21 C 52/2021

Plný text

Okresní soud v Třebíči rozhodl samosoudcem JUDr. Radimem Kostíkem, Ph.D., ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátkou Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení částky 17 212 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení částky ve výši 17 212 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 7 212 Kč od 22. 10. 2020 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 10 000 Kč od 1. 3. 2021 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 9 077,42 Kč k rukám právní zástupkyně žalovaného [příjmení] [jméno] [příjmení], advokátky, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně vůči žalovanému na zaplacení částky 17 212 Kč s příslušenstvím, představující cenu 7 212 Kč za provedenou službu spočívající v provedení kamerové zkoušky kanalizace a zaměření přípojek v terénu v obci [obec], a to dle cenové nabídky žalobkyně ze dne 21. 1. 2020, a smluvní pokutu ve výši 10 000 Kč vyúčtovanou žalovanému v důsledku prodlení se zaplacením vyúčtovaných služeb delším jak 14 dnů od odeslání dvou předžalobních upomínek (viz čl. IX odst. 4 Všeobecných obchodních a dodacích podmínek žalobkyně). Žalobkyně provedla pro žalovaného objednané práce, a to dne 11. 2. 2020 s tím, že o provedení prací byl sepsán předávací protokol. Dle předávacího protokolu ze dne 11. 2. 2020 byla služba provedená a dodána bez vad, což žalovaný potvrdil svým podpisem na uvedeném protokolu. Žalovaný však současně na předmětném předávacím protokolu uvedl, že příjemce benefitu z provedené služby má být třetí osoba, a to [právnická osoba] s.r.o., se sídlem [adresa], která i uhradí žalobci sjednanou odměnu za dodanou službu. Žalobce se tak až při dodání služby dozvěděl, že za smluvního dlužníka, kterým je žalovaný, má plnit třetí osoba. Na základě pokynu žalovaného ze dne 11. 2. 2020 žalobkyně následně fakturou [číslo] na částku 7 212 Kč a splatnou dne 13. 3. 2020 vyúčtovala provedenou službu. Žalovaný tak přislíbil žalobkyni, že za žalovaného bude plnit třetí osoba s tím, že současně přislíbil, že tato třetí osoba vzniklý dluh uhradí řádně a včas. Bohužel se tak dosud nestalo, a to ani na základě četných upomínek a výzev žalobkyně. Žalobkyně následně prostřednictvím svého právního zástupce vyzvala žalovaného k neprodlené úhradě dluhu předžalobní výzvou. Žalobkyně též uvádí, že žalovaný žádným způsobem o možném zmocnění či plné moci od [právnická osoba] s. r. o. v rámci kontraktace nemluvil a žádnou plnou moc nepředložil. O tom, že plnit za provedenou službu má [právnická osoba] s. r. o. se žalobkyně dozvěděla až prostřednictvím svého zaměstnance při samotné plnění v obci [obec]. Žalobkyně má tak za to, že smluvní vztah byl od samého začátku založen pouze a výhradně na základě objednávky ze dne 6. 2. 2020 mezi žalobkyní a žalovaným.

2. K žalobě se žalovaný vyjádřil na výzvu soudu dne 8. 10. 2021 tak, že s uplatněným nárokem nesouhlasí, a to ani částečně. Argumentuje tím, že již e-mailovou zprávou dne 17. 1. 2020 žalobkyni jednoznačně sděloval, že jedná v zastoupení klienta – [právnická osoba] s. r. o., pro kterého projektuje a poptal též kamerovou zkoušku splaškové kanalizace v souvislosti s novostavbou rodinného dvojdomu podle jím zaslaného nákresu. [příjmení] [právnická osoba] s. r. o. jednal na základě plné moci, a to jako zástupce této společnosti, a to se všemi důsledky, kdy práva a povinnosti z jednání za zastoupeného vznikají přímo zastoupenému. Konkretizace klienta služby, kterou žalobkyně provedla, proběhla nejen v telefonním hovoru se žalobkyní, ale byla stvrzena v předávacím protokolu ze dne 11. 2. 2020, který byl žalovanému předložen k podpisu již žalobkyní vyplněný, tedy bez žalovaného přičinění. Žalobkyně s jednáním žalovaného jako zmocněnce neměla při zahájení spolupráce problém a podrobnosti či písemnou plnou moc k zastupování si nevyžádala, respektovala, že jedná v zastoupení. Tuto společnost označila žalobkyně jako osobu objednatele, nejen v předávacím protokole ze dne 11. 9. 2021, ale následně na tuto společnost vystavila fakturu [číslo] k zaplacení částky ve výši 7 212 Kč, splatnou dne 12. 3. 2020. K zaplacení této faktury žalobkyně vyzvala [právnická osoba] s. r. o. upomínkou [číslo] ze dne 27. 8. 2020. Z těchto tvrzení a důkazů podle žalovaného jednoznačně vyplývá, že žalobkyně považovala od samého počátku za smluvního partnera [právnická osoba] s. r. o. a žalovaného jako jejího zástupce. Žalovaný současně nesouhlasí s tvrzením žalobkyně, že se zavázal, že zajistí úhradu smluvní ceny za provedené služby pro případ, že tak [právnická osoba] s. r. o. neučiní. [právnická osoba] neuhradila cenu za provedené služby žalobkyni nikoliv z důvodu, že by si tyto služby neobjednala a tedy uhradit je nechtěla. Žalovaný se ocitl ve vztahu ke [právnická osoba] s. r. o. v obdobné situaci jako žalobkyně, když pro tuto společnost zhotovil projektovou dokumentaci pro rodinný dům ve [obec] a tato společnost mu za provedené projekční práce neuhradila vystavenou fakturu v souhrnné částce ve výši 120 500 Kč. S ohledem na výše uvedené má žalovaný za to, že ve věci není pasivně legitimován a navrhuje zamítnutí žaloby v celém rozsahu. Z procesní opatrnosti dále vyjádřil nesouhlas s vyúčtovanou smluvní pokutou, když tato je podle žalovaného požadována neoprávněně, neboť nebyla sjednaná ve smlouvě a pouhý odkaz na ni v předávacím protokole nemůže obstát.

3. Soud nařídil ve věci jednání na den 24. 11. 2021, ke kterému se žalobkyně bez omluvy nedostavila, a proto byla věc projednána v její nepřítomnosti (viz ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř.).

4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé. Z předložené e-mailové komunikace vyplývá, že žalovaný kontaktoval žalobkyni dne 17. 1. 2020 a to e-mailem, v němž poptával za klienta, pro kterého projektuje kamerovou zkoušku splaškové kanalizace v souvislosti s novostavbou rodinného dvojdomu dle situačního výkresu, který byl obsažen v příloze. Následně dne 25. 1. 2020 žalobkyně e-mailem zaslala žalovanému cenovou nabídku kamerové zkoušky v obci [obec], v celkové výši 5 960 Kč (viz č.l. 6). Následně dne 6. 2. 2020 žalovaný objednal kamerovou zkoušku kanalizace se zaměřením polohy přípojek v terénu. Žalobkyně následně žalovanému sdělila termín k provedení prací, a to na den 11. 2. 2020 v 9:00 hodin. Z předávacího protokolu prováděných prací ze dne 11. 2. 2020 vyplývá, že jako objednatel byla žalobkyní uvedena [právnická osoba] s. r. o, přičemž uvedené práce provedené v obci [obec] spočívaly ve výjezdu kamerového vozu [příjmení] a monitoringu kanalizace kamerovým vozem. Za objednatele provedení služby potvrdil žalovaný a za žalobkyni její pracovník. Žalovaný poté e-mailem 13. 2. 2020 žádal o kamerový záznam, který byl při provedení služby žalobkyní pořízen, současně vyzval k zaslání faktury za provedené práce, s tím, že ji předá klientovi. Žalobkyně následně 27. 2. 2020 zaslala žalovanému fakturu za provedené práce. Z obsahu uvedené faktury [číslo] vystavené dne 25. 2. 2020 a splatné dne 12. 3. 2020 vyplývá, že tato faktura byla vystavena na [právnická osoba] s. r. o., [ulice a číslo], [obec], IČO odběratele [číslo], a to na celkovou částku 7 212 Kč. Následně byl žalovaný kontaktován žalobkyní ohledně prověření provedení platby uvedené faktury, splatné dne 12. 3. 2020, která byla zaslána jednak [právnická osoba] s. r. o., ale též žalovanému. Žalovaný následně žalobkyni sdělil e-mailem ze dne 30. 8. 2020, že kontaktoval [právnická osoba] s. r. o., aby uvedenou fakturu obratem zaplatila. Jelikož ani následně nebyla ze strany [právnická osoba] s. r. o. faktura uhrazena, žalobkyně zaslala žalovanému fakturu č. 2008 ze dne 6. 10. 2020, splatnou dne 21. 10. 2020 na částku 7 212 Kč za provedené služby v akci rodinný dům [obec] s odkazem na ustanovení § [číslo] Smlouva o plnění třetí osoby. Dále žalobkyně zaslala žalovanému upomínku [číslo] v níž vyzvala žalovaného opětovně k úhradě vyfakturované částky ve výši 7 212 Kč. Následovala též upomínka [číslo] v níž žalobkyně upozornila žalovaného na možné soudní vymáhání uvedené pohledávky, s tím, že vyúčtovala žalovanému současně smluvní pokutu ve výši 10 000 Kč dle Všeobecných obchodních podmínek za pozdní platbu. Z výpisu veřejné částky Živnostenského rejstříku pro žalovaného vyplývá, že tento se věnuje přípravným a dokončovacím stavebním pracím, provádí specializované stavební činnosti, též zprostředkovává obchod a služby a vykonává projektovou činnost. Podle plné moci ze dne 29. 8. 2019 vystavené [právnická osoba] s. r. o. jako zplnomocnitelem, byl žalovaný jako zmocněnec zplnomocněn k zastupování ve věci: předprojektové práce, územní řízení, stavební řízení a zastupování ve veškerých řízeních a jednáních týkajících se akce rodinný dům Všechovice. Tato plná moc platila mimo jiné i pro přijímání písemností, podávání návrhů a žádostí. Z výpisu obchodního rejstříku pro [právnická osoba] s. r. o. zabývající se výrobou, obchodem a službami neuvedenými v přílohách 1-3 živnostenského zákona vyplývá, že jednatelem byl v období 31. 5. 2017 – 12. 11. 2020 zapsán [jméno] [příjmení], přičemž jednatelé jednali za tuto společnost samostatně. V čestném prohlášení ze dne 11. 5. 2021 podepsaném [jméno] [příjmení] tento prohlašuje, že jako jednatel společnosti [právnická osoba] v době svého jednatelství s panem [celé jméno žalovaného] uzavřel plnou moc obstarávající žalovanému právo jednat za [právnická osoba] s. r. o. na její účet. Potvrzuje též, že zastoupení [právnická osoba] s. r. o. pan [celé jméno žalovaného] objednal u žalobkyně kompletní provedení prohlídky kanalizace TV kamerou, včetně zaměření domovních přípojek na akci:„ Rodinný dům [obec]“ se značkou [číslo]. Za tuto činnost byla [právnická osoba] s. r. o. připravena uhradit požadovanou částku, nicméně se ocitla v platební neschopnosti a nebyla schopna svým závazkům dostát. Z koordinační situace vyplývá, že žalovaný byl hlavním projektantem a autorem stavby„ Rodinný dvojdům [obec]“, zpracovaný pro investora [právnická osoba] s. r. o. v září 2019.

5. Podle ustanovení § 436 odst. 1 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále též jen „o. z.“) kdo je oprávněn právně jednat jménem jiného, je jeho zástupcem; ze zastoupení vznikají práva a povinnosti přímo zastoupenému. Není-li zřejmé, že někdo jedná za jiného, platí, že jedná vlastním jménem.

6. Podle ustanovení § 1769 o. z. zaváže-li se někdo zajistit pro duhou stranu, aby jí třetí osoba splnila, zavazuje se tím, že se u třetí osoby přimluví, aby ujednané plnění poskytla. Zaváže-li se však někdo k tomu, že třetí osoba splní, co bylo ujednáno, nahradí škodu, kterou věřitel utrpěl, pokud k splnění nedojde.

7. Založení účinků přímého zastoupení předpokládá vedle objektivně daných znaků přímého zastoupení a plné moci dále to, aby zmocněnec s třetí osobou jako takový jednal jménem zastoupeného,„ způsobem zjevným a za jejího alespoň konkludentního souhlasu", s tím, že celý kontext jednání zmocněnce a třetí osoby je obrácen k zastoupenému (zmocniteli), jakožto ke smluvní straně. Jinak řečeno, zastoupení je tehdy přímé, jestliže třetí osoba ví, resp. z okolností musí vědět, že s ní jednající subjekt jedná za jiného, že smluvní stranou je osoba jiná, a že jednání je vedeno se zástupcem - zmocněncem. Není-li splněna tato podmínka, pak se může jednat jen o zastoupení nepřímé (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2011, sp. zn. 33 Cdo 5273/2009).

8. Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 12. 6. 2008, sp. zn. 26 Cdo 2857/2007, přisvědčil závěru, že zákon nevyžaduje, aby originál písemné plné moci byl třetím osobám, s nimiž zmocněnec jedná, předložen. Postačí, že zmocněnec jedná jménem zmocnitele v mezích plné moci, která objektivně existuje (viz též Švestka, J., [příjmení], J., [příjmení], M., [příjmení], M. a kol. Občanský zákoník I. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2008, 284 s.). Byť uvedený závěr se vztahuje k ustanovení § 32 odst. 2 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb., není podle soudu důvodu se od něj odchýlit i při účinnosti občanského zákoníku č. 89/2012 Sb.

9. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu má soud za prokázané, že žalovaný jednal při objednávce a následné realizaci žalobkyni provedené služby monitoring kanalizace v obci Všechovice dle předávacího protokolu ze dne 11. 2. 2020 jako zmocněnec [právnická osoba] s. r. o., která byla investorem akce„ Rodinný dvojdům [obec]“. Žalovaný pro tuto společnost dle plné moci ze dne 29. 8. 2019 nejen projektoval tento dvojdům, ale též zajišťoval předprojektové práce, do nichž spadal i monitoring kanalizace prováděný žalobkyní. O rozsahu zmocnění není mezi bývalým jednatelem spol. [právnická osoba] a žalovaným sporu. Z e-mailové komunikace mezi žalobkyní a žalovaným v období od 17. 1. 2020 do 30. 8. 2020 jednoznačně vyplývá, že žalobkyně si byla, resp. musela být, vědoma toho, že žalovaný jedná jako zmocněnce, což vyplynulo z obsahu předávacího protokolu vystaveného žalobkyní na [právnická osoba] s. r. o. jakožto objednatele služby a též z daňového dokladu [číslo] ze dne 25. 2. 2020 vystaveného na [právnická osoba] s. r. o. Žalovaný tak postupoval dle plné moci a jednal za [právnická osoba] s. r. o. na její účet, přičemž [právnická osoba] s. r. o. za provedené práce měla žalobkyni zaplatit vyúčtovanou částku 7 212 Kč. V daném případě není relevantní to, že žalovaný plnou moc žalobkyni při jednání s ní nepředložil, nýbrž to, že jednal v mezích mu udělené plné moci. Žalobkyně se tak nemůže domáhat úhrady žalované částky po žalovaném, jelikož tento se nikdy nezavázal ke splnění žalobkyní požadovaného nároku. Z provedených důkazů též nevyplývá, že by se žalovaný zavázal k tomu, že [právnická osoba] s. r. o. uhradí vystavenou fakturu, a to ve smyslu § 1769, věty druhé, o. z. Žalovaný pouze přeposlal [právnická osoba] s. r. o. výzvu k úhradě neuhrazené faktury s tím, že přislíbil, že pokud by nebyla faktura stále uhrazena, že toto zkusí popohnat, což také učinil. Jelikož není dána pasivní věcná legitimace žalovaného ve sporu, soud se nad rámec uvedeného nezabýval námitkou o oprávněnosti žalobkyní požadované smluvní pokuty za prodlení s úhradou platby za provedenou službu. Na základě výše uvedeného soud žalobu zcela zamítl.

10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalovanému, jež byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 9 077,42 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátkou, účelně vynaložených na obranu žalovaného, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 17 212 Kč sestávající z částky 1 820 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (příprava a převzetí věci, vyjádření se k věci samé ze dne 8. 10. 2021 a účast při jednání soudu dne 24. 11. 2021) uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., z náhrady za jízdné právní zástupkyně žalovaného osobním vozidlem Škoda Octavia z Brna do Třebíče a zpět v celkové délce 124 km a při průměrné spotřebě benzinu automobilového 5,7 l [číslo] km a ceně benzinu 27,80 Kč a paušálním opotřebení vozidla ve výši 4,40 Kč km, tj. celkem 742 Kč dle výpočtu (5,7 x 1,24 x 27,80) + (4,4 x 124 km), a dále náhrady za promeškaný čas podle § 14 odst. 1 písm. a) a odst. 3 advokátního tarifu ve výši 400 Kč (4 započaté půlhodiny x 100 Kč), vše navýšeno o 21% DPH, neboť právní zástupkyně žalovaného je plátcem této daně, ve výši 1 575,42 Kč. Povinnost úhrady nákladů řízení k rukám právního zástupce žalovaného vyplývá z ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř.