21 C 67/2021

Plný text

Okresní soud v Třebíči rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Coufalem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částky 25 250 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 25 250 Kč společně se zákonným úrokem z prodlení jdoucím: -) z částky 3 802 Kč od 1. 11. 2020 do 30. 4. 2021, -) z částky 2 359 Kč od 1. 5. 2021 do 31. 5. 2021, -) z částky 3 802 Kč od 1. 12. 2020 do 30. 4. 2021, -) z částky 2 359 Kč od 1. 5. 2021 do 31. 5. 2021, -) z částky 3 802 Kč od 1. 1. 2021 do 30. 4.2021, -) z částky 2 359 Kč od 1. 5. 2021 do 31. 5. 2021, -) z částky 721 Kč od 1. 6. 2021 do zaplacení, -) z částky 3 802 Kč od 1. 2. 2021 do zaplacení, -) z částky 3 802 Kč od 1. 3. 2021 do zaplacení, -) z částky 3 802 Kč od 1. 4. 2021 do zaplacení, -) z částky 3 802 Kč od 1. 5. 2021 do zaplacení, -) z částky 3 802 Kč od 1. 6. 2021 do zaplacení, -) z částky 3 802 Kč od 1. 7. 2021 do zaplacení, -) z částky 1 717 Kč od 15. 7. 2021 do zaplacení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 10 120,20 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám Mgr. [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem [adresa]. Podanou žalobou domáhal se žalobce prostřednictvím svého právního zástupce stanovení povinnosti žalovanému zaplatit mu částku 28 888 Kč s příslušenstvím z titulu dlužných záloh na služby ve společných částech domu a příspěvku na správu domu a pozemku. Se souhlasem obou procesních soud jednal a rozhodoval v nepřítomnosti obou procesních stran. Soud, vycházeje ze znění podané žaloby, provedl dále dokazování zejména výpisem z [list vlastnictví] pro k.ú. [část obce], obec Třebíč, přehledem předpisů a plateb, rozpisem úhrad, vyúčtováním služeb za období roku 2020, výzvou k úhradě závazku ze dne 14. 10. 2021, vč. podacího lístku. Po zhodnocení všech shora uvedených důkazů v jejich vzájemné souvislosti učinil soud následující závěry o skutkovém stavu věci: Žalovaný je vlastníkem bytové jednotky [číslo] v domě [adresa] - 938 na ul. [ulice] v [obec]. Žalovaný neplní dlouhodobě svou povinnost hradit náklady spojené se správou společných částí domu a záloh na úhradu plnění, poskytovaných s bydlením a od 1. 10. 2020 do 14. 7. 2021 tak žalobci dluží částku celkem 25 250 Kč, kterou i přes upomínky neuhradil. Soud po takto provedeném dokazování dospěl k závěru, že žalobou uplatněný nárok, jež byl žalovanému jako vlastníku uložen ust. § 1180 a násl. občanského zákoníku je důvodný a opodstatněný a soud proto žalobě v celém rozsahu výrokem I. tohoto rozsudku vyhověl. V části žaloby týkající se příslušenství pohledávky má pak soud za zcela prokázané, že žalovaný se neuhrazením jednotlivých měsíčních plateb dostal vždy k 1. dni měsíce následujícího po jejich splatnosti do prodlení s plněním peněžního závazku. Žalobce tak ve smyslu ust. § 1968 a násl. občanského zákoníku uplatnil proti žalovanému právo na zaplacení úroku ve výši zcela odpovídající kritériím stanoveným nařízením vlády č. 351/2013 Sb. a soud vyhověl žalobě žalobce i v této části. O nákladech řízení soud rozhodoval na základě zásady úspěšnosti účastníků ve věci ovládající tento typ řízení, obsažené v ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Ve věci plně úspěšnému žalobci tak soud přiznal proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení, spočívající konkrétně v žalobcem zaplaceném soudním poplatku, vyúčtované odměně advokáta dle vyhl. č. 177/1996 Sb. za 3 úkony právní služby ve výši 3x 2 140 Kč, 3x 300 Kč režijních paušálů dle cit. advokátního tarifu, mimo SOP navýšených o 21% DPH. Konkrétní způsob úhrady nákladů řízení k rukám advokáta žalobce nachází své opodstatnění v ustanovení § 149 odst. 1 občanského soudního řádu; lhůta k jejich úhradě vychází z ustanovení § 160 odst. 1 téhož právního předpisu, když soud v této souvislosti neshledal žádné důvody pro aplikaci věty za středníkem tohoto ustanovení.