21 C 36/2019

Plný text

Okresní soud v Třebíči rozhodl samosoudcem JUDr. Janem Kolbou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem titul . jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení částky 157 300 Kč a částky 27 225 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 184 525 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 157 300 Kč od 30. 4. 2019 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 27 225 Kč od 1. 2. 2019 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku ve výši 71 369,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám [titul]. [jméno] [příjmení], advokáta. <b>I. Žaloba a vyjádření žalované</b> 1. Žalobou – návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu – doručenou zdejšímu soudu dne 30. 5. 2019 se žalobkyně domáhala, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 184 525 Kč s příslušenstvím. Návrh žalobkyně odůvodnila tím, že dne [datum] uzavřela jako objednatel smlouvu o dílo s žalovanou v postavení zhotovitele. Předmětem smlouvy o dílo bylo zpracování Studie proveditelnosti pro projekt dle závazné přílohy č. 4 Výzvy IROP č. 46, za účelem podání žádosti o dotaci. Součástí díla bylo dále zpracování žádosti v systému MS 2014, zpracování povinné části eCBA, úprava a aktualizace studie proveditelnosti; to plyne mj. z nabídky žalované ze dne 26. 9. 2016 Cena zhotovení díla byla smluvena na 157 300 Kč Smlouva byla doplněna dodatkem č. 1 ze dne 3. 11. 2016. Na základě poskytnutých podkladů pro žádost byla přiznána dotace, jejíž výše však neodpovídala skutečným nákladům projektu včetně DPH. V rozhodnutí o poskytnutí dotace byla částka 18 398 579,91 Kč určena ze státního rozpočtu, z rozpočtu obce pak 2 044 286,66 Kč. Dle studie proveditelnosti však měly celkové náklady činit 24 844 768,55 Kč a poskytnutá dotace tak zjevně nepokrývala DPH. Žalovaná proto dosud řádně nesplnila smlouvu o dílo, neboť na základě poskytnutých podkladů nebylo možné uskutečnit stavební projekt tak, aby státem poskytnutá dotace pokrývala náklady projektu. Žalovaná proto podstatně porušila smlouvu o dílo a žalobkyně od ní dne 24. 4. 2019 odstoupila. Žalobkyně po žalované požaduje vrátit plnění poskytnuté na základě právního důvodu, jenž odpadl, tedy částku 157 300 Kč představující cenu díla.

2. Žalobkyně dále požaduje nahradit škodu ve výši 27 225 Kč, která jí měla vzniknout v důsledku zmařeného výběrového řízení na provedení stavby, která měla být realizována z dotace. Výběrové řízení však muselo být v důsledku nedostatečné výše poskytnuté dotace zrušeno. Požadovaná částka představuje náklady na administraci výběrového řízení.

3. Žalovaná ve vyjádření k žalobě uvedla, že dne [datum] skutečně uzavřela s žalobkyní smlouvu o dílo, jejímž předmětem bylo zpracování studie proveditelnosti pro projekt dle závazné přílohy č. 4 výzvy IROP č. 46, za cenu ve výši 157 300 Kč. Dílo mělo být předáno do 31. 10. 2016. Na základě dodatku ke smlouvě o dílo byl termín předání posunut na den 10. 1. 2017. Předání se uskutečnilo skrze nahrání dokumentu do elektronického nástroje MS 2014 až dne [datum], což bylo způsobeno pozdním podáním žádosti žalobkyně o vydání společného a územního rozhodnutí a stavebního povolení, k němuž došlo dne 11. 1. 2017. Předané dílo netrpělo žádnými vadami. Dílo bylo jednou z příloh žádosti o dotaci, kterou finalizovala žalovaná a podepsal ji starosta žalobkyně dne [datum]. Rozhodnutím Ministerstva pro místní rozvoj ze dne [datum] byla dotace poskytnuta. Dotace tak byla na základě žádosti i studie proveditelnosti přiznána; dílo – studie proveditelnosti, nemohlo trpět vadami. Žalobkyně nevytýká žádné konkrétní vady díla, uvádí-li pouze, že dílo neodpovídá zadání. Není zde důvod, aby žalovaná hradila tvrzenou škodu představující náklady na administraci přesně neurčeného zadávacího řízení, neboť dotace byla žalobkyni přiznána. Odstoupení od smlouvy o dílo je proto neplatné právní jednání, neboť k němu není dán žádný důvod.

4. Žalobkyně v replice k vyjádření žalované uvedla, že dílo bylo nepoužitelné k účelu, jaký lze od díla tohoto druhu očekávat. Hlavní vada díla spočívá v tom, že cena stavby v projektu byla stanovena nesprávně, neboť dotační orgány mylně vycházely z toho, že celkové náklady na projekt činí 20 442 866, 57 Kč, přestože správně skutečné náklady činí 24 735 868,55 Kč. Žádost o poskytnutí dotace chybně nezahrnuje DPH, dotační orgán proto vycházel z částky 20 mil v domnění, že tento údaj je včetně DPH, neboť takto žalovaná v žádosti uvedla. V doplnění tvrzení k výzvě soudu dále uvedla, že by smlouvu o dílo s žalovanou neuzavřela s vědomím, že na výstavbu projektu bude muset ze svého rozpočtu nad rámec uhradit další 4 293 001,98 Kč. Žalované bylo zadáno zhotovit jako dílo žádost o dotaci v celkové výši 24 735 868,55 Kč včetně DPH. Výsledkem plnění žalované je však zhotovení žádosti o dotaci na částku pouze 20 442 866,57 Kč včetně DPH. V žádosti o poskytnutí dotace byl zjevně nesprávně vyplněn údaj o tom, zda je žadatelka plátcem DPH. <b>II. Provedené dokazování a zjištěné skutečnosti</b> 5. Soud při jednáních konaných dne 6. 11. 2019 a 17. 1. 2020 provedl dokazování listinami předloženými stranami řízení a dále svědeckou výpovědí [titul]. [jméno] [příjmení].

6. Následný návrh žalované na doplnění dokazování doplněním svědecké výpovědi [titul]. [příjmení] a dále návrh žalobkyně na doplnění dokazování opisy depeší ze dne 11. 11. 2016, 10. 4. 2017, 13. 4. 2017, 24. 4. 2017, 7. 4. 2017, e-mailovou komunikací se zástupci řídícího orgánu a print screeny softwarového programu MS 2014 soud zamítl z důvodu uplatnění těchto důkazních návrhů v rozporu s pravidly o koncentraci řízení ve smyslu § 118b odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen„ o. s. ř.“) – neboť o koncentraci řízení ke skončení prvního jednání ve věci samé byly účastníci poučeni a uvedené návrhy byly učiněny až k závěru dalšího jednání ve věci samé. Navíc, je soud toho názoru, že takto navržené důkazní prostředky by s ohledem na níže uvedené závěry soudu byly nadbytečné a žalovanou v tomto ohledu netížilo ani břemeno důkazní (to dle poučení soudu podle § 118a odst. 3 o. s. ř. bylo na straně žalující). Soud z posledně uvedeného důvodu rovněž neprovedl dokazování výslechem bývalého starosty [územní celek], pana [jméno] [příjmení]. K tomu přistoupila i ta skutečnost, že [jméno] [příjmení] by se měl vyjadřovat ke skutečnostem, které nastaly v době, kdy byl starostou, a tudíž statutárním orgánem žalobkyně. Mohl by tedy být slyšen pouze jako účastník řízení (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 11. 4. 2007, sp. zn. 21 Cdo 1397/2006, publikovaný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, sv. 1, ročník 2008, str. 30, dostupný též na www.nsoud.cz), avšak žalobkyně nevyslovila s jeho výslechem souhlas.

7. Z cenové nabídky ze dne 20. 9. 2016 soud zjistil, že žalovaná nabídla žalobkyni vypracování Studie proveditelnosti pro projekt půdní nadstavby budovy školy v [obec] do výzvy č. 46 IROP. Cena vypracování studie proveditelnosti byla stanovena na 157 300 Kč s termínem zpracování do 31. 10. 2016. Jako zvýhodnění pro [územní celek] žalovaná nabídla též zpracování projektové žádosti v MS 2014 zdarma, zpracování povinné části eCBA v MS 2014 zdarma, úpravy a aktualizace této studie proveditelnosti dle připomínek hodnotitelů pro podání v další výzvě zdarma (v případě, že projekt nebude vybrán v této výzvě).

8. Ze smlouvy o dílo uzavřené dne [datum] mezi žalobkyní a žalovanou plyne, že se žalovaná jako zhotovitel zavázala zpracovat Studii proveditelnosti pro projekt v rozsahu a struktuře dle závazné Přílohy č. 4 Výzvy IROP č. 46 ze dne 17.8 Cena za dílo byla smluvena na 157 300 Kč včetně DPH, čas plnění byl sjednán od 27. 9. 2016 do 31. 10. 2016 Smluvní strany se dohodly, že v případě nepřidělení dotace zpracovatel upraví studii proveditelnosti pro podání v další výzvě dle připomínek a doporučení hodnotitelů zdarma. Z dodatku č. 1 ze dne 3. 11. 2016 ke smlouvě o dílo soud zjistil, že se smlouva o dílo z důvodu překážek na straně objednatele změnila tak, že doba plnění byla odložena do 10. 1. 2016.

9. Žalobkyně požádala o vydání společného územního rozhodnutí a stavebního povolení pro nástavbu základní školy v obci [obec] dne 11. 1. 2017 a stavební úřad stavbu následně povolil, což dokládá žádost o vydání společného územního rozhodnutí a stavebního povolení ze dne 11. 1. 2017 a rozhodnutí [stát. instituce] ze dne 20. 2. 2017.

10. Ze žádosti o podporu se podává, že k předání studie proveditelnosti došlo dne [datum], kdy byla vložena do systému MS 2014 11. Hodnota stavebních prací včetně materiálu na nástavbě základní školy v obci [obec] byla [titul]. [jméno] [příjmení] stanovena po zaokrouhlení na částku 17 483 232 Kč s DPH, jak plyne z dokumentace pro územní rozhodnutí a stavební povolení a položkového rozpočtu ze dne 18. 1. 2017.

12. Ze Studie proveditelnosti projektu„ Zřízení odborných učeben ZŠ [obec]“ plyne, že studie v položkovém rozpočtu vychází z ceny na stavební práce a materiál stanovené [titul]. [příjmení], neboť cenu za stavební úpravy a demolice určuje na 17 483 231,40 Kč. K tomu jsou v rozpočtu připočteny další položky např. za vybavení učeben a celkové způsobilé výdaje k realizování projektu tak činí částku 20 442 866,57 Kč bez DPH, s DPH pak částku ve výši 24 735 868,55 Kč.

13. Ze žádosti o podporu na zřízení odborných učeben ZŠ [obec] soud zjistil, že žádost v přehledu zdrojů financování uvádí celkové způsobilé výdaje ve výši 20 442 866,57 Kč, přičemž je žádáno o podporu z příspěvku z Evropské unie a z národních veřejných zdrojů celkem ve výši 18 398 579,91 Kč; vlastní zdroje financování jsou vyčísleny na 2 044 286,66 Kč. Celkové způsobilé výdaje uvedené v žádosti nezahrnují DPH, což dokládá odpověď Ministerstva pro místní rozvoj ze dne 9. 12. 2019 a dále jím vedený spis k žádosti o poskytnutí dotace reg. č. CZ. 06.2.67 [číslo] [číslo].

14. Z registrace akce a rozhodnutí o poskytnutí dotace Ministerstva pro místní rozvoj a ze specifických pravidel pro žadatele a příjemce, přílohy č. 6, podmínky rozhodnutí o poskytnutí dotace, se podává, že žádosti o podporu bylo v plném rozsahu vyhověno a byla poskytnuta dotace ve výši 18 398 579,91 Kč, s tím, že by žadatelka měla projekt dotovat částkou 2 044 286,66 Kč. Celkové způsobilé výdaje projektu tvoří 20 442 866,75 Kč.

15. Žalobkyně následně požádala o vyřazení projektu z programu, což dokládá oznámení Ministerstva pro místní rozvoj o vyřazení akce. Žalobkyně svou žádost odůvodnila tím, že po změně vedení obce po komunálních volbách v roce 2018 bylo zjištěno, že v rozpočtu žádosti o podporu jsou uvedeny ceny bez DPH, přitom obec je plátcem DPH, ale nemůže si DPH na vstupu uplatnit; došlo by tak k nadměrnému finančnímu zatížení obce.

16. Z dopisu ze dne 24. 4. 2019 nazvaného jako odstoupení od smlouvy o dílo, soud zjistil, že žalobkyně učinila projev vůle směřující k odstoupení od smlouvy o dílo pro její podstatné porušení, neboť ze smlouvy nebylo vůbec plněno, respektive nebylo poskytnuto takové plnění, které by odpovídalo zadání díla a na jehož podkladě by bylo možné uskutečnit stavební projekt tak, aby účast státního rozpočtu na něm kryla náklady nad sjednanou výši finančních zdrojů žalobkyně. Před samotným odstoupením žalobkyně žalovanou vyzvala k vysvětlení obsahu plnění, označení okamžiku předání plnění a k dodatečnému plnění ve lhůtě 3 dnů ode dne doručení výzvy s upozorněním na právo odstoupit od smlouvy, což dokládá výzva ze dne 15. 1. 2019 a výzva ze dne 25. 1. 2019.

17. Ze zdůvodnění projektanta k prodloužení termínu realizace; z přehledu schválených a náhradních projektů v 46. výzvě IROP, z obecných pravidel pro žadatele a příjemce pro všechny specifické cíle a výzvy, vydání 1.7. integrovaného regionálního operačního programu a ze specifických pravidel pro žadatele a příjemce, specifického cíle 2.4, kolové výzvy č. 46 integrovaného regionálního operačního programu, soud nezjistil nic, co by bylo podstatné pro rozhodnutí soudu ve věci samé.

18. Výpověď svědka [titul]. [jméno] [příjmení], který se jako zaměstnanec žalované podílel i na zpracování studie proveditelnosti, je v podstatných částech v rozporu s ostatními provedenými důkazy. Svědek zejména uvedl, že v položkovém rozpočtu studie proveditelnosti došlo k dvojímu započtení DPH, tato chyba však byla odstraněna v žádosti o podporu a celkové způsobilé výdaje jsou proto v žádosti správně uvedeny jako 20 442 866,57 Kč, a to včetně DPH. Tato tvrzení jsou vyvrácena jak prostým součtem položek rozpočtu ve studii proveditelnosti, z něhož plyne, že k dvojímu započtení DPH nedošlo, tak vyjádřením Ministerstva pro místní rozvoj, které uvedlo, že celkové náklady v žádosti o podporu nezahrnují DPH. Soud proto z výpovědi svědka neučinil žádná podstatná zjištění. <b>III. Právní posouzení</b> 19. Podle § 2586 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.

20. Podle § 2615 odst. 1 o. z. dílo má vadu, neodpovídá-li smlouvě.

21. Podle § 2615 odst. 2 věty první o. z. o právech objednatele z vadného plnění platí obdobně ustanovení o kupní smlouvě.

22. Podle § 2106 odst. 1 písm. d) o. z. je-li vadné plnění podstatným porušením smlouvy, má objednatel právo odstoupit od smlouvy.

23. Podle § 2002 odst. 1 věty první o. z. podstatné je takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala; v ostatních případech se má za to, že porušení podstatné není.

24. Podle § 2004 odst. 1 o. z. odstoupením od smlouvy se závazek zrušuje od počátku.

25. Podle § 2991 kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil, přičemž bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním z právního důvodu, který odpadl.

26. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

27. Soud především dospěl k závěru, že předmětem smlouvy o dílo uzavřené dne [datum] mezi žalobkyní a žalovanou bylo zpracování Studie proveditelnosti pro projekt v rozsahu a struktuře dle závazné Přílohy č. 4 Výzvy IROP č.

46. Předmětem smlouvy o dílo nebylo vypracování či podání žádosti o podporu, jak se domnívá žalobkyně. Tato položka sice byla uvedena v nabídce žalované pro žalobkyni jako zvýhodnění s tím, že zpracování projektové žádosti v MS 2014 bude poskytnuto zdarma. Zpracování projektové žádosti však nebylo zahrnuto do smlouvy o dílo, a tudíž se nestalo ani předmětem závazku mezi žalobkyní a žalovanou, od něhož žalobkyně zamýšlela odstoupit. Žalobkyně proto nemohla zatížit předmět díla – zpracování studie proveditelnosti, vadou, pokud by žádost o podporu skutečně obsahovala chyby, jak tvrdí žalobkyně. K tomu soud dodává, že se obsahovými náležitostmi a případnými nedostatky žádosti o podporu blíže nezabýval, neboť to nebylo pro posouzení návrhu žalobkyně s ohledem na předmět smlouvy o dílo podstatné.

28. Žalobkyně uvedla, že od smlouvy o dílo odstoupila proto, že na základě poskytnutých podkladů od žalované nezískala podporu v nezbytné výši tak, aby podpora pokryla náklady projektu včetně DPH. I toto tvrzení žalobkyně souvisí s žádostí o podporu a v ní uvedenými údaji a nikoli se studií proveditelnosti. Studie proveditelnosti přitom důsledně vychází z projektu [titul]. [příjmení], neboť přebírá odhad nákladů na stavební práce v celkové hodnotě 17 483 231,40 Kč. K tomu jsou v rozpočtu studie proveditelnosti připočteny další položky např. za vybavení učeben a celkové způsobilé výdaje k realizování projektu tak studie proveditelnosti stanovuje na částku 20 442 866,57 Kč bez DPH, s DPH pak částku ve výši 24 735 868,55 Kč. Položkový rozpočet ve studii proveditelnosti tak zahrnuje částku 24 735 868,55 Kč jako celkové výdaje, tedy přesně ve výši nákladů projektu, které měly být dle tvrzení žalobkyně pokryty příslušným financováním.

29. Pokud tedy došlo dle tvrzení žalobkyně při zpracování a podání žádosti o podporu k chybám, nemohlo to mít vliv na řádné splnění smlouvy o dílo, neboť rozpočet ve studii proveditelnosti obsahoval údaj o celkových způsobilých výdajích jak bez DPH, tak včetně DPH.

30. Není též sporu o tom, že studie proveditelnosti byla žalobkyni předána. Stalo se tak [datum] jejím vložením do systému MS 2014 31. Žalobkyně projevila vůli odstoupit od smlouvy o dílo z důvodu vadného plnění, které však i podle tvrzení žalobkyně v tomto řízení uvedených spočívalo ve vadách žádosti o podporu a nikoli ve vadách studie proveditelnosti; pro odstoupení od smlouvy o dílo tedy nebyly splněny zákonné podmínky dle § 2106 odst. 1 písm. d) ve spojení s § 2615 o. z.

32. Dílo, které bylo žalovanou provedeno na základě smlouvy, ve vztahu k níž žalobkyně projevila vůli směřující k odstoupení od smlouvy, totiž netrpí vadami žalobkyní vytýkanými. Z toho důvodu se žalobkyně nemůže úspěšně domáhat vydání bezdůvodného obohacení ve výši 157 300 Kč představující cenu díla, neboť nebylo prokázáno, že dílo, za které měla žalobkyně žalované sjednanou cenu v uvedené výši zaplatit, trpělo jakýmikoliv vytýkanými vadami, natož pak vadami natolik zásadními (podstatnými), pro které by bylo podle platné právní úpravy možno od smlouvy odstoupit.

33. Tvrzení žalobkyně a její důkazní aktivita se upínala toliko k tomu, že zásadní vady byly obsaženy v samotné žádosti o podporu (neboť v ní mělo chybět zahrnutí nákladů na DPH). Žádost o podporu byla sice též zpracována žalovanou, avšak nikoliv na základě smlouvy o dílo uzavřené písemně mezi žalobkyní a žalovanou dne [datum] ve znění dodatku č. 1 ze dne [datum], na základě níž mělo být žalobkyní poskytnuto plnění ve výši 157 300 Kč. Zpracování samotné žádosti o podporu bylo provedeno na základě jiné smlouvy o dílo uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou, a to zřejmě ústní formou, přičemž žádné plnění za zpracování žádosti o podporu nebylo ze strany žalobkyně žalované poskytnuto. I kdyby tedy žalobkyně odstoupila od smlouvy o dílo, jejímž předmětem byla povinnost žalované zpracovat pro žalobkyni žádost o podporu, nemohla by žalobkyně ničeho nárokovat na vrácení protiplnění ve smyslu § 2991 o. z.

34. Co se týče nároku na náhradu škody ve výši 27 225 Kč, žalobkyně pouze uvedla, že jde o náklady na administraci výběrového řízení na provedení stavby, jež měla být financována z poskytnuté dotace na základě zhotoveného díla, která ale pro nedodání díla nebyla poskytnuta v dostatečné výši na pokrytí nákladů stavby. Výběrové řízení proto muselo být zrušeno. Přitom odkázala na § 2913 o. z., podle něhož poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně nebo i osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zjevně sloužit. Žalobkyně ani po výzvě soudu dle § 118a odst. 3 o. s. ř. neoznačila důkazní návrhy k prokázání výše škody a příčinné souvislosti mezi vytýkanou vadou díla a vznikem škody. Jak je již uvedeno výše, soud nesdílí názor žalobkyně, že dílo bylo vadné; žalovaná proto v rozsahu tvrzení žalobkyně neporušila povinnost vyplývající ze smlouvy o dílo. Žalobkyně nespecifikovala ani jinou vadu díla, v důsledku níž jí měla vzniknout škoda. Soud proto neshledal její nárok na náhradu škody důvodným, neboť žalobkyně neprokázala vadu díla, vznik škody a ani příčinnou souvislost mezi nimi.

35. S ohledem na výše uvedené soud uzavírá, že neshledal žalobu důvodnou, a proto ji v celém rozsahu zamítl (výrok I.). <b>IV. Náhrada nákladů řízení</b> 36. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., podle něhož platí, že účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalovaná byla v tomto řízení plně úspěšnou účastnicí, má tedy vůči žalobkyni právo na náhradu účelně vynaložených nákladů.

37. Žalovaná v této souvislosti vyúčtovala celkem sedm a půl úkonu právní služby, přičemž pod tyto úkony zahrnula i písemný návrh na provedení důkazu ze dne 24. 10. 2019 (za ten žádala náhradu za ½ úkonu právní služby) a písemný návrh na provedení důkazů ze dne 17. 11. 2019. Soud však nepovažoval tato podání za úkony právní služby, za něž by náležela odměna ve smyslu § 11 vyhlášky ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif) Tyto návrhy nejsou podáními ve věci samé, týkají se toliko procesních návrhů na provedení dokazování, přičemž žalovaná mohla v obou případech tyto své procesní návrhy učinit již v rámci písemného vyjádření ve věci samé, resp. při prvním jednání soudu ve věci samé. V obou případech se jedná o velmi jednoduché návrhy, přičemž je nutno podotknout, že žalovanou ani netížila povinnost navrhovat provedení důkazních prostředků. Vyjádření žalované ze dne 1. 5. 2019, které bylo učiněno před zahájením soudního řízení, pak soud vyhodnotil jako jednoduché vyjádření, které ani neobsahuje složitou právní argumentaci, přičemž do velké míry se zde opakuje stanovisko žalované prezentované již v písemném vyjádření ze dne 6. 2. 2019. Proto soud přiznal žalované za vyjádření ze dne 1. 5. 2019 toliko náhradu nákladů za půl úkonu právní služby.

38. Na druhou stranu soud vzal v potaz, že jednání soudu dne 6. 11. 2019 přesáhlo dvě hodiny, proto za zastupování žalované při tomto jednání přísluší jejímu právnímu zástupci odměna za dva úkony právní služby (§ 11 odst. 1 písm. g advokátního tarifu).

39. Podle § 7 bodu 5 vyhlášky ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif), tedy žalobkyni přísluší náhrada nákladů vynaložených na zastupování advokátem spočívající v odměně advokáta za šest a půl úkonu právní služby (příprava a převzetí zastoupení, vyjádření k výzvě žalobkyně ze dne 6. 2. 2019, jednoduché vyjádření k odstoupení od smlouvy ze dne 1. 5. 2019, podání odporu a sepis vyjádření, účast u jednání soudu dne 6. 11. 2019 přesahujícím dvě hodiny, účast u jednání soudu dne 17. 1. 2020) á 8 500 Kč, celkem tedy ve výši 55 250 Kč, dále pak paušální náhrada hotových výdajů právního zástupce, a to ve výši 300 Kč v souvislosti s každým úkonem právní služby (§ 13 odst. 1 a 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb.), celkem 2 100 Kč, a podle § 137 odst. 3 o. s. ř. náhrada za daň z přidané hodnoty, jíž je zástupce žalobkyně plátcem, a to ve výši 21 % z odměny a paušálních náhrad, tedy 12 043,50 Kč.

40. Soud dále rozhodl o náhradě cestovného za cestu právního zástupce žalované osobním automobilem Toyota Auris, [registrační značka] na dvě jednání konaná dne 6. 11. 2019 a 17. 1. 2020 na trase [obec] – [obec] a zpět v délce 136 km za každou zpáteční cestu, při průměrné spotřebě 5,7 l automobilového benzínu na 100 km podle předloženého technického průkazu vozidla. V případě cesty vykonané dne 6. 11. 2019 při vyhláškové ceně 33,10 Kč za litr benzinu automobilového 95 oktanů a při sazbě základní náhrady za používání silničních motorových vozidel 4,10 Kč na kilometr náhrada činí 985 Kč včetně DPH (srov. § 1 a § 4 písm. c) vyhlášky č. 333/2018 Sb.). V případě cesty vykonané dne 17. 1. 2020 při vyhláškové ceně 32 Kč za litr benzinu automobilového 95 oktanů a při sazbě základní náhrady za používání silničních motorových vozidel 4,20 Kč na kilometr náhrada činí 991 Kč včetně DPH (srov. § 1 a § 4 písm. c) vyhlášky č. 358/2019 Sb.). Celkové cestovné tak činí 1 976 Kč.

41. Náklady právního zastoupení žalované tak celkově činí 71 369,50 Kč. Tuto částku je žalobkyně povinna uhradit k rukám právního zástupce žalované (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).