21 C 40/2023

Plný text

Okresní soud v Třebíči rozhodl samosoudcem JUDr. Radimem Kostíkem, Ph.D., ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalované: Jméno žalované ., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B za účasti vedlejšího účastníka: Jméno účastníka ., IČO IČO účastníka sídlem Adresa účastníka zastoupená advokátem Mgr. Hynkem Růžičkou, LL.M. sídlem Nové sady 996/25, 602 00 Brno o zaplacení částky 106 602,55 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, jíž se žalobce domáhá po žalované zaplacení částky 106 602,55 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky od 28. 6. 2023 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 42 911,51 Kč k rukám jejího právního zástupce , Jméno advokáta B, , advokáta, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalobce je povinen zaplatit vedlejšímu účastníkovi na náhradě nákladů řízení částku 31 082,48 Kč k rukám jeho právního zástupce , tituly před jménem, Hynka Růžičky, , tituly za jménem, , advokáta, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalobci se po právní moci tohoto rozsudku vrací ze zaplacené zálohy na provedení důkazu částka 10 000 Kč.

1. Předmětem řízení je nárok žalobce na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok představuje náhradu škody, která mu vznikla tím, že dne 7. 10. 2022 žalobce zaparkoval své osobní vozidlo , jméno FO, , reg. zn. , SPZ, , v prostorách parkoviště nacházející se na adrese , adresa, . Téhož dne přijel řidič žalované do areálu nacházející se na uvedené adrese, a to vozidlem , jméno FO, , reg. zn. , SPZ, , jehož vlastníkem je žalovaná, a to konkrétně v čase 11:15 hod. dopoledne. Celé pohybování vozidla žalované bylo monitorováno průmyslovou kamerou objektu nacházející se na adrese: , adresa, , přičemž z kamerového záznamu žalobce dovozuje, že pohybem vozidla , jméno FO, došlo k rozsáhlému poškození vozidla žalobce v jeho pravé zadní části. Žalobce si následně poté, co oznámil dopravní nehodu na Policii ČR a na pojišťovně žalované, nechal opravit škodu na vozidle, a to v autorizovaném servisu , právnická osoba, , který na základě opravy vozidla žalobce v rozsahu poškození žalovanou vystavil fakturu – daňový doklad č. , hodnota, znějící na částku ve výši 106 602,55 Kč, která byla žalobcem uhrazena. Žalobce tak má za to, že zaviněným jednáním žalované, jakožto vlastníka a provozovatele vozidla, došlo ke vzniku škody na vozidle žalobce ve výši 106 602,55 Kč, přičemž tato žaloba se vztahuje na náhradu takto způsobené škody v téže výši a zákonného úroku z prodlení, který požaduje od uplynutí lhůty stanovené ve výzvě ze dne 19. 6. 2023. Žalované byla následně zaslána dne 6. 9. 2023 předžalobní výzva.

2. Na základě návrhu žalobce byl zdejším soudem vydán platební rozkaz ze dne 26. 10. 2023, č.j. , spisová značka, , proti němuž podala žalovaná včasný odpor, který odůvodnila tím, že žalobou uplatněný nárok neuznává co do jeho důvodu a výše a považuje ho za nedůvodný, když sporuje žalobní tvrzení žalobce. Žalovaná má za to, že uvedený den nezpůsobila svým vozidlem , jméno FO, , reg. zn. , SPZ, , újmu na majetku žalobce – vozidle zn. , jméno FO, , reg. zn. , SPZ, , a proto ani není odpovědná za jakoukoli náhradu škody, které se žalobce domáhá po žalované podanou žalobou. Odkazuje na stanovisko podložené i konečným rozhodnutím Policie ČR č.j. KRPJ-55544-4/ČJ-2023-161006-HOT ze dne 4. 5. 2023, která prověřovala podání žalobce a ze kterého vyplývá, že z ohledání vozidla žalované společnosti zn. , jméno FO, , nebyly zjištěny stopy, které by potvrdily účast tohoto vozidla žalované na dopravní nehodě a ze záznamu kamer monitorujících parkoviště se nepodává, že by vozidlo žalované způsobilo jakoukoliv škodu na vozidle žalobce. Z těchto důvodů Policie ČR dne 1. 12. 2022 věc odložila, neboť se nepodařilo zjistit pachatele. Z uvedeného žalovaná dovozuje, že není odpovědna za škodu na vozidle žalobce, neboť tuto svým vozidlem nezpůsobila. Jako sporné označila i tvrzení žalobce, že ke škodě na jeho vozidle došlo právě v místě parkoviště a není současně žádným způsobem doloženo. Žalovaná společnost proto není odpovědná za vznik škody na vozidle žalobce, a proto ani není povinna k úhradě náhrady škody, které se žalobce domáhá podanou žalobou.

3. Vedlejší účastník na straně žalované se k žalobě vyjádřil tak, že nárok uplatněný žalobou neuznává. Dne 9. 1. 2023 byla žalobcem hlášena výše popsaná škodní událost, která byla vedlejším účastníkem jakožto pojišťovnou, která měla se žalovanou uzavřenou pojistnou smlouvu o škodném pojištění motorových vozidel č. , hodnota, ze dne 28. 2. 2022, zaregistrována. Následně vyzval vedlejší účastník žalobce k doložení podkladů potřebných k šetření škodní událost. Žalobce v rámci hlášení škodní události poskytl základní údaje ke vzniku škodní události s tím, že nesprávně uvedl datum vzniku škody jako 7. 1. 2023, které však potvrdil jako přesné. Nesprávně také uvedl, že není k dispozici videozáznam. Uvedené nepřesnosti byly uvedeny na pravou míru v oznámení o hlášení škodní události z povinného ručení ze dne 9. 1. 2023. Vedlejší účastník provedl prostřednictvím šetření mobilního technika prohlídku vozidla žalobce a pořídil o tom zápis o poškození motorového vozidla ze dne 11. 1. 2023, v němž mobilní technik popsal i další poškození vozidla, konkrétně předního nárazníku, předních dveří a krytu ostřikovače. Žalovaná k výzvě vedlejšího účastníka uvedla, že si řidič není vědom poškození vozidla. Následně se vedlejší účastník seznámil se závěry šetření Policie ČR ze dne 4. 5. 2023, č.j. KRPJ-55544-4/ČJ-2023-161006-HOT. Spis škodní události byl následně odložen bez výplaty pojistného plnění, jelikož vedlejší účastník byl a nadále je přesvědčen o tom, že právní základ nároku na náhradu škody v posuzované věci není dán a odpovědnost pojištěného za škodu nebyla prokázána.

4. Soud k projednání věci nařídil jednání na den 18. 4. 2024, na němž byly provedeny listinné důkazy, důkaz videozáznamem a vyslechnuty stanoviska účastníků, a na den 9. 1. 2025, ke kterému se žalobce bez omluvy nedostavil, a proto soud věc projednal v jeho nepřítomnosti podle § 101 odst. 3 o. s. ř.

5. Na základě zjištění učiněných z předložených listin a videozáznamu dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Soud vzal za prokázané z velkého technického průkazu, že vlastníkem motorového vozidla reg. zn. , SPZ, , jméno FO, je žalobce. Fakturou – daňovým dokladem č. , hodnota, vystaveným , právnická osoba, , byly vyúčtovány opravné práce na uvedeném motorovém vozidle v celkové výši 106 602,55 Kč, zahrnující opravu nejen zadní části motorového vozidla, ale též dveří (nikoli zadních výklopných) ve výši 20 881,40 Kč. Na fotografiích předložených žalobcem na č.l. 10-11 je zobrazeno motorové vozidlo žalobce s poškozeným zadním světlem a poškozené zadní výklopné dveře a karoserie pod zadním světlem. Žalobce škodnou událost vzniklou dne 7. 10. 2022 oznámil vedlejšímu účastníkovi, jakožto pojišťovně žalované, přičemž z oznámení vyplývá, že škoda měla být způsobena vozidlem , jméno FO, reg. zn. , SPZ, tak, že viník při couvání narazil do zadní části vozidla žalobce, které bylo zaparkované na parkovacím místě. Poškozeno mělo být pravé zadní světlo, zadní nárazník a zadní víko, přičemž celková škoda měla činit 60 000 Kč. Z vyjádření žalované v rámci šetření vedlejšího účastníka žalovaná uvedla, že řidič žalované János Kenéz si není vědom poškození vozidla žalobce. Ze scanu Google maps vyplývá, že areál parkoviště se nachází vedle výrobního závodu , právnická osoba, , na adrese , adresa, . Žalobce též oznámil účast na dopravní nehodě Policii ČR dne 7. 10. 2022, k níž mělo dojít kolem 7:15 hod. na , adresa, na parkovací ploše u firmy , právnická osoba, Poškozeno mělo být motorové vozidlo , jméno FO, na zadním nárazníku, PZ lampa a páté dveře, odhad škody činil 40 tis. Kč. Vlastníkem motorového vozidla , jméno FO, , reg. zn. , SPZ, , je žalovaná. Z velkého technického průkazu též vyplývá, že žalovaná zakoupila toto vozidlo v dubnu 2022 od společnosti , právnická osoba, , a to včetně doplňkové dostavby a valníku s plachtou. Z rozhodnutí Policie ČR, Krajského ředitelství policie kraje , adresa, , Územního odboru , adresa, , Dopravního inspektorátu, ze dne 1. 12. 2022, č.j. KRPJ-118336-17/PŘ-2022-161006-HOT, vyplývá, že policejní orgán odložil věc neznámého pachatele dopravní nehody, k níž mělo dojít na , adresa, na parkovací ploše u firmy Fraenkische poškozením osobního automobilu , jméno FO, reg. zn. , SPZ, se vzniklou škodou 40 000 Kč. Šetřením v místě okolí dopravní nehody nebyly zjištěny žádné poznatky k viníkovi dopravní nehody. Spolupátrání nebylo pro neúčelnost vyhlášeno. Provedeným šetřením a následným vytipováním možného pachatele z kamerového systému firmy , právnická osoba, bylo provedeno šetření, kterým nebyly zjištěny žádné skutečnosti, které by vedly k ustanoveníkonkrétní osoby nebo vozidla, které mělo na dopravní nehodě účast. Jelikož nebyly zjištěny skutečnosti odůvodňující podezření, že dopravní nehodu spáchala určitá osoba, byla věc odložena. Z vyjádření policejního orgánu ze dne 4. 5. 2023, č.j. KRPJ-55544-4/ČJ-2023-161006-HOT, bylo zjištěno, že výslech řidiče nemohl být proveden, neboť se jedná o občana Ukrajiny, který odcestoval zpět na Ukrajinu. Samotná skutečnost, že vozidlo žalované bylo v uvedený den na firmě podle policie nestačí k tomu, aby jeho řidič byl označen za viníka dopravní nehody. Ze záznamu kamer monitorujících parkoviště je podle policie sice vidět vozidlo, které se po parkovišti pohybovalo, ale záznam je velmi nekvalitní a nelze rozeznat ani typ vozidla, natož jeho registrační značku. Vedlejší účastník dne 16. 5. 2023 oznámil žalobci, že spis škodní události odkládá bez výplaty pojistného, protože není dán právní základ nároku na náhradu škody. Podle vedlejšího účastníka nebyla prokázána odpovědnost pojištěné společnosti , právnická osoba, , za škodu na vozidle žalobce. Z fotografií založených ve spisu na č.l. 35-43 je vyfotografováno vozidlo , jméno FO, , reg. zn. , SPZ, , a to ze všech stran, včetně zadní části, na níž není vidět žádné poškození. Ze záznamu vjezdu motorových firmy do areálu firmy , právnická osoba, vyplývá, že dne 7. 10. vjelo do areálu vozidlo reg. značky , SPZ, , a to v 11:20 hod. a odjelo v 11:25 hod. s tím, že mělo toto vozidlo ještě přijet v 15:00 hod. Z důkazu video záznamem předloženým žalobcem ze dne 7. 10. 2022 je vidět vjezd automobilu , jméno FO, do areálu firmy , právnická osoba, Následně je záznam z horního parkoviště, kde , jméno FO, vyjíždí, zatáčí vlevo, snaží se vycouvat, dále popojíždí dopředu, opět se snaží vycouvat, couvá směrem k poškozenému vozidlu, následně jede dopředu a řidič vystupuje. Řidič se jde podívat směrem k poškozenému vozidlu, vrací se a odjíždí. Následně ve 14:15 hod. vjíždí opětovně do firmy , právnická osoba, , a řidič zde provádí nakládku zboží. Záznam je nekvalitní, nelze vidět detaily vozidla , jméno FO, , včetně reg. značky. Z dohody o provedení práce uzavřené mezi žalovanou a Jánosem Kenézem, nar. 30. 9. 1967, s uvedeným trvalým bydlištěm , adresa, , vyplývá, že János Kenéz pracoval pro žalovanou jako řidič, a to v rozsahu 300 hodin za kalendářní rok, přičemž místem výkonu práce byla Česká republika a Evropská unie. Z fotografie poškozeného vozidla žalobce na č.l. 108 vyplývá, že k poškození došlo ve výšce cca. 80-85 cm od země. Šetřením soudu se nepodařilo zjistit trvalé bydliště, ev. místo pobytu navrhovaného svědka Jánose Kenéze, a to ani ve spolupráci s justičními orgány Maďarska, když podle posledního záznamu ve výpisu z evidence obyvatel je uvedena u této osoby adresa neznámá, s poznámkou o zahraniční adrese od 26. 7. 2013 na Ukrajině. Výslech navrhovaného svědka proto nebyl proveden. Pro nadbytečnost nebyl proveden ani žalobcem navrhovaný důkaz znaleckým posudkem z oboru silniční dopravy (dle č.l. 107).

6. Podle § 2910 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., v platném znění, škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

7. Rozsah důkazního břemene, jímž je třeba rozumět okruh skutečností, které konkrétně musí ten který účastník občanského soudního řízení prokázat, zásadně určuje hmotněprávní norma (právní předpis), která je na sporný vztah aplikována. Nositelem důkazního břemene je ten z účastníků, který je povinen stanovený okruh skutečností prokázat, a jehož při nesplnění této povinnosti stíhá nepříznivý následek v podobě neúspěchu ve sporu. Důkazní břemeno ohledně stanoveného okruhu skutečností tedy leží na tom účastníku řízení, který z existence těchto skutečností vyvozuje pro sebe příznivé právní důsledky, a současně jde o toho účastníka, který existenci těchto skutečností také tvrdí (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 7. 2010, sp. zn. 25 Cdo 1244/2008).

8. Z hlediska naplnění příčinné souvislosti jako jednoho z předpokladů odpovědnosti za škodu nemůže stačit obecná úvaha o možných následcích jednání škůdce či pouhé připuštění možnostivzniku škody v důsledku jeho protiprávního jednání, nýbrž musí být příčinná souvislost najisto postavena. O vztah příčinné souvislosti se jedná, vznikla-li konkrétní majetková újma následkem konkrétního protiprávního úkonu škůdce, tedy je-li jeho jednání a škoda ve vzájemném poměru příčiny a následku. Příčinou škody může být jen takové protiprávní jednání, bez něhož by škodný následek nevznikl. Nemusí sice jít o příčinu jedinou, nýbrž i jen o jednu z příčin, která se podílí na nepříznivém následku, o jehož odškodnění jde, avšak musí jít o příčinu podstatnou (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 5. 2011, sp. zn. 28 Cdo 4129/2010, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 2. 2009, sp. zn. 25 Cdo 231/2007).

9. Předpokladem odpovědnosti podle § 2910 o. z. je zaviněné porušení právní povinnosti (protiprávní jednání škůdce), vznik újmy a příčinná souvislosti mezi porušením právní povinnosti škůdce a vznikem újmy. V projednávané věci leželo důkazní břemeno ohledně vzniku újmy (škody) na osobním motorovém vozidle , jméno FO, na žalobci, tedy bylo na něm, aby v řízení prokázal, že ke vzniku škody došlo v příčinné souvislosti s jednáním zaměstnance žalované Jánose Kenéze, který měl dne 7. 10. 2022 řídit motorové vozidlo žalované , jméno FO, na parkovišti , adresa, . Byť se žalobci může jevit jako pravděpodobné, že škoda na jeho osobním automobilu , jméno FO, byla způsobena při couvání vozidla , jméno FO, , tak z provedených důkazů, zejména videozáznamu, jednoznačně příčina poškození vozidla žalobce, tj. vzniku škody na něm, nevyplývá. K požadovanému jednoznačnému prokázání vztahu příčiny a následku nepřispívá ani šetření Policie ČR, která provedla ohledání vozidla , jméno FO, a nenašla žádné stopy po dopravní nehodě. Žalobcem navrhovaný důkaz znaleckého posudku z oboru silniční dopravy by existenci jednoznačného vztahu příčiny vzniku škody na vozidle žalobce nepřinesl, jelikož byl jím nebylo zodpovězeno, zda k poškození došlo právě vozidlem žalované reg. zn. , SPZ, , ale pouze vozidlem stejného typu. Dále lze přisvědčit žalované, že žalobce v řízení nijak neprokázal, v jakém konkrétním technickém stavu bylo jeho vozidlo před jím tvrzeným střetem s vozidlem žalované. V této souvislosti lze odkázat i na rozsah oprav na vozidle žalobce, které představovaly i poškození, k nimž při tvrzeném střetu nemohlo dojít (např. oprava bočních dveří). Vzhledem k tomu, že se žalobci předloženými důkazy nepodařilo prokázat existenci předpokladů pro vznik odpovědnosti za újmu (škodu) tvrzenou v žalobě, tak soud žalobu výrokem I. zcela zamítl.

10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované a vedlejšímu účastníkovi, jež byli v řízení úspěšní, neboť žaloba byla zcela zamítnuta, nárok na náhradu nákladů řízení.

11. Tyto náklady sestávají u žalované z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění platném do 31. 12. 2024, z tarifní hodnoty ve výši 106 602,55 Kč sestávající z částky 5 380 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 advokátního tarifu, představující převzetí a přípravu věci, písemně odůvodněný odpor, vyjádření se k věci samé ze dne 16. 5. 2024 a účast na jednání soudu dne 18. 4. 2024, tj. celkem 21 520 Kč, s připočtením čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, tedy 1 200 Kč, dále náklady za cestu z Prahy 6 do Třebíči a zpět dne 18. 4. 2024, při ujetí celkem 342 km vozidlem zn. Volvo XC 90, průměrné spotřebě 7 l/100 km motorové nafty s připočtením opotřebení vozidle podle § 1 vyhlášky č. 398/2023 Sb., dle výpočtu (3,42x7x38,70)+(342x5,60), tj. celkem 2 841,67 Kč, a náhrada za promeškaný čas strávený na cestě z Prahy 6 do Třebíče a zpět, za celkem 8 půlhodin po 100 Kč podle § 14 odst. 1 písm. a) a odst. 3) advokátního tarifu, tedy 800 Kč, s připočtením daně z přidané hodnoty ve výši 21 %, tj. 31 897,62 Kč. Dále žalované vznikly náklady za právní zastoupení v řízení za úkony učiněné za účinnosti vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, od 1. 1. 2025, představující jeden úkon právní služby – účast na jednání soudu dne 9. 1. 2025 ve výši 5 380 Kč, s připočtením jednoho režijního paušálu podle § 13 odst. 1 a odst. 4 advokátního tarifu ve výši 450 Kč, dále náklady za cestu z Prahy 6 do Třebíče a zpět dne 9. 1. 2025 při ujetí celkem 342 km vozidlem zn.Volvo XC 90, průměrné spotřebě 7 l/100 km motorové nafty s připočtením opotřebení vozidla podle § 1 vyhlášky č. 475/2024 Sb., dle výpočtu (3,42x7x34,70)+(342x5,80), tj. celkem 2 814,31 Kč a náhrada za promeškaný čas strávený na cestě z , adresa, do Třebíče a zpět, za celkem 8 půlhodin po 150 Kč podle § 14 odst. 1 písm. a) a odst. 3) advokátního tarifu, tedy 1 200 Kč, s připočtením daně z přidané hodnoty ve výši 21 %, tj. 11 911,61 Kč. Náklady vzniklé žalobkyni v řízení tak činí 43 809,23 Kč, jelikož však právní zástupce žalované vyčíslil své náklady na nižší částku 42 911,51 Kč, byla žalované na nákladech řízení přiznána právě tato nižší částka.

12. Náklady řízení vedlejšího účastníka zastoupeného advokátem, představují odměnu stanovenou dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění platném do 31. 12. 2024, z tarifní hodnoty ve výši 106 602,55 Kč sestávající z částky 5 380 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t., představující převzetí a přípravu věci, písemné vyjádření se k žalobě ze dne 13. 2. 2024, účast na jednání soudu dne 18. 4. 2024, tj. celkem 16 140 Kč, s připočtením tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., tedy 900 Kč, dále náklady za cestu z Brna do Třebíči a zpět dne 18. 4. 2024, při ujetí celkem 120 km vozidlem zn. Škoda Superb, průměrné spotřebě 5,1 l/100 km motorové nafty s připočtením opotřebení vozidla podle § 1 vyhlášky č. 398/2023 Sb., dle výpočtu (1,2x5,1x38,70)+(120x5,60), tj. celkem 909 Kč, a náhradu za promeškaný čas strávený na cestě z Brna do Třebíče a zpět, za celkem 4 započaté půlhodiny po 100 Kč podle § 14 odst. 1 písm. a) a odst. 3) advokátního tarifu, tedy 400 Kč, s připočtením daně z přidané hodnoty ve výši 21 %, tj. celkem 22 202,29 Kč. Dále vedlejšímu účastníkovi vznikly náklady za právní zastoupení v řízení za úkony učiněné za účinnosti vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, od 1. 1. 2025, představující jeden úkon právní služby – účast na jednání soudu dne 9. 1. 2025 ve výši 5 380 Kč, s připočtením jednoho režijního paušálu podle § 13 odst. 1 a odst. 4 advokátního tarifu ve výši 450 Kč, náklady za cestu z Brna do Třebíče a zpět při ujetí celkem 120 km, shora uvedeným osobním motorovým vozidlem Škoda Superb při ceně motorové nafty 34,70 Kč za 1 litr podle vyhlášky č. 475/2024 Sb. a náhrady za opotřebení vozidla 5,80 Kč za 1 km jízdy podle uvedené vyhlášky, tedy celkem 909 Kč, podle výpočtu (1,2x5,1x34,70)+(120x5,80), a náhrada za promeškaný čas strávený na cestě z Brna do Třebíč a zpět, za celkem 4 započaté půlhodiny po 150 Kč podle § 14 odst. 1 písm. a) a odst. 3, advokátního tarifu, tedy 600 Kč, s připočtením daně z přidané hodnoty ve výši 21%, tj. celkem 8 880,19 Kč. Celkové náklady řízení vedlejšího účastníka činí 31 082,48 Kč.

13. Soud současně po právní moci tohoto rozsudku vrací žalobci na zaplacené záloze na provedení důkazu částku 10 000 Kč, jelikož důkaz výslechem navrhovaného svědka Jánose Kenéze nebyl v řízení proveden.