FO, gauč - dne 23. 5. sem byla připsána částka 148 606,40 Kč od jméno FO, - dne 24. 5. byl proveden výběr hotovosti na pobočce ve výši 100 000 Kč, - v průběhu května bylo ze shora uvedeného účtu na účet č. č. účtu převedeno celkem 264 537 Kč, opačným směrem neproběhla žádná platba, - dne 29. 5. z účtu odešla částka 44 154 Kč s popisem: jméno FO, - dne 31. 5. sem byla připsána částka 480 Kč od jméno FO.

24. Z výpisu z účtu č. č. účtu vedeného u ČS, a.s. na jméno žalované za měsíc červen 2019 bylo zjištěno, že: - počáteční zůstatek účtu ke dni 1.

6. činil 213 756 Kč, konečný zůstatek ke dni 30.

6. činil 833,54 Kč, - v průběhu června bylo ze shora uvedeného účtu na účet č. č. účtu převedeno celkem 124 000 Kč, opačným směrem byla dne 21. 6. převedena částka 150 000 Kč, - dne 13. 6. sem byla připsána platba od právnická osoba ve výši 14 764 Kč a částka 19 200 Kč od ÚP adresa, - dne 14. 6. proběhl výběr hotovosti ve výši 150 000 Kč (není uveden způsob výběru), - dne 14. 6. byla na uvedený účet připsána částka 186 000 Kč, a to z účtu č. č. účtu s názvem Jméno zainteresované osoby 1/0, - dne 28. 6. sem byla připsána částka 354 Kč od jméno FO, - v průběhu června byla na uvedený účet prostřednictvím bankomatu vložena celkem částka 45 000 Kč (u vkladu je v popisku uvedeno Jméno zainteresované osoby 1/0), vybrána z bankomatu byla za uvedený měsíc celkem částka 198 000 Kč.

25. Další provedené důkazy nebyly pro rozhodnutí v této věci podstatné.

26. Důkazy navrhované právním zástupcem žalované v podání na č.l. 165 spisu soud neprováděl, neboť těmito důkazy nebylo možné jednoznačně prokázat použití konkrétních částek z finančních prostředků žalobkyně, a to s ohledem na obsah výpovědi svědka jméno FO a skutečnost, že na účtu č. č. účtu vedeném na jméno žalované se nacházely zejména finanční prostředky z podnikání rodiny jméno FO a převodem peněžních prostředků z účtu žalované č. č. účtu došlo ke smísení všech finančních prostředků na účtu č. č. účtu, z něhož peníze vybíral kromě žalované též jméno FO.

27. Pokud se jedná o údajný úřední záznam o podaném vysvětlení, resp. protokol o výslechu žalované z policejního spisu sp. zn. KRPJ-6907/TČ-2020-160780, jeho provedení soud zamítl, neboť tento byl navržen opožděně, když žalobkyně mohla a měla provedení tohoto důkazu navrhnout již při rozšíření žaloby.

28. Po provedeném dokazování má soud za zjištěný následující skutkový stav: Dne 24. 4. 2019 obdržela žalovaná na svůj účet č. č. účtu (dále jen osobní účet žalované) vedený u právnická osoba. (dále jen „ČS“) částku 1 350 000 Kč z advokátní úschovy tituly před jménem jméno FO. Jednalo se o finanční prostředky ve vlastnictví žalobkyně, které získala prodejem nemovitostí na základě kupní smlouvy ze dne 19. 3. 2019. Na majetek žalobkyně a jejího manžela byla v té době vedena exekuce. Na osobní účet žalované chodily v té době sociální dávky od Úřadu práce adresa žalované, mzda žalobkyně od zaměstnavatele právnická osoba a též platby od zákazníků za práce provedené firmou, v níž figuroval jméno FO. Žalovaná měla na svoje jméno u ČS veden též účet č. č. účtu (dále jen „podnikatelský účet“). Tento účet byl evidován na finančním úřadu jako podnikatelský účet firmy jméno FO. Poté, co byla částka 1 350 000 Kč na osobní účet žalované připsána, došlo k přelévaní finančních prostředků mj. i mezi oběma účty žalované, takže na konci června 2019 byl konečný zůstatek na jejím osobním účtu pouze 833,54 Kč. Za dobu od 24. 4. 2019 do 30. 6. 2019 byla z osobního účtu žalované vybrána v hotovosti celkem částka 788 000 Kč. V průběhu měsíců duben – červen 2019 probíhala celá řada plateb v řádech statisíců Kč mezi osobním účtem žalované a účtem podnikatelským. Taktéž na osobní účet žalované došlo několik plateb za zakázky provedené firmou jméno FO v řádech statisíců Kč. Žalovaná dne 20. 12. 2019 zakoupila za částku 400 000 Kč pozemek v adresa a je v katastru nemovitostí zapsána jako jeho výlučný vlastník. S jméno FO přitom uzavřela ústní dohodu, že pozemek na něj přepíše poté, co na jeho majetek nebudou vedeny žádné exekuce, což dosud nenastalo, neboť v exekučních řízeních je po jméno FO i nadále vymáháno více než 400 000 Kč.

29. Po právní stránce posuzoval soud projednávanou věc dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též jen „o.z.“), a sice dle jeho níže citovaných ustanovení.

30. Dle ust. § 1746 odst. 2 o. z. strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena.

31. Dle ust. § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

32. Dle ust. § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

33. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, avšak pouze zčásti.

34. V průběhu tohoto řízení obě účastnice měnily svá tvrzení podle tohoto, co zrovna uvedla druhá strana sporu a co bylo třeba pro dosažení jejich úspěchu v tomto řízení. Nejprve žalobkyně v předžalobní výzvě žádala po žalované vrácení půjčky, následně v žalobě již tvrdila uzavření dohody se žalovanou o tom, že peníze pošle na účet žalované a ta s nimi bude nakládat dle jejích pokynů. Od počátku sama žalobkyně také tvrdila, že každému z jejích synů, tedy i jméno FO, již žalovaná uhradila částku 300 000 Kč, celkem tedy 600 000 Kč. Sama žalobkyně dále tvrdila, že mimo uvedené prostředky jí žalovaná do dubna 2020 vyplatila na základě jejích pokynů částku 598 000 Kč a dluží jí tedy 152 000 Kč.

35. Stejně tak svá tvrzení měnila i žalovaná. V podaném odporu popřela jakoukoliv dohodu o úschově a k podstatě věci se vůbec nevyjádřila. Následně pak začala tvrdit, že je pravdou, že částku 1 350 000 Kč na svůj účet obdržela, ale prostředky nikdy nepovažovala za vlastní, neboť náležely výhradně žalobkyni a dle jejích pokynů je vyplácela buď přímo žalobkyni nebo na její pokyn. Částku 300 000 Kč vyplatila na účet syna žalobkyně jméno FO, dalších 300 000 Kč poskytla „jinak“ jméno FO. Co slovem „jinak“ myslela, však upřesnila až v pozdějším průběhu řízení.

36. V rámci lhůty pro koncentraci řízení, která byla stranám poskytnuta po prvním jednání, žalobkyně zcela změnila svá tvrzení ohledně částky 300 000 Kč, která měla být poskytnuta jméno FO, a učinila toto tvrzení sporným. Jednalo se o zcela nové tvrzení, a proto se na následnou reakci žalované musí vztahovat výjimka uvedená v ust. § 118b o.s.ř., neboť reakci na toto tvrzení nemohla žalovaná bez své viny uvést dříve. Soud připustil změnu, resp. rozšíření žaloby o částku 300 000 Kč z důvodu, že žalobkyně již dříve navrhovala výslech svědka jméno FO. Sporné tvrzení tak mohlo být prokázáno důkazem již dříve navrženým. Žalovaná v reakci na nová žalobní tvrzení uvedla, že peníze jméno FO poskytovala z účtu, k němuž měl jméno FO kartu a peníze si vybíral z bankomatů.

37. V průběhu celého řízení zůstalo nesporné, že žalobkyně nechala zaslat na osobní účet žalované částku 1 350 000 Kč z advokátní úschovy jako část kupní ceny za prodané nemovitosti, které žalobkyně zdědila. Dále nebylo sporu o tom, že žalovaná dle pokynu žalobkyně vyplatila částku 300 000 Kč jméno FO mladšímu. Nebylo též sporu o tom, že žalovaná z osobního účtu vyplatila dne 21. 5. 2019 na pokyn žalobkyně částku 32 700 Kč jako platbu za sedačku, dne 29. 5. 2019 částku 44 154 Kč za elektrospotřebiče a dále, že dne 24. 6. 2020 od ní žalobkyně převzala v hotovosti částku 50 000 Kč. Uvedené platby má soud též za prokázané výpisy z osobního účtu žalované a elektronickou komunikací na č. l. 56 spisu.

38. Z výpisů z osobního účtu žalované je zřejmé, že na tento účet chodily různé finanční prostředky, ať již sociální dávky pro žalovanou od úřadu práce, peníze z podnikání jméno FO, výplata žalobkyně a též sem byla dne 24. 4. 2019 připsána částka 1 350 000 Kč. Z výpisu z osobního účtu žalované také vyplývá, že ke konci června 2019 z finančních prostředků žalobkyně nezůstalo na tomto účtu prakticky nic. Žalovaná v průběhu řízení prokázala pouze to, že na pokyn žalobkyně uhradila v dubnu 2019 z tohoto účtu 2 x 150 000 Kč pro jméno FO a v květnu 2019 částky 32 700 Kč (gauč) a 44 154 Kč. Následné platby již byly prováděny v době, kdy se na účtu finanční prostředky žalobkyně nenacházely, neboť zůstatek tohoto účtu činil ke dni 30. 6. 2019 pouze 833,54 Kč. Ostatní převody z účtu, které žalovaná uvádí ve vyjádření ze dne 30. 6. 2021 (na č.l. 55) byly prováděny až v době, kdy se peněžní prostředky žalobkyně nacházely neznámo kde. Další úhrady z osobního účtu žalované, tak musely být prováděny z jiných prostředků, než z prostředků žalobkyně. Soud proto vyšel z toho, že žalovaná na pokyn žalobkyně z jejích prostředků uhradila celkem 376 854 Kč (součet částek 2 x 150 000 Kč, 32 700 Kč a 44 154 Kč).

39. Pokud se jedná o spornou částku 300 000 Kč určenou pro jméno FO, pak tuto soud považuje za uhrazenou v souladu s pokynem žalobkyně. jméno FO jako svědek po řádném poučení potvrdil, že tato částka byla použita na úhradu kupní ceny za pozemek, který je veden na žalovanou, protože on byl (a dosud je) v exekuci a pozemek na sebe mít napsaný nemohl. Se žalovanou se ústně dohodl, že až mu exekuce skončí, pozemek převede na něj. Pak chtěli pozemek prodat společně, ale to žalovaná nakonec odmítla s tím, že pozemek je její. To je podle názoru soudu také důvod, proč žalobkyně změnila svá žalobní tvrzení a rozšířila svoji žalobu i o tuto částku. Svědek svou výpovědí přitom fakticky potvrdil původní tvrzení žalobkyně, že částka 300 000 Kč určená pro něj, měla být použita na nákup pozemku pro něj. Z objektivních důvodů (exekuce) to však nebylo možné. Pokud svědek uvedl, že se se žalovanou dohodl, že na něj pozemek převede, až bude bez exekucí, pak nelze konstatovat, že by žalovaná tuto dohodu nedodržela, neboť tato podmínka dosud splněna nebyla. Dle názoru soudu nelze klást k tíži žalované, že svědek za zády své matky – žalobkyně uzavřel se žalovanou ústní dohodu s odkládací podmínkou. Je sice pravdou, že žalovaná tvrdila, že částku 300 000 Kč poskytla jméno FO jiným způsobem, avšak to v řízení nebylo prokázáno. Svědek jméno FO má vztah k oběma účastnicím tohoto řízení, avšak jeho výpověď považuje soud za zcela věrohodnou. Ve svých vyjádřeních si svědek nijak neprotiřečil, je výpověď byla logická a navazovala též na provedené listinné důkazy (zejm. výpisy z účtů žalované a kupní smlouvu ze dne 20. 12. 2019). Vzhledem k tomu, že z osobního účtu žalované byla od připsání částky 1 350 000 Kč do konce června 2019 v hotovosti vybrána celkem částka 788 000 Kč a kupní cena za pozemek v adresa ve výši 400 000 Kč byla uhrazena v hotovosti, má soud zato, že se jednalo o finanční prostředky žalobkyně v částce 300 000 Kč určené pro jméno FO, a to s ohledem na obsah jeho svědecké výpovědi.

40. S ohledem na vše shora uvedené má soud za prokázané, že mezi žalobkyně a žalovanou byla uzavřena zákonem nepojmenovaná ústní dohoda o bezúplatné „úschově“ finančních prostředků, na základě, které měla žalovaná dle pokynů žalobkyně vyplácet z jejích finančních prostředků určené částky. To žalovaná učinila, avšak pouze částečně. Sporné v řízení bylo, zda žalobkyně žalované i nadále dluží částku 152 000 Kč a zda, resp. jakým způsobem vyplatila jméno FO částku 300 000 Kč. Ohledně částky 300 000 Kč má soud za prokázané, že tuto žalovaná použila pro jméno FO v souladu s dohodou, kterou spolu uzavřeli, neboť v případě, že by mu finanční prostředky převedla na účet nebo pokud by si on za tyto peníze koupil pozemek, byl by mu majetek zabaven v exekuci. Tvrzení žalované o jiném použití částky 300 000 Kč pro jméno FO žalovaná neprokázala. Žalovaná také neprokázala, že by žalobkyni vyplatila celou zbývající částku, tj. 750 000 Kč, přičemž sama žalobkyně od počátku tvrdila, že dosud žalovaná dle jejích pokynů vyplatila celkem 598 000 Kč. Žalobkyně žalované tedy i nadále dluží částku 152 000 Kč, která představuje bezdůvodné obohacení na straně žalované, neboť žalobkyně žalovanou vyzvala, aby tuto částku vyplatila přímo jí, a to nejprve neformálně a následně též předžalobní výzvou ze dne 24. 11. 2020. Splatnost byla stanovena na den 4. 12. 2020. Žalovaná však pokyn žalobkyně nesplnila, částku jí neuhradila a bez spravedlivého důvodu se tak obohatila na úkor žalobkyně plněním z právního důvodu, který odpadl. Soud proto žalobkyni přiznal částku 152 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 5. 12. 2020 ve výši odpovídající ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

41. Pokud se jedná o námitku započtení vznesenou žalovanou, pak tuto soud nemá za důvodnou, neboť žalovaná žalobkyni k úhradě bezdůvodného obohacení v podobě splátek hypotéky nevyzvala, pohledávka tudíž nebyla splatná. Započíst lze přitom pouze splatnou pohledávku. Soud proto již neřešil ani následnou námitku započtení vznesenou žalobkyní a jí následující námitku promlčení vznesenou opět žalovanou ve vztahu k započtené pohledávce žalobkyně.

42. O nákladech řízení soud rozhodoval na základě zásady úspěšnosti účastníků ve věci obsažené v ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř., dle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů řízení poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo. Důvody hodné zvláštního zřetele opodstatňující mimořádnou aplikaci § 150 o. s. ř. soud v projednávaném případě neshledal. Poměr úspěchu a neúspěchu žalobkyně ve věci je 34,61% : 65,39%, neboť celkově byla žalována částka 488 911,27 Kč (včetně zákonných úroků z prodlení kapitalizovaných ke dni vyhlášení rozsudku), přičemž úspěšná byla žalobkyně jen ohledně částky 169 209,90 Kč (opět včetně příslušenství kapitalizovaného k datu vyhlášení rozsudku). Žalobkyně je tak povinna uhradit žalované po započtení poměru úspěchu a neúspěchu ve věci 30,78 % nákladů řízení.

43. V případě plného úspěchu ve věci by soud žalované přiznal proti žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení, vyčíslenou jako součet následujících položek: - odměna advokáta ve smyslu ustanovení § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále též jen „AT“) ve výši 4 x 7 180 Kč za čtyři poskytnuté úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, odpor vč. odůvodnění, účast u jednání dne 30. 6. 2021, písemné vyjádření ze dne 30. 7. 2021), celkem 28 720 Kč a po rozšíření žaloby ve výši 9 x 10 140 Kč (vyjádření k rozšíření žaloby ze dne 3. 9. 2021, účast u jednání soudu dne 8. 9. 2021, podání ze dne 15. 9. 2021, podání ze dne 8. 10. 2021, účast u jednání soudu dne 11. 10. 2021, dne 9. 2. 2022, doplnění tvrzení ze dne 14. 2. 2022, účast u jednání soudu dne 30. 3. 2022 delší než 2 hodiny a účast u jednání dne 14. 4. 2022) celkem 91 260 Kč, přičemž ostatní úkony nepovažoval soud za účelné, - 13 x 300 Kč jako paušální částky náhrady výdajů podle ustanovení § 13 odst. 3 AT příslušející jednotlivě za shora uvedené úkony právní služby, celkem 3 900 Kč, - náhrada za promeškaný čas strávený cestou ke třem jednáním soudu a zpět (Jihlava – Třebíč a zpět) v rozsahu 24 půlhodin, tj. 24 x 100 Kč, celkem 2 400 Kč, - cestovné v celkové výši 3 377,64 Kč za tři cesty z Jihlavy do Třebíče a zpět vozidlem Škoda Superb, RZ SPZ, k jednáním konaným dne 30. 6., 8. 9. a 11. 10. 2021 za celkem 210 km (tj. 3 x zpáteční cesta 70 km) při průměrné spotřebě 9,7 l/100 km, použitém palivu benzin 98B s cenou dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. ve výši 31,50 Kč za litr a náhradě za použití vozidla dle téže vyhlášky ve výši 4,40 Kč/km a dále za 210 km (tři zpáteční cesty - 3x 70 km) stejným vozidlem k jednáním konaným dne 14. 2., 30. 3. a 14. 4. 2022 při stejné průměrné spotřebě a palivu s cenou dle vyhlášky č. 511/2021 Sb., 40,50 Kč za litr a náhradě za použití vozidla dle téže vyhlášky ve výši 4,70 Kč/km.

44. Shora přiznané náklady řízení (s výjimkou cestovného jako hotového výdaje) jsou dále navýšeny o 21 % jako částku odpovídající sazbě daně z přidané hodnoty (dále též jen „DPH“), neboť právní zástupce žalované je coby registrovaný plátce daně z přidané hodnoty povinen tuto daň odvést dle zvláštního právního předpisu.

45. V případě plného úspěchu ve věci by měla žalovaná vůči žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení ve výši 156 176,44 Kč. S ohledem na skutečnost, že byla úspěšná co do 30,78 % předmětu řízení, je žalobkyně povinna uhradit jí na nákladech řízení částku 48 070,97 Kč.

46. Způsob úhrady nákladů řízení k rukám advokáta žalované nachází své opodstatnění v ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř.; lhůta k jejich úhradě vychází z ustanovení § 160 odst. 1 téhož právního předpisu, když soud v této souvislosti neshledal žádné důvody pro aplikaci věty za středníkem tohoto ustanovení.

47. Dle ust. § 148 odst. 1 o.s.ř. stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků.

48. Náklady státu v projednávané věci představuje svědečné ve výši 921,45 Kč proplacené svědkyni jméno FO z prostředků Okresního soudu v Třebíči za náhradu ušlé mzdy v důsledku podání svědecké výpovědi při jednání konaném dne 9. 2. 2022. S ohledem na skutečnost, že každý z účastníků byl úspěšný pouze v části předmětu řízení, soud v souladu s citovaným ust. § 148 odst. 1 o.s.ř. uložil žalobkyni výrokem IV. tohoto rozsudku, aby uhradila poměrnou část nákladů řízení státu v částce 645 Kč, která představuje 65,39 % celkových nákladů řízení státu. Žalované pak výrokem V. uložil uhradit na nákladech státu částku 276,45 Kč představující 34,61% celkových nákladů státu. Obě účastnice řízení jsou povinny uhradit uvedené částky na účet zdejšího soudu č. č. účtu, VS var. symbol v obecné lhůtě k plnění dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Třebíči. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li účastníci řízení povinnosti uložené jim tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, lze se domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.